Dervish komentáře u knih

Kdepak, ač se Herr Bezzemek snaží o sto šest, nemá to koule jako má Spadovská trilogie, díl od dílu je to slabší a slabší. Ono recyklovat brakovou literaturu můžete také jen omezenou dobu, pak už se zacyklíte a prd. Navíc ta nesmrtelnost hlavního hrdiny je největším problémem celé knihy, nebojíte se o něj, protože i když je prakticky chodící kostra, stejně se zregeneruje než lusknete prstem. Kdepak takhle "kotletka" byla dlouho nad ohněm, takže je spálená a vysušená, ani drahá omáčka, kterou na ní autor nakydal, to zachránit nedokáže. Bič a pryč. Ale Kotletu mám rád a až se zase vrátí do reálnějších kontur, rád si ho zase přečtu a zařehtám blahem.

5 19.12.2018

Upřímně je těžké ke knize přistoupit neutrálně, když jste velký fanoušek seriálu "Vikings". Ono v knize je totiž téměř vše jinak. A to může být pro čtenáře problém. Já si musel říct, že jde o zcela jiný příběh a tak k tomu přistoupit. Pak to byla ta správná severská jízda - masakr, faleš, přetvářka, lhaní, krev, staré pakty, nové pakty, překvapení, lov, útěk, střet bohů a nejistota, zda se někdo dožije zítřka. Prostě tak jak to tehdy asi skutečně vypadalo.

Kniha má ale i své mouchy, kdy si řeknete proč "tato" postava jedná tak idiotsky, vždyť je to jasné co má dělat. Ale naštěstí jich není tolik, dá se to přežít a děj krásně utíká jak voda v řece a brzy na slabá místa zapomenete. Čtení o Vikinzích se prostě neomrzí v jakémkoliv množství. A já mám celkem i toho Ivara rád, i když je to takovej zmetek, že bych mu do zad rád vyřezal krvavého orla.

11 07.12.2018

Brilantní kniha! Sága rodu Stassosů, která postupně přejde v destrukci rodu Stassosů. Tak skvěle napsané postavy a jejich "pokřivené" charaktery jsem už dlouho neviděl. Je to skutečně čtecí zážitek alá bažant na víně.

Často se u díla, které je psáno z úhlu několika postav stane, že vás některá linie moc nebaví (skoro jí chcete přeskočit). Tady ne. Zajímavá je každá postava, každá kapitola, každé slovo, které někdy bolí, někdy hladí, někdy šokuje. Není to dílo pro každého, přesto ho nelze než doporučit - ať si ho každý otestuje sám. Já od knihy moc nečekal a dostal jsem emoční nářez jak sviňa, takže se rozhodně nevidíme naposledy, pane Cunninghame. Well done!

15 03.12.2018

Kniha, která je sice opět napsána skvěle, ale působí mnohem víc frustrovaněji než dva předchozí díly. To zklamání z jednání lidí v metru je prostě moc velké. Asi těžko si dokážeme představit, jak bychom se v takové situaci chovali my, přesto mi ale přišlo, že lidé často jednají naprosto nepochopitelně až idiotsky. A to včetně Arťoma, který se prostě nedokázal z jednotlivých lekcí poučit a furt jel to svoje. Naivita extra level. Ale přesto jsem mu fandil a přál jsem si, aby alespoň někde uspěl. Kdo mě ovšem zklamal úplně byly postavy Saši a Homéra, takový morální obrat, který zažily v této knize, to je na šavli.

Jinak utopie, špína, beznaděj a hnus - parádní závěr z pera Glukhovského jak vyšitý. Rozhodně stojí celá série za přečtení, už jen proto, abychom nedopadli stejně, pokud někdo neudrží nervy na uzdě a to červené tlačítko jako první zmáčkne. A pokud se to přeci jen stane, doufám, že bude Arťom někde nablízku.

