Dela111 komentáře u knih
Toto je tak praštěná a nepravděpodobná šílenost až mě to pobavilo ;-). Plusem je svižný čtivý literární styl.
V tomto příběhu se najdou nereálné situace i nelogické chování postav. Jednu chvíli to připomínalo i parodii na thriller ;-). Při rozuzlení jsem se i zasmála :-).
Je to slabé, místy hloupé, ale kupodivu mi nedělalo problém brát to jako úsměvnou oddechovku, a proto dávám víc hvězdiček než je zasloužené, celé 3 hvězdičky ;-).
Sand každá restaurace či kavárna má své štamgasty a někdy jsou to velmi zvláštní postavičky. K vídeňské kavárně Gluck patřil Jakob Mohl, známý bibliofil. Přes třicet let den co den sedával u stejného stolu přeplněném hromadou knih a spisů. Každý, kdo se chtěl něco dozvědět o konkrétní knize nebo nějakou sháněl, za ním zašel.
Knihomol je poutavá povídka o životě jednoho bibliofila, na jehož osudu se podepsala nejen první světová válka, ale i nový majitel kavárny.
První autorova kniha vydaná u nás "Růže bílá, černý les" nebyla jen lepší, byla přímo o několik tříd výš, takže toto je zklamání. Snad je to tím, že toto je prvotina a vidím ji jako málo propracovanou. Celý děj knihy nepůsobí komplexně.
Místo silného románu z válečného období je to limonáda z války. Tady je v popředí milostný příběh, ta historická část je tu, sice důležitou, ale jen kulisou. Zpracování balancuje na hraně červené knihovny a často do jejího žánru přepadá. První a poslední část knihy je zamilovaný románek se slovními obraty hodnými pravé staré červené knihovny. Tady může být na vině i překlad, ale to neposoudím. Silné momenty z koncentračního tábora na mě nepůsobily tak, jak měly. Dělaly spíš dojem poslepovaných střípků krutostí k posílení celého děje.
Chtěla jsem dát 3*, ale za ten konec strhávám další hvězdičku. Část z roku 1954, tedy posledních asi 50 stran, bylo neuvěřitelné dohadování a přímo citové veletoče. Autor z konce udělal hotové melodrama se spoustou prázdných frází.
U většiny čtenářů má kniha úspěch a já ctím názory ostatních, ale za mě určitě ne, toto není četba pro mne.
Tak především tato kniha nepatří mezi detektivky. Toto žánrové zařazení je nesmyslné.
Kukačka je psychologický román o tom, že někdy život, nebo spíš blízcí, člověku naloží víc než je únosné a může se psychicky zhroutit. Svoji úlohu tu mají přípravky používané při léčbě úzkosti, nespavosti apod. Špatná medikace u těchto léků je nebezpečná.
Téma je zajímavé a vážné, ale autorka nejde do hloubky problému. Není tu živý, natož bohatý děj. Tři čtvrtiny knihy tvoří jednoduché povídání pacientky s psychiatričkou, která by sama potřebovala minimálně psychologa. Až poslední čtvrtina zachraňuje celou knihu.
Tento psychologický příběh se sice lehce čte, ale celkově je trochu slabší.
Do četby této knihy jsem se moc nehrnula, protože metody používané k dopadení pachatele v této sérii jsou až moc vědecké. V thrillerech nehledám odborné studie z oblasti biologie. Ovšem Theo je tak zajímavý svéráz, že jsem neodolala. Jeho podezřením nikdo nevěří, takže je na chytání zločince vždy sám.
Kniha má dobré tempo, napětí a v závěru vygraduje. Nechybí ani humor, příběh je prošpikovaný vtipnými ironickými dialogy.
Série má uzavřené jednotlivé díly, ale je lépe číst je postupně, neboť autor se často odvolává na děj i postavy z předchozích příběhů.
Za mě silnější 3*, téměř 70 %.
