Dom95 komentáře u knih
Oficiálně oznamuji, že si Stevena Kinga zařazuji do seznamu svých oblíbených spisovatelů. Jeho knihy se čtou úplně samy a příběhy jsou uvěřitelně neuvěřitelné. Jak nás v této knize dokázal spojit s lunaparkem je až neuvěřitelné. Ještě několik dní po přečtení mi přijde, jako bych byl celý život kolotočář :-D
"Všechno vycinkat byla její specialita. Vždyť ta by při zpovědi utahala i faráře."
"První zlomené srdce vždycky bolí nejvíc, hojí se nejpomaleji a zanechává nejviditelnější jizvu."
"Je těžké něco pouštět. I když to, co svíráte, je plné trní, je těžké to pustit. Možná právě proto."
Jako myšlení kluka v pubertálním věku dobré, ale osudy jsou až moc. Je to prostě neuvěřitelné. Při čtení jsem se ale dobře bavil.
"Jakmile jednou člověk dospěje do puberty, rodiče se stanou jen dvěma groteskníma vředama na jeho životě."
Jak je možné, že jsem McEwana poznal až teď? A to pouze díky čtenářské výzvě, nikoli z doporučení?
Vždyť on nám tu předhazuje témata, na která by kdejaký smrtelník dokázal stěží byť jen pomyslet. Co mě ale zarazilo je, s jakou syrovostí nám je předkládá. On totiž neobhajuje ani nehaní. "Udělejte si názor sami. Já si to tu pouze odložím a vy se starejte, pohoršujte nebo buďte znechucení." Rozhodně ne poslední kniha, kterou jsem od něho četl!
"Budeme potřebovat více betonu."
ÚŽASNÉ! Zamyšlení nad problémem dlouhověkosti, ale z jiného pohledu, než že nebudou potraviny, místo, dostatek služeb pro tolik lidí. Opravdu skvělé dílo!
Atomovka, kufr, zahraniční politika, reálné známé osobnosti. Jak Jonasson použije ve svých knihách některá (nedej bože všechna) z těchto témat, má zaručenou skvělou knihu. Tohle není výjimka. Skvost!
"Začalo mu být tak dobře, že se skoro začal bát smrti."
"Odbyl ho mávnutím rukou. Vždyť přece dělat ze sebe pitomce, když člověk pitomec je, není nic těžkého."
"Ten tvůj kamarád...to asi nebude žádný Einstein."
"Nic netrvá věčně. Snad jen všeobecná hloupost."
Extrém střídá extrém. Payne nemá ve zvyku nám své nápady dávkovat postupně. Občas nějaký do této knihy, jiný zas do této. Ne. Co ho napadne, to musí všechno vysypat hned. Proto je Nick někdy geniální a jindy má naopak myšlenkové pochody dítěte na prvním stupni ZŠ.
Zachránil to ale posledními 50 stranami, kdy má kniha neskutečný spád, že jsem musel číst a číst, dokud nebyl konec. Stejně mě ale "štve", že jsou všechny události vtlačeny do tak krátkého časového období. Když se v období jednoho víkendu z chuďase stane boháč a poté opět chuďas, z panice skoro nepanic a poté opět panic, z nemocného zdravý a opět nemocný, z nejlepšího kamaráda ten nejhorší a za chvilku se vše urovná...osobně bych tomu dal delší časový prostor na vývin. Určitě by tím kniha získala více na uvěřitelnosti.
Naprosto uvěřitelný příběh z moravskéch luhó a hájó. Mírně mě zklamal konec, respektive uzavření celého příběhu. Vždyť by se dalo tak krásně rozvinout, jak příběh pokračoval dál.
Na druhou stranu asi ani nebylo potřeba rozepisovat se dál, když se i tak dílo stalo zlatým klenotem českého divadelnictví.
"Na hromech líháme, na hromech vstáváme. Musí to tak bét, Maryšo?" :-)
Jakože....jo, ale rozhodně to nedosahuje Jonassových kvalit. Analfabetka, Stařík, Prorokyně - tyto knihy jsou dotaženy k dokonalosti. Jak RoadTripy, tak zvraty. To mi v této knize chybělo. Road trip byl pouze po Švédsku a zvraty nedomyšlené, nedotažené, mnohdy zbytečné.
Posledních několik kapitol o Vánočním skřítkovi mi přišlo naprosto nadbytečných. Dobře, vidíme v nich vývin hlavních postav, kdy nechtějí již pouze brát, ale i dávat, ale i tak si myslím, že kniha by se bez toho obešla a na ničem by jí to neubralo.
