ecila13 komentáře u knih

Na začátku jsem váhala, zda se do knížky pustit. O 2. světové válce jsem přečetla mnoho knih a nečetly se mi lehce. Ale jsem ráda, že jsem knihu dočetla.

Doporučila bych Hanu jako povinnou četbu k maturitě. Když nám ve škole říkali, že Židé nesměli mezi ostatní a později museli žít v Terezíně, nedovedla jsem si moc představit, jaká hrůza to musela být. Když se člověk dovídá stejná fakta, ale na pozadí osudů konkrétní rodiny, vnímá to úplně jinak.

11 31.08.2018

V úvodu knížky je uvedeno, že se jedná o pohádkový příběh, o bajku. Pro mě je to spíše horor. Totalita v nejbrutálnější podobě. Výborně napsané.

11 31.10.2017

Tísnivá atmosféra od začátku do konce. Podobný pocit ve mně vyvolal Kafkův Proces.
A vzpomněla jsem si na dětství: čistky, cenzura, plánování, zdání války, 'dobrovolné' příspěvky, 'dobrovolné' směny, nedostatek zboží, rozpadlé paneláky, šedé oblečení, rozcvičky, průvody, pach potu až po mastný tác v jídelně a šedorůžovou omáčku.

10 13.09.2017

Měla jsem nějakou představu o Číně, ale pan Etzler mi hodně rozšířil obzory.
Netušila jsem třeba, jak obrovské území Číny tvoří Tibet. Neslyšela jsem o pašeráckých stezkách Severní Korea-Čína-Thajsko nebo Čína-Nepál-Indie. K tomu katastrofální situace s nakládáním s nebezpečnými odpady, se smogem a se znečištěním řek průmyslem; únosy dospělých i dětí na otrockou práci; násilné přesídlování obyvatel; nulové sociální a zdravotní zabezpečení a tak dále.
Kniha se čte jedním dechem a člověk si uvědomí že český/evropský pas je vlastně celkem velká životní výhra.

8 12.02.2022

Čekala jsem knihu o tom, jak mít všechno u pr**le, ale většina příkladů byla nakonec opět o úspěšných lidech.

Tři hvězdy dávám za poslední kapitolu o konfrontaci se smrtí.

(Ať žije Google překladač. Angličtina umí být zrádná, mnoho vět se mi nezdálo - a opravdu měly v originále přesně opačný význam.)

6 07.10.2020

(SPOILER) ***POZOR INFO K ZÁPLETCE***

Dan Brown mě prostě baví. Za každou jeho knížkou jsou vidět hodiny práce strávené sbíráním informací. Plus napětí od začátku do poslední stránky. Musím se krotit, abych Brownovými knížkami nelistovala dopředu a nenakukovala, kam se děj vyvíjí :-)

Knížku dělají i zajímavé technické detaily jako třeba - jak může mít chladný meteorit z vesmíru s teplotou -100 C po průletu atmosférou natavenou kůru.

Nebo to, že brouci na Zemi jsou malí, protože mají vnější kostru a v růstu je omezuje gravitace. Ale mořští brouci (korýši) mohou být větší.

6 16.06.2019

Super námět, průměrný děj. Škoda.

Autor mi připomněl Viewegha - asi literárním prostředím a sexem hlavního hrdiny se studentkami.

(Vzhledem k počtu přistěhovalců a počtu dětí francouzských vs. přistěhovaleckých žen může být něco podobného ve Francii během dvou generací realita.)

6 23.06.2018

Tolik hlubokých myšlenek, že nevím, kterou vybrat jako citát. Úžasná inspirace pro hledající.

- Vesmír byl jen veliké zrcadlení jeho samotného.
- Uteče, ale před kým? Tu bídu nosí v sobě!
- Proč zrovna já musím být nástrojem pomsty kamkoli přijdu?
- Co je ono Já, které to všechno ovládá a pozoruje?
- Jakýkoliv rozdíl mezi soustřeďujícím se a předmětem soustředění musí zaniknout.
- Pravá láska znamená být láskou, stát se jí.

6 16.05.2018

Kafkovy knihy mě na začátku pohltí a na konci vyplivnou v depresi. Přesto se k nim občas vracím.

Líbí se mi
Kafkův smysl pro absurdní humor.

6 17.10.2017

(SPOILER) Přivázat si na jízdní kolo z nouze tři prádelní koše na osobní věci byl geniální nápad. Musela jsem si vygooglit fotky :-)
Borec. Baví mě, jak si se vším vždycky nějak poradí.

5 11.04.2022

Pár tipů funguje (např. rozložit úkol na menší části). Ale knížka neřeší příčiny odkládání a smysl úkolů. Spočívá smysl života ve splnění většího množství úkolů?

5 14.09.2017

Mám ráda, když mi kniha vyvolá pocity. Cítím úzkost, bezmoc, stísněnost. A pár dní nepůjdu na půdu :-)

5 26.08.2017

Úžasný příběh. Málokdy se u knihy rozbrečím - Tučkové se to povedlo (mě dojmout).

5 26.07.2017

Paní Obermannová dozrála. Moc pěkné počtení. Těším se na další knížky.

Obecně se mi od ní vždycky líbily více částečně autobiografické věci než fikce.

4 23.04.2022

Zajímavý pohled do zákulisí policie.

Přijde mi jako paradox, že si Šlachta neohlídal takovou blbost - že jde z každého prodaného výtisku knihy částka fondu Nesvadbové, bývalé manželce a matce dítěte ministra ČSSD a pražského zastupitele Březiny.

(Je tu třeba Nadace policistů a hasičů, která pomáhá rodinám zemřelých nebo tělesně postižených při výkonu služby.)

4 24.01.2021

S velitelkou musíš pružit.

Chtěla jsem nahlédnout do mužského světa - a povedlo se. V knížce je mnoho trefných postřehů z každodenního života.

4 31.10.2019

Děj tři hvězdičky, čtvrtou přidávám za vtipnost.
Několikrát jsem během čtení vyprskla smíchy.

4 05.10.2019

Mám moc ráda autobiografické knížky - a tahle se navíc hodně povedla.

Upřímná, inteligentní a místy fakt vtipná zpověď herečky ze zákulisí divadel a natáčení.

"Děti jsou největší kritici, jsou spontánní, a když se jim něco nelíbí, hned to dají najevo. Jsou prostě upřímné, a to je skvělé." Tak zní oficiální vyjádření herecké obce k malým hyperaktivním parchantům, kteří pořvávají na herce, kdo je vrah a kam se schoval kašpárek.

4 04.05.2019

Knížka určitě není tak skandální, jak byla prezentována v médiích.

Jde o velmi otevřené nahlédnutí do soukromí sportovkyně - drsní rodiče, pochybnosti o svatbě, nemoci ...

Paní Koukalová udělala strašně moc pro český sport. Jsem zvědavá, kam povedou její další kroky. Škoda, že utekla od biatlonu, jako trenérka by přitáhla ke sportu spoustu dětí. Uvidíme.

4 04.01.2019

(SPOILER) Knížku jsem četla, protože jsem byla zvědavá na Havla a jeho civilní a disidentský život. Ale nakonec mě více zaujala polovina knížky bez V. H. (historie autorčiny rodiny a její životní příběh).

Pobavily mě historky s partnerem Janem.
Seděl doma po tmě na toaletě v policejní uniformě a číhal. Když vešla návštěva na wc, ze tmy se ozvalo: Občanský průkaz, prosím!
Nebo na zájezdu Čedoku do Paříže pobíhal po vlaku v masce Fantomase a chtěl po lidech pasy.

První iluze jsem o Havlovi (co se týče vztahů) ztratila v roce 2011, kdy vyšly deníky Ireny Obermannové - byl to velmi podobný příběh. Přísná Dáša H. na doma a bohémská milenka na ven.

Celkem mě šokovaly Havlovy komentáře k potratu (Hlavu vzhůru! Nejsi první, ani poslední! Ber to sportovně!). Ke komisi nepřišel kvůli schůzce s tesařem a čalouníkem??

Podobně se choval během úvah o rozvodu, když chtěl, aby se Jitka Vodňanská dohodla přímo s Olgou H. (Já i Olga jsme vyslyšely Vaškovo přání a sešly se samy v Rybárně.).

Na druhou stranu byly všechny zúčastněné ženy dospělé a nikdo je v jeho harému nedržel.

Překvapilo mě, že byl Havel mezi disidenty rockovou hvězdou, často někoho hostil, celkem si zakládal na všem západním, jezdil golfem, vozil dárky z tuzexu, zahraniční léky a alkohol ...

Možná to bylo tím, že (před rokem 1948) pocházel z vážené a bohaté rodiny.

Z hlediska historie je asi dobře, že autorka autobiografii sepsala - jako nahlédnutí do osobního života V. H. a jeho soukromé korespondence.

4 04.01.2019