8 19.11.2018

Fíha, bylo to rozhodně hodně zvláštní čtení. Kuriózní hlavní hrdina, prostředí i zápletka příběhu. Svým způsobem laškovní a zajímavá, ve skutečnosti temná a děsivá. Nicméně neubráním se srovnání s filmem 9 mm, kde bylo podobné téma dovedeno až do klaustrofobního stavu, kdy mně stály chlupy na rukou. Řezárna taková není, zlo v knize poletuje sem-tam, ale ve skutečnosti bezprostřední hrozbu pro hlavního hrdinu nikdy nepředstavuje. Dokázal bych si představit, že Louise mohla ještě přitlačit na pilu tak, aby si i čtenář kousal nehty hrůzou, aby nemohl v noci spát, pak by šlo o geniální dílko. Takhle jde o kvalitní thriller, který způsobí lehké šimrání v podbřišku, ale dlouhodobě u vás v hlavě dlouho nepobyde. Přesto se čte velmi dobře.

4 09.11.2018

Kniha je jiná než Metro 2033. Je jiný hlavní hrdina, vedlejší postavy a ani se tolik necestuje. Děj je také smrsknut pouze na boj se záhadnou epidemií. Ale já si myslím, že to knize naopak pomohlo, není tolik odboček, jede se zpříma a kniha tak neskonale utíká.

Z počátku mně trochu chyběl Arťom, ale zvykl jsem si a když se konečně v knize mihne, ani jsem ho tam nechtěl, protože už mě zajímali jiné postavy. Ale fajn, on má v podstatě další veledůležitou roli, i když v knize skoro není, tak má na konec příběhu zásadní vliv.

Co se oproti prvnímu dílu vůbec nezměnilo, je skvělý styl psaní a vykreslení depresivního a beznadějného prostředí. Je to síla něco takového zažít. Zároveň mě ale ruské Metro velmi přitahuje a rád bych se tam podíval. I když jen na chvilku... Stejně jako prvnímu dílu, i tomuto dávám krásných 80% a těším se na trojku.

11 22.10.2018

Ač jde v podstatě o dětskou knihu, své si v příběhu mohou nalézt i dospělí. Nejde o nijak novátorský příběh, láska těžce zkoušená příchodem třetí, zlé sobecké, osoby už tady byla tolikrát, že tady o nevšednost opravdu nejde. Prim tady hraje ten jablečný koláč, a vlastně ani on ne, pod ním si můžete představit klidně něco jiného. Něco co má přinutit člověka zapomenout na stesky a strasti života a připomenout mu ty dobré věci díky nimž je život krásný.

Trochu mě mrzí ten uspěchaný závěr. Na posledních stranách to autorka žene dopředu jak kdyby jela Pendolinem a když se dva zamilovaní, po urputném hledaní konečně setkají, konec, šlus, finito, tečka. To mě zamrzelo, tam to tu romanci chtělo dojet až k obláčkům na obloze. Nestalo se, nevadí, třeba to vyjde příště.

1 15.10.2018

Tři vánoční povídky jsou dílkem, které vyšlo jen díky tomu, že ho napsal Šabach. Cena 99,- za necelých 40 mikrostránek, to je docela síla. Navíc zcela jasně nejde o žádné veledílo, první dvě povídky jsou slabounké a nevýrazné, až třetí díky panu Yamadovi dostane aspoň jakýs takýs smysl a poselství. Nicméně tyhle mikropovídky měly zůstat v šuplíku, kam patří.

5 11.10.2018

Tak jo, přiznám se, že vůbec netuším co tímto dílkem chtěl pan Rudiš čtenářům říci. Je to divné, od prvního slova po poslední. Všechny postavy jsou jak od kolegy Chocholouška a děj (neděj) je jedno velké tápání. Přesto je knížka svým způsobem krásná. Ono v životě vám také nemusí vše dávat smysl, prostě to tak je. Liberec má své kouzlo a v knize se ho podařilo zachytit, takže pokud se příliš nebudete rýpat v ději, knihu si určitě můžete užít. A pokud jste meteorolog, budete možná i chrochtat blahem.

