Dominka09 komentáře u knih
Tak tahle kniha byla přesně něco pro mě. Totálně mě pohltila a pocit, který ve mě zanechal si ponesu ještě dlouho. Přečtené doslova jedním dechem a určitě se řadí mezi mých TOP 5 knih. Myslím, že podle vysokého počtu kladného hodnocení, ano nemusím psát, že knihu vřele doporučuji.
Další knížka od p. Mornštajnové, která mě jen utvrdila v tom, že paní spisovatelka má opravdu zlaté české ručičky - její styl je opravdu mě velice příjemný a knížky se čtou úplně sami.
Nejdříve jsem se podle níže uvedených komentářů bála, že se budu strácet kvůli vysokému počtu postav, ale opak byl pravdou. Každá postava byla tak hezky popsaná a do příběhu uvedená, že jsem vždy přesně věděla o kom je zrovna “řeč”. Celý obsah knihy pro mě byl zajímavý a žádná část mě nenudila.
Takže za mě určitě oba palce nahoru.
Za mě další skvělá detektivka od autora, která mě jen utvrdila v tom, že když si chci přečíst dobrou detektivku tak sáhnout po některé od pana Bryndzi není nikdy krok vedle. Knížka mě od začátku až do konce absolutně pohltila, nenarazila jsem snad na jedinou nudnou pasáž, strašně mě zajímalo co se s malou Jessicou stalo a kdo muže za její smrt.
Takže za mě určitě oba palce nahoru a vřele doporučuji.
Podle kritiky ostatních čtenářů jsem se bála, že se mi kniha bude číst špatně a, že se budu nudit už jen proto, že komunismus jsem nezažila a znám ho jen že školy a z vyprávění.
Jako vždy se autorce velice povedl popis nejen postav, ale i míst a situací a mě se kniha četla velice dobře a v podstatě sama.
Takže za mě určitě velice dobré čtení a buďme rádi, že to s námi dopadlo tak jak to dopadlo.
Jak tak koukám tak tuto knihu buďto člověk miluje nebo nenávidí, bohužel já se řadím do té druhé skupiny.
Do teď jsem si myslela, že mám docela dobrou představivost - no musím tedy uznat, že jsem se ne jednou ztrácela a takřka nechápala o čem to autor vlastně píše.
Takže za mě tentokrat ne-e.
(SPOILER) Opět se budu opakovat, ale další skvělá kniha od mistra ve svém oboru - miluji Kingovky a na Misery jsem se obzvláště těšila a strašně mě to bavilo.
Při čtení se mi doslova zvedal tlak z Anniných “nálad”, panu Kingovi se tu podle mě bravurně povedl popis postavy Annie. Pokaždé, když se Paul vydal na výlet po baráku nebo se snažil vymyslet jak nad Annie vyzrát se mi tajil dech a bála jsem se kdy mu na to přijde a jak ho za to potrestá. Závěrečnou část jsem prožívala tak silně, že mi až tlouklo srdce a nedokázala jsem se odlepit a když už konečně tu (s prominutím) m*chu zabil tak jsem cítila zadostiučinění.
Takže za mě skvělý příběh, který jsem hltala od začátku až do konce.
Jelikož Osvícení je jedna z mých TOP 5 knih tak jsem byla strašně zvědavá, jak to s malým Dannym dopadne. Sice jsem se nebála tolik jako u prvního dílu, ale bála jsem se. Knihu jsem tedy četla déle než je u mě zvykem, ale určitě to nebylo z důvodu, že bych se nudila. Příběh byl tedy úplně o něčem jiném než v co jsem doufala (s přihlédnutím k prvnímu dílu), ale i tak mě opět fantazie mistra Kinga naprosto nadchla a nezklamala. S každou jeho další knihou se jen utvrzuji v tom, že se hrdě mohu řadit mezi jeho fandy a těšit se na další knihy. A jakožto i ty předchozí knihy, které se mi dostali do rukou i knihu Doktor Spánek určitě doporučuji (a to i těm, kteří ještě nečetli Osvícení).
Ze začátku my trochu trvalo knihu správně “uchopit”, ale chvíle kdy hotel ožíval jsem si opravdu užívala a milovala to.
Nemohu zatím porovnat s ostatními knihami od autora jelikož jsem zatím od nej četla jen TO a to je podle mě trochu úlet, ale určitě se chystám i na další mistrova díla, jelikož Osvícení mě - jak bych to jen...Osvítilo
PS: nedoporučuji číst pokud jste doma sami a bydlíte v lese
Naprosto geniální kniha, četla se mi úplně sama a v podstatě jedním dechem. Některé z příběhu byly tak silné, že se mi až se mi chtělo brečet nad situací jednotlivých žen - na jednu stranu jsem si říkala kolik v sobě museli najít síly a odvahy, ale na druhou stranu, jak mohly být tak krátkozraké a jednoduché, že se zapletly s někým takovým.
