Efeméra komentáře u knih

Má lady Jane je skvělá parodie na dějiny. Musím přiznat, že mi na začátku připadalo dost šílené, že se v knize mění lidé na zvířata. Brzy jsem nad tím však mávla rukou a nakonec mě to neskutečně bavilo. V Mé lady Jane jsou samé sympatické postavy (A to nejen ty hlavní, ale i vedlejší. Eduardova a Janina babička byla skvělá). Eduard byl přes svoje postavení tak trochu ňouma, ale i tak jsem mu fandila. S knihomolkou Janou jsem v řadě situací soucítila (který knihomol by nesoucítil, že :D) a stejně tak jsem si oblíbila Gifforda (prostě gentleman, jak má být). Konec byl sice na můj vkus docela uspěchaný a řada problémů se prostě vyřešila tím, že hrdina zjistil, že je Edian a umí se proměňovat ve zvíře, ale i tak Mou lady Jane hodnotím pěti hvězdičkami a nedočkavě vyhlížím další dílo autorek.

2 21.11.2017

Dívka z inkoustu a hvězd je tenká knížečka o nevelkém počtu stran s nápadně krásnou obálkou. A stejně kouzelný je i její vnitřek – a to jak po grafické stránce, tak po té obsahové. Moc se mi líbily autorčiny popisy, kterých v knize nebyl přehršel a přitom byly hezky poeticky napsány. Jakmile čtenář knížku otevře, autorka ho po hlavě vhodí do svého smyšleného fantastického světa zahaleného do oparu magie, bájí a vůně starých map. Chviličku mi trvalo, než jsem všechno pochopila. Většinou mám problém s hlavními hrdinkami, protože mi připadají nesympatické, ale to není Isin případ. Hned jsem si ji oblíbila – je odvážná, touží po dobrodružství, není zbytečně naivní. A její záliba v kartografii byla vážně originální. Na knize mi asi nejvíc vadilo, že autorka pořádně nepracovala s emocemi. Občas se mi jako čtenářce zdálo, že šokující události nechávají postavy (a tedy i mě) téměř chladnými. Já bych se se smrtí blízkého člověka určitě tak snadno nesrovnala. Dívka z inkoustu a hvězd je občas prezentována jako young adult dílko, a to je podle mě chyba. Je to jednoznačně knížka pro děti. Dávám 4 hvězdičky, ale je možné, že jako dítě bych jí dala i plný počet.

3 16.11.2017

To jsem opravdu jediná, kdo není z knížky naprosto unešený? Ve skutečnosti mi nic na příběhu nepřipadalo výjimečné. U fantasy mi nevadí, když je knížka delší, člověk se pak může do světa hezky ponořit a oblíbit si ho. Ale tady byla ta tloušťka knihy naprosto zbytečná. Těsně před koncem jsem se sebe samé ptala, co se tam vlastně celou dobu dělo. Protože když uvážím, že má kniha téměř sedm set stran, dalo by se říct, že nic moc. Občas jsem se musela do čtení nutit, a to dokonce i téměř před samým koncem. Zatímco v prvním díle se Tamlin choval normálně a logicky, ve druhém z něj autorka pro svoje vlastní účely udělala šíleného maniaka. To není moc profesionální. A když od něj Feyre utekla, téměř si na něj potom nevzpomněla, a když ano, bylo to spíše s odporem. Přitom ho musela milovat opravdu hodně, když pro něj v prvním díle zavraždila nevinné víly. Podle mě všechny události ve druhém díle úplně shodily díl první, který byl postavený na tématu pravé lásky. Hlavní hrdinka mi celkově nepřipadala příliš sympatická. Každou chvíli se naprosto bezdůvodně vztekala nebo litovala. Jako čtenář jsem měla rovněž dojem, že jí nejde ani tak o lásku jako spíš o sexuální uspokojení. Tato série není pro ty, kteří stejně jako já nedočkavě čekají na první polibek mezi hlavními hrdiny – tady se rovnou dočkáte sexu. A ne jen tak ledajakého. Maasová je podle mě přímo přebornicí v dokonale přehnaných erotických scénách. I o intimnostech v knize postavy mluví vulgárně, jako by to snad bylo legrační. Nebylo. Za mě 3 hvězdičky, a to ještě možná mhouřím oči.

