Driftersoul komentáře u knih
Miluji Toskánsko s jeho malebnými kopečky a starobylými městečky, zalitými sluncem. Pokud bych román vzal jako manuál/průvodce, který oživil vzpomínky, nebo jako inspiraci pro příští cestu sem, pak bylo moc příjemné jej číst.
Zasvěcené/podrobné turistické info je bohužel pospojováno prkenným textem, na úrovni červené knihovny, plným vulgarit. Asi pro odlehčení a z komerčních důvodů.... Výsledná kombinace je brutální. Škoda. I o erotice by šlo psát se stejnou noblesou. Pak by rovněž potěšila.
Solidní detektivka, napínavý děj, vážný námět. Se spoustou informací o Dánsku, které mám moc rád. (Snad jediná výtka - občas autor příliš popisuje nesouvisející podružnosti, což je na úkor dějového spádu.)
Knihu mi doporučili/zapůjčili přátelé. Dlouho jsem přesto váhal, zda se čtením začít. Ale nyní, po otočení poslední stránky, mám pocit, že jsem bohatší. O dávno tušené poznání, o hmatatelný fakt, že žádný, skutečně žádný národ, nelze hodnotit principem "kolektivní viny". Všude totiž existují vedle sebe lidé dobří, kulturní, vzdělaní a naopak i zlí, primitivní, zaostalí ignoranti. Záleží jen na daném systému, kterým z nich dá šanci. A to se týká i naší dnešní středoevropské reality. Neboť, jak nesmírně oduševnělá autorka knihy, Ljudmila Ulická, svým celým dílem opakovaně zdůrazňuje: "Máme povinnost vynaložit veškeré úsilí a vzpomínat"..., abychom se nedopustili téhož, (protože historie má tendenci se opakovat).
Nu, řekl bych, docela primitivní a neustále v obměnách se opakující "p-manuál". Pokud tohle skutečně stvořil jako úlet (ve svém "ranném období") inteligentní, vtipný a později vysoce úspěšný tvůrce divadelních kusů O.W., pak stojí za to si pro zajímavost přečíst. Jako pozitivum hodnotím (a) stáří textu, prostředí a dobu děje, (b) proložení sofistikovaných a noblesních vět občasnými vulgarizmy, což sice někdy šokuje, ale zároveň působí docela humorně. Tož tak.
Opět výborné. Švédské reálie, severská atmosféra, psychologie. Asi bych dal maximální hodnocení, nebýt několika méně pravděpodobných pasáží (...a také snad toho, že vraždící osobu lze vytušit již skoro od začátku - ale to příběhu na poutavosti nic neubírá).
The Sandman (čteno v anglické verzi). Extrémně napínavé, strhující, někdy ale hodně naturalistické. Výborná detektivka, která navíc umožní nakouknout do Švédska - nejlépe za asistence Google Earth.
Výborné. Čte se jedním dechem. Navíc se člověk o Švédsku zase něco mimochodem dozví. Například (s následnou pomocí Googlu), co to jsou "šéry". Moc knihu doporučuji. Jen, neodpustím si, jedna malá zlomyslná připomínka: po krvavé "námořní" scéně, (která má tak rychlý spád, že v tom "kvaltu" i překladatel zaměňuje opakovaně vrtulník s letadlem :-) je závěr, snad aby čtenář nabyl opět rovnováhy, koncipován ve stylu - "a všichni žili a byli šťastně až do smrti.
Tak s tímto dílem mám problém. Na jedné straně snad docela pravděpodobně popisuje "technologii" politického zvratu zavedeného systému a následnou diktaturu (komunistickou, fašistickou či jinou) - cenzura, zfalšovaná propaganda, persekuce, likvidace nepohodlných. Na straně druhé, vlastní dějová linie (jistě napínavá a nutící dočíst rychle až do konce), je laciná, černobílá a často (přes jistě úctyhodné množství zajímavých vedlejších informací), zbytečně mnohomluvná. Závěr pak už připomíná červenou knihovnu. Určitě lze najít mnoho jiných takto objemných knih (ca.600 stran), jejichž přečtení by bylo menší ztrátou času.
