digdag komentáře u knih
Úvod mě vrátil k Marťanovi. Upřímně jsem čekal další One man show v podobném duchu. Autorovi tenhle styl vyprávění evidentně sedí. Úplně jsem se netrefil. Celkově ale hodnotím velmi povedeně. Na konci jsem nedokázal přestat číst a mrzelo mě, že příběh směřuje k závěru.
Krátké, strohé, ale umí zasáhnout. V některých částech mi šel mráz po zádech, možná z představivosti autora, na konci slzy v očích. Číst to jako bezdětný, asi mě to tolik nebere.
Po současných postapo knihách to byl velmi příjemný odpočinek. Podobnou "naivitu", s níž autor popisuje lidské chování (vřelost velké části přeživších), bychom v nich totiž jen těžko pohledali.
Zpravidla si dávám pozor, abych nejprve přečetl předlohu a až po ní viděl její filmové zpracování. Rád si totiž představuji hlavní postavy, nejprve v hrubých konturách, později, jak je poznávám, se stále více detaily. U Dámského gambitu mě o tohle všechno okradl seriál, který mě k předloze ale dovedl. Byť jsem si proto k Beth i dalším postavám hned od začátku přiřazoval tváře herců, ve finále mi to nevadilo. U každé stránky jsem cítil podobné napětí, jako při sledování seriálu.
Po Šprtech a Frajerech chytila Kristýna Sněgoňová druhý dech. Byť nafasovala horší část posádky, než si vylosoval současný guru tuzemské brakové scény, vykřesala z kombinace mechanika a teplého kuchaře maximum. U žížal jsem měl chvílemi nepříjemně v žaludku, Amanda se do toho tentokrát moc pěkně "zakousla". Těším se na příště, zejména na Lorda Mrdáka s paní profesorkou.
To byl takovej úlet, že jsem se od knihy nemohl odtrhnout. Dva večery a bylo po ní stejně jako po celém lidstvu. Jediné, co bych asi oželel, byl ten Epilog. Nějak by mi k celkovému vyznění knihy víc seděla ta "nedomyšlená" neukončenost.
Po třetím díle příjemné osvěžení a vzpruha série. Děj odsýpá, hláška střídá hlášku a bizár letí do nečekaných výšin. Snad se pětka ponese v podobném duchu.
Kdyby na obálce nebyla napsána Kristýna Sněgoňová, tak bych si myslel, že je to další Kotleta. Možná jen s menším množstvím ženských pohlavních orgánů.
Kotleta. Tady bych asi s hodnocením mohl skončit. Skvělá oddechovka na jeden den. Oproti předchozím knihám jsem se častěji přistihl, jak se směju nahlas.
Po Cestě další dílko, co mě nenechalo chladným. Nepolíben spoilery jsem rozuzlení začal tušit někde kolem půlky. O to víc mě to bralo za srdíčko.
Námět super, podání už tak moc ne. Myšlenka celého světa mi přišla dovedená ad absurdum, mělo to potenciál, který ale autor nenaplnil.
Byť dávám hodnocení poměrně vysoko, dojmy zůstaly rozporuplné. Důvodem je zejména zakončení celého příběhu, které bylo (bohužel mi přijde, že to dělá stále více autorů) sprintem na 60 metrů. Celý příběh - celá trilogie - mě vtáhl do sebe, proto mi přijde škoda, že velké finále dostalo tak malý prostor.
Dávám pět hvězd. Ne proto, že by to byl vrchol postapo žánru nebo autorův cit pro slova čněl nad všemi ostatními spisovateli. Prostě mám pro tenhle příběh slabost. Film patří k mým nejoblíbenějším vůbec, i když vím, že to není žádný trhák. Prostě mě chytá za srdíčko. A podobně se povedlo i knize.
Žánr úplně mimo můj běžný záběr. Ale nelituju. Syrové prostředí Stockholmu 18. století mě nadchlo. Má to chybky, zamrzela občasná nepozornost korektora české verze, ale příběh jako takový mě po pár stránkách vtáhl a nepustil.
Poslední díl sice nijak neční nad předchozími osmi a celý příběh si by snad zasloužil nějaké grandióznější finále, ale i tak to bylo moc fajn moci se zase po čase vrátit do prostoru bran... Celkově vzato to bylo krásně prožitých několik let ve společnosti posádky Rocinante. Alex, Amos, Naomi i Jim (ten ale o trochu méně) mi budou chybět.
Nejdřív film, pak kniha. I tak mě dostávala s každou kapitolou. Možná o to víc, že jsem měl před očima konkrétní postavy.
Příjemná oddechovka na den a půl. Detektivní postapo mixnuté se steampunkem, příběh plynul příjemným tempem. Na konci mi to přišlo malinko uspěchané, uměl bych si závěr představit trošku rozvláčnější. Ale i tak palec nahoru. Víc takových autorek!
Dvoudenní jednohubka. Čekal jsem, že to bude podobný úlet, jako bylo Inferium. Nebylo. Ale i tak příjemně strávených pár hodin. Druhá část se mi líbila víc, v první mě zamrzel ten sprint v posledních částech.
O dost slabší než předchozí čtyři knihy, na než nová série navazuje. Místy hodně rozvláčné, naopak nejvíc zaujaly části z “druhé strany”. Ty bych si uměl představit jako samostatnou knihu, mix fantasy a sci-fi. Snad se děj v dalším díle rozjede.