Dietwithstyle
komentáře u knih
Sama sebou
Jojo Moyes
Styl psaní Jojo Moyes mě hrozně baví. Nejsou to takové ty naivní romantické příběhy, naopak se tam objevuje hodně situací z běžného života, ve kterých se občas pozná každý. Hodně mě bavilo i prostředí New Yorku, jelikož jsem ho navštívila a dokázala jsem si živě představit místa, kde se Luisa během příběhu pohybovala. První díl byl asi z trilogie nejlepší, ale tak silné téma se samozřejmě těžko překonává, takže i tady dávám plný počet.
Aristokratka ve varu
Evžen Boček
Knihu jsem přečetla za jeden den, její jediná nevýhoda je to, že je moc krátká. Bavila mě stejně jako první díl a těším se na další.
Hedvábník
Robert Galbraith (p)
Pomalejsi rozjezd nez v pripade prvniho dilu, ale zase jsme se uz nemuseli seznamovat s ustredni dvojici. Zhruba od poloviny byl pribeh hodne poutavy, posledni ctvrtinu jsem zvladla behem jednoho dne. Opet vyborne napsano a vraha jsem neodhalila.
Volání Kukačky
Robert Galbraith (p)
Výborná kniha, lituju jen toho, že jsem ji nepřečetla dřív. Miluju kriminální příběhy a tenhle je napsaný opravdu dobře. Obdivuju, že to vůbec dokáže někdo vymyslet a tak výborně převyprávět. Určitě se chystám i na zbytek série
Mama milovala Gabčíka
Veronika Homolová Tóthová
Troufnu si říct, že tohle je jedna z nejlepších a zároveň nejděsivějších knih, které jsem četla. Velmi oceňuji, že se autorka nevěnuje jen osudu hlavních protagonistů, ale popisuje nám příběh těch, o kterých se téměr nemluví, a přesto byli tak důležití. Přestože o atentátu vím hodně, jelikož manželova rodina je příbuzná s jedním z parašutistů, i tak jsem se dozvěděla spoustu nových informací. Veselé čtení to rozhodně není, ale je to příběh, který by si měl přečíst každý.
Dilema
B. A. Paris (p)
Už hodně dlouho se mi nestalo, že bych se od knihy nemohla odtrhnout a četla do brzkých ranních hodin. Dilema si to ale žádalo. Od určitého okamžiku jsem se modlila, aby přišla nějaká zápletka a děj se začal ubírat trochu jiným směrem. Ale vlastně to, že žádná taková zápletka nepřišla, bylo největším překvapením. Velmi silný příběh napsaný tak dobře, že člověk téměř na vlastní kůži cítí nejistotu, zoufalství a bolest hlavních postav.
V pasti lží
B. A. Paris (p)
Tohle je opravdu výborná kniha. Po celou dobu zábavná, z textu úplně dýchají pocity hlavní hrdinky a konec je krásně nepředvídatelný. Prostě super, doporučuji všem.
Do vody
Paula Hawkins
Není pochyb o tom, že Do vody nepatří mezi oddychové knížky..ale mě teda bavila moc. Když pominu ten počáteční zmatek v postavách, tak je příběh velmi napínavý a konec nečekaný. Maličko víc se mi asi líbila Dívka ve vlaku, ale opravdu jen trochu.
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Už od začátku jsem byla napnutá, jak se příběh vyvine a musím říct, že jsem si postupně Eleanor dost zamilovala :) Určitě fajn a poučné čtení pro všechny
Švábi
Jo Nesbø
Kniha se mi četla lépe než první díl, text se mi nezdál tak náročný. Příběh fajn, dozvěděla jsem se dost zajímavé věci o Bangkoku
Pravda nebyla k dostání
Lucie Hlavinková
Nejprve mi připadalo zvláštní, že je příběh psán z pohledu patnáctileté (a dost naivní) holky, skoro mi to připadalo jako kniha od Lanczové :D Ale potom jsem se začetla a nemohla jsem se odtrhnout. O hlavním tématu knihy jsem vůbec nevěděla, takže tím si mě kniha získala o to víc.
