Edeltruda komentáře u knih

Místy mi kniha přišla hodně vtipná, jindy méně, někdy vůbec. A ty posledně zmiňované pasáže mě oslovily nejvíc. Oceňuji totiž, jak se autorovi podařilo do humorné knížky vlastně celkem nenápadně vepsat i silná poselství o vážných věcech, která bych také ráda předala svému synovi.

10 05.12.2019

Skvělá kniha. Jen není moc dobrý nápad číst ji na dovolené u moře. :-) Čekala jsem ponurý válečný příběh a místo toho dostala obsahem i formou nadčasový příběh o fungování společnosti. Někdy vtipný, jindy ironický. Uvědomila jsem si, že vlastně Čapka jako spisovatele znám pořád strašně málo. Moc se mi líbily ty změny ve vyprávěcím stylu. Připadala jsem si při tom jako badatel, který se probírá hromádkou různorodých záznamů o jedné důležité historické epoše, a na jejich základě si dělá představu o tom, co se stalo.

8 01.08.2016

Po obsahové stránce je tato knížka dobrá, kdo by nechtěl vychovat dítě samostatné, empatické a ohleduplné, které se dokáže postrarat o sebe i svou budoucí rodinu. A pár užitečných tipů jsem si z ní odnesla. Ale forma, jakou je psaná, mi vůbec nevyhovovala. Je psaná velmi direktivním, chladným tónem s přístupem, že pouze jeden způsob výchovy je správný, a to ten založený odmalička na disciplíně, režimu a pořádku. Hlavně v první části o batolatech a předškolácích mi chyběly zmínky o lásce. Učit dítě samostatnosti se má nejspíš i podle autorky láskyplně, s pochopením, povzbuzováním, nestačí stát nad dítětem jako přísný policajt, přitom kniha k tomuto chladnému přístupu může vlastně vést. Popsané konkrétní příběhy se často evidentně odehrály před desetiletími, současné reálie a nejspíš i problémy mladých rodin už jsou zase trochu jiné. Stejné poselství, ale napsané vřeleji a s hravostí, mi přinesla kniha Líná máma.

7 02.09.2021

Perfektní. Oceňuji francouzské autory za to, že se nebojí (a to i v jiných knihách této provenience) dětem otevřeně a srozumitelně popsat, jak se věcí mají. Kniha mi dala záminku i návod, jak některá citlivá témata a záležitosti s předškolákem otevřít, což je přesně to, co jsem potřebovala.

7 13.05.2021

Skvělá postapokalyptická fikce, ale po Dni Trifidů taky trochu zklamání. Druhá polovina byla hodně napínavá, ale jinak je hodně znát v jaké době byl příběh napsán. Chybí jí nadčasovost, a to je právě to co u postapokalyptických knížek vyhledávám. :-( Taky mě místy hodně iritovala postava Emanuela, coby "vševědoucího a neomylného" vůdce skupiny a vypravěče, který o sobě nikdy nenapíše věci, které se mu moc nehodí do krámu. Kniha na mě působila zkrátka příliš chladně, bez citu, myslím si, že lidé by v takové situaci nejednali od začátku tak racionálně, jak zde bylo popsáno.

K hrdince mého dětství, která mi kdysi učarovala svou odvahou, bestarostností a dobrosrdečností, jsem se vrátila až se svým synem. A po těch letech mě příběh vlastně zklamal. Pipi je pořád stejná, troufalá a hubatá, prostě samorost. Já ale čekala více příběhů s jasně kladným poselstvím jako byl ten o školním výletě, ve skutečnosti je knížka založená spíš na vtipu než na pozitivních příkladech. A já už teď chci po dětské knížce asi obojí.

5 10.10.2023

Název knihy je naprosto pravdivý, autorka popisuje dětský spánek a jeho odlišnosti s velkým porozuměním a pochopením, na které jsme my obyvatelé západního civilizovaného světa už často zapomněli. Knížka může být vekou oporou všem, kteří se rozhodli jít cestou kontaktního rodičovství a potýkají se s nepochopení okolí. Na druhou stranu zůstává jen v obecné rovině. Pokud jste v situaci, když už vás nevyzpytatelnost spánku vaší ratolesti příliš vyčerpává nebo ho potřebujete lépe sladit s chodem dnešního světa a každodenních povinností a potřebujete tipy, rady a doporučení, jak s láskou ale přeci jen trochu pozměnit uspávací rituály, musíte se poohlédnout po jiné knize (např. Klidné spaní a ukládání, která je též napsána autorkou vyznávající kontaktní rodičovství).

5 24.09.2019

Skvělá kniha, škoda jen, že tak stručná. Takže na druhou stranu dobře funguje i jako reklama na autorovy předchozí knihy. :-) Mrzí mě však ještě jedna věc: knihu stejného názvu jsem chtěla napsat v budoucnu já. A teď už z toho nic nebude. :-D

5 13.03.2018

Starší, a pro mě srozumitelnější, bráška románu 1984. Pravděpodobně proto, že si Zamjatin nelibuje tolik v surovosti a na konci "neničí vše".

