Denčaa komentáře u knih
Hodně se mi líbila myšlenka ohledně prince a zabijáka, kdy čtenář neví, který je který. Můj tip byl správný, ale nebyla jsem si celou dobu zcela jistá (autorka hodně mátla) . Ve výsledku jsem z knihy nadšená a je to krásně napsané a stylistika je prostě boží. Hrdiny jsem si oblíbila a ten otevřený konec mi nedal a hned jsem musela sáhnout po pokračování.
Jakožto první titul z edice srdcovky, sliboval hezký příběh, kde se samozřejmě zrodí nová láska - s kým jiným, než s učitelem kurzu. Zápletka vypadala velice lákavě, ale skutečnost byla trošku jiná. Autorka se mermomocí snažila být vtipná, ale jestli jsem se za celou knihu zasmála jednou...? Spisovatelka vystavěla podivné charaktery osob, které mi úplně nesedly a Lily bych za kámošku určitě nechtěla. Jako nenáročná letní oddechovka je tato kniha to pravé ořechové, ale byť je zde zpravováno vážnější téma, nic mi tahle kniha nepředala.
Od tohoto titulu jsem chtěla hlavně letní příjemnou oddechovku. A tu jsem také dostala. Titul jede v zajetém vzorci těchto knih, nic moc vás tam nepřekvapí, ale stejně hltáte stránku za stránkou, protože je to prostě hezké počtení. Takže ano, rozhodně jde o fajn slaďák. A tahle autorka už mnohokrát předvedla, že její spisovatelský um stojí za to. Takže doporučuji.
Pane Bože...Tohle byla neskutečná kniha. Tak pravdivá, dechberoucí a dojemná. Colleen je zkrátka Paní Spisovatelka. Tenhle titul mě v tom jen a jen utvrdil. Kniha začíná hodně nevinně - seznámením muže a ženy z něhož se postupně line něco víc. Do toho čtenář sleduje pohled do minulosti hlavní hrdinky Lily. Colleen dovedla z člověka vyždímat neskutečné emoce, prožít celý příběh, jako byste ho sami zažili a po poslední stránce vás to úplně rozloží, ale nedá vám to, ale neustále o té knize musíte přemýšlet. Smekám...
Spoustu recenzí slibovalo, že toto je zatím nejlepší část a kvalita je díl od dílu lepší a lepší. Nevím, čím to přesně bylo - jestli mi jen tato kniha nesedla do nálady a nebo už si přijdu na takovou literaturu stará, ale prostě mě to neuchvátilo. Co k celému titulu říct? Za jedno jsem rozhodně ráda, že se z Kellena konečně stává dospělý muž, který nezbabrá všechno, na co sáhne. Ale přišlo mi, že děj hodně stojí na místě a hemží se to tam jen samými kouzly, technikou a boji, ale už se to moc nezabývá tou podstatou příběhu - černému stínu. Na mě to zkrátka byla trochu překombinované a přecpané zbytečnými věcmi. A jelikož mě neuchvátilo toto, už se asi do dalších dílů pouštět nebudu.
Uf, už jen anotace zní šíleně a ona vlastně kniha je hodně "bláznivá". Sledovat Annu, jak se pere o svůj život, je impozantní. V "Je to i můj život" sledujeme rozpolcení mezi tím, co je správné a tím, co je podstatné. Malinko jsem se ztrácela při četní kapitol z různých pohledů a k tomu z rozdílných časových linek. Moje první setkání s autorkou dopadlo velice dobře a byť jde o hodně emotivní zážitek, přesto mi tam do toho "wow" něco chybělo. Možná to, že jsem si ani jednu postavu neoblíbila a nebo právě kvůli zmatečným dějovým linkám. Ale i pro laiky, kteří lékařským termínům nerozumí - stejně jako já, je kniha ideální, jelikož jde vidět, že autorka vše podrobně prostudovala a naservírovala to čtenáři úměrně jeho znalostem.