Knihu dle mne nejlépe vystihuje tato citace:
"(Peníze mají díky tomu, že...společnými silami) znásilnili bibli..."
Hosana!
Jako puberťák jsem tuto knihu miloval. 5 hvězdiček musím tedy dát za své 12 leté já, které kdysi tuto knihu hltalo.
Asi jsem udělal chybu, že jsem si knížku přečetl dnes, protože se mi na ní dost změnil názor. Je to opravdu kniha napsaná pro puberťáky, nemyslím si, že by měla přesah do dospělosti. Ačkoliv...v USA mají moc rádi ztřeštěné komedie (Prcičky, Road/EuroTrip, Santa je úchyl a vlastně jakákoliv komedie, kde hraje Will Ferrell nebo Jim Carrey), takže věřím, že tato kniha může mít úspěch i u dospělých.
Navíc tu nastává možnost porovnat s Tajnými deníky Adriana Molea (a britskou kulturou):
Celkově jak styl psaní, příběhy i vyjadřování hlavních hrdinů - vše dává z knihy pocit...syrovosti. Takový pocit jsem u Adriana Molea vůbec neměl. Adrian měl vytříbený slovník, respekt ke starším a jeho deník byl psaný v delším časovém úseku (půl roku až rok?).
V americké verzi deníku nalezneme:
Krádeže, záškoláctví, šikana, časopisy pro dospělé, krádež auta, sexuální praktiky nezletilých, už ne moc nevinné hrátky s pohlavními orgány, žádný respekt ke starším (že jsou rodiče deb**ní si myslí každý, ale zde je toto slovo několikanásobně horší) a nakonec veliké americké BUM a "několik desítek metrů šlehající plameny"!!!
V britské verzi deníku: Adrian přijde do školy v červených ponožkách a je za rebela...
Je vidět, že americký humor je od toho britského opravdu velice odlišný. Já mám raději ten britský (Ricky Gervais, Monty Python, Red Dwarf), ale pokud chce člověk opravdu jen vypnout a nepřemýšlet, americký humor nedá tolik práce na soustředění.
Takto by měla vypadat humorná kniha!
Proti knize nelze říct ani popel. Má hlavu a patu od první strany až do té poslední. Příběh je krásně uzavřený, všechny možné otázky jsou zodpovězeny.
Jonasson, Backman, Kepler, Nesbo... jak je možné, že seveřani jsou mistry ve svých žánrech?
Ale ono to není vůbec špatné!
Po prvních několika kapitolách jsem se dost bál, že celá kniha půjde v duchu "vymyslím co nejvíc bláznivých slov a udělám si srandu ze všeho vesmírného", ale postupně se příběh rozvine, až do příjemného Červeno-trpaslického stylu. A to já rad!
"Nevyčítám ti to," řekl s povzdechem Marvin a napočítal pět set devadesát sedm miliard ovcí než o vteřinu později usnul."
"Je nesmírně potěšující, že vaše nadšení pro naši planetu pokračuje v neztenčené míře. Proto bychom vás rádi ujistili, že naše řízené střely, které se právě přibližují k vaší lodi, jsou součástí speciálních služeb, jež poskytujeme všem našim horlivějších klientům, a jako drobnou pozornost přidáváme nukleární hlavice. Těšíme se na vaše zakázky ve vašich příštích životech...děkujeme vám."
Jsem rád, že jsem před čtením této novely viděl animovaný film s Jimem Carrym. Člověk se pak velmi lehce dostane do ponurosti Skružova světa. Líbily se mi popisy jak postav, tak prostředí. Dickens opravdu uměl psát a já jeho psaný projev hltal od začátku do konce s dětským zápalem. Není co vytknout!
Tak s touhle knihou jsem měl opravdu co dělat. Nejprve jsem se do knihy vůbec nemohl začíst (1/3), poté se četlo opravdu snadno a poslední třetina opět obtížná. Chtěl jsem si ji přečíst, protože jsme se o ní učili na střední škole. A důvod, proč se o ní učí je pravděpodobně ten, že v té době změnila pohled na rytířské knihy (protože hit to opravdu není...).
Miguel de Cervantes (MdC) prostřednictvím dialogu kanovníka a faráře (oba si přitakávají, nikdo neříká opačný názor) na konci knihy vyjadřuje svůj (negativní) názor na rytířské romány (a divadelní hry). Věřím, že když si tuto knihu přečetl kterýkoliv tehdejší spisovatel, již nemohl napsat rytířský román, protože MdC tyto romány zhanil v očích veřejnosti. Otázkou je, jak rychle se Quijote dostal do podvědomí veřejnosti. Kolik lidí vůbec umělo číst a jestli se ke knize měli jak dostat. Věřím, že tehdy se však Quijotovým lapáliím lidé zasmáli.
