DominaCZ komentáře u knih
Měla jsem v knihotéce, a už nemám v knihotéce.
Letělo to ven jak namydlenej blesk.
Jsou to výňatky ze sedmdesátek vydaný v devadesátkách, proto je to děs, ale já se na to díky lákavý anotaci těšila a ono mě to zklamalo ... proto to zklamu já taky a dám tomu odpad (protože i přebal mám ošklivější než je tento).
Dostalo se to ke mně jakousi náhodou, slibovalo to hororové světy, což je fakt , ale...štír, jež bodá kyselý červy do očí a jiný srajdy...?!
Uvnitř sebe dávám pět hvězd za obálku, ale děj je fakt otřesnej.
Jakási čtivost by tam i byla.
Ale za absenci uvozovek, odstavců a vůbec gradace děje jen jen jedna hvězda.
Ve finále o nic nešlo.
Twl...Otřesně mě vytáčela. Znuděně naříkala, že se jí narodilo mimino, bolí ji prsa, děcko brečí, musí k němu vstávat kdežto chlap si klidně chrápe a prostě z toho, že koná svou přirozenou roli, byla úplně v pr..., protože já tyhle nářky neuznávám.
Takových nářků mamynek je totiž plnej internet. (to není chyba, něco si o tom vyhledejte - mamynka je totiž diagnoza a souhrnné označení jistého druhu).
Její dětství a věčné vtírání knižních úryvků tý Isidory nebo Isabely nebo koho mě nebraly.
Jedna velká ufňukaná feministická sra*ka o slepici, které se nic neděje, nemá co na práci, tak řeší srajdy prostě a popisky toho, jak se všem už jako děcko líbila, každej ji chtěl a jak ji p*chali ve 14? To jako netřeba no.
Jsem tvůrčí tak, až to bolí a až to ostatní nechápou.
Bolí to někdy mě, pomůcky, moje okolí i tvůrčí předmět.
Má tvorba je většinou šílená, hrozná, hnusná a za nic nestojí.
V galerii bych na ní ale možná zarobila dost.
Nejsem konvenční, konvence odhazuju běžně a zcela se otvírám novotám a trendům, ale...
rozervat, popálit, zahrabat, poplivat a jinak pos*at a rozbít chudáka deníček se mi nelíbí.
To byť žertovné umění není a už vůbec to není nebo nemá být doporučovaný prostředek k uvolnění stresu nebo čeho že jinýho.
Kdyby tam byly výzvy jako UTRHNI MĚ A PŘILEP KOČCE NA OCAS anebo UDĚLEJ ZE MĚ FOUKAČKU A ZASÁHNI VŠECHNY ČLENY RODINY by se daly chápat, to by bylo normální, ale....víte jak.
Totok ne.
To si raděj běžte okouknout slevy do Lidlu, zkoukněte Hrušku nebo Prostřeno anebo si zkuste Nevýchovu ... ale deníček vy ani vaše děcka neničte.
(nebo na vás vlítnu a umlátím vás s ním - to se smí !!) :)
Čtyři hvězdy za 90% děje v deníku a Emoryiných chvil.
Ten deník byl napřed ok ... ke konci měl ale najednou z utahaného nic akci, najednou stačila vteřina, vše bylo vyřešeno.
Pátrací chvíle vždycky nesnáším a nečtu, jenže bez nich to v detektivce nejde žejo.
Násilí tam bylo, nebylo to ale nic extra enormně neznámýho děsivýho, a ultra hrdinné vyšetřovatele tam máme taky - tlusťoušek leze 11 pater tak, až se mu rozevře rána po noži a on za sebou trousí potůčky krve.
Jedině jemu se totiž Opičák svěří, však jo.
Nechci to moc rozebírat, protože bych pak zjistila že to vlastně bylo o ničem, proto opakuju ZA ČTYŘI.
Panebože proboha ani nevím co napsat...přiznala bych se k něčemu, ale raději nepřiznám, poňáč bych v místních očích klesla, proto řeknu jen že to pojednává o tak těžkým tématu a ztrátě člověka, kterýho jste doposud znali a on vám kvůli nemoci mizí nenávratně pryč, že je to pro mě příliš silné a proto jsem to v půlce vzdala.
Byla mi jedno její svatba nebo otec.
Nepotřebovala jsem tam ani její ségru.