3 10.10.2018

Další z knih, ke které jsem se dostal jen díky čtenářské výzvě. Hledal jsem své jméno a našel. No nakonec jsem se za své jméno i trochu styděl. Ale to je jiný příběh.

Nejdříve mě příběh tolik nechytnul, přeci jen dílo je to obsáhlé a máte neustále pocit, že se točí jen v kruhu, zamilovat, ublížit, odmilovat - zamilovat, ublížit, odmilovat... mění se jen jména. Životní cyklus je stále tentýž. Jenže k závěru knihy se začala atmosféra přiostřovat a už šlo opravdu o krk. Nakonec nechyběla ani krev. Páral naprosto přesně a pravdivě tne kudlu tam, kde naší společnost opravdu tlačí bota. Všichni chceme jen brát, málokdo dokáže dávat bez "podmínek". Jsme sobci a tupci a láskou pohrdáme lehce a beze studu. Ale tenhle generální zázrak je největší věc na světě a zaslouží si, abychom kvůli němu potlačili své ego.

Poselství knihy je podle mě jasné. A nejlépe ho vystihují poslední slova knihy: "Když se rozdáváme a pak zjistíme, že někdy třeba házíme perly i sviním, neděje se nic tak hrozného, protože tím rozdáváním nás neubývá, nýbrž naopak."

4 09.10.2018

Poprvé jsem na Válku s mloky narazil v dětském čase při čtení tehdy legendárního časopisu "Kometa". Celý časopis byl takovým zjevením a Válka s mloky do něho tehdy zapadla jak prdel na hrnec.

Díky čtenářské výzvě jsem nyní narazil na Válku s mloky znovu. Tentokrát už v klasické románové podobě od spisovatelské legendy K. Čapka. A musím bohužel dodat, že dětské nadšení se tentokrát nekonalo. Ono je potřeba se totiž na knihu podívat dvojím pohledem.

TÉMA. Je neotřelé, šokující, zábavné, kuriózní a varující. I po těch letech má svoje kouzlo a naléhavost nad kterou nutí čtenáře se zamyslet a přehodnotit své (a nejen své) skutky. Kam spěje společnost, za jakým mamonem se žene a jak to vše jednou skončí? Z tohoto pohledu nelze knize nic vytknout.

SKLADBA ROMÁNU. To je bohužel to, kde jsem narazil. On to ve své podstatě vlastně ani není román. Je to taková všehochuť, chvíli popis, chvíli divadelní představení, pak fejeton, výstřižek s novin, vědecké pojednání, pamflet, letáková výzva, novela a nakonec jen rozhovor se svým svědomím. Přiznám se, nečte se to úplně hladce. Hlavně ty vědecká pojednání, to už bylo moc a rušilo mě to v koncentraci. Mnohem raději bych dílko viděl jako ucelený román bez těchto (dle mého skromného názoru) zbytečných vědeckých odboček. Příklad za všechny, strašně mě bavil kapitán Van Toch, román se na něm rozjede, aby se postupně vytratil a pak se dozvíme jen... že někde umřel. Tečka. Tohle si "hlavní hrdina knihy" nezasloužil.

Nemůžu se tak zbavit dojmu, že naléhavost sdělení zvítězila nad formou psaní. A to je u knihy vždy tak trochu problém. Nicméně v každém ohledu jde o zajímavé dílo a je dobré si ho přečíst. Už jen z toho důvodu, abychom ve svém životě neudělaly chyby, které už nepůjdou nikdy vrátit.

8 02.10.2018

Je to taková lehká letní hříčka. Bohužel trpí jazykem jakým je napsána. Pro dnešní generaci čtenářů je tento způsob absolutně nepřijatelný a nečitelný. Já jsem se s tím popral a dočetl. Věřím ale, že jako povinná četba jsou to muka přímo pekelná.