U knih Nicholase Sparkse už očekávám určitou úroveň příběhu a se srdceryvným koncem. A kniha "Útěk do samoty" nebyla výjimkou. Už jen nekomunikativní Kyle vám zahraje na citlivou notu, kdy si chlapce prostě nejde neoblíbit. Druhý důležitý prvek je rozhodně sympatický Taylor, který najde Kyla v bouři poté, co se ztratí - a máme nádhernou zápletku mezi dospělými a také mezi mužem a dítětem, které začne dělat pěkné pokroky, co se mluvy týče. Autor si s postavami dokáže nádherně vyhrát a popsat je tak, jako byste je skutečně znali. Takže postavy jsem si velmi oblíbila a konec - jako vždy, byl dojemný.
Je hodně napínavé sledovat dějovou linku, kdy se postupně odhaluje, kdo je záhadný dopisovatel a jak se Lily s danou situací snaží vypořádat. Je to bohužel hodně předvídatelné, jednak to, kdo je ta záhadná osoba, ale také celá kniha. Avšak, celou dobu jsem autorce zobala z ruky a hltala stránku za stránkou. Pokud hledáte něco oddechového na léto - můžu to s klidným srdcem doporučit. Ale nutno podotknout, že je to sladké jak med a ne nadarmo označené jako čtení pro young adult. U příběhu jsem si fantasticky odpočinula a v závěru děje jsem se přistihla, jak se spokojeně culím. U tohoto druhu knihy rozhodně očekávejte spoustu klišé, ale v tomto případě jsem přimhouřila obě oči. Prostě to tam všechno hezky funguje. Moc doporučuji.
U titulu Jedna želva za druhou moje srdce plesá - bylo to super počtení. Příběh Azy, která není tak zcela normální šestnáctiletá holka, jak by se na první pohled mohla zdát, se četl velmi dobře. Přišlo mi, že pátrání po ztraceném milionáři, byla spíše vedlejší dějová linka a autor se hlavně věnoval duševnímu stavu hlavní hrdinky, která trpí obsedantně kompulzivní poruchou. A moc mě bavilo sledovat její myšlenkové pochody, při kterých mi někdy hodně zatrnulo. Hlavně viz.: polykání dezinfekce. Azu jsem si však oblíbila, byť jsem jí ne vždy rozuměla. Konec byl takový, jak je u Greena známo, takže úplně nepřekvapil a byla jsem i ztotožněná s rozhodnutím, které Aza učinila. Pokud po předchozích autorových přešlapech přemýšlíte nad přečtením této knihy, tak ano, běžte do ní, Green je zase na koni. Byť na Hvězdy to nemá. Kniha je přečtená raz dva a od příběhu dostanete všechno - lásku, rodinné strasti, zapeklitost vztahů mezi kamarádkami až po nádherné myšlenky.
Příběh dvou mladých lidí byl hodně zajímavý. Autor se hlavně věnuje charakteru postav, než samotnému ději. Ale to mi nijak zvlášť nevadilo, akorát mi přišlo, že dějová linka nebyla tak propracovaná. Ale nutno podotknout, že je to psychologický román. Chvilku jsem tápala u postav, jestli jsou pouze ze začátku vykresleny negativně nebo tomu tak doopravdy je. Z tohoto důvodu mi bylo líto hlavní hrdinky, kdy i její vlastní otec si o ní nemyslí nic hezkého, přitom mi nepřišla, až tak "blbá", jak ji nazýval otec. Ale byla jsem hodně zvědavá na její závěrečné rozhodnutí ohledně vztahu s Morrisem. Ten je kapitola sama o sobě... Je to hodně nadčasová kniha s charaktery vykreslenými tak, jako by se děj odehrával v dnešní době.
Čekala jsem parádní fantasy nabušenou akcí, zvraty a magie. A vcelku jsem to i dostala. Akorát prvních cca sto stránek se docela vleklo, autorka hodně uváděla tento svět. Ale pak to bylo úžasné a stále se tam něco dělo. Victoria krásně popsala všechny Londýny, takže jsem se hned zorientovala. Hlavního hrdinu Kella jsem si hned oblíbila, to byl správný kluk. Bohužel to samé nemohu říct i o hrdince Lile, která mi přišla hodně ve stylu "všechno vím, všechno znám a jsem ta nejchytřejší". Musím též vytknout klišé, která se v příběhu nacházela. Ale za to bych ráda vyzdvihla nádhernou stylistiku a překlad knihy. Celkově jsem si čtení hodně užila, i jsem přemýšlela o plném hodnocení, ale to si ještě pošetřím do dalších dílů.
