dulcinea komentáře u knih

Tolik rozporuplných pocitů jsem již dlouho nad knihou neprožila.
Začátek knihy zdál se být primitivní, prostředek takových 9 a ½ týdne po česku, konec hořký, smutný.
Suchý, břitký a přímý styl vyprávění, koketující se sarkasmem, balancující na hrotu zoufalství, mě pozvolna vtáhnul do děje. Přistihla jsem se, že bych si tak moc pro Karlu přála dobrý konec.

,,V životě již nikdy nikomu nedaruji ani jednu mandli. Přestanu brečet, přestanu dávat. Začnu brát.“
,,Nevaž své srdce k ničemu. Nebude ti pak zatěžko se loučiti.“

Hlupák, co soudí knihu podle obalu a ještě hloupější ten, který hodnotí knihu, aniž by dočetl do konce. Ale respektuji tak nízké hodnocení a chápu jej. Jde spíše o knihu pocitovou, postrádající jakýkoli děj, ale pro mě látka k zamyšlení.
Jedna blondýna napsala příběh o blondýně a pro mě velké překvapení. I když nejsem blondýna, se zájmem jsem dočetla :-)))

5 20.10.2018

Až dočtete příběh slepé, hluchoněmé holčičky - dívky - později absolventky Harwardu a spisovatelky, vaše trápení zmizí a nic pro vás nebude nemožné.
Pro mě příběh houževnatosti, vytrvalosti, geniality, ale hlavně příběh neskonalé lásky k bližnímu svému. Lásky, jež dokázala vyhrát nad nekompromisním osudem.
Příběh Heleny Kellnerové je pro mě příběhem neuvěřitelným o to víc, že je skutečný. Snad jej napsal sám Bůh.
P.S: Můj sen: Žít v pohádkovém domečku, obrostlém révou, zimolezem a žlutými popínavými růžemi. Jaká škoda, že nic z té krásy Helenka nikdy nespatřila.

8 18.10.2018

Kniha k pobavení - k poučení. A souhlasím, některé názory jsou z mého pohledu ,,přitažené za vlasy." Ale každý si najde v knize to své.
Potvora se ze mě již asi nestane, ale pro můj život bude stačit, když ve své amygdale uchovám zákon č. 44 a zákon č. 100.
Spousta žen touží, aby jim muž dal to, co by spíš měly dát samy sobě.
Nejcennější vlastností je hrdost.
P.S. Humorem leckdy řeknete víc, než uraženým výrazem. Bohužel, tento zákon platí pouze u velmi inteligentních mužů :-)
P.P.S: Tato kniha si mě našla sama. Někdo ji zapomněl na mojí ambulanci a tak poctivě čekám, zda se majitel přihlásí :-).

3 13.10.2018

Na tvrdo a na rovinu naservírovaná pravda o mužích. Nic jiného se o této knize nedá říci.
Snad jen, že bych tuto knihu zavedla jako povinnou četbu pro všechny naivní ,,blondýny“, a nejen pro ně.¨
Jestli jsou všechny příběhy opravdu ze života, tak to nevím, kde ,,soudruzi udělali chybu." Nad některými dotazy můj rozum zůstal stát.
P.S: Blondýnám tato kniha asi nepomůže, ale mojí dceři knihu půjčím, i když některé rady jsou opravdu velmi tvrdé. Moje dcera však není blondýna, tak snad pochopí, dokud je čas :-)

P.S: Knihu mi darovala kamarádka. Přestože nejsem blondýna, nevím, co tím sledovala? :-)))

2 13.10.2018

Kniha napsaná s nadsázkou s prvky ironického humoru. A když se nenecháte spoutat vlastní rigiditou, když popustíte uzdu fantazii, docela se pobavíte.
Konec dobrý, všechno dobré, ale já zřejmě již svůj ,,Rubikon" pro tyto témata překročila a možná jsem již opravdu zkostnatělá.
,,Šťastné konce existují. Jen nesmíte bránit tomu, aby k nim došlo."
A tak se slovy autorky konstatuji: Šťastně jsem dočetla až do konce. I když ... :-)

P.S: Kouzlo woodoo jsem v životě ještě nepraktikovala. Možná bych měla začít :-)

2 12.10.2018

Příběh o tvrdé realitě života, jejíž hrot je jemně obrušován lehkým humorem paní spisovatelky. Příběh o životních ztrátách - nálezech, o vzpomínání - i touze zapomenout, o zklamání - o naději.
A příběh o jedné zahradě, kde se jednoho dne objeví lavička s nápisem: PRO MAMINKU. NEJLEPŠÍ MAMINKU NA SVĚTĚ. NA SEZENÍ. A nad touto větou jsem se konečně rozplakala.
Vstávej semínko, holala, bude z tebe fiala … a nebo kukuřice? :-)

Na jaře s prvními výhonky česneku se vytratí upíři ze sousedství... :-))
Šlahouny okurek máte postříkat cukrovou vodou, aby včely opylily více květů...

To jsem fakt nevěděla, ale možná je to tím, že pěstitelem zeleniny byl spíše můj manžel, já jenom zalévala :-)

5 12.10.2018

Citát - doslovně uvedený cizí text.
Citáty miluji od mládí snad pro jejich nepřímou úměrnost. Čím méně textu, tím pro mě více moudra. V jednoduchosti je síla.
Každá kniha má svůj osobní příběh.Tato kniha má pro mě dva významy:
- darovala mi ji dcera v době, kdy nemohla najít práci a přivydělávala si ,,rasovinou" v restauracích a tudíž jsem ani žádný dárek nečekala
- ani jsem netušila, že moje dcera ví o mojí celoživotní lásce k citátům :-))

Nejkratší citát v této sbírce: 3 slova - 11 písmen
,,Vědění je moc." Francis Bacon

4 30.09.2018

Doufám, že odborný publicista v oboru filumenie věděl, kde čerpat historické podklady pro svůj román, jehož základ tvoří milostný trojúhelník, protnutý těžnicemi vášně, politického boje v období povstání Českých stavů, fanatismem, chamtivostí a jakousi zhoubnou naivitou. Těžištěm tohoto trojúhelníku je tvrdá pěst osudu, kterou si jen spisovatel může ve své knize dovolit zmírnit.
,,Minulost s přítomností se prolnula v jedno a budoucnost odplula do nenávratna.“
Pro mě neznámý příběh se zajímavým knižním koncem, bohužel postrádající dramatičnost. Na styl psaní jsem si nezvykla, ale neobvyklé zakončení oceňuji.
Historie se opravdu stále opakuje, jen s tím rozdílem, že v 17. století končili zločinci v rukou kata, v současnosti končí třeba na Bahamách. Doufám, že v pekle permanentně přikládají pod kotle :-)

P.S: Nad jakýmikoli historickými fakty ,,Bílé hory“ zůstává můj rozum stát. Doba temna mi naháněla, nahání a bude nahánět hrůzu.

5 27.09.2018

Pro mě již dvacet dva let taková osobní literatura faktu a univerzální dárek mým přátelům, když nevím, co darovat :-)

Šťastný je, kdo má člověka, jemuž se může svěřit se svou hloupostí, aniž by měl pocit, že klečí před islámským soudcem.

4 23.09.2018

Již dlouho jsem nedostala tolik odpovědí na moje ,,Proč?"
Již dlouho jsem si neuvědomila tolik svých chyb
A některé z nich již nejdou napravit
Tak co nám tedy zbývá?
Pustit si film pozpátku a jít hledat pohádku?
A nebo poučit se a nedělat jich více...
,,Opakovaná chyba již není chyba, ale naše dobrovolné volba. Ale nebýt chyb, které jsme udělali, nejsme dnes moudřejší. Nejdráž zaplacené zkušenosti jsou ty nejcennější." Ale...
Je možné žít podle knihy? Upřímně nevím...

P.S: Děkuji Vám, Petře, za naději...

8 16.09.2018

Historický román, u kterého již dopředu - jak to ostatně u všech historických románů bývá - znáte jeho konec.
Autorka nám umožnila několika úhly pohledů nahlédnout do krátké historie anglických dějin. Tím posledním pohledem je pohled katův. Krátkou výseč života devítidenní královny Anglie a Irska Jany Greyové jeho meč přetne 12. února 1554.
Královna je mrvá! Ať žije královna! Vítej na trůnu, ,,Krvavá Mary."
Pro mě velmi smutná kniha, protože naděje zde umírá hned na jejím počátku. Přesto mě ohromila.
Na konci nezbývá, než se zeptat: ,,Měla vůbec Jana Greyová šanci?"
Odpověď chybí. Já myslím, že s takovou matkou rozhodně NE, ale...
Nevytvářejme domněnky a raději se z historie poučme. Kluzkého, vypočítavého, proradného hada politiky však tím asi nezměníme.
Jak smutné ...

7 07.09.2018

Originální příběh, neobvyklé téma - mystické, dojímavé a při tom dobrodružně napínavé, vyzdvihující bezpodmínečnou lásku, laskavost, statečnost, empatii. Kniha, která může podpořit dětskou fantazii, a nejen tu.
Přestože jsem strávila jeden den s bratry Lví srdce v tajemné Nangijale, kde ještě vládnou časy ohníčků a pohádek, nevím které věkové kategorii bych knihu doporučila. Pro mě moc fantaskní a konec hodně překombinovaný. Snad tím spisovatelka chtěla vyzdvihnout obětavou, nekonečnou bratrskou lásku. A nevím, zda bych četla jako dítě.
Nejsem cílovou skupinou čtenářů, respektuji 92% na Databázi a zůstávám tentokrát u českých autorů. Ale...
Naděje umírá poslední, takže: Nashledanou u Zlatého kohouta nebo v Třešňovém údolí...? Mě hledejte v Tulipánové zahradě ... :-)
Obdivuji statečný počin autorky, která zvolila velmi neobvyklé téma pro dětskou knihu.

P.S: Ale jméno Jonatán budu já mít navždy spojené se psem paní Kadrnožkové :-)

6 04.09.2018

Převážně nevážně o vážných věcech. Ale…
I nad takovouto knihou se lze zamyslet. Někdo ty ,,úžasňáky" vychoval a někdo s nimi musel žít. Možná, že si teď pomyslíte: ,,Ta je nějaká chytrá.“ Ale i já bych mohla do této knihy přispět. Lidská hloupost je neomezená.
Pro mě byla kniha opravdu tak trochu terapií – terapií smíchem. Respektujme hlavně sami sebe a hlupáky nechme hlupákům. Kniha je opravdu tak jiná, ale mně se líbila včetně fotografií. Ale nad některými hláškami můj rozum zůstal stát.
P.S: Doufám holky, že jste si ,,ty hlášky“ nevymyslely. To by mě docela naštvalo :-) Ale to asi normální člověk nevymyslí.
P.P.S: K originálnímu nápadu dnes patří komerční cena. Tomu se říká tržní ekonomika. A na našem trhu je dost horších knih, stačí se rozhlédnout.

Pořád jsi v pyžamu?
Odejdi!... Co nejdřív.
Vezmeš si psa?

Chci zit,zavodit,jet do dzungle!!!

pojď se rozejít, ale nerozváděl bych se...

8 27.08.2018

Komu se líbí ironická hra s českým jazykem s prvky originality, obrazotvornosti, nenápadný humor, slovní hříčky, melodičnost se zvukovou shodou hlásek - přečtěte si básně pana Suchého. Nemohu tomuto básníkovi upřít záměr pobavit čtenáře a obdivuji jeho fantazii, která byla pro mě místy až neuchopitelná.
Krásně strávený večer s přáteli v přítomnosti textů pana Jiřího Suchého.

P.S: Pramínek vlasů mně však nikdo potají neustřihl, tak možná ,,Někdy příště"... Ale to je úplně jiná píseň ( Zdravím Katapult ) :-).

ROMEO SE PTÁ JULIE:
Jestlipak víš má lásko smutná
Že nás ten Shakespeare zabije

Dřív než hra skončí se to stane
Životy naše požehnané
Vymění za slzy diváků

Julie se jen usměje
Ještě je tady naděje
Že smrt je lepší nežli žití
A světlo věčné ať nám svítí
Můj miláčku

4 21.08.2018

Pozor! Zlomené srdce! Nebezpečí pláče!
Ale jděte! Pro jedno kvítí slunce nesvítí. Stačí se důkladně rozhlédnout ve svém okolí.
V temných časech vás mohou zachránit i ti, od kterých bychom to vůbec nečekali
Vzkaz pro Vivienn: Jsem ráda, že jsi vykopala toho zmetka ze života, ale... Někdy jsi mě fakt svojí urputností a krátkozrakostí vytáčela k nepříčetnosti. Ale nakonec se vše vrátilo na své místo.

P.S: Jestli si někdy pořídím kocoura, bude se jmenovat Max.

3 14.08.2018

Příběh milostného trojúhelníku, jehož protagonisté byli jedním okamžikem donuceni posunout perspektivu svých životů a rozhodnout se mezi milujeme a milovali jsme.
Pravá láska je možná dar za to, že jsme odvážní. Když jedinou pravou lásku potkáme, tak o ni bojujme, protože člověk nikdy neví ...
Kolik pravých lásek může člověk potkat za život?
Pravá láska nemusí být vždy na celý život.

,,Jsem tím, kým jsem, protože jsem tě miloval."
,,Jsem tím, kým jsem, protože jsem tě milovala."
A pak se rozloučili ...

P.S: Přiznám se, že hlavní hrdinka mě dost často iritovala. A tak přemýšlím, čím mě Emma vlastně nastavila zrcadlo :-)
P.P.S: Na můj vkus bylo v knize hodně zbytečného textu. V úvahách hlavní hrdinky jsem se často ztrácela. Možná je chyba na mé straně, možná mi chybí trpělivost.

Pravá láska dokáže otevřít náruč, ať to je sebevíc těžké. A o tom to je.

9 08.08.2018

Systém kvality románů Jojo Moyesové:
1. Začátek nezáživný, mnohdy chaotický – nenechte se odradit, zkouší se vaše trpělivost :-)
2. Obyčejný příběh, lehce předvídatelný – prověřuje se vaše důvěra, vytrvalost a hlavně fantazie – musíte umět číst mezi řádky
3. Sledování několika časových rovin příběhu – zkouška vaší pozornosti, možná analytického myšlení
4. Láska – osudová, nešťastná, provázená mnohdy zcela zbytečným a tím velmi trpkým zklamáním – nedorozuměním – zradou – přetvářkou s fatálním vyústěním – zkouška vaší empatie
5. Splynutí přítomnosti s minulostí pomocí mystického místa nebo předmětu - odkrývání tajemství – zde tajemná freska v zahradě Arcadie, němé svědkyně tajemství
6. Konec dobrý - všechno dobré, ale vždy s pachutí smutku, nostalgie, ironie osudu
7. Epilog – tajemný, mnohdy na první pohled nepochopitelný – Jojo respektuje nás čtenáře a podporuje opět naši fantazii : Co se stalo s Celií? Hádej, čtenáři. Všechny možnosti jsou správně :-)))
8. Poselství – když budete chtít, tak mezi řádky odkryjete hodně moudrosti
,,Dělejte jen, co sami doopravdy chcete. Tak nikdy nebudete ničeho litovat.“
P.S: Daissy, proč jsi se nezeptala? Guyi – proč jsi se nezeptal? Ach jo …
P.P.S: ,,Zakázané ovoce" mi trochu připomnělo romám ,,Poslední dopis od tvé lásky." Přesto mě nezklamalo. Zakázané ovoce mám ráda. Může za to moje křestní jméno :-)))

11 06.08.2018

V této knize jsou konkrétně popsány srozumitelným způsobem příčiny vzniku nemocí.Odbourat tyto příčiny je někdy opravdu těžké.
Naslouchejme proto svému tělu včas a nechme se aspoň občas inspirovat touto knihou.

3 01.08.2018

Náš osud jsou naše myšlenky a změnit je by neměl být problém. Jak jednoduché a přitom tak těžké.
Magickou sílu podvědomí si já ověřuji v praxi již dvacet let a přesto je to pro mě někdy nekonečný boj, ale vytrvávám :-)))
Mně tuto knihu věnovala přítelkyně ve správný čas.
Mně tato kniha dala naději.

P.S: Na základě vlastních zkušeností si čím dál častěji kladu otázku, do jaké míry by měla moderní medicína ovlivňovat ,,osud" člověka. Úkolem lékaře je naučit člověka být zdravý. Ale v současnosti mám spíše dojem opačný. A dnes je moderní na všechno ,,vyrobit" tu správnou pilulku.
Pakliže nechcete být zaslepenými konzumenty a polykači nesmyslných pilulek, přečtěte si tuto knihu.

4 01.08.2018

Byl pozdní večer – první máj … Přesně tyto verše odstartovaly moji celoživotní lásku k poezii.
Čtyři zpěvy a dvě intermezza
Lyricko – epická báseň, vycházející ze skutečného příběhu zločinu z vášně – otcovraždy, končící popravou. Magická oslava krásy přírody, vyzdvihující lásku k vlasti, přesto plná pesimismu, nostalgie, metafor a personifikace.
Báseň náladová, ve které významnou roli hraje zmarněná láska, touha po volnosti, sudba, pocit viny a trestu, utrpení, zoufalství, rozplynutí v čase – rozervanectví.
Velmi silným dojmem na mě zapůsobilo téma smrti s všudypřítomnou symbolikou loučení – jakoby K. H. Mácha již věděl a chtěl si tímto dílem zajistit nesmrtelnost. Anebo osud chtěl, aby se bezbřehá básníkova fantazie nerozplynula pod tíhou světských starostí ,,jednoho právníka?"

Vítr si dutou lebkou hrál, jak by se mrtvý zhloubi smál.
Sem tam polétal dlouhý vlas, jež bílé lebce nechal čas,
A rosné kapky zpod se rděly, jako by lebky zraky duté,
večerní krásou máje hnuté , se v žaluplných slzách chvěly.

P.S: A když se spojí genialita básníka s geniální interpretací pana Rudolfa Hrušínského st., pak je pro mě výsledkem tohoto spojení klid čisté energie boží.

P.P.S: Přesto na moji četbu musela celá báseň trpělivě čekat přes čtyřicet let. Nechápu, ale vítám vás ve svém životě, pane Karle Hynku Mácho, nesmrtelný ... :-)

18 31.07.2018