Denyna komentáře u knih
Jedna z těch knih, které nemůžete odložit, dokud ji nedočtete (příběh jsem v hrubých rysech znala, ale jak hlavní hrdina dopadl, jsem zrovna nevěděla). Úžasný příběh o lidské odvaze, ale i o tom, jak se jednotlivci stávají jen pěšáky ve vyšší hře.
A také - ta spousta lidí, která zemřela či trpěla kvůli svému spojení s Josefem Hasilem, takto nedopadla vinou Krále Šumavy, ale vinou tehdejšího režimu. A na to je třeba nezapomínat.
Fascinující. A poučné. Na té knize je krásně vidět nulová sebereflexe a absence pokory. Lidé nezmění své přesvědčení jen proto, že oficiální atmosféra je najednou jiná. Zlí nebudou najednou hodní jen proto, že už je po válce. Nezmění své zaslepené přesvědčení lusknutím prstů. Budiž to pro všechny ponaučením.
Z dnešního pohledu psané moc pěkným jazykem. Příběh samozřejmě zestárl, ale tu češtinu jsem si užívala.
Kniha se ke mně dostala omylem a jak běžně tento žánr nečtu, od téhle knihy jsem se nemohla odtrhnout.
O knize se hodně mluvilo, ale očekávání neodpovídá skutečnosti. Kniha je psaná čtivým jazykem, ale jinak je úplně plochá, popisuje život lidí, v jejichž životě se nic neděje. Protože všechno to, co PR knihy slibuje, všechny ty důležité události a historické milníky, které tak mistrovsky umí zaplést do života lidí třeba Ken Follet, se tady o příběh jen tak lehce otřou.
Nádhera. Čtivě napsané, zábavné i poučné. Jen škoda těch pár dějových linií, co vyšuměly do ztracena.
Román se rozhodně nečte jedním dechem jako strhující drama. Naopak je to rozvleklá, rozbředlá a předvídatelná nuda. Asi je to kniha určená spíš pro čtenáře středoškolského věku, to by na mě možná tohle šroubované drama zapůsobilo.
Silné téma, ale taková pomatená forma vyprávění, která knize ublížila, škoda
Já věděla, proč se té povinné četbě vyhýbám. I když možná na mladý naivky to funguje. Socialistický vlhký sny
Kniha se z počátku četla dobře, autorka umí vyprávět a psychologicky jsou postavy pěkně vykreslené, stejně jako to míjení a vzájemné nepochopení, ale je to zbytečně překombinované, hlavně v závěru. Škoda rozmělnění takového solidního tématu
Vypravěčský styl knihy je poutavý, dobře se čte, s obsahem je to ale horší. Prolínání časových období a postav mi nevadí, ale přišlo mi to takové nedotažené, taky osud hlavního hrdiny byl jasný už... prostě moc brzo, a pak už se člověk trochu nudí a jen čeká, až se to na konci potvrdí.
Četlo se to výborně, bylo to velmi silné. Místy jsem ale měla pocit, že čtu znovu Exodus. Závěr už byl trochu přepálený a vyhrocený, na druhou stranu, ona skutečnost možná taky? Styl vyprávění a podávání faktů je takový typicky černobílý. Kdo se v problematice neorientuje, jistě ocení historické vysvětlivky v závěru
Jeden z těch výjimečných případů, kdy je seriál lepší než kniha.
Lehce stravitelné, nic náročného, jako úvod do problematiky dobré
Četla jsem Půlnoční slunce a Constance zvlášť. Zatímco Constance je skvělá, byť romance, tak působivá a k zamyšlení, tak Půlnoční slunce je o třídu níž. Obyčejná tuctová romance, přehnaná a zajímavá jen místem dění.
Vtipné je, že jsem po knize sáhla po aféře "porno na Vltavě" a když jsem se začetla, zjistila jsem, že jsem ji už před pár lety četla. Takže ve mně vůbec nic nezanechala. Přečetla jsem si ji i podruhé, je to zajímavě psaná kniha, má to příběh, ale už zase skoro nevím, o čem byla
V rámci žánru dost povrchní. Čekala jsem něco propracovanějšího s lepším vhledem