Opravdu jsem touhle knihou mile překvapena. Dle uvedených anotací se toho čtenář mnoho o ději nedozví, ale slušně jej naláká. A rozhodně nelituji. Ze začátku byl děj vláčnější a neuškodilo by jej trochu proškrtat, ale druhou polovinu knihy jsem doslova hltala. Hlavně se mi líbily retrospektivní pasáže do minulosti k oné tragédii. Musím se však přiznat, že jsem se v rodové linii žen docela ztrácela, ale naštěstí autorka často opakuje, kdo je kdo. S hlavní hrdinkou Dianou jsem měla trošku problém, ze začátku mi přišla docela naivní, ale byl tam charakterový posun během děje, takže jsem ve výsledku spokojená. Konec mě hodně dojal a ještě dlouho jsem nad knihou přemýšlela. Od této autorky je to má první kniha, rozhodně ne však poslední. Zatím mi její styl připomíná Leilu Meachamovou.
Takovou oddechovku jsem vyloženě potřebovala. A dostala jsem i to, co jsem očekávala - pohodový příběh, u kterého člověk nemusí moc přemýšlet a jen si užívá skvělou zápletku. Bohužel, v těchto knihách žádná přidaná hodnota nebývá. Avšak hokejové prostředí v série "Off-campus" mě zkrátka baví a není snad postava, kterou bych si neoblíbila. Co na knihách této autorky zbožňuji, je humor, který je celým příběhem prokládán. Dovolím si však i srovnání s předešlým dílem, kde se mi více zamlouvala dějová linky. V "Omylu" byla zápletka přece jen trošku jednodušší a ani se nekonal žádný extra velký závěr s ohňostrojem. Hlavně doporučuji jako čtení na dovolenou, jakožto i mě dělala tato kniha společnost na cestách.
Bylo to o chlup lepší než první díl. Zdárně jsem se zorientovala v množství postav, kde se mi neustále plete kdo je kdo, vzhledem k tomu, že mají hodně exotické jména. Nejvíce jsem oceňovala bájné příběhy tohoto světa, které byly propracované a dávaly větší poznatky o tomto universu. Hned vše dávalo více smysl a řád. Co mi malinko vadilo, je jak hrdinům všechno vycházelo, všechno jim hrálo do karet. Až v samotném závěru se ukázalo, že nejsou zdaleka takoví machři a ostřílenci, jak se celou dobu jevilo. Hodně mi tam chyběla romantická linka, kde jsem doufala, že po prvním díle by se mohla konečně rozběhnout. Snad jen budu doufat, že u nás vyjde i poslední díl, abych se dozvěděla, jak to celé dopadne.
Ze začátku mě kniha nijak neoslovila. Hrdinka mi přišla neslaná, nemastná, úplně bez názoru. Styl vyprávění byl hodně jednoduchý, nijak mě neuchvátil. Byť je téma příběhu skvělé, autorka z něj nevyždímala, co mohla. Hodně věcí řeší jen okrajově. Chování postav mě někdy hodně iritovalo. Hlavně Rosiina kamarádka Shona byla vykreslena hodně naivně. A Fraiser, osudový muž Rose, ten se nechoval zrovna správně - jakožto zadaný muž. Autorka se taky velmi opakuje v myšlenkových pochodech. Ještě bych i ocenila, kdyby byly kapitoly kratší, někdy to bylo zbytečně natahované. Konec byl hodně rychlý a čekala jsem, že autorka bude řešit i Rosiiného manžela, ale tato pasáž byla příliš krátká. Ale kdo má rád nenáročné romány pro ženy, určitě doporučuji.
