domihruzkova komentáře u knih
Kladně hodnotím, že jde o aktuální události, takže i my, co jsme v dějepise nedávali zrovna pozor, se chytáme :)
Jinak knihu jsem rozečetla v září a dočetla až v prosinci, což nejspíš o něčem vypovídá. Chvíli trvalo, než jsem se dostala do děje a kniha rozhodně nepatří k těm, kterou musíte dočíst, jinak nepůjdete spát.
Občas vtipná, pobaví, neurazí.
Tak tohle byla opravdu výzva. Přečteno v rámci ČV 2019 - Kniha, která obdržela Man-bookerovu cenu. Tahle poslední kniha mi chyběla ke splnění ČV a chvilkama to byl boj a utrpení.
Samozřejmě, Oscarův počin je obdivuhodný, odvážný a nesobecký a vím, že většina z nás by na něco takového nikdy nenašla "koule". Je nádherné, že se v té době našel někdo, komu opravdu záleželo na lidském životě a bylo jedno, zda šlo o Žida či Němce.
Takže pokud bych měla hodnotit příběh, tak ano, ani 5* stačit nebude. Příběh je opravdu silný a jen si představte, že byste tam žili, byli Židem a celý váš život závisel jen na dobré vůli, lásce a odvaze jiného člověka. Komu z nás se za život podaří zachránit jednoho člověka, natož stovky?
Pokud ale mám hodnotit formu, tak 2* musím strhnout. Příběh se nečetl snadno, milion různých postav, chvílemi mě to nebavilo a do čtení jsem se musela vyloženě nutit a fakt jsem se těšila, až to budu mít za sebou. Měla jsem možnost se podívat i na film a za mně teda lepší.
Psí cesta jako pokračování Psího poslání. Ne tak dobré jako první díl, ale pořád fajn čtení. Tahle kniha byla spíše příběhem o Clarity ze psí perspektivy, jejíž chování mi chvílemi dost vadilo.
Velmi (a příjemně!) mně překvapilo, že to je na motiv skutečného života ochutnávačky. Kniha (opět) o 2. Světové válce, ale úplně z jiného pohledu.
Knížka nebyla špatná, ale po týdnu už jsem si nemohla vzpomenout, o čem vlastně byla. Takže asi tak.
Něco mezi V pastí lží, Poslední paní Parrishová a Za zavřenými dveřmi. Za přečtení stojí.
Chvíli mi trvalo, než jsem se dokázala pořádně začíst, a zorientovala v postavách, příběh je zajímavý, napětí až do konce.
Skvělá kniha plná vzpomínek a fotografií. Druhá část je však odbytější - chybí popisky k fotografiím a závěr života je takový useknutý.
Moje chyba, že jsem začala číst a nezjistila si, že to je 3. díl série. Knihu jsem dočetla, ale příběh mě nezaujal natolik, abych si dočetla i předchozí díly.
Škoda papíru, humorné fejetony jsem jaksi nenašla...
Zajímavý / smutný náhled do života rodiny, které se narodí dítě s autismem. Autorka dává praktické tipy, jak s těmito dětmi pracovat, aby byl život pro obě strany příjemnější.
Fajn návrat do dětství, bohužel už to není úplně to, co bývalo. Upřímně mě štve to zbytečné natahování příběhu, který by se s přehledem vešel do jedné knihy.
Opět jedna kniha, která se úplně nepovedla a její obsah měl zůstat jen v podobě blogových zápisků.
Autorku obdivuji za to, že dokázala udělat ten první krok, uvědomila si, že má problém a začala se léčit. Přestože to je boj na celý život, přeju jí, aby vytrvala a k pití se nevrátila.
Od knihy jsem očekávala, že mi pomůže pochopit, jak se cítí alkoholik, co prožívá, jak vnímá okolí, jak mu může okolí podat pomocnou ruku nebo naopak čím ho můžeme (nevědomky) podkopávat. Případně třeba i nějaké rysy toho, že má člověk sklon k alkoholismu, případně toho, že už je alkoholik a nějaký základní seznam kroků, co by měl člověk podniknout, pokud se rozhodne s tím skoncovat. Ocenila bych i nějakou autorčinu sebereflexi, zhodnocení, co si ona myslí, že to v jejím případě spustilo.
Možná vás to překvapí... Ale v knize nic z toho nenajdete.
Vždy si po přečtení takové knihy říkám, kde byl redaktor.
Závěrem bych ještě dodala, že mít manžela a tchánovce jako autorka, tak asi piju taky.
Zajímavé téma, které ale nebylo využito naplno. Na konci mi zůstalo spoustu nezodpovězených otázek. Vadilo mi, jak si autorka vybrala jen pár historických událostí, kterým se věnovala na několika stránkách a pak skok - jsme o několik let později, ale co se stalo mezitím, se nedozvíme.
Jako inspirace se dá použít, ale osobně mě z celé knihy zaujaly jen dva recepty, u kterých jsem si řekla, že by stálo za to je vyzkoušet.
Na druhou stranu oceňuji, že všechny recepty jsou poskládané tak, že je lze vyzkoušet s běžným vybavením, které má každý, kdo aspoň občas něco peče, doma.
Tohle mě až tak neuchvátilo. Vadilo mi velké množství postav, které se tam střídaly jak na běžícím páse. Pachatele jsem opět neuhodla :)
Přidávám se spíše k těm negativním komentářům. Čekala jsem více přístup "moderní porodní asistentky", ale v knize je víceméně jen postup - napícháme do vás co jde a hlavně, že dítě vytáhneme živé. S tím osobně nesouhlasím a od porodní asistentky, která se rozhodla to dělat hlavně proto, aby tyhle jedinečné okamžiky narození dítěte matkám zpříjemnila, jsem čekala více.
Poslechnuto jako audiokniha. Veroničin životná příběh mě zaujal a obdivuji, že se z toho všeho dokázala vyhrabat. I když kdo ví, jak by dopadla, kdyby kolem sebe neměla ty správné lidi. Veronika působí strašně naivně, možná je to tím, kde vyrůstala. Je smutné, jak nepřipravené na život děti odcházejí z dětských domovů.
Knize by prospěla korektura.
Skvělá inspirace, ale ocenila bych více fotek, klidně za cenu osekání množství receptů. Nejsou to recepty na každý den, protože takový denní výdej nemám, abych si to mohla dovolit, ale na taková ta víkendová rána ideální!