Nicméně děj knihy je zajímavý, hravý a zábavný. Mladá dívka postupně okouzlí všechny staré pardály a tak se dějou věci vskutku neobvyklé, až nebojím se říci kouzelné. Nakonec jak už to tak bývá se kruh stejně vrátí na začátek a po této grotesce nezůstane víc než vzpomínka a natržené ucho.

Jak říkám je to zábavné, ale díky formě téměř nečitelné.

9 27.09.2018

Moje chyba u této knihy asi je, že jsem po ní sáhl když jsem dočetl geniální Den Trifidů. Ačkoliv téma vypadá na první pohled slibně, nějak jsem tomu tentokrát nevěřil, a k ději mě to taky nepřikovalo. Nemělo to šmrnc, táhlo se to jak žvýkačka na podrážce a já stále čekal na nějaký ... ostrý zlom, po kterém řeknu vau ... ale dočetl jsem a nic. Závěr knihy je pro mě zklamáním, možná už Wyndham nebyl ve formě, protože to byla poslední jeho kniha před smrtí. Těžko tedy soudit v jaké byl psychické či fyzické pohodě, ale dílo mně přijde jako nedotažené, jakoby rychlou jehlou spíchnuté. Přitom se z toho asi dalo vytěžit v té době mnohem více.

1 20.09.2018

Naprosto strhující kniha, která i přes množství stránek uteče jak voda v řece. Nejde se od čtení odtrhnout, čtenář je vtáhnut do děje a utíká společně s pěticí dobrodruhů, kulky sviští kolem hlavy, štěkot psa je tak blízko, že jeho sliny doslova cítíte na rukou a ta zima... brrr a hlad ... o tom nejde ani mluvit. Kniha je opravdu famózní.

Otázkou ovšem je téma: a to Mašíni. Asi už je prostě fakt, že jejich život a útěk bude vždy spornou otázkou. Na jednu stranu nelze obdivovat jejich odvahu, vůli a zarputilost, kterou se rozhodli "bojovat" proti tehdejšímu režimu.

Na druhou stranu se člověk diví jejich naivitě, hlouposti a nedostatku soudnosti, když jim muselo být jasné, že svým útěkem podepsali rozsudek své matce, sestře, strýci, příbuzným a kamarádům, kteří museli v Čechách zůstat. Nemůžu se zbavit pocitu, že pro svou ideologii a hrdinský život se ostatní prostě rozhodli obětovat. To jim odpustit nelze. Pro mě z celého příběhu vyplývá závěr, že největším hrdinou není ani Josef Mašín, ani Richard Mašín, ale Nenda Mašínová a Zdena Mašínová, které zaplatily za "boj" Mašínů víc než oba bratři dohromady. Jestlipak se své sestře někdy omluvili? I když ona o to asi ani nestojí.

Jinak samozřejmě tohle by měla být povinná četba pro každého čtenáře!

22 13.09.2018

Neuvěřitelný zážitek. Nedokážu uvěřit tomu, že je kniha napsaná v roce 1951! Ta bezprostřední hrozba, která je v knize popsaná, tady totiž ve skutečnosti pořád někde kolem nás krouží a čeká na svou šanci. Příroda si to s námi dříve či později stejně vyřídí. Je to nevyhnutelné.

Děj knihy, tempo vyprávění a popisy jednotlivých postav - vše je famózní. Jasně je tady trochu méně uvěřitelná milostná zápletka a taky hlavní hrdina je opravdu téměř všeuměl a všeználek (myslím si, že ve skutečnosti by se lidé tak rychle do nového fungování světa nedostali), ale čert to vem, to je jen detail. Ta kniha má prostě téma a náboj jaký jsem už dlouho neviděl. Rozhodně doporučuji ostatním, čeká vás nevšední zážitek.

34 07.09.2018

Platí vše co jsem napsal k prvnímu dílu. Jen si to celé vynásobte dvakrát.