Jak jsem již četla v některém komentáři - měla by být zařazena do povinné četby (minimálně pro děvčata).
Za mě tedy jednoznačně 5 hvězdiček. Knihu jsem v podstatě četla jedním dechem - příběh byl napínavý, v žádné části jsem se nenudila a ke konci jsem snad doopravdy zapomínala dýchat. Po delší době pro mě kniha, od které (když už jsem se dostala ke čtení) jsem se nemohla odlepit - až mě někdy štvalo, že už je tolik hodin a já usínám apod. :D Mohu vřele doporučit.
Začínám mít knížky od pana Kinga opravdu ráda a stávají se nedílnou součástí mé knihovny.
Na Řbitov zvířátek jsem se obzvlášť těšila a ač děsivých scén bylo na můj vkus méně a závěrečnou část jsem čekala trochu více rozvinutou tak mě hrozně bavilo to číhající zlo. Tajemné zlo které přinutilo postavy dělat to co udělali, zlo které se skrývalo někde hluboko v lese a trhalo stromy i rodiny na kusy.
Po tom co jsem četla Dívku v ledu už s jistotou vím, že s knížkami od pana Bryndzy nesáhnu vedle a Noční lov mě o tom jenom přesvědčil.
Bála jsem se, že když budu předem vědět kdo je vrah tak mě kniha nebude bavit (jako tomu bylo u úplně jiné knihy od jiného spisovatele), ale opak byl pravdou - pan spisovatel mě přesvědčil o tom, že umí čtenáře napnout a vměstnat do děje i jiným způsobem.
Jediné co bych vytkla je, že na konci nebylo lépe popsáno jak se vrah dostal k poslední oběti, ale to je jen přehlédnutelný detail v jinak skvěle napsané detektivce.
asi první knížka, kterou jsem si jako dítě přečetla sama :)
Pro mě asi nejlepší kniha za poslední rok - ne jen kvůli ději (asi každý víme co se v Osvětimi dělo a není potřeba to více rozvádět), ale kniha se mi hrozně dobře četla a v podstatě jsem se nemohla “odlepit”.
Příběh byl dobrý, ale pro mě velice nezáživně napsáný - až na pár částí. Knihu jsem dočetla jen, protože mě zajímalo kdo je vrah a proč zabíjí. Jinak nevím jestli v budoucnu, až budu chtít číst detektivku zda sáhnu po tomto autorovi - byla to moje první kniha od něj a docela jsem se i těšila, ale tak každý z nás má na vše jiný názor.
Tak bohužel, jak jsem se podle vyprávění na knihu neskutečně těšila, tak mě se autor vůbec netrefil do "mého stylu". Při čtení jsem kolikrát myslela na něco jiného - v podstatě mě nezajímalo co se v knížce děje, kdo je pachatel ani co se děje s obětí (i když představa toho je opravdu více než mrazivá). Takže za mě bohužel ne.
Jedna z knih u kterých nikdy nezapomenu, že jsem jí četla. Příběh byl velice poutavý avšak chvílemi až moc podrobně popisované detaily, které jsem se snažila si zapamatovat, jelikož jsem myslela, že budou v průběhu knihy důležité. Asi na 357 straně jsem pochopila, že pro mě nudné pasáže není potřeba až tak vnímat a tak mi občas přečtená pár stránek zabralo i 2 hodiny jelikož věci okolo mě byli zajímavější. To se ovšem nedá říct o částech s Pennywisem, kdy jsem se do příběhu tak ponořila, že jsem až málem zapomněla dýchat :D.
Knížku jsem začala číst hlavně ze zvídavosti. Hodnotím jí jako průměrnou, chvílema mě nudila a chvílema mi naopak naskakovala husí kůže. Každopádně příběh byl poutavý a ke konci už jsem vážně tajila dech a závěr mě tedy opravu překvapil.
Hodně silný příběh, který bohužel (alepoň pro mě) byl napsaný hrozně nezajímavě…
Jakožto matka ročního dítěte jsem si představila sama sebe v situaci rodiček a určitě musím obdivovat jejich odvahu a hlavně mamino odhodlání. Ale do děje jsem se “vtáhla” právě jen v těchto situacích, jinak jsem v podstatě nějak nevnímala moc o čem kniha právě vypráví a čekala jsem tedy úplně něco jiného. Každopádně i tak jsem ráda, že se mi kniha do rukou dostala a že jsem jí zvládla dočíst i když už jsem opravdu odpočítávala stránky a do konce a nemohla se ho dočkat.