Dominika13 komentáře u knih

Tiché roky jsou úžasná kniha. Mornštajnová mě vždy překvapí tím, že dokáže vymyslet ještě něco nového. V dnešním světě, který je přeplněný vším a naše poháry jsou téměř naplněné, některé možná i přetékají, je to skutečně obdivuhodné. Oceňuji tematické propojení názvu a příběhu knihy. Tiché roky - nemluvení o minulosti u otce - neschopnost mluvit u dcery. Také propojení jednotlivých kapitol, jejichž propojenost nelze vidět na první pohled, ale je tam! Otec, dcera, otec, dcera, (...) otec a dcera. :-) Nechci prozradit příliš. Opravdu smekám a postrádám slova.

21 27.10.2019

Kniha, která se řadí do povinné literatury na školách, k maturitě. Opravdu je třeba, abychom četli i tento typ literatury. Příběh v antiutopickém Orwellově románu je (pro mě) jedna z těch nejhorších událostí, která může člověka v životě potkat. A díky které postupem času člověk přestává být člověkem. Omezení osobní svobody, manipulace, ztráta citů, deindividualizace, podřízení se režimu.. Jde z toho mráz po zádech. Myslím si, že kdybych tuto knihu četla k maturitě, asi bych to rozdýchávala dlouhou dobu. Každopádně na ústní zkoušku bych se nemusela vůbec připravovat, jelikož důležité prvky z knihy Vám zůstanou v mysli ještě hodně dlouho po přečtení.

19 06.12.2020

Na necelých dvě stě stranách takto dopodrobna živě a reálně popsat příběh je opravdu úctyhodné. Dobrému spisovateli zkrátka stačí i těch "pár" stránek, na kterých uvede příběh, který Vás zasáhne. Úderné, reálné, pravdivé a smutné. Jsem velmi ráda, že jsem literaturu Petry Dvořákové objevila. Opravdu stojí za to! Další skvělá česká autorka v pořadí, doporučuji i její další knihy - Chirurg, Dědina..

15 06.12.2020

Uff, tak to bylo úžasné!! Myslím si, že Nůž je v mnoha ohledech naprosto srovnatelný se Sněhulákem a v závěru rozuzlení jej možná i předčil. Pro mě naprosto nečekaný závěr. Nenudila jsem se ani minutu, ale to asi ani u jedné knihy od Nesba. Tentokrát značný ústup od důmyslných vražedných nástrojů a precizně promyšlených naaranžovaných vražd, ale "prostá" pomsta.

14 04.01.2020

Krásná pohádka nejen pro děti. Okouzlilo mě prostředí i krásně vylíčená vánoční atmosféra. Ani mi nepřijde nereálné projít změnou osobnosti za tak krátký čas. Mít Ebenezerovu zkušenost s duchy, tak se pravděpodobně podvolím téměř všemu. Ale teď vážně! Někdy neuškodí podívat se na svůj život i z jiného úhlu. A kdo jiný by nám ten pohled mohl nabídnout, nežli ti, kteří jsou kolem nás.

13 19.02.2020

Tuto knihu jsem si vybrala náhodně, jelikož jsem již dlouho nečetla nic od českých autorů. A konečně jsem zažila ten pocit! Po první knize jsem věděla, že si chci přečíst všechny knihy, které autorka napsala a napíše. Neuvěřitelně detailně přesná charakteristika postav nezáleže na věku či pohlaví. Velmi oceňuji postupné objasňování situace zpětně, popř. až na konci knihy a střídání časových linií.

Navíc jsou pro mě příběhy z 2. sv. války velmi zajímavé a poučné. Velká síla lásky a energie, kterou jsou lidé schopni vlastnit a předat v takových životních situacích, je opravdu inspirující. Děkuji autorce za zkušenost s její KNIHOU.

13 09.01.2019

Četla jsem jedním dechem. Výborně popsané lékařské prostředí z hlediska odbornosti, reálnosti, povah lidí, každodennosti této práce. Autorka zkrátka vzala událost, která rodinu může relativně běžně potkat v jejich každodenním stereotypu a zařadila ji do prostředí, které dobře zná. A vznikl neobyčejně obyčejný krásný příběh, který by mohl být dost dobře pravdivý téměř od začátku až do konce.

12 06.12.2020

Úžasné! Poklidné čtení se zdánlivě jednoduchými zápletkami a osudy, ze kterých se ve finále vyklube více, než by člověk očekával. Jak často soudíme ostatní na základě prvního dojmu?!