Tak čtivé až chytlavé a přitom je to taková blbost... ;-) Ono je to vlastně takové šmírování cizí korespondence a to by mělo pobavit... ;-)
Chtěla jsem něco jednoduchého a tak jsem riskla tuto knihu, přestože to není zrovna moje parketa. Ale musím říct, že se to autorovi celkem povedlo. Není jednoduché napsat knihu výhradně formou mailové korespondence a přitom nenudit, naopak udržet stále svižný styl. Je to originální, má to spád, pro čtenářky romantiky ideální odpočinková kniha.
V thrilleru Stříbrná cesta vsadila autorka více než na živý děj na temnou atmosféru severu Švédska a zpracování psychologie jednotlivých postav. Je tu vykreslené jak zoufalství a bezmoc rodičů, jejichž dítě se pohřešuje, tak úchylky různých podivínů žijících na odlehlých lesních samotách.
Pachatel není překvapivý, dá se tipnout už tak v polovině knihy, přesto je rozuzlení velmi dobře napsané. Vlastně celý závěr knihu hodně pozvedává, ten je vynikající.
Námět knihy není ničím nový, ale zpracování zaujme. Stojí za přečtení, za mě jsou to silnější 4*, téměř 90 %.
Kniha Ani později, ani jinde ukazuje současnou společnost, která klade důraz na rychlost, výkon a úspěch. Skvostně zachycuje anonymní nepřátelské prostředí velkoměsta, kde se každý zajímá hlavně sám o sebe.
Děj nás zavádí do jednoho dne života dvou osamělých lidí. Mathilda pracuje v reklamní firmě a je vyčerpaná ze šikany v práci. Thibault je pohotovostní lékař, na něhož padá tíha rozchodu s přítelkyní. Prostřednictvím myšlenek a vzpomínek se seznamujeme s jejich příběhy.
Autorka dokázala popisem všedních událostí zachytit nemilosrdnou realitu a temnou atmosféru bezvýchodných situací.
Knihu bych doporučila spíš těm, kteří už mají něco odžito. Je možné, že hodně mladí lidé ji ještě neocení.
Jak je vidět, autor rád upozorňuje na případy, kdy se právo těžko vymáhá... A já to oceňuji plným počtem hvězdiček.
Miko se vydá na dovolenou do své rodné vísky a místo vytouženého klidu se přimotá k vyšetřování podivného úmrtí a nakonec rozkrývá jedno dávné špinavé tajemství. A zjednat spravedlnost tady nepůjde jen tak...
Řekla bych, že Miko si už svůj díl smůly vybral a to na dost let dopředu, tak snad příští díl už bude méně depresivní...
Ukrytá má vděčný formát detektivky - okruh přátel a několik desítek let starý zločin. Něco takového mě vždy baví.
Autorka postupně odkrývá vztahy mezi přáteli teď i v minulosti, jejich role ve skupině, jejich povahy. Zároveň prostřednictvím oběti sledujeme osudný den před třiceti lety.
Není to žádná napínavá a rychlá jízda, ale zpracování je poutavé, čtivé a rozuzlení reálné. Určitě stojí za přečtení.
Můj oblíbený autor Peter May se tady pustil do žánru romantický thriller :-o.
Kniha začíná jako thriller, velmi rychle se přehoupne do společenského románu a závěrečnou scénou autor překonal i nejšílenějšího hollywoodského scénáristu ;-).
Nevadilo mně, že víc než detektivka je většina knihy vylíčením životního příběhu manželské dvojice. Autor je vynikající vypravěč a mě ten příběh naprosto pohltil, je poeticky napsaný. Malebné popisy ostrovů, života na nich a zvyků obyvatel, jsou naprosto úchvatné. Beru motiv i pachatele, ale ta závěrečná scéna byla přehnaná, proto dávám nižší hodnocení.