Losos v kaluži
Markéta Lukášková
Autorku jsem znala diky podcastum, a proto jsem se rozhodla i pro jeji knihy. Vubec jsem nevedela, do ceho jdu, takze to bylo trochu prekvapko. Prvni stranky rozpacite, ze se jedna o tak zavazne tema, ale pozdeji me to pohltilo a hodne bavilo. A jestli nebe funguje tak, jak je v knizce popsano, tak uz se o sve zesnule blizke vubec nebojim :))
Skleněný pokoj
Simon Mawer
Opravdu povedeny pribeh, ve kterem se krizi osud vyjimecneho domu a nasi male zeme. Chvilemi jsem si rikala “Proc se tam ted objevila tahle nova postava?”, ale nakonec to vsechno jako celek davalo velky smysl. Schvalne jsem si po celou dobu cteni knihy nehledala zadne fotky vily, abych si ji mohla predstavovat a podivala jsem se az po precteni. Urcite mam v planu jet se tam podivat, protoze pribeh me opravdu chytl za srdce.
Vánoční prasátko
J. K. Rowling (p)
Nejsem si jistá, jestli je to příběh pro sedmileté děti, možná bych ho doporučila spíš o něco starším čtenářům. Každopádně je velmi poučný, každý si v něm najde to svoje. Nejen děti, ale i dospělí. Asi mě nikdy nepřestane udivovat, jak propracované kouzelné světy dokáže Rowlingová vymyslet.
Chladnokrevně
Robert Bryndza
První kniha, kterou jsem od Bryndzy četla a musím říct, že se mi dost líbila. Vlastně ani nijak nevadí, že se jedná již o páté pokračování. Celý příběh je dost tajemný a konec za mě nečekaný, i když některé věci byly poměrně dost jasné.
Aristokratka na koni
Evžen Boček
Série je zatím výborná, občas se musím smát a to, že se děj odehrává v devadesátkách to ještě celé vylepšuje. Těším se na pokračování.
Stmívání
Stephenie Meyer
Do cílové skupiny tohoto příběhu jsem věkově patřila tak před 13ti lety, ale protože zásadně nepropadám davovému šílenství, tenkrát jsem se rozhodla, že nebudu číst knihu, kterou čtou úplně všichni. Filmy jsem ale kdysi viděla, první a druhý dokonce víc než jednou. Letos jsem si řekla, že si to ze zvědavosti přečtu. A musím chtě nechtě přiznat, že mě to fakt chytlo a přestože příběh znám, byla jsem dost napnutá :D Takže si postupně přečtu všechny díly.
Harry Potter a Ohnivý pohár
J. K. Rowling (p)
Tohle je jeden z mých nejoblíbenějších HP dílů. Četla jsem asi tak po desáté a přesto mě v příběhu vždycky něco překvapí.
Netopýr
Jo Nesbø
Když jsem sáhla po norském autorovi, rozhodně mě nenapadlo, že se dozvím tolik věcí o Austrálii. V první třetině knihy pro mě bylo občas náročné orientovat se v postavách a průběhu děje, ale poslední třetina mě chytla a nemohla jsem jít spát, aniž bych knihu dočetla. Jsem zvědavá na další díly.
Na pár krokov
Rachael Lippincott
Příběh Stelly a Willa je určitě zajímavý, zejména tedy jeho poslední třetina, a kromě toho se moc dobře četl. Avšak knize přikládám trochu jiný význam. Nejspíš měla zvýšit povědomí veřejnosti o cystické fibróze, což jako zdravotník samozřejmě oceňuji, a také je jejím smyslem to, aby si lidé uvědomili, že některé věci nejsou tak samozřejmé, jak se nám někdy zdají. Určitě se podívám ještě na film.