Autor v příbězích zdůrazňuje možnosti, které nám v životě přináší volba. Také mě doslova uchvátilo prostředí kavárny. Dokázala jsem si podrobně představit každý detail (přes stoly se židlemi, konvice na kávu až po jednotlivé detaily vizáží postav).
Nejvíce mě zasáhl příběh dvou sester. A samozřejmě.. JÁ MILUJI KÁVU! A moci se při ní vrátit do minulosti (popřípadě i budoucnosti) je jen třešinka na dortu! :-))

12 21.06.2019

To je moje srdcovka! Nádherné popisy krajiny i každodenních činností a vesnických "rituálů". Příběhy, které babička i ostatní postavy vypráví, mě vtáhly do dění. Také jsem se chtěla procházet po krásném a svěžím lese, smočit nohy v potůčku a okusit tradiční jídlo bez konzervantů. :-D Každopádně je to kniha, kterou by lidé neměli číst v příliš útlém věku, dle mého názoru. Jinak si ji znechutíte navždy.

12 27.04.2019

Tak tady jsme se kamarádi vyšplhali na V.R.C.H.O.L. Malého prince můžete číst jak chcete, kolikrát chcete, můžete si myslet, co chcete, téměř nezáleží, kolik vám při čtení je let.. Příběh, bez kterého je každá duše chudší. Kniha, bez které je každá knihovna chudá. Troufám si říct. :-)

A ty kresby.. :-) !!

12 23.07.2018

Řekla bych, že autorka napsala nadčasovou knihu, aniž by si toho byla vědoma. Tolik omylů, zbrklých odsouzení a naopak přeceňování vlastností a charakterů druhých, kterých se dnes a denně lidé dopouštěli, dopouští a dopouštět budou.

Velmi ráda se začtu do reálných věcí, které se opravdu stávají. Další plus pro mne v této knize je stará Anglie. 18. století zkrátka mělo něco do sebe, když pominu mnohdy podřadné postavení žen. Zodpovědnost, vychování, morálka, kavalírství - stojí za ocenění.

Někdo by řekl, že je to jen příběh o lásce, který čtou praštěné holky. Nemyslím si.. Knihu jsem měla tu čest číst čtyřikrát a ani po páté se rozhodně nudit nebudu.

11 23.07.2018

Doporučuji při čtení knihy podnikat časté procházky lesem a přírodou. Začnete vnímat věci, které zde s námi byly a budou stále, ale na které jste se dosud vůbec nezaměřily. Od této chvíle vnímám úplně jinak stromy a vše, co s nimi souvisí.

10 06.12.2020

Celkem běžná situace, která se jistě přihodila komukoli z nás. Zašmodrchané tkaničky, které nám nejdou rozmotat.. Někdy je to velmi složitá práce, která nás stojí plno nervů. Občas dokonce třískneme botami do kouta a raději si vezmeme jiné. Za čas pohlédneme na ony boty, zdvihneme je ze země a s mnohem větší pečlivostí a trpělivostí jdeme do rozmotávání znovu.

A teď přijde ten okamžik! Klíčový zlom pro nás a ve své podstatě i pro celou knihu. Tkaničky rozmotáme. A jak poté vypadají? Pokud nebyly zamotané dlouho, jsou téměř stejně krásné a nepoškozené, jako byly před zamotáním. Někdy jsou na nich vidět drobné trhlinky, o kterých víme, že tam jsou, ale zdálky nejsou patrné. A bohužel.. někdy jsou ty tkaničky pomačkané, popraskané a již nikdy se nevyhladí a nedostanou do původního stavu. A jejich poškození je patrné i při pohledu z dálky. A tento poslední případ, je stavem, do kterého se dostaly i postavy naší knihy - manželé a jejich děti.

Zamýšlím se nad tím, jestli nám může ublížit někdo více než náš nejbližší člověk. A do jaké míry jsou rodiče schopni ovlivnit svým jednáním a rodinnou situací osobnosti svých dětí. Ve finále nikdo nechtěl nikomu ublížit. A přitom všichni ublížili všem.. A každý vidí jen to své. Rozhodně stojí za přečtení!

10 25.02.2020

Větrná hůrka mě fascinuje a zároveň děsí. Myslím si, že mnoho z nás dává své temné stránky častěji najevo, než-li ty světlé. Autorka vše napsala bez obalu a dle mého názoru i reálně. Ráda se začtu do prostředí knihy.

10 18.08.2018

Příběh mě opravdu chytil za srdce. Může se zdát, že jde jen o starou otřepanou frázi.. Ale tato kniha je opravdu poutavě napsaná. Styl psaní, dějové linie, jazyková kompozice, členění děje - nikde žádná chyba. Realisticky popsaná 2. světová válka v mrazivé krajině Sibiře. Do teď nechápu, jakým způsobem autorka svedla zkombinovat krutost příběhu s reálnými scénami a zároveň s jistou dávkou něžnosti, kterou si hlavní hrdinka Lina, postavy z jejího rodinného prostředí a mnoho dalších, uchovávala po celou dobu vyprávění.