5 15.02.2015

Román přesně podle mého gusta. To jsme my, lidé, dobrými úmysly dláždíme cesty do pekel, pálí nás dobré bydlo a svrbí dávné sny. Kdyby napsal Franzen příběh o mém životě asi by mi byla hlavní hrdinka podobně nesympatická jako "hrdinové" této knihy. Taky mám spoustu dosud nevyřčených slabostí, například si jako ekoložka masochisticky libuji v beletrii, ve které je ochrana přírody tak trochu postavená na hlavu a odhaluje se její zneužitelnost.

5 15.02.2015

Fascinující životopisná kniha. Pohled na 40 let v Československu očima svobodomyslného Američana. Velmi srozumitelně a čtivě popsané tehdejší reálie pro naše generace, které stejně jako on vyrůstaly za demokracie. Pro mě další dílek do mozaiky zapadající do dalších vyprávění o tom, jak to tenkrát bylo/jak se tenkrát žilo. Škoda jen, že pan Deitch nenapsal více i o svých animovaných filmech a tvůrčí filozofii.

4 09.09.2023

Tuto knihu jsem měla číst nejlépe ještě jako těhotná. připravila by mě na to, jaké nejspíš budou mé silné a slabé stránky v mateřství. (A že se to v praxi potvrdilo! :-) ) Mohla bych se pak lépe zaměřit na to, kde mám rezervy, a neztrácet čas například čtením knih, které mi zase tolik nedaly a jsou psané a potřebné pro jiné typy maminek.

4 18.06.2021

Tato kniha funguje jako kouzlo. :-) V první teoretické části jsem se ztrácela, nerozuměla jsem všem těm písmenkám a indexům, dávala za pravdu všem těm, co říkají, že je kniha nesrozumitelná a těžká na čtení. Naštěstí jsem ale vydržela a v druhé části se přede mnou začal vynořovat nový svět... V podrobně popsaných charakteristikách jsem začala rozpoznávat lidi z mého okolí, začala chápat jejich jednání, priority. A když jsem objevila svůj typ, bylo to doslova ozdravné. Jako by někdo četl Vaše myšlenky z doby dospívání, jako by vás někdo znal do hloubi duše... Nakonec jsem se vrátila na začátek a porozuměla i těm prvním teoretickým kapitolám.

4 18.06.2021

Autorku a její přístup k módě znám už z webu modnipeklo.cz, takže jsem tušila, co v knize najdu. Přesto bylo mé očekávání překonáno. V tom nejlepším smyslu. Jízlivost byla nahrazena stručnými, ale užitečnými a srozumitelnými informacemi o materiálech, typech postavy, barevných typech, stylech... Ke knize tak přistupuji spíše jako k encyklopedii než k textu, který bych četla od začátku do konce. A možná, že právě díky ní najdu v současném chaosu své skříně přeci jen cestu ke svému stylu. :-)

4 01.01.2019

Princ Ládík tak jak ho znám z předchozích knih a zároveň trochu jiný. Starší? Zkušenější? Vypsanější? Na jednu stranu mi trochu chyběl ten "syrový" ne tolik uhlazený styl jeho starších knížek, na druhou stranu je vtípků méně a o to lépe vyzní. Moc se těším na přednášku.

4 25.01.2018

Toho, kdo už zaslechl něco o hygge, už knížka nepřekvapí. Co se týká výzkumu štěstí je přínosnější knížka Škobrtnout o štěstí. Ale stejně... Meik Wiking píše s takovým nadhledem, podělí se i o několik receptů. No zkrátka, některé dánské zvyklosti bych třeba o Vánocích hned vyzkoušela. A hlavně se jela podívat do Dánska, jestli je to všechno pravda. :-)

4 12.10.2017

Skvělý historický román, navíc z mého rodného kraje. Patřím ale k těm čtenářům, pro které je tam fantasy linka vlastně zbytečná.

4 08.07.2016

Už od zhlédnutí filmu a poté přečtení knihy mám chuť vydat se po PCT také.

http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/divocina-cheryl-strayedove-dokazuje-ze-priroda-muze-cloveku-pomoci-najit-sam-sebe

4 26.06.2015

Kniha plná neotřelých přirovnání a přívlastků, ale na mne jich tam bylo asi až moc. Navíc mi tento květnatý způsob vyprávění někdy "neladil" s postavou hlavního cynického hrdiny.

4 22.06.2015

Má nejoblíbenější sci-fi. Někdy mám dokonce pocit, že se Bradburyho antiutopie naplňuje. Knihy tedy zatím nepálíme, ale to ostatní...

4 12.02.2015