dennie3 komentáře u knih
Jsem v polovině knihy a nebaví mě. Spousta věcí mi tam nesedí, psychika postav mi přijde nedokreslená, příběh typický až na to, že je doplněný o dalších pár dimenzí.
Pár momentů mě chytlo a bavilo, ale to je tak celé. Nevím, jestli ji vůbec dočtu.
Kniha je čtivá, ale ke konci už mi pár pasáží připadalo zbytečných, přišlo mi, že to Agatha mohla klidně zkrátit. Výsledek ve mně nevyvolal nějakou obrovskou salvu překvapení a upřímně jsem z toho stále ještě zmatená.
Skvělé zakončení skvělé série. Rick píše odlehčeně s lehkou dávkou absurdity a dokáže mě rozesmát. Když jsem knihu dočítala, dokonce jsem měla tendenci brečet, protože ve mně příběh Percyho Jacksona vzbudil velké emoce. Rozhodně si přečtu volné pokračování. Celá sága mě bavila, Riordan má super styl psaní, který se snadně čte a příběh má plynulý a volný spád.
Dávám všech pět hvězdiček, Percy Jackson patří do kategorie knih a ság "mám je hrozně ráda, silně doporučuju".
Charlieho příběh je jeden z těch, které mi změnily pohled na svět a navždy bude patřit na první místa v mém žebříčku.
Stoprocentně doporučuju.
John Green mě dokázal rozesmát uprostřed záchvatu pláče.
Kniha je čtivá a skrývá v sobě spoustu myšlenek. "Bolest nezmění lidi. Odhalí je."
John opět nezklamal. :)
Hezky napsaný příběh pro děti, v písmenkách se vznáší kouzelné nadpřirozeno.
Přestože druhé díly jsou většinou ty nejnudnější, ZASVĚCENÁ se mi hodně líbila. Nikdy jsem se nenudila a příběh ve mně vzbudil velkou vlnu emocí, hlavně na konci. Je pravda, že Handová celkem opomenula Tuckera a Wendy, ale to nic nemění na tom, že kniha mě bavila a já se těším na třetí díl.
Typický teenagerský příběh se nádherně překrývá se zajímavým nadpřirozenem, líbí se mi, jak se Cynthia vyjadřuje a zbožňuju Claru a její humor. Kniha je čtivá a krásná.
Podle mě jeden z nejlepších Kingových příběhů. Čtivý s obrovskou myšlenkou, která vás zasáhne jako rána pěstí do břicha.
Malého prince jsem si přečetla teprve teď, ve svých patnácti, a musím říct, že ta kniha je.. dokonalá.
Skrývá toho v sobě tolik, vyvolala ve mně tolik emocí a donutila mě přemýšlet nad tím, jestli beránek spásl, nebo nespásl růži. Tak krátký příběh a tak smysluplný obsah..
Knížku jsem přečetla ani ne za dvacet čtyři hodin. Prostě jsem nedokázala přestat číst, John Green píše čtivě a dokáže vás rozesmát stejně jako rozbrečet - v mém případě se mu obojí povedlo nesčetněkrát.
Kniha obsahuje spoustu citátů a významů, kterými se po dočtení nedokážete přestat zabývat - a přesně tenhle typ knih zbožňuju.
Nemůžu se dočkat, až si přečtu Hvězdy nám nepřály. Přečetla jsem si od Greena jednu knihu a mám pocit, že jsem se už teď stala jedním z jeho fanoušků. Příběh mě prostě dostal a zaslouží si všech pět hvězdiček. John je skvělý spisovatel a já doufám, že v budoucnu vydá ještě spoustu knih.
Skvělé zakončení skvělé série, událo se tam toho tolik, že se mi to ani nedokáže pořádně shromáždit v hlavě. Celou knihu jsem přečetla jedním dechem, stejně jako díly předtím - kromě těch začátků, ty mě nikdy moc nebavily.
Úžasná série.
Epilog byl prostě perfektní.
Jedna z nejlepších a nejčtivějších knih, co jsem kdy četla.
Patch je prostě dokonalý.
Kniha je celá o cestě, kterou pětka podstupuje. Horší než první díl, sem tam se to vleklo, většina pasáží byla podobná.. Ale pořád ještě čtivé, dobrodružné a člověk se lehce dostane do děje. Musím říct, že Rob mě začíná štvát s tou jeho dokonalostí. Ach, ale ten ten Gabriel.. :3
Jeden z nejlepších dílů. Ta smrt byla opravdu mizerná, měla jsem husí kůži.
Když jsem četla pasáž, kdy se Paul dozvídá něco víc o Coffeym a novinář Johna porovnává ke svému psovi a k tomu, co udělal jeho synovi, měla jsem husí kůži.
A ten závěr! Trojka je rozhodně lepší než druhý díl.
Zatímco Upíří deníky jsem napoprvé odložila, Temné vize ne. Ze začátku jsem si nemohla zvyknout na to, že budoucí středoškoláci se chovají TAKHLE - stejně si je doteď představuju spíš jako šestnáctileté, nanejvýš sedmnáctileté děti, a ne osmnáct-devatenáct. Takové chování Lewise se mi na ten věk moc nehodí.Jinak kniha má už od začátku pěkný spád, kapitoly končí tak napínavě, že nutí člověka číst dál. Za den jsem ji měla přečtenou a teď jsem v druhém díle. Kniha není ani nejkratší, ani to není bichle, považuju ji za odlehčené čtení. Ještě mi přišlo trošku divné, že se Rob uzdravil a následně tak hluboce zamiloval po týdnu, podle mě by bylo lepší, kdyby to spisovatelka prodloužila. A jinak jsem tým Gabriel. :D
Musím se přiznat, že u knihy jsem se celkem nudila a těšila jsem se, až ji dočtu. Jediná akce a taky jediná chvíle, kdy mě kniha bavila, je od nějaké strany 320 do konce z celkových asi 407.
Všechno je to jen o tom, jak se Bella s Edwardem seznamuje a nic moc se tam neděje. Přijde mi, že někdy se autorka snažila vcítit do teenagerů, ale tolik jí to zase nešlo. Nejvíc mě iritovalo slovo "náklaďáček". Nevím proč, ale přijde mi lehce úchylné a trapné, když stoletý upír prohlásí větu podobné téhle: "Neměj starosti, Alice ti přiveze tvůj náklaďáček."
Na druhou stranu.. nevím proč, ale když jsem knihu dočetla, zanechala ve mně nějaký pocit spřízněnosti. Takový ten pocit, když je kniha dlouhá nebo ji čtete hrozně dlouho, s postavami v knize se sžijete, a potom je musíte opustit.
Sice skoro žádný děj, ale stejně si přečtu druhý díl. Nevím, čím to je, asi je to prostě ve spisovatelce (která báječně popisuje).
Nejakčnější část asi byla ta, kdy přišel Delacroix a poté Wharton. Jinak se kniha většinou zaměřuje na myš a věcí okolo ní.
Závěr první knihy je úžasný, až z něj běhá mráz po zádech. Líbí se mi, že se děj přeskakuje a různě proplétá, takže je čtenář více a více napjatý. Třeba co se týče Delovy smrti, ani ve dvojce není odhaleno, co se stalo.
Film je jedním z nejlepších na Kingovy knihy, nejprve jsem ho viděla a potom jsem se rozhodla, že něco tak smutného a zároveň krásného si musím přečíst.
Udivilo mě, že tato série je napsaná v první osobě..