Právě o tom budu neustále přemýšlet, debatovat, chtít stále číst a snažit se to pochopit. Síla, láska, naděje, něha, kterou si lidé dokázali uchovat, ba ji dokonce i projevit a nabídnout ostatním v takto nehostinných časech.

Dále velmi oceňuji námět knihy. Soustředění se na Baltské státy, které tak velkým způsobem utrpěly za 2. světové války, ba byly dokonce na nějaký čas "smazány z mapy", to jsou opravdu podstatné a kruté informace, o kterých je třeba mluvit..

A v neposlední řadě. Téměř každá kniha má jistý druh odlišnosti, i když pojednává o stejném tématu. Teď nemám na mysli povahy postav, prostředí, či zážitky. Jedná se o "něco", jakýsi způsob, pomocí kterého jsou vzpomínky uchovány a zprostředkovány čtenáři. V této knize jde o komunikaci prostřednictvím Lininých kreseb. Krása!

9 25.05.2020

Již po třetí jsem nebyla zklamaná. Neskutečně precizní charakterizace mužských i ženských postav. Reálněji popsaný příběh napříč třemi generacemi už být nemůže. Mornštajnová je zkrátka mistr slova a myšlenky. Vzhledem k tomu, jak dokonale ovládá mateřský jazyk, a jak trefně dokáže popsat každou situaci, možná bych jí i věřila, že lidé umí létat. Zkrátka by mě přesvědčila o všem. Od Slepé mapy k Haně je sice znát pisatelský progres autorky, avšak nelze říci, že by nějaká z jejích knih byla lepší či horší.. Někteří se zřejmě s talentem pro psaní rodí.

9 12.07.2019

V pořadí má druhá kniha od Mornštajnové a zklamaná jsem rozhodně nebyla. :-) Oproti Haně poněkud poklidnější čtení. Líčení osudů rodiny a jejich přátel v prostředí Hotýlku, který se v průběhu času téměř nemění na rozdíl od jednotlivých členů rodiny. Miluji humor autorky. I líčení strastiplných cest a negativních situací mnohdy bývá odlehčeno humornou formou.

Nevím, zdali to byl autorčin záměr, ale líčení smrti Václava, hned na první stránce knihy, mě opravdu pobavilo. V závěru knihy je jeho smrt laděna spíše melancholicky, ale smrt, jako vstupní brána do knihy, byla humorná. Děj přirozeně a nenásilně plyne. Vykreslení charakterů postav opět precizní. Samozřejmě se už nemůžu dočkat čtení dalších knih, mimo jiné i té nejnovější - Tiché roky. :-))

9 03.05.2019

Jak velkou tíhu bolesti jsou dospělí schopni unést? Jak velké úsilí k překonání překážek jsou schopni vyvinout? A co teprve děti.. Fascinující příběh o poutu mezi rodičem a dítětem, které stále drží, i když životní události krutě pokouší jeho pevnost. Je neuvěřitelné, jak děti dokáží být statečné. Bohužel se negativní dopad těchto zkušeností ve velké míře častokrát někde projeví. A strach z konce je zhmotněn ve srozumitelnější formu pro dítě - Netvora. Kniha mě rozbrečela. Někdy jediná zkušenost popsaná prostými slovy v sobě nese obrovskou sílu.

8 19.02.2020

Jak to ten Nesbo dělá, že i když jsou některá rozhodnutí či situace pro mě v daný moment naprosto iracionální, stejně mu nakonec uvěřím, z knihy mám dobrý pocit a ještě ke všemu si chci přečíst zase další? :-D
Tentokrát prostředí drog, kšeftování, manipulace a závislosti. Jakási vnitřní promluva oběti a dodatečné konstatování reality a vykreslování situace z úhlu (v podstatě mrtvého), mi připadá velmi nápaditá.
Tentokrát jsem relativně dlouho netušila, kdo je nakonec vrahem. Nesbovi jsem (bohužel/bohudík?) baštila úplně všechno i s navijákem. Teď je podezřelý tenhle - "ano, určitě je vrah!" Teď pro změnu tento - "dobře, měním názor, určitě je to ten další!!" Nesbo s námi někdy umí perfektně zacvičit. :-)
Ráda bych nahlédla do jeho hlavy. Zkrátka chci ty myšlenkové pochody zaznamenat.

8 04.06.2019

Velmi, velmi dlouhá kniha. Nejen z hlediska počtu stran, ale i velmi dlouhými a mnohdy vláčnými pasážemi. Každopádně miluji Egypt z hlediska historie, kultury, jazyka i náboženství. Z tohoto hlediska jsem velmi ráda za zkušenost s knihou.

8 03.05.2019