"Hlavně samopalů byly rozpálené jak pedofil na dětském hřišti, ale ani tak to nestačilo."

2 05.09.2018

Podle většiny čtenářů jsem čekal velkou řachandu, ale nedočkal jsem se. Má to opravdu pár velmi vtipných momentů a řekl bych spoustu nádechů, kdy by to mohla být pecka, ale nějak se to nedotáhlo. Možná je to tím, že je to jen první díl z pěti, možná se to rozjede opravdu později a možná jen nejsem úplně cílová skupina. Každopádně když to srovnám s podobným dílem a to Spratkem od Eriksona, tak Adams prohrává na celé čáře, tam kde jde Stopařův průvodce do finiše, tam teprve Spratek začíná a rozjíždí se k legendárním hláškám. Ale jako jednohubka koneckonců funguje i Stopař, stačí nemít velká očekávání.

5 03.09.2018

Kniha, která přináší budoucnost do které se snad nikdy neprobudím. Beznaděj, špína, nebezpečí, zlo, nestvůry, tma, podivné zvuky, agresivní lidé, bolest, strach a ještě jednou beznaděj. To vše Glukhovsky vtěstnal do svého románu, a vtěstnal to tam skvěle. Chytne to čtenáře od prvních stránek, zavrtá se mu to do mozku a nedovolí mu přestat číst dokud neotočí poslední stránku. Děj je většinou uvěřitelný, postavy vykreslené tak jak to "tato budoucnost" dovoluje a mapa k metru, bez které bych byl ztracen je skvost, který jsem si prohlížel i když jsem zrovna nečetl. Vše sedí, až...

... na poslední kapitolu, kde dojde k mentálnímu obrození hlavního hrdiny. Tato kapitola je slabinou knihy, která hodnocení srazí o hvězdu zpět. Vysvětlení hlavní zápletky knihy je samo o sobě dost přitažené za vlasy a dle mého se vůbec do knihy nehodí, dokážu si představit sto jiných a troufnu si říci lepších zakončení než jaké si Glukhovsky vybral. Dokonce i ta kulka do hlavy hlavního hrdiny, která tam byla v původní verzi je lepší variantou. S tímhle vysvětlením se odmítám smířit a budu dělat jako že jsem to nečetl... protože s touhle kapitolou nemám chuť sáhnout po dalším díle. Bez ní na to jdu okamžitě, protože Hunter určitě ještě neřekl poslední slovo.

12 29.08.2018

Tohle že je autorova prvotina? Tak to teda klobouček dolů. Takhle propracovaný svět v české scifi asi nenajdeme, alespoň já o něm nevím. Hlavní postavy jsou navíc vykresleny velmi detailně a každý si hned najde svého oblíbence, já mám rád temnou stranu, takže volba byla jasná. Každopádně i tohle dílko má své mouchy a to především v trochu těžkopádném ději (s několika viditelnými mezerami) a v tom, že je to vlastně neukončené dílo, takže na konci zbývá více otázek k dořešení než je zdrávo. Ale autor to zřejmě jako první díl psal (doufám), takže nám nezbývá než si na pokračování počkat a pak teprve posoudit, zda to nebyla náhoda jedné fakt zajímavé knihy, ale že se zrodila nová hvězda české scifi scény. Já Barešovi věřím.

6 01.08.2018

Je to taková klasická Kotletovina, halda syrového, rozstříleného masa, místo šípkové omáčky, krvavá mozkomíšní kaše a jako zákusek kosti různých velikostí, zlámané do podivných tvarů. Sůl a pepř v podobě živelného sexu. Oregano v podobě někde lepších, někdy horších hlášek. A klišé jako tečka.

Ale nebavte se, když hlavními hrdiny jsou kripl, tlusťoška a chlap co myslí pytlíkem raději než hlavou. To prostě musí fungovat nebo ne?

5 24.07.2018