Mohlo to být klidně jen o ní a o "mámě", která už nebyla tím, kým byla.
Autorka dělala ve zdravotnictví, takže toto téma zná natolik, nakolik je tahle knížka "dobrá".
Čtivá, ale bolí.
Ach ne.
Nevím jak to nazvat. Nechci urážet, protože se to líbí všem jen mně ne. Jako vždy.
Tak raději napíšu jen že nelíbilo.
Básničky krapet trapas, závěrečná milionová výhra taky, lásečka z pošty to celý dodělala...prostě ne no.
Ani malůvka nelíbí.
No jó no...
z Indky se srostlým obočím se stala luxus Kardašijánka, která "kámošovi" posílá svou p**el a vysoký podpatky.
On je namakanej borec jak z Bondi beach.
Jsou prostě nááááááádherní.
To nemůže dopadnout jinak než jak to dopadlo.
A v tom je mínus tý knihy.
Trochu originality a jinakosti by to chtělo.
Jsem hrubě nespokojena.
Anotace lže.
Tu knihu jsem četla během čekání u lékaře v nemocnici a díky tomu, jaká ta kniha je, jsem měla výsledky nakonec horší než jindy, až tak se mi nelíbila !!!
To "tajemství" a minulost nejsou šokující... v padesátých letech by to možná šokovalo a lidé by to chápali, dnes je to leda tak na názor "nakopejte znuděnou puberťačku do zadele a hned ji přejde chuť stavět se proti režimu nějakýma útěkama".
Vážně by se kráska zahazovala už od studií s póvlem, kterýmu hrozí stíhání?
Vážně by jí potom pomáhala penězi a vším svým luxusem i přesto, že ta "kámoška" jí na to se*e ??
Já nevím prostě.
Korupce mě nebrala, ta je příliš běžná a denní.
Co jsem ale nejvíc nepobrala, je ta její dcera. Asi bych to neměla psát, ale já to napíšu.
Je to 17ti letá zbohatlá unuděná puberťačka, která jen přemýšlí, jak to kde "skandálně" dělat, aby ji ostatní viděli.
SPOILER
Fotobudka, kde to foto potom ponechám ? Vykrást byt cizí babičce-sousedce, abych to tam mohla dělat, a pak jí ještě ukrást citovou fotku? Jsme někde v Bravíčku, kde učíme děti, jak být ku*vičkama nebo co?? Co to má co dělat v knize o matčině minulosti? To jsem nepochopila prostě.
KONEC
Nelíbily se mi ani rádoby vznešené dialogy jakožto znak boháčů.
Na začátku se SPOILER
hádají o koupi vína - oni se prostě nemůžou zeptat, zda je koupený, oni se hádají jak kreténi 9 stran, kdo co PŘEDJÍMÁ. Twl prostě.
A ve chvíli, kdy kradou fotku tý babičce, ta mladá říká svýmu klukovi, že ta krádež nevadí, protože ji "osvobodila od instantní náhražky skutečných požitků. Fotky jsou paraziti emocionality - požírají senzory autentického vnímání, vytěsňují skutečné prožitky a nahrazují je citovými amarouny ! "
KONEC
Takhle sedmnáctiletý děcko prostě nemluví !!!!!!!
Takže víte co? Ne, nedám tomu jednu hvězdu. Ani dvě zmínky o kapřících v rodinným rybníčku to nezachrání. Ta knížka je díky "ději" okolo těch puberťáků jakýmsi deníčkem a to mě zrovna nebere.
Takže hodnotím vlastním pocitem, ne jakousi etickou nutností nebýt zlá na knížečku.
Čtivost tam je, ale ten děj to zazdil.
(edit: nepobrala jsem ani to, jak
SPOILER
balila matka s "kámoškou" krabice pro panenky - jak ony věděly, že ta a ta panna pojede do Finska k panu K.S., aby mu tam mohly zanechat rouhavý vzkaz o režimu? Však ty krabice jdou do továrny k panenkám a až oni je zasílají na dobírku, a ne ručně puberťačky, ne? Pokud máte někdo info, dejte vědět.)
KONEC.
Jedna hvězda za přebal.
Druhá za první chvíle, kdy je dítětem a žije "doma".
Poté, co je v tý polepšovně, to jde do kytek.
O místech, kde je na lodičce a vaří tam klukům, ani nemluvím.