Nicméně přečtení nelituji, naopak, téměř celou knihu jsem si vychutnávala a na ostrov Lewis jsem se "vrátila" ráda :-).
(SPOILER) Kniha má drsné téma, ale zpracování je výjimečné.
Absolutním miláčkem je pro svého otce jeho čtrnáctiletá dcera Turtle, jinak též Kibble, skutečným jménem Julie. Martin je despotický otec posedlý myšlenkou o konci světa a podle toho dceru vychovává - musí se vyznat ve zbraních, umět střílet, musí se o sebe za všech okolností zvládnout sama postarat. Zároveň svoji dceru skutečně miluje, ale nemorální destruktivní láskou. V noci ji znásilňuje, ve dne psychicky i fyzicky týrá.
Autor výborně vykreslil charaktery, obzvlášť u Turtle, která je vnitřně silná, samostatná, ale zároveň závislá na otci, podceňuje se, za vše dává vinu sobě, je plná hněvu. Martin a po něm i dcera používají hodně drsné vulgární výrazy, ale sem to patří. Ty vulgarity vyjadřují hrubost otce a vnitřní nejistotu dcery.
Kniha zdaleka neobsahuje jen vyhrocené scény. Děj je bohatý, svižný, místy přímo pádí.
Vzhledem k tématu dá kniha psychicky zabrat a asi se k ní nevrátím, ale přečtení nelituji, naopak. I takové knihy je potřeba číst a tato je výborně napsaná.
Takový cestopis si nechám líbit, je jiný, přináší pobavení. A to já oceňuji, humoru není nikdy dost a prý prodlužuje život :-).
Cestopis neobsahuje podrobné popisy krajiny a památek, on to vůbec není dokonalý cestopis, je to vtipný popis putování. Autor chodil pěšky, bez mapy, rozhlížel se kolem, potkával zajímavé lidi a popíjel s nimi čaj.
S přirozeným humorem mladého člověka a s nadhledem popisuje jak drobné, veselé příhody, tak překonávání nepříjemností - horka, hladu, žízně a puchýřů.
A poselství knihy? No přece, že svět je plný slušných a zajímavých lidí :-).
Z pěti knih tohoto autorského dua je pro mě Skleněné peklo nejlepší, přispívá k tomu i námět. Rozjezd je trochu pomalejší, ale trpělivost se vyplatí. Dějově je kniha bohatá, vedle hlavní linie sledujeme i osudy lidí, kteří uvízli v tomhle "skleněném pekle".
Kniha je jedna z mála, u které musím říct, že film se mi líbil víc. Je výpravný, vizuální zpracování hořícího mrakodrapu je působivé a k tomu vynikající herecké obsazení. Ovšem kniha rozhodně stojí za přečtení.
A když už jsme u tohoto tématu, neodpustím si napsat, že všichni hasiči jsou skuteční borci, zaslouží si obdiv, úctu a samozřejmě poděkování.
"Hoď kamenem, kdož jsi bez viny." Téměř každý tu má v něčem prsty, něco udělal nebo naopak neudělal co měl. A právě to, co neudělal nebo zamlčel, je určující pro život hlavního hrdiny.
Jsou zde dobře vystavěné dvě dějové linie, současnost a minulost před třiceti léty v dětství hlavních postav. První polovina je hromada náznaků, tajemna a bez anotace bych tápala kam příběh vlastně směřuje. Druhá polovina se už čte jedním dechem. Thriller je skutečně mysteriózní a má v sobě spoustu tajemství. Nakonec je autorka všechny odkryje a vysvětlí. Závěr je velmi dobře napsaný, to je třešinka na dortu.
Kříďák je náročnější thriller, skvěle vystavěný a zpracovaný, ale neocení ho všichni. Váhala jsem mezi 4* a 5* hvězdičkami, nakonec dávám 5*, protože málokterý thriller je tak psychologicky propracovaný, tajemný a místy mrazivý.
