DericCaster komentáře u knih
Přečetl jsem Metro 2033, které se mi celkem líbilo. A pak všude četl, že Silo je mnohem lepší... No asi trochu lepší je, ale zas bych to s tou chválou nepřeháněl. Nepopírám, celkem zajímavý postapokaliptický námět, nicméně knížka sem tam trochu nudila a sem tam nějaký odtavec jsem prostě přeskočil... Ale učitě to není tak, že bych litoval toho času a určitě budu číst i další díly.
Den nula je pokračováním románu Moře rzi, ačkoliv časově je řazen do předchozího období. (Ano mohl bych použít termín 'prequel', ale z nějakého důvodu ho nemám rád )
Příběh nam z části přiblíží jak došlo k vzestupu umělé inteligence, a jak se s tím lidé srovnávali, až nevyhnutelně došlo k válce mezi lidmi a roboty. Jak to dopadlo, už víme z Moře rzi.
Ve druhé rovině příběhu se několik robotů (chůviček) postaví proti svému druhu a v souladu se svým programem rozhodne ochránit několik děti.
Knížka mě moc bavila a určitě ji o kousek lepší než Moře rzi. Tak závěrem jen doufám, že autor už pracuje na nějakém dalším díle...
Když jsem sahal po této knížce, tak jsem si říkal, že zkusím zabrousit mimo mé obvykle oblíbené žánry. No knížka Volání hvězd toto splnila, avšak o to víc mne překvapilo jak moc mě pohltila.
Knížka vypráví příběh zdravotní sestry v Irské nemocnici v době první světové války, během epidemie Španělské chřipky. Celý děj knížky se odehrává jen v několika dnech, během kterých zdravotní sestra Julie Powerová pracující na oddělení po nemocné nastávající matky, zažívá narození a smrt, lásku, naději i zmar. Příběh také poukazuje na tehdejší rozdíly společenských vrstev, hlavně s dopadem na nastávající maminky a jejich děti. A jen dodám, že jak název knížky, tak i hodinky na obálce mají v příběhu svoji roli....
Knížku jsem si vybral jako oddechové čtení, avšak při čtení tohoto příběhu jsem se radoval a nadával, ale i oči se zaleskly. A s jistotou vím, že si ji budu velmi dlouho pamatovat.
Úvod do teorie chaosu je čistokrevné sci-fi. Základní tématikou je teorie alternativních realit - kdy každé naše rozhodnutí vede k vzniku dalsi - a co může hrozit, pokud by se - díky lidskému experimentu - mohly navzájem ovlivňovat. Samozřejmě tu máme množství úvah co by kdyby a co je v kvantovém světě příčina a následek. A nechybí ani padouch, který se toho snaží využít a je třeba ho zastavit a zachránit lidstvo...
Mám sci-fi moc rád a tato kniha se mi velmi líbila a čtení mne bavilo. Ale uvědomuji si, že milovníci sci-fi ji ocení mnohem více, než běžný čtenář.
Další přečtený Coben a další pocit spokojenosti. Autorovy knížky jsou pro mne vždy dobrou volbou. Vyhovuje mi styl kratších kapitol i lehká předvídalelnost děje.
Část příběhu se odvíjí v rovině zločinu, kdy jsou unášeny obeti za účelem vydírání a do toho vstupuje policistka a její osobní život.
V podstatě už klasické schéma zločinu, policisty - který nejedná vždy úplně podle představ nadřízených - a starých kostlivců v jeho životě opět se vynořujících z hlubin minulosti.
Brian Freeman je prostě autor co mi sedí.
Jeho díla se mi vždy dobře četla a když do děje přidal trochu sci-fi tak jsem věděl, že knížku prostě potřebuji a nebyl jsem zklamán.
Knihu jsem zhltnul nadvakrát a to jen proto, že jsem musel vstávat do práce...
Příběh je thriller, kde hrají roli alternativní reality a jehož závěr působící jako hapyend jsem netrefil.
Při čtení této knížky, mi na mysli bezděky vytanul policista John McClann v dnes již skoro filmu pro pamětníky Smrtonosná past. Knížka se četla vemi dobře a i když vlastně víte jak to celé skončí, stejně při čtení zapomínáte na čas....
Černý led je taková ta klasická detektivka. Svěrázný detektiv, se svéráznými postupy, tak trochu igniorujíc nadřízené řeší a vyřeší záhadný případ. Knížka mne ale bavila a těším se na další.