Tohle by měl být samostatný příběh.
Mě ten kluk nějak citově nezaujal, protože on citovej sám není.
("strach mi stahoval žaludek i prdelku" - tahle hláška je tam víckrát a jako slova je to jednak otravné a druhak u jedenáctiletýho kluka dost trapné.)
Jsem na straně 12 a už mám dost.
Jistá recenze nám podsouvá, že nás roztříští na kusy, tuny miliard reálných recenzí nám podsouvají, že Cat je fantastická sympoška, a ...já mám chuť ji leda už teď zavřít do láhve a pustit po vodě a jsem roztříštěna leda tak tím, jak moc mě už teď vytáčí.
Už jen ty tuny recenzí mi říkají, že tahle knížka je pro mě problém.
Chápu, že příběh o církvi a houslích bude plný hodnostářů a sonát, ale já chtěla znát víc okolo toho Hitlera - proč to štvalo zrovna jeho, jakou s tím měl spojitost on, a ne nějaký vztahy mezi dalšími virtuosy a kardinálem. Mě moc tyhle náboženský boje neberou, proto mi to "zjištění" a důvod nijak nebraly ani neohromily.
Logicky příliš podobné s Bylo nás pět.
Mě to nikdy nezaujalo, a ňák mě to prostě nebralo ani jako dítě, ani jako dospělou.
Mně jsou hnusný ty postavy, děj i kresby.
Lidičky jsou karikatury, jasně, ale nevím zda by děcka měla číst o boji paniček u dortíku a kafi proti pitvání zvířat zaživa (= vivisekci, povídka Osel).
Malý dítě neví co to je, ale autor mohl sáhnout prostě po označení "nepěkné zacházení se zvířátky".
Jste nadšeni z popisu předstíraných orgasmů, cestách v tramvaji anebo o tom, že její chlap byl prase a chodil v teplákovce s třemi pruhy.
Hm tomu já nehovím, já na tyhle blogový zápisky moc nejsem, takže mně to nijak extra bájo fantazy vtipný nepřišlo.
Pardon.
Občas se nějaká hláška našla, ale pro nadšení tohle nestačí.
(kresby taky nic moc)
Buranský, ale to je tím, že autorka tak vykresluje všechny postavy- buď jsou burani, nebo nepříjemní idi*ti, zbohatlice nebo chudý nervozní socky, štětky... nic mezi tím.
Tady bylo asi tak 75% knihy dobrý, až po jisté události s otcem to šlo do háje.
Byly tam chytrý myšlenky, ale hned to zazdil děj a bylo po srdceryvnosti.
Spousta postav byla nepochopitelná a neměla tam místo.
Že je Ela ště.tka je její věc (jo už vidím že na ni poleze KAŽDEJ, asi tajná touha autorky), mě spíš zarazila její finanční stránka.
Že zabíjí čas v krámě, kde nic neprodá, ale přesto má na placení pojištění, pronájmu a nosí kabáty a mikiny gucci za desetitisíce mi bylo tak nějak jedno, to už byla jen taková ta nelogická klasická vsuvka, která se najde v každém ději
... ale proč se tam objevovaly "živ. peripetie" jiných obyvatel - SPOILER - ožralej manžel s tlustou manželkou, ožralá matka žijící v zahradní chatce, které naše hrdinka dá jen tak 7 000 (kde je vzala, když nevydělává že?) nebo se začala chovat mateřsky k cizímu děcku, i když to doposud odmítala, to nepochopím.
KONEC.
Takže v podstatě nevím ... spíš takovej deníček jedné omezené trubky žijící mezi dalšíma omezenýma trubcema, kterej byl vycucanej z prstu a nemá z real vesnicí co dělat.
To, že má Radka blbý hodnocení u téměř každý knihy a především u Bábovek o něčem hovoří, takže se přidávám k většině a uznávám, že tohle bylo spíš jedno velký NE, i když je to škoda.
Čtivý to je, ale strašně debilní charaktery a nereálný děje.
Souhlas s cérka - to ohledně Díry u Hanušovic je dokonalý případ, akorát že tam nemají nářečí žádné.
(EDIT: pouhý vzkaz marcuswangovi, který atak na mne nakonec přepsal - když je pro tebe představa ště.tky tak fantastická a každej kdo je proti je u tebe puritán tak proč jsi tomu dal jen 3 hvězdy, autore píšící stejným stylem??? :))))) )
A pro Katkahutyrová-ne my na severu takoví burani fakt nejsme
Inu, takový natahovaný, na 200 straně se dozvíme, že tomu tak není, tedy dalších 100 stran je zbytečných.