Jednoznačně skvost! Úžasná, dechberoucí kniha s tajemnou až mrazivou atmosférou. Je to nejen detektivní román místy až s hororovými prvky a překvapivou zápletkou, ale i příběh o lásce, nenávisti a snech.
Když si malý Daniel vybral na pohřebišti zapomenutých knih román Stín větru, netušil co všechno tím začíná...
Autor používá krásný jazyk, myšlenkově i slovně bohatý. Důležitou součástí děje je i tajuplná Barcelona.
Kniha mě vtáhla, naprosto okouzlila a já jsem si užívala čas strávený s ní. Obrovské doporučení!
Poutavý příběh přibližující Itálii třicátých let minulého století. Hlavním námětem je vzdor proti společenským tabu a konvencím. Je to oslava přátelství a také střet dvou světů.
Kamarádství tu uzavřely dvě dvanáctileté dívky, každá z úplně jiné rodiny, jedna z dobře situované, druhá ze sociálně slabší. Jsou úplně jiné, postupně se však poznávají, prochází silnými společnými zážitky a tak k sobě přilnou. Moc dobře je vykresleno jak dětský svět pomalu přechází v dospívání.
Celkově je v knize výborně popsaný obraz té doby - předsudky, atmosféra fašistické Itálie, dopady habešské války.
Vyprávění má spád, je to strhující příběh, občas dojímavý. Moc se mi to líbilo, ráda doporučuji.
Novela Kathy se odehrává v těžké době a líčí pohnutý osud hlavní hrdinky, život plný bolesti a nelehkých rozhodnutí. Děj přeskakuje mezi několika časovými rovinami.
Námět je výborný, ale příběh je napsaný velmi stručným až strohým stylem, což mně sem tak úplně nesedlo. Ovšem oceňuji nespornou vypovídací hodnotu o určitém období našich dějin.
Vynikající komentář k této knize napsala sgjoli. K tomu už není moc co dodat.
Tato kniha se nečte lehce, je to na hony vzdálené líbivému mainstreamu. Řekla bych, že literární styl je zajímavý a zároveň stejně nespolehlivý jako sama hlavní postava. Místy je strohý, úsečný, vzápětí až snově poetický. Kniha ovšem určitě zanechá silný dojem.
Příběh obsahuje drásavou zpověď hlavní hrdinky traumatizované zážitky z dětství. Anna se vyhýbá jakýmkoliv mezilidským vztahům mimo pravidelná setkání se sestrou. Opovrhuje všemi i sebou. Příčiny jejího sebedestruktivního chování jsou postupně nenápadně odhalovány.
Více než o ději je tento příběh o náhledu do nešťastné rozervané mysli. Celé je to depresivní, znepokojivé, syrové, plné úzkosti.
Hodnotím sice vysoko a přečtení nelituji, protože silné psychologické příběhy, které jdou do hloubky, vyhledávám, ale tato četba byla jen extra depresivní, takže se ke knize nevrátím. Znovu se touto hromadou šílenství a traumat brodit nebudu.
70 %
Čtyři mladí lidé, alkohol a k tomu postupné vytahování kostlivců ze skříní pořádně rozjitří emoce. Ze silvestrovské oslavy se stává obrovské drama. Podle názvu a díky anotaci je jasné, že tady musí dojít k nějakému velkému vyhrocení situace a to se stane.
Tento příběh a hlavně jeho výborná pointa jsou vymyšlené dobře. Byl tu velký potenciál, ale zůstal nevyužitý. Začínala jsem číst natěšená na další knihu od této autorky, pak mě to pomalu přestávalo bavit až jsem se u toho téměř nudila. Naštěstí ne dlouho, protože toto je jednohubka. Můj zájem vzbudilo teprve drama na konci, ale to bohužel trvá chvíli a rychle přijde konec.
V hodnocení dávám 2*, protože to vidím jako lehce podprůměrné.