Dsenbi komentáře u knih
Předem přiznávám, že už nejsem cílovka, kdybych knížku četla o 10 let dřív, budu víc nadšená, takhle se knížka místy vlekla.
Oceňuju linku feminismu a žen v technických oborech, která se příběhem táhne a dává mu poselství navíc. Jsem ráda, že se o tomhle problému v poslední době víc mluví a píše. Někdy máme pocit, že nás se to netýká a máme tendenci zapomínat na ústrky, kterých se nám dostane během života, jen protože jsme ženy. Sama jsem se během studia medicíny bohužel setkala s výrazy, že žena má být doma a dělat support manželovi (od lékaře) a třeba myšlenka, že se ženy nehodí pro chirurgii je nám bohužel vkládaná od začátků studia. Spousta žen pak bohužel tohle přejímá a opakuje a přicházíme tak o spousty talentovaných žen v chirurgii.
A hvězda nakonec za skvělý závěr knihy! Protože taky ukazuje, že neúspěch je součástí života a někdy nám neúspěch otevira dveře někam jinam a k jiným životním příležitostem.
Milá oddechovka, zajímavě vykreslená postava Hayse a s ní i pohled na seznamování optikou muže. Pomáhá uvědomit si, že ve výsledku všichni občas nevíme, co říct, nebo řekneme něco a hned víme, že to nebyla úplně vhodná reakce.
U tria kamarádek jsem zase ocenila některý momenty v jejich konverzaci, kdy používaly aktivní naslouchání, nebo když jedna z nich dokázala vyslechnout hlavní hrdinku a uznat to jak se cítí, ale zároveň jí citlivě připomněla, že sama se sebou má mluvit hezky. :)
Chvílemi se kniha vleče, hlavní linka je jasná, tam se překvapení nekoná, ale je to příjemná oddechovka, kde se najdou i věci k zamyšlení.
Skvele zachycený příběh trans hrdiny Felixe. Líbí se mi s jakou otevřeností a zranitelností můžu nahlédnout do myšlenek někoho, kdo si prochází procesem tranzice. Ocenila jsem i otevřenost vůči pochybám ohledně genderu, které Felix sdili i pohled z druhé strany rodiče, který taky prochází náročnou situací a může i nechtěně ublížit. Do poslední chvíle jsem netušila, jak příběh dopadne.
Kdybych mela mít jen jednu výtku, tak množství LGBTQ postav v románu na mě zezačátku působilo trošku uměle.
Jedná z nejlepších knih, jaké jsem v Young adoult žánru četla.
Zejména začátek knihy mě hodně bavil. Kapitoly krátké, dej hezky utíká. Četla se mi s lehkostí. :) Na doporučení Petra Biache čte dětem... ještě jsem nesáhla vedle.
Tolikrát jsem měla chuť ji už zavřít a zahodit. Do čtení mě někdy táhla myšlenka toho, jak už se těším na jiný lehčí žánr a taky že ji musím vrátit do knihovny. Chvílemi mě kniha opravdu bavila. Myšlenky jsou dokonale zpracované z mnoha úhlu. Sonda do života Japonska. Otevírání těžkých témat jako láska asexuální ženy. Styl psaní mě hned v počátku chytil, ale některé popisné pasáže a opakující se myšlenky jsem už přeskakovala a nedokázala jsem si je vychutnat. Přes to všechno, jako ostatní, nezvládnu dát knížce nízké ohodnocení... Nakonec mám pocit, že ta kniha musela být tak dlouhá a náročná na čtení, abychom mohli hlavní hrdinku pochopit a jít do hloubky.
Jak už tu bylo napsáno, kniha se chvílemi vleče, nekonečné sexuální scény, nekonečné babrání se v Augustiných depkách. Ač to většinou nedělám, některé části jsem přeskakovala, protože zápletka byla zajímavá a chtěla jsem vědět, jak to dopadne. Úplně si dokážu Poslední stanici představit jako film, prostředí metra, s flashbacky do 70. let, palačinkárna, okouzlující prostředí večírků a Drag Queens. Vedlejší postavy skvělé! A délka 1,5 hodiny. Kniha opravdu měla být kratší.
Často jsem se ztrácela v neoznačených přímých řečích prokládaných delšími popisy a některé dialogy mi tak nedávaly smysl.
První dojem z knihy byl slabší. Ale pak jsem si sedla k synovi a začala zkoumat, jak kniha funguje. Je interaktivní a příběh se odvíjí od toho, jakého si zvolíte kapitána. Mapa odhalí svá tajemství, jen když najdete klíč. Během čtení děti trénují pozornost, vnímání mluveného textu, interpretaci. Syn je mladší a knížka je doporučená pro čtenáře od 8 let. Jakákoli věková hranice je samozřejmě individuální, ale zde plus minus odpovídá. Texty a mytologické příběhy jsou složitější.