Prvních zhruba padesát stránek bylo méně záživných a nemohla jsem se do příběhu začíst. Ale poté už vše začínalo dávat smysl. Byť byl příběh napsán velmi čtivě, děj hodnotím jako průměrný - ano, stále se tam něco dělo, ale linka je nastavená na určité hladině, která nepřesahovala. A k mému velkému překvapení bych ocenila trošku delší zpracování. Hodně věcí tam bylo řečeno jen napůl a z toho jsem byla docela zmatená. Ale snad se vše dočtu v pokračování. Také bych byla raději, kdyby se autorka více pověnovala romantické lince. Je tudíž jasné, že mi byla hlavní mužská postava Jina sympatická. O Amání už to samé tvrdit nemůžu. Ale určitě chválím nádhernou obálku. Konec na další pokračování moc nenalákal, ale i tak si druhý díl přečtu.
Opatství Northanger jsem si užila hodně. Byť už uplynulo od vydání hodně vody (201 let!), je zde stále aktuální téma a za tu dobu se lidé charakterově nijak nezměnili. Čte se to s úplnou lehkostí a do děje jsem se krásně vcítila. A velké pozitivum je, že autorka komunikuje přímo se čtenářem. Co však si asi v knihách nikdy neoblíbím, jsou sáhodlouhé popisy přírody apod. A těch tu bylo opravdu hodně. Také malé mínus za hodně utlý a rychlý konec. Hlavní hrdinka byla sympatická, ale mé srdce si získal pan Tilney.
Od posledního a závěrečného dílu této série jsem očekávala, že to bude něco velkého. Bohužel, ale i bohu dík, se to rovnalo předešlým dílům. A hned vysvětlím proč. Hned ze začátku, cca 40 stran, bylo hodně chaotických, takže mi po půl roce od přečtení druhého dílu trochu trvalo, než jsem se zase na tuto trilogii naladila. Hrozně moc informací, kde jsem se ztrácela, ale poté bylo vše hezky vysvětleno a opět jsem nalezla niť. Ano, klobou dolů, jak to měla autorka všechno promakané. Taky bych ocenila méně dimenzí - právě mi vyhovoval nejvíce první díl, kde se hlavní hrdinka vždy na nějaký čas "zastavila". Ale opět jsem si díky Claudii Gray dokázala všechny dimenze krásně představit. A konečně jsem si oblíbila Thea. Rozhodně série stojí za přečtení, ale od závěru jsem čekala větší WOW.
Nádherná kniha. Doslova mě zaujala hned první větou. Rozhodně to není napsané klasickým stylem, na který bývají čtenáři zvyklí, o to víc mě však kniha vtáhla a oslnila. Byť Emma neměla nijak zajímavé dětství, právě způsob vyprávění to celé okořenil a tak tahle pasáž nebyla nudná. A pak to přišlo. Autorce se podařilo vyždímat ze mě všechny emoce. Naprosto jsem s hlavní hrdinkou soucítila i když malinko jsem občas nebyla ztotožněná s jejím chováním. S koncem jsem víc, než spokojená, jelikož jsem si myslela i si přála, že to takto dopadne. Oba mužští hrdinové byli vykreslení ideálně a je na každém čtenáři, kterému věnují sympatie - to se mi také hodně líbilo. Vřele vám tuto knihu doporučuji. Nebudete litovat!
Začínala jsem ji číst s rozpačitými pocity, jelikož jsem měla pocit, že stěžejní žánr je detektivka. Ale hlavní prvky byly ty fantastické. Když jsem se do knihy ponořila víc, zaznamenala jsem jiný problém - bála jsem se. Přiznávám se, že popisy a atmosféra v knize mi mnohdy navodily husí kůži. Nechápejte mě ale špatně, bylo to výborně napsané a oceňuji, že to vyvolávalo dané pocty, což je klíč k úspěchu dobře napsané knihy. Rozhodně se ukazuje, že čeští autoři umí psát a mají právem svoje místo v knižních žebříčcích. Co však beru jako mínus, jsou charaktery osob, které mi přišly trošku chaotické. A děj se občas točil v kruzích, než autorka odhalila něco nového.