K tomu nelze moc co dodávat. Příběh je dobře napsaný a skvěle se četl. Ocenuji skvělou manipulaci autora, který vás skoro donutí fandit záporné postavě...
Tato kniha mi ležela docela dlouho v knihovně. Blackout se mi od autora velmi líbil, ale tuto jsem pořád, díky nejen zdejším hodnocením, odsouval do pozadí. Nyní ale vím, že to bylo zbytečné. Pravda, kniha má opravdu pomalejší rozjezd, ale není to nic zásadního a druhá půle knihy to zas napravila. Zpracování témetu se mi líbilo a po sedmi letech od vydání je čím dál víc cítit, že utopie vlastně může být už i realitou...
Někde jsem zachytil informaci, že román Cizinka je o cestování časem, což mne jako pravověrného sci-fi fandu ihned zaujalo. Po knížce jsem sáhl začal číst a nemohl odložit. Že je to román pro ženy, jsem zaregistroval až někdy v průběhu čtení a jsem za to rád. Normálně bych si totiž řekl: "to bude nějaká uslzená romantika" a knížku z této škatulky asi nečetl... Příběh skutečně asi je tak trochu uslzená romantika, ale v 18. byl život přeci jen asi trochu drsnější a snad proto mně knížka zaujala natolik, že jsem ji nemohl odložit a už teď plánuji pustit se do dalších dílů.
Ve stínu slunce... Vesmírná střílečka, invaze tajemného nepřítele a ještě tak trochu detektivka... Někteří tu připomínají podbnost s BSG a mně se při čtení zas chvílemi vybavil film Wing Commander... Ale záleží na tom... Knížka se mi líbila, přečetl jsem ji za den a kousek, a už teď vím, že chci další... Není to přesně to, proč se knížky čtou??? Děkuji autorovi a přeji hodně nápadů.
Co napsat? Prostě Carter... Hromada mrtvol a potoky krve... To vše ale nemění nic na tom, že knížk aje opět velmi čtivá. I když i já mám tak trochu pocit, že Carter už trochu co do drsnosti vyměknul, ale na druhou stranu, možná je to jen tím, že už jsme si - jako čtenáři - na jeho styl zkrátka zvykli. Je to prostě svižný příběh, který vás nutí číst stalé dál a dál...
Knížka patří jednoznačně k tomu lepšímu co svět detektivek nabízí. Příběh o sadistickém vrahovi, jeho dětství a životě je sice ponurý, nicméně autorka to hezky vyvážila i dostatečnou porcí vztahů, romantiky a lásky. Knížka se mi velmi líbila a určitě ji mohu jen doporučit.
Knížka Černá ozvěna je mé seznámení s autorem i já musím napsat, že i já jsem byl příběhem pohlcen. Knížka je taková klasická detektivka z amerického prostředí, se svérázným detektivem co "nezapadá" a sem tam něco prostě řeší po svém. Zas po nějakém čase knížka, kterou je problém odložit... No už teď se těším na další autorova díla...
Tato kniha je mé prní setkání se Stevem Robinsonem... Knížka se příjemně četla a postupně gradovala napětím. Myslím, že jsem u knížky strávil příjemné chvíle odpočinku.
Pratchett prostě nikdy nezklame. Užasně odpočinkové čtení, u kterého se člověk zasměje. Myslím, že velkou částí je potřeba poděkovat i panu Kantůrkovi za překlad. Prostě mne Pratchett v podání pan Kantůrka velmi baví ;)
Asi před dvěma lety jsem četl první díl, který se mi velmi líbil, a tak když jsem v obchodě zahlédl tento díl, neváhla jsem a záhy se pustil do čtení. Knížka navazuje na konec té první. Jak již zde napsali jiní i mně přišla zpočátku knížka trochu vláčná, ale konec to vynahradil a i já budu zas vyhlížet další pokračování...
Jméno vyšetřovatele Rhyma se sem tam objeví i v jiných sériích a neustále jsem na něj četl nějakou chválu a tak se rozhodl do série také pustit. No musím přiznat - a také jsem to od autora ani nečekal - že jsem nebyl zklamán. Knížka mne pohltila a pustila až na konci. Deaver je prostě klasika a i nejslabší jeho knížka bude vždy nad průměrem.
Autoruv styl mi prostě sedí. Přestože je to fantasy knížka, nikdy jsem si během čtení neřekl "bože to je ujetý" a i když bylo, přišlo mi, že tak přesně by mohlo peklo vypadat... Knížka se mi moc líbila a určitě ji směle doporučuji ke čtení.