Pokud má někdo rád přírodu (zde severskou), syrovou, rozmanitou, v celé její kráse - od hřebenů hor až po nejmenší kytku v trávě nebo studánku, vřele doporučuji. Hraje zde téměř hlavní roli a je popisována / ztvárněna úžasným způsobem. Pokud by chtěl po knize sáhnout především milovník detektivek, bude asi zklamán. Napětí zde není až tak nosným prvkem. To je na druhé straně dokonale vyváženo perfektní analýzou lidské psychiky, způsobu uvažování, pohnutek, niterných pocitů hlavních protagonistů. A také okořeněno několika explicitními erotickými pasážemi, které jsou však vyjádřeny autorčiným vysoce inteligentním a kultivovaným stylem.
Napínavé, vysoce inteligentní, listy se obracejí sami. Podrobný náhled na švédskou společnost, ovšem i tak trochu naši - vztahy, náctiletí, nemocnice, granty.... everywhere the same. Jen ta ponurost a brutalita příběhu kapku deptá duši. Jedna z nejlepších detektivek, které jsem v poslední době četl.
Můj třetí Nesbo. Listy se obrací zase téměř sami :-). Opět spousta zajímavých místních reálií, spousta dobrých psychologických postřehů. Thriller plus time-killer rozhodně stojící za přečtení. Knihu ale bohužel (u Nesbeho již tradičně) sráží jen do lepšího průměru častá nepravděpodobnost zápletky. A zejména úporné vkládání instruktážních dialogů a úvah v místech, kde je to naprosto v rozporu se spádem a logikou děje, což tedy vypadá velmi nevěrohodně. Pořadí hodnocení: (1) Spasitel - OSLO, (2) Netopýr - SYDNEY a (3) Švábi - BGK.
Dokonalé! Napínavé, se spoustou skandinávských reálií i globálních odkazů, které člověku evokují souvislosti tohoto světa. A také zajímavé psychologické postřehy o lidských charakterech a pohnutkách jejich chování. To všechno "obaleno" prostředím Osla, (které stojí za to alespoň jednou v životě, stejně jako celé nádherné Norsko, na chvilku navštívit.)
Po Spasiteli, má druhá kniha od J.N. a zklamání. Důvodem je křečovitý děj se spoustou laciných kombinací a náhod. Text je často naopak prokládán filosofickými odbočkami, které ač sami o sobě zajímavé, zde působí rušivě.
Zároveň je kniha ovšem velmi napínavá a čte se jedním dechem. K pozitivům také patří podrobný popis australského prostředí, ze kterého lze nasát místní atmosféru, pokud má čtenář duši cestovatele (ideální za asistence Google Earth & Maps with Street View :-). Příjemně autenticky rovněž působí občasné vkládání anglických vět. Takže sečteno a podtrženo: napínavá plus cestopisná oddechovka, ale s kapku sešroubovaným a nepřesvědčivým dějem.
Výborně napsané. Standardní kvalita a precisnost úžasné K.T. Ale též moc smutné čtení o osudech Brna a Střední Evropy.
Nabízí se otázka. Kdyby nebyla rozbita velká, mnohonárodní, (ač jistě nedokonalá), Monarchie, možná by po pár letech nenásledovaly dvě zničující diktatury, jedna horší než druhá. Nenásledovaly by nacionalistické excesy, jeden černý, druhý rudý. Brno/Brünn by pak vypadalo zřejmě jinak. Poučíme se konečně z historie?