Nejsem fanouškem využívání prolomení čtvrté stěny. A to MdC udělal již zpočátku, kdy nás oslovoval s tím, že neví, jak Quijotova bitva pokračovala dále a musel hledat v egyptě a nevím, kde ještě...
Je to spíše soubor povídek a musím říci, že zajímavější byly příhody jiných lidí, nežli Quijotovy. V celé knize se odehrávalo až neuvěřitelně mnoho náhod, ale to je pravděpodobně myšleno jako výsměch rytířským knihám.
"Vím, že všechno krásné je lásky hodno; ale nechápu, že to, co je milováno, má i samo milovat toho, kdo je miluje, jen proto, že je předmětem jeho lásky."
"Smrt náhlá rychle ukončuje trápení, ale smrt, jež spočívá v trvalých mukách, zabíjí stále, a život přece neukončí."
Tak tohle drama mi vážně sedlo do noty. V podstatě bez hluchých míst a vyvrcholení skvělé. Ne neočekávané, ale i tak úsměv vykouzlí. Již skoro 200 let staré dílo a ani to tak nepřijde. Myslím, že v nynějším Rusku a jeho menších městech by se tento příběh mohl z fleku stát i dnes.
Teprve druhá kniha, kterou jsem od Kinga četl (první Ústav) a s jistotou mohu říct, že rozhodně ne poslední. Čekal jsem tedy horor, ale zklamaný vůbec nejsem. Naopak. Komplexní dílo.
"Kdo ucítí vítr změn, nemá stavět větrolam, ale větrný mlýn."
Výborně napsaná autobiografie! Trochu mě mrzelo, že se více nerozepsal o Cobainovi, ale pak mi došlo, že o Nirvaně/Cobainovi bylo již napsáno x knížek a natočeno ještě více dokumentů. Příjde mi, že v životě Davea Grohla se střídají extrémy - smrt nejelpšího kamaráda, poté Cobaina a nedávno Taylora Hawkinse. Na druhou stranu měl možnost setkat se s Little Richardem, spřátelil se s Joan Jett ale třeba i největším broukem Paulem McCartneym. A když na jeho vlastní oslavu dorazí kluci z AC/DC - asi už není pochyb, že prožívá život, který si snad nikdo neumí představit. Na druhou stranu je fakt, že Dave do všeho jde naplno. Když byl na rozcestí, rozhodl se riskovat (hraní na Oscarech, v Bílem domě, hraní se Scream, Nirvanou, možnost být plnohodnotným Heartbreakerem). Již před pár lety jsem se někde dočetl, že DG je nejlaskavější muzikant na světě a jeho autobiografie mě v tom jen utvrdila. On je totiž ČLOVĚK jako všichni z nás. A nikdy se nebral jako něco víc. Má můj obdiv.
Slabší než díl předchozí, ale také super. Mrzí mne, že touto knihou série končí. Adrian má ještě desítky let před sebou. Doufám, že nějaký schopný spisovatel napíše další díl. Prý měla Sue Townsendová rozepsaný další díl a prý byl velice povedený. Snad někdo dopíše...
Tak v celé sérii je tenhle díl ten nejpovedenější. Několikrát jsem se smál nahlas a za to bych dal nejraději o hvězdu navíc.
Už rozumím tomu, proč je nemožné poslední knihy z této série koupit/sehnat. Není to tím, že jsou úžasné, ale protože vyšly v malém nákladu. Již to není zpověď teenagera, se kterou se mohou ztotožnit všichni teenageři. Jelikož je v této knize nespočet odkazů na britskou kulturu (politici, královská rodina, Vyvolení), ztotožní se s ní pouze lid z Velké Británie. Tato série knih již nemá přesah za hranice VB a to mi přijde jako obrovská škoda. Musím tedy jednu hvězdičku ubrat, protože jsem neporozuměl naprosté většině odkazů na britskou kulturu.
Po prvním díle jsem prohlásil, že další díly již číst nebudu. A hele - přečetl jsem jedním dechem druhý díl. A hele - třetí byl také úžasná jednohubka. Ač je rozuzlení jasné ihned po nastínění zápletky (a to u všech knih v této sérii), velice mě baví se stále dokola do Green Valley vracet. A to je přeci to hlavní!