10 28.10.2017

Všechno, úplně všechno je vlastně taková moderní Locika. A má výborný námět. Z hodnocení usuzuju, že příběh vzal hodně lidí za srdce. Škoda že mě ne. Knížka byla napsaná takovým způsobem, že jsem příběh nedokázala příliš procítit. I když se mi doplňující obrázky apod. poměrně líbily, jako bych při čtení jen klouzala po povrchu. Všechno, úplně všechno mi tak připomnělo Hvězdy nám nepřály – v tom smyslu, že kdyby knihu napsal někdo jiný, mohla by být mnohem lepší. Ale takhle mi nikdo z postav (natož hlavní hrdinka) nepřirostl k srdci. Madeline byla na můj vkus od začátku příliš pozitivní – já bych po osmnácti letech života v jednom domě taková určitě nebyla. Občas by si za svoje chování zasloužila proplesknout (například na konci byla příšerně protivná). A jsem jediná, komu na začátku připadal Olly s tím lezením po stěnách a všude možně jako pěkný podivín? Kladně však určitě hodnotím konec, který mě překvapil, i když je zase pravda, že to z knihy v závěru udělalo typické nevybočující young adult dílko. Za mě 3 hvězdičky.

7 25.10.2017

Moje první přečtená knížka od Greena. Námět byl výborný - vsadím se, že komukoliv bych ho ve zkratce převyprávěla, pustil by se do knihy s tím, že musí být vážně pecka. Nemůžu se zbavit dojmu, že kdyby Hvězdy nám nepřály napsal jiný autor, knížka by byla o mnoho lepší. Vztah hlavních hrdinů nebyl pořádně rozvinutý a navíc mi oba na svůj věk připadali příliš přemoudřelí (až to bylo otravné). Hlavní hrdinka mi nebyla vůbec sympatická a tato moje nelibost vyvrcholila v části, kdy Hazel našla Guse v jeho posteli v ne příliš reprezentativním stavu (čtenáři pochopí). Její reakce mě přiměla nad ní definitivně mávnout rukou. Takto se milující člověk prostě nechová. Nepochopila jsem ani zdlouhavý konec knihy, kdy jako by se autor snažil vymyslet co nejzamotanější rozuzlení. Hned po dočtení jsem se podívala na film, který byl k mému překvapení mnohokrát lepší než knížka (některé části jsem na rozdíl od knihy i probrečela), což se jen tak nestává. Tři hvězdičky dávám hlavně za množství zajímavých nápadů a myšlenek v celé knize, byť mohly být použity mnohem lépe.

5 25.09.2017

Pro fanoušky série je tato povídková knížka taková krásná nezbytnost. Po rychlém zabřednutí do textu jsem byla opět překvapená, jak čtivě dokáže autorka psát. Když jsem se však přehoupla přes Královnu (která se mi moc líbila a lze ji s klidem označit jako obstojný samostatný příběh) a následně Prince (bylo mi líto, když povídka z pohledu Maxona skončila, nejraději bych četla dál), začalo mi připadat, že kvalita povídek postupně klesá. Některé mi připadaly úplně zbytečné (Co dělají teď?, Komorná), u jiných se mi zdálo, že si mohla autorka k převyprávění zvolit lepší scény (Z pohledu Celesty). Touto knihou jsem zakončila svoje čtení celé série, a proto jsem zvědavá, s čím novým autorka příště přijde. Snad to bude brzy :)

5 07.09.2017

Přiznám se, jsem docela puritán. Proto mi příliš nesedlo číst si o lehkovážném životě losangeleské zlaté mládeže, který se skládal z večírků, opíjení, drog a sexu. A hlavně se mi nelíbilo, že se do toho nechala hlavní hrdinka stáhnout, i když zprvu byla přesný opak. Z postav jsem si vlastně nikoho neoblíbila, žádná z nich mi k tomu nedala důvod. Samotný Tyler v sobě měl až příliš agresivity. Když se zamyslím nad samotnou zápletkou, připadala mi jako taková telenovela. Rozhovor Eden s Tylerem v předposlední kapitole byl opravdu přehnaně dramatický. Neřeknu, kdyby ti dva byli nějak pokrevně spojení, ale takto podle mě Eden jen udělala z komára velblouda. Přece by se to dalo nějak vyřešit. A situace v epilogu? Při jeho čtení jsem jen dokázala kroutit hlavou nad tím, jaká je hlavní hrdinka (s prominutím) hlupačka. Když ještě poukážu na nezměrné množství chyb, jeden by čekal, že knihu ohodnotím vážně špatně. Ale zase musím uznat, že byla čtivá. Dávám 3 hvězdičky, a to hlavně kvůli tomu, že byla o zakázané lásce, a o tom mě prostě baví číst.