Na knížku jsem narazil zcela nečekaně. O to víc mne, jako náhodný dárek, mile překvapila: Tři důvody: (1) příjemné vyprávění se spoustou niterných impresí, odkazů na reálie a zajímavých postřehů; (2) obohacující ženský pohled na svět kolem nás; (3) zasazení děje do nádherné Bretaně, kterou jsme měli to štěstí před lety autem procestovat - kamenné domečky i honosná sídla s upravenými dvory a zahradami, věčný vítr, modrozelené moře, dvojjazyčné nápisy, Saint-Malo, Cap Fréhel, Locronan, Belle-Ile-en-Mer,.... to vše mám hluboce pod kůží. Smekám před inteligencí, duševní kulturou a evropským "rozměrem" autorky.
Výborná. Standard pana SM. Po jeho Skleněném pokoji a "Mendelovi" určitě nejlepší. Navíc kniha plná psychologických postřehů i pravd fungujících v životě a politice. A jedno zda v ’50s, ’60s.... či v novém tisíciletí...... Protože vzorce lidského chování jsou stále tytéž a historie se neúprosně opakuje.
Výjimečné. Kniha přetékající humanismem, optimistickým přístupem k životu a přes relativní mládí autora, plná moudrých, vyzrálých úvah o světě, podstatě naší existence, o krásách lidského života a smysluplném způsobu jeho prožití. To vše zabaleno do neotřelého, upřímného způsobu vyprávění, z kterého září autorův smysl pro humor. Je to téměř manuál na život pro všechny "kindred spirits" - dychtivé duše, toužící poznávat svět. (Quote: "Jaká bude další cesta? To nevím. Ale jsem si jist, že nějaká bude. Nemít nic před sebou totiž znamená mít všechno za sebou.")
Mé první ryze čtenářské setkání s MK, (soudím, že právem považovaného za našeho asi nejlepšího současného spisovatele). Počáteční kapitoly mi připadaly kapku bizarní - než jsem se naladil na tu správnou vlnovou délku. A začal intenzivně vnímat hutný děj. Strukturu, odkazy, smysl vět a alegorií. Je to nemilosrdná sonda do duše jedince, zde navíc nezralého narcise, jehož jednání budí hnus. To je dle mého názoru podstata příběhu. Jeho zasazení do reálií té zvráceně rudé doby, již naštěstí minulé, zde není rozhodující. Příběh je totiž i mementem pro časy dnešní. Poněvadž i dnes se rodí další a další patologičtí "noví bojovníci", schopní kvůli svým pomateným představám udělat cokoliv, co zapadá do jejich černobílého vidění světa. Jen dostat tu příležitost .....
Pozitiva: vtipné, vysoce aktuální, někdy trochu erotické a celkově velmi čtivé.
Negativa: občas schématické, polopaté a vykonstruované.
Přes předešlé zápory knihu velice doporučuji - hlavně těm, kteří dohlédnou dál, než do sousední vesnice. Ať už jsou to přesvědčení kosmopolité nebo zarytí (naivní či placení) nacionalisté. Ty všechny si autor spravedlivě vychutnává s laskavým humorem, plným břitkých postřehů a satiry.
A pokud bych se pokusil o celkové vyznění tohoto zajímavého a kapku nadsazeného dílka, pak poeticky uzavírám: buďme rádi že patříme přesto i my do tohohle někdy ztřeštěného, marnotratného, nelogického ale svobodného evropského panoptika.
A Thousand Splendid Suns ..... Tisíc nádherných sluncí, smutný, dojemný příběh. Nejsilnější pro mne bylo vrátit se po dočtení zpět na úvodní stránky a znovu vnímat pocity a touhy mladé Mariam .... v kontrastu s tím, co potom přišlo.
Važme si Evropy, naší kultury a našich hodnot, vytvářených po dlouhá staletí. A buďme šťastní, že žijeme právě tady. Protože naše, Západní civilizace, to je svoboda, rovnost a materiální dostatek. Ač se nám to v denním životě často vůbec takhle nejeví a zlobíme se, trápíme se, kvůli spoustě věcí, které nám právem vadí. Jsou to ovšem ve své podstatě pouhé drobnosti.