dusty komentáře u knih

Dočetl jsem, utrhnul jsem si pro tuhle novou Michalovu knihu každou volnou chvilku. Je a není to Vrba, opět skvěle propojuje časové roviny a opět je překvapivě jiný. Nádherná postava Františka Horáka je plná rozporů, chvilku jsem měl pocit, že je snadné estébáka odsoudit a ten pocit najednou přešel do lítosti nad ním i do pochopení a zpět k zatracení. Krásná kniha s nádherným obrazem modrých očí smrti. Jen s těmi zosobněnými čerty jsem se nějak nepopasoval, ta duchařina mě trošku rušila. A tak Vám (Ti) mistře jednu hvězdičku uberu. Pořád se těším na pokračování Praku, bude trilogie?

4 30.09.2021

Vzhledem k pracovnímu vytížení jsem odkládal četbu toho Díla (velké D je záměrné) na poslední chvíli před cestou na křest knihy, až mi zbyl jediný den. Odpoledne jsem k tomu zasedl a pak po prvních řádcích mě ta knížka obejmula, spolkla a vyplivla v 8 hodin večer s jedinou myšlenkou. "Proč to není delší?" Michal Vrba zase od Praku povyrostl, postavy jsou krásně různorodé, hrdinové malí, slabí, silní, ustrašení, rozhodní, prostě nádherná paleta života. Bavilo mě to někdy silné, jindy jemné, ale stále skvěle promyšlené propojení povídek a ty netušené závěry a elegantně otevřený prostor pro vlastní domýšlení, co asi bylo pak? Ještě musím ocenit důmyslně uzavřený kruh ve formě tří dětských postav první a poslední povídky. Michale... V místě těch teček zní potlesk.

12 10.10.2019

Neznám v české literatuře mnoho tak skvělých pozorovatelů života, hloubka Putíkových postřehů, jemný humor... Muže s břitvou ta kniha asi nepřekoná, ale je skvělá, rozhodně stojí za přečtení.

06.08.2018

Objevil jsem pro sebe dalšího jihoameričana. Tahle knížka je svěží, vtipná a plná fantazie.

27.07.2018

Tahle kniha mi pomohla změnit názor na Jana Lucemburského, ač měl své mouchy, byl to opravdu významný státník. Doporučuji každému, komu nevadí náročný odborně psaný text.

27.07.2018

Jako dítě jsem ji miloval. :)

2 30.11.2017

Zajímavý příběh, skvělá fabulace, napínavé, čtivé, hluboce přemýšlivé, překvapivě vyspělé dílo na debut. Autor si nasadil laťku opravdu vysoko.

Dočetl, dohltal, nadčený a smutný zároveň. Konečně se mi dostala do rukou kniha, která mi pomohla utřídit si v hlavě dějiny let mezi 68 a 89 rokem. Pan Putík mi je předložil ve formě deníkových zápisků, ne jako soubor historických fakt, ale jako soubor postřehů spisovate, postřehů trefných, postřehů tvořících směs ironie, lehkého cynysmu, smutku i naděje. V mé knihovně se tahle knížka hrdě vyjímá hned vedle Muže s břitvou.

09.11.2016

Chvilku jsem si na ty povídky zvykal. Pak přišel okamžim, kdy jsem pochopil, že jsou napsány proto, abych si mohl hrát s možnými konci. Prostě cesta je cíl.

2 06.09.2016

Zajímavé čtení, další povedená autorova syntéza moderních dějin a osobního života. Konec mě maličko zklamal, ale proč by autor měl končit román podle mých představ. Jednu drobnou výtku mám, nevěřím příliš mužským autorům, když se vžívají do ženské role. Ale i tak je do další povedená kniha mého oblíbeného autora.

03.08.2016

Příjemné čtení, na příběhu dvou světů jsem si proběhl moderní české dějiny. Jen jsem od autora očekával lepší konec než typu "deus ex machina".

26.07.2016

Je to celkem čtivá kniha, ale tak nějak je to plytké, znovu se k tomu určitě nevrátím. Zase jsem si ověřil, že literatura bez dějin úplně nefunguje. Prostě si budu muset na dobrou severoamerickou knihu sto nebo dvěstě let počkat.

27.06.2016

Dobrá instantní polévka. To mě napadlo, když jsem to dočetl, nepotěší ani neurazí. Trošku nudy doplní trocha konspirační teorie a uzavře podivně rozplizlý závěr. Zkrátka a dobře je to průměr průměru. Kde jsi autore Jména růže?

2 20.05.2016

Kde je tvá imaginace, kde je tvé magično? Škoda, že se Coelho rozhodl psát romány pro ženy. Tady se naše cesty rozcházejí.

3 03.10.2015

Také jsem od téhle knihy čekal víc. Je to sice zdařilý popis psychologickopsychiatrických a lékařských jevů, ale je z toho cítit snaha povýšit psychologii mezi exaktní vědy, což z podstaty věci není a ani být nemůže. Spoustu z popsaných věcí si přemýšlivý čtenář domyslí sám, stačila by útlejší brožurka. V pasážích dostávajících se na hranice filosofie autoři podstrkují svoje názory a i když s většinou souhlasím, ta argumentace je příliš striktní a mylně je používán pojem "důkaz", neboť tvrzení rozhodně důkazem není.

14.08.2015

Krásná přemýšlivá knížka plná postřehů ze všedního života psaná krásným jazykem a s lehkou nadsázkou.

14.01.2015

Srovnávat tuhle knihu s Tolkienem je něco jako dávat vedle sebe hrad z písku a Karlštejn, ale i bábovičky mohou být hezké.

Tak jsem se prolouskal první částí a komentář si asi nechám až po té poslední.

2 20.11.2014

Tak jsem "na konci" téhle zatím pětidílné ságy a dostal jsem se do skupiny nedočkavě čekajících na další pokračování. Musím před autorem smeknout, dokázal udržet mou pozornost a neustále povzbouzet moji zvědavost i přes velkou rozsáhlost a navíc nenaplnil mé obavy, že magično získá příliš významnou roli.

15.06.2014

Nevím, kdo psal tu anotaci, ale slovo ideální je superlativum. Ideální znamená dokonalé. Nic nemůže být ideálnějsí. To je stejná ohavnost jako maximálnější a optimálnější.