Největší překvapení pro mě byl závěr knihy. Po vyluštění hesla jsem čekala nějakou fádní odměnu, slevový kód na další albi knihy, možná animaci... To co ale v Albi vymysleli... klobouk dolů! Syn byl neuvěřitelně nadšený.
Knižní jednohubka. Četla se příjemně. Bavily mě pohádky na konci, do kterých autorka vložila hodnoty, jaké se snažím předávat svým dětem. A dětem se líbila obrázková básnička Hovínko. Textu je tu pomálu, obrázky spíš méně kvalitní. Blog nečtu, tak nevím jak hodnotná je kniha pro lidi, kteří toho od Veroniky nečetli víc a pravidelně její obsah sledují. Za mě svůj záměr splnila. :)
Top první třetina až polovina knihy. Inspirativní jsou i tipy na konkrétní zpusoby, jak vyjádřit lasku jednotlivymi jazyky. Obsahově samozřejmě nemusím souhlasit de vším, to je v pořádku. Stupnice zvládání hněvu pro mě byla chaotická, opakující se pasáže mě nebavily. Vlastně moc nerozumím tomuhle americkému psaní populárně naučných knih (vic textu a opakování jiz napsaneho a min obsahu).
Knížka se četla pěkně, ale příběh mě jako dospělou moc nezaujal. Dítěti se celkem líbil, ale chybí mi tam víc vtipu, nějaké mrazení, emoce.
Knížka je to milá, krátká. Má hodně přímé řeči, čte se s lehkostí. Vtipy takhle malé dítě nepochopí (zkoušela jsem se ptát), ale to asi v knížce nijak nevadí. Synovi se moc líbila a chtěl ji číst hned znovu. I mě moc bavila, přesto knížku řadím do kategorie: přečtu 1x až 2x a to mi stačí. Takže jsem ráda, že máme možnost mít doma pár kousků knih, ke kterým se ráda vracím i po 20 a některé knížky si půjčíme z knihovny a po přečtení vrátíme.
Syn (4roky) poslouchá audiopohádky před usnutím. Na spotify jsme narazili na podcast Petra Biache čte dětem. Jedná se o krátké ukázky z knih pro děti. Pro dospělé pak slouží, jako inspirace, kam v dětské literatuře sáhnout. Když se nám něco líbí, přečteme si celou knihu. Moc doporučuju.
Přečtena během dvou dní. Po HP jsem neměla raději žádná očekávání a byla jsem příjemně překvapená.
Zatím u nás vede Doprava a Zpívánky 1. Občas ji otevře starší čtyřletý syn, ale mám pocit, že už je na ni velký. Dvouleťáka zatím moc nechytla, ale věřím že její čas přijde. Namluvená je krásně. Jinak nejvíc kvízy baví dospelaky a tchán zase knihu i tužku prohlížel i lupou, aby zjistil, jak funguje.
Nejlepší kniha z edice Albituzka. Dvouletý syn miluje hlavně zvuky a čtyřletý písničky,dialogy a kvízy.
Naprosto nečekaný konec. Knížka krásná a přečtu dětem a až budou větší.
Taky jsme půjčili v knihovně. Doma máme první díl přečtený několikrát a tento moc nezaujal ani mě ani syna.
Za mě je tu málo rozpracovaných postav. Svět je popsaný a vymyšlený skvěle. Postavy mi chybí. Knížka je víc temná a smutná.
Akcí jsem přehlcená.
Nesedí mi úplně vyprávěcí styl. Někdy až knižní čeština se mísí s hovorovou.
Ale jinak je kniha napínavá. A určitě budu pokračovat, protože mě zajímá, jak se příběh bude vyvíjet.
Odkrývací okénka syna bavily. Pribeh pekne vymysleny. Opet syna bavilo s mimozemstanem mluvit a tak se prirozene vic zapojil. Za mě by to chtělo jen trošku komplexnější uvažování nad tématy ekologie, protože nic není černobílé. Ale možná jen moc chvátám a k věkové kategorii pro kterou je určena, je tento styl popisování vhodnější.
Krásné bohaté ilustrace. Děti se mohou hravou formou dozvědět spoustu informací. Líbí se mi přirovnání k prvouce pro nejmenší z předchozího komentáře.
Syn (4 roky) ocenil vyprávění v ich formě od zvířátek a chtěl si s nimi povídat. Takže jsem mluvila za zvířátka a ptala se ho na otázky.
Přesně tohle učení hravou formou se mi moc líbí!