7 02.09.2017

Cvičebnice je moc hezká po grafické stránce a jako nejlepší určitě hodnotím její kreativní části - omalovánky, skládání origami atp. Nemám příliš ráda ženské časopisy a Luxus přítomného okamžiku jede bohužel tak trochu na stejné vlně. Hlavní myšlenka cvičebnice se točí kolem konceptu všímavosti, který mi připadal poměrně zvláštní a nesmyslný (například nechápu, jak bych si pomohla tím, že bych při úklidu myslela čistě jen na to, co právě dělám). Čtenář tu najde hodně míst, na kterých se má rozepsat o sobě, aby přišel k sebepoznání. Bohužel příliš nejsem ani na vypisování toho, kdy naposledy jsem pociťovala štěstí a tak dále (ani na kreslení smajlíka a následné usmívání se na něj). Řekla bych, že cvičebnice pro mě není úplně to pravé ořechové, a nejspíš existují lidé, kteří ji ocení víc než já.

2 16.08.2017

Musím říct, že Paní půlnoci byla stejně úžasná jako její obálka. Cassandra je skvělá vypravěčka, jazyk, který používá, je opravdu krásný. Jedná se o velmi objemnou knihu, i přes to vědomí jsem však byla překvapená, jak dlouho jsem ji četla. Občas jako by mi stránky vůbec neubývaly. Nepochybně by bylo možné ji napsat stručněji, ale přiznám se, že mi vůbec nevadilo být v příběhu ponořená tak dlouho. Děj se odehrával v nádherném prostředí a čtenáře v něm doprovázela řada sympatických postav. Mezi moje nejoblíbenější patří Julián, i když v jeho případě možná ale autorka trochu přestřelila v jeho neustálém stavění do pozice otce. Jeho sourozenci mi místy připadali poměrně dost sobečtí, nesamostatní a nesolidární. (Vážně nechápu, proč by si každý den nemohli připravit snídani nebo i oběd sami.) Proto jsem si nikoho z nich příliš neoblíbila. Celá zápletka byla perfektní a za ten konec bych Emmě nejradši dala pěstí :D I přes pár much nemůžu dát jinak než 5 hvězdiček a doporučit dál.

6 13.08.2017

Vzhledem k vážnější tématice kupodivu velmi humorná a odlehčeně napsaná kniha. Zamilovala jsem si hrdinčinu rodinu, interakce mezi jednotlivými členy mě moc bavily, i když v případě Audreyiny matky možná autorka trochu přestřelila. V řadě případů mi připadala až moc hysterická a její chování se mi občas nezdálo příliš reálné. Rovněž bylo zvláštní, že se v celé knize čtenář nedozví, jak přesně spolužačky Audrey šikanovaly, přestože je na tom celý román vlastně postavený. Nemůžu se rozhodnout, zda mi to připadá zajímavé, nebo jako kdyby autorka nevěděla, co vymyslet. Skvělým oživením byly určitě části s natáčením dokumentu a v textu Audreyino promlouvání ke čtenářům. Já osobně depresemi a strachem mluvit s lidmi netrpím, ale je možné, že někomu s takovými problémy by vzhledem k odlehčenosti celého textu mohlo připadat, že autorka nepodává problém příliš citlivě.

3 11.08.2017

Oproti prvnímu dílu opravdu lepší. Autorka se sice nezbavila svého zlozvyku popisovat i vzory na čajovém servisu, ale čtenář tu najde mnohem víc děje a oproti Mrazivému ohni i plnohodnotnou zápletku. Dění u Skojarů mě až tak nezajímalo, spíš mě rozčilovalo to neustálé tajnůstkaření všech okolo. Ale konec? Ten byl perfektní, plný zvratů, až jsem vážně litovala, že nemám po ruce pokračování. Je mi hrozně líto Bryniny kamarádky, to bylo hodně tvrdé. Za mě 3,5 hvězdičky.

4 22.07.2017

Po tom, co jsem viděla zdejší hodnocení, jsem nečekala, že se mi kniha bude až tak líbit. Henry byl velmi milá a sympatická hlavní postava, do které se čtenář dokáže vcítit a fandit jí. Gracein příběh se mě silně dotkl a vzal mě za srdce. Tahle hrdinka ve mně dokázala vyvolat rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem ji chápