Dom95
komentáře u knih
Jáma
C. J. Tudor
Jo, Tudor bych mohl číst každý den. Opravdu velice čtivé a nezůstanou žádné nezodpovězené otázky. A tak to má u detektivek/thrillerů být. Bezchybné!
Nové sliby
Lilly Lucas
Po přečtení prvního dílu jsem psal, že číst díl druhý rozhodně nepotřebuji. A zde teď stojím a můžu si drbat hlavu. Záhadně na mě druhý díl vyskočil a já si ho pořídil. A hlavně - neprohloupil jsem. Od první stránky sice víte, jak kniha skončí, ale to přeci nevadí! Toto není žádný Hemingway nebo Tolkien. Při čtení Lilly Lucas chcete vypnout a užít si atmosféru předvídatelného. A já si to užil. Již tedy nebudu dávat žádné hloupé předsevzetí, že další díl číst nebudu. Jasně, že budu! A doufám, že další díly budou vycházet hezky rychle po sobě.
(Názor na kamaráda v podroušeném stavu:) ,,Bylo pozoruhodné, že někdo dokáže bez námahy otevřít láhev piva, ale vlastní kalhoty nerozepne."
První osoba jednotného čísla
Haruki Murakami
Od Murakamiho bych si přečetl klidně i nákupní seznam.
Některé povídky lepší, jiné slabší, ale baví mě, že je každá jeho povídka uvěřitelná (ano, i ta s mluvící opicí). Mnohdy jsem nevěděl, co je až pravda...a to hlavně díky tomu, že představitel je pořád stejný. A někdy i se jménem Haruki Murakami.
Kapitán Stellwerther
Jan Horníček
Celá kniha napsána opravdu výborně. Barvité popisy, detaily, které vás vtáhnou do špinavých ulic revoluční Paříže tak, že si po dočtení kapitoly musíte dát sprchu, abyste ze sebe smyli bordel.
Těšil jsem se, až zjistím motiv vražd....a bohužel - motiv nikde. Parádní příprava pro další knihu, avšak si myslím, že by kniha měla být uzavřena (respektive hlavní děj). Takto mi přijde, že by měla být kniha pouze první částí. Přitom stačilo změnit kapitolu či dvě a domyslet konec. Musím tedy 2 hvězdy ubrat. Bohužel. Popisy a celkově i děj jsou výborné.
Žárlivost a jiné povídky
Jo Nesbø
Úžasné. Některé povídky jsou perfektně rozepsané, jiné na smlsnutí jak jednohubka. Žádná povídka ale neurazila. Naopak povídka Žárlivost je opravdová perla.
Její konec
Shari Lapena
Celou první půlku knihy jsem se musel ke čtení nutit. Když už jsem myslel, že to vzdám, tak začal soudní proces a od toho se kniha neskutečně rozjela, že jsem hltal každé písmeno. Jsem rád, že jsem knihu nepřeřadil do "nepřečtených". Hned si musím pořídit další knihy od Lapeny!
Nevítaný host
Shari Lapena
Trochu mě mrzí, že nešlo jako u jiných detektivek odhadnout, kdo byl pachatelem. Že vše nasvědčovalo na jiné, ale o opravdovém pachateli v podstatě nepadlo jediné slovo a vše se rozklíčovalo až po jeho odhalení.
Jinak mi kniha hodně připomínala Deset malých černoušku od A.CH. - a to není špatně. Celkově spokojenost.
Čarostřelec
Jan Horníček
Opravdu velice povedená prvotina. Autor píše velice čtivě a i popisy jsou krásně barvité. Po celou dobu četby jsem byl v Tarantinově Osmi hrozných, takže pocit z knihy byl ještě o stupínek lepší. Druhý díl už mi čeká v knihovně, tak se moc těším, až na něj přijde řada :-)
Noc trifidů
Simon Clark
Simon Clark dává trifidům úplně nový rozměr. A to doslova. Všichni víme, že v USA jsou burgery a Coly větší, auta silnější a podobně. A v NYC dosahují trifidi dokonce 20 metrů, ačkoliv všude jinde ve světě jsou největší jedinci 2,5metru vysocí.
Kniha měla na mě spoustu hluchých míst, kdy jsem se musel nutit číst. Celkově je ale vidět, že příběh je o dost více obsáhlejší, než první díl. Ještě aby ne, když druhý díl má již historii trifidů vymyšlenou. Celkově se mi ale kniha líbila a myslím, že pan Wyndham by se zlobit nemusel.
"Je rozumné, abychom letěli v takovém počasí?"
"Nedělejte si starosti. Včera jsem spadl s jedním letadlem, a tak si nemyslím, že bych mohl mít takovou smůlu, aby se to dnes stalo znovu."
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Zpočátku jsem se nemohl do knihy začíst. Byl jsem trošku naštvaný, že paní Lednická raději nedokončí trilogii Šikmého kostela...ale poté jsem se do knihy dostal. Bohužel. Kniha se mi dostala tak pod kůži (i díky fotografiím), že jsem se několikrát před spaním přistihl, že se nesnažím usnout, ale myslím na Životické občany (nemluvě o tom, že se mi o tragédii často i zdálo). Opravdu velice silný příběh, o kterém by se mělo učit - před touto knihou jsem o Životicích neslyšel. Moc se těším, až paní Lednická dopíše trilogii a vyjedu si s rodinou po Karvinském okrese!
Den Trifidů
John Wyndham (p)
Knihu jsem poprvé četl minulý rok a od té doby se k ní již 2x vrátil. Vždy mi něco v běžném životě připomene trifidy a vzplane ve mě chuť si knihu opět přečíst.
Úžasné je, že normální spisovatel by napsal knihu o tom, že po zemi chodí zabijácké rostliny. A nebo by napsal o tom, že proletí kometa a 99,9% lidí oslepne. Wyndham ale tato 2 na sobě nezávislá, avšak velice spjatá témata spojil a vytvořil tak mistrovské dílo. Kdyby šlo dát o hvězdičku více, toto je snad první kniha, u které bych ani na milisekundu nezapochyboval o její udělení.
"Nerozesmutňuje mě to, o co jsme přišli, jako spíš to, co naše děti nikdy nepoznají."
Nové začátky
Lilly Lucas
Neurazí, nenadchne. První kniha z tohoto žánru a dá se říct, že splnila očekávání. Žádnou přidanou hodnotu kniha nemá, nic si z ní neodnesu, ale na druhou stranu byla úžasně čtivá. Druhý díl (pravděpodobně volné pokračování) číst ani nepotřebuji.
Upálené
C. J. Tudor
C. J. Tudor pozvedává laťku každou svou novou knihou. Zároveň je potřeba zmínit, že má každý rok novou knihu, Tudíž by se dalo říci, že píše jak na běžícím páse.
Příběh se mi opravdu velice líbil (jsem milovníkem mysteriózních hororů s duchařskou tématikou), takže tato kniha byla mým šálkem kávy. Od začátku do konce jsem knihu hltal a konec mě opravdu mile překvapil. Doufám, že paní Tudor dostojí svému závazku v Poděkování na konci knihy a tento rok se tudíž dočkáme dalšího románu.
"Když se snažíte zaplnit ticho, jenom ho někdy uděláte ještě tíživější."
"V určitém bodě začneme za životem zaostávat. Snažíme se ho dohnat pomocí chodítek a vozítek, ale nakonec už ho nikdy nechytíme."
"Život jde dál. Je na nás, jestli půjdeme s ním."
Adrian Mole – Léta u kapučína
Sue Townsend
Další povedený díl, který mě rozhodně bavil více, než díl předchozí. Tak...a jde se na další :-)
Adrian Mole – Léta v divočině
Sue Townsend
V jednu chvíli jsem se opravdu musel smát nahlas. A to když Adrian píše knihu, kde hlavní hrdina začne psát knihu. Adrian ale svou knihu nemůže dokončit, dokud nebude dokončený příběh knihy v knize. A tento příběh knihy v knize končí tak, že hrdina knihy v knize začne psát knihu :-D Inception jak vyšitej :-D
Liščí tanec
Lenka Chalupová
Mám velice smíšené pocity. Na jednu stranu geniálně provedený zločin, který by mohl spáchat pouze člověk, který má vše promyšlené, má dost fyzické síly, znalosti v technologiích, je velice inteligentní a tak dále - proto nemohu přijmout konec knihy, kdy se ukáže, kdo je skutečným vrahem. Zároveň mi přijde jako velice jednoduché řešení (odfláknuté/levné), že vrah se jednoduše zbláznil, přeskočilo mu a začal vraždit. Ještě k tomu, když měl vše do puntíku promyšlené. A nakonec o všem začne povídat, ačkoliv se ho nikdo na nic neptá. Za konec bych opravdu dal nejradši 0 hvězdiček. Zkazilo mi to dojem z celé knihy. Do poslední kapitoly jsem však knihu hltal všemi doušky, a proto nechci negativně ovlivnit objektivní náhled na knihu. Věřím, že si přečtu více knih od autorky, protože píše chytlavě.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Tento příběh se mi opravdu velice líbil. Rád poslouchám knihy v autě a dost mě zamrzelo, že audiokniha nabízí pouze větev "Marie-Laure" a "Wernera", nikoliv "Moře plamenů". Nakonec jsem tedy celou knihu klasicky přečetl a jsem rád, že jsem tak udělal. Chybějící větev mě totiž zajímala pravděpodobně nejvíce. Zakončení mi přišlo velice Murakamiovské.
"Zavřít oči neznamená poznat slepotu."
"Kéž by život byl jako román Julese Verna a člověk by mohl nalistovat dopředu a zjistit, co se stane."
Pravdivá zpověď Adriana Molea
Sue Townsend
Forma deníků byla pro mě určitě zajímavější, čitelnější. V této knize se více jak polovina knihy skládá z dopisů (pouze druhá polovina je formou deníku). Je však pravda, že jsem se několikrát smál více, než u prvních dvou dílů, ale celkově je určitě z prvních 3 knih nejslabší.
My proti vám
Fredrik Backman
První díl mě bavil více, protože byl originální. Téma homosexuality mi nevadí, ale v prvním díle se mi líbilo, že bylo pouze mimoděk vyřčeno, ale kniha se okolo něj netočila. Backman má skoro v každé své knize minimálně jednoho homosexuála a tématu se věnuje pouze několik kapitol. To se mi líbilo, protože o homosexualitě lze napsat klidně celou knihu, ale přijde mi to již jako taková komerce. "Napíšu knihu o homosexualitě, to se bude v západním světě prodávat jedna báseň.."
V této knize však na tomto tématu postavil více než polovinu knihy (druhou polovinu tvoří politika kolem hokejového klubu) a ačkoliv je celý příběh zajímavý, tímto tématem ho udělal až moc laciný.
"Příšera je vždycky nejstrašidelnější vteřinku předtím, než ji spatříme. Naše představivost je mnohem děsivější než fakta."
"Kdo se bojí pádu, může se schovat do láhve, protože z jejího dna není kam padat."
"Říká se, že první myšlenka bývá nejupřímnější, ale často to není pravda. Často je to ta nejhloupější. K čemu by nám jinak byla schopnost přemýšlet?"