Drama na konci je očekávatelné, nepřekvapí, děj nedojímá, spíš neustálé nípání se ve všem a točení se v kruhu otravuje.
Mě spíš štval neustálý boj ohledně barev vlasů děcek: jednou byly zlatisté, jindy kaštanové. Tak to sorry. Kaštan je na slunku nazrzle hnědý, zlato je jinej odstín, to si buď autorka, nebo překladatel popletli.
Taková slova se neříkají , té knize to nesluší a ten velkej rypák už teprve!
Zní to divně, ale ukládám ji do složky LÍBILO SE.
Těžko říct, co se na ní vlastně hodnotí kladně - styl vyprávění? Fakt, že se člověku "líbí" popisy hrůz a reálných utrpení? Slovo líbí se je tu asi neadekvátní, ale já bych to tak nazvala.
Četla jsem hodně této tématiky a ne vždy vás vyprávějící pamětník zaujme, ne vždy mu věříte.
Ač mi přijde výběr fotky na přebalu nelichotivý - z Violy to dělá vytlemenýho náctiletýho diblíka a ne mladou slečnu, což mi zprvu příjemný nebylo - nevadila mi a věřila jsem jí.
V tý knize je totiž plno slov, který jsem jinde nečetla. Není to jen suchej výpočet a popis hrůz, ale jsou tam příběhy druhých, jsou tam citový myšlenky, který bolí.
O sterilizačních pokusech na ženách jsem četla už jinou knihu a ač píšete že tam byla jen párkrát takže v tý knize moc pokusů na ní nebylo, stačí už jen ten fakt toho, že
to podstoupila opakovaně.
Prostě jsem ji četla v kuse a možná by bylo dobrý tohle dát číst děckám místo toho, aby se naučili (beztak to vše hned zapomenou ihned co vezmou do pracek placatý mobily) nějaký datumy a pouhej obecnej fakt, že byly tábory "pracovní" a vyhlazovací.
Nedůvěru ve mně vyvolala už předmluva + závěrečná sebeobhajoba alá "jiné autorce se to líbilo, takže když se to nebude líbit vám tak za to já nemůžu, protože JÍ SE TO LÍBILO."
Další ťafkou pro mě byl výrok "vyklouzla z postele a kamenná dlažba ji zahřála do nohou."
Kámen v podzemí, kterej hřeje ??
Trochu moc fantasy.
K nechuti celkové dopomohly tyto hlody:
" Ledové trubky z naleštěné oceli byly příliš nové, železné zase příliš dychtivé, až ji to přivádělo do rozpaků. Tak se Auri pustila za tlustou keramickou trubkou, která si brumlala podél tunelu. V místě ohybu se její lněný obal uvolnil a rozpáral se jako košile nějakého uličníka. Byl unavený, ale ochotný."
(ano, řeč je o neživých předmětech - hrozné !!)
Už ty názvy: bludiště Rubrika. Místo zvané Žlutých Dvanáct. Příkryt. Vana. A jasněže naše celé Podvěcí. Co to sakra je ?!!!
Skončila jsem to na nějaký straně 15, protože její cupitáníčko tím podzemím s levandulovou vázičkou a Foxem v dlani mě prostě nebavil.
Nejsem odkojená těmito fantasy kydy, proto mě vytáčejí a tyhle světy mě společně se svými obyvateli otravují.
Pán prstenů, Potter, Podzemí...to jsou ikony, který nic nepřekoná, natož nějaká pipiholčička, kterou autor všem podsouvá, protože je malinká, cute a všichni ji musíme milovat přece !!!!
Napřed autor vyjádří nechuť k tomu dílu, tisíckrát ho přepíše, pak ho nabídne betačtenářům a poté pozve jinou autorku na panáka, kterýho pije i když to nemá rád. Tak chce nám ten příběh nabídnout nebo ho už dopředu haní ??
Ano předchozí knihy jsem nečetla, ale bude to očividně něco pro dětičky, což mě štve, protože jsem to našla v sekci PRO DOSPĚLÉ.
Jedna hvězda za obálku, jinak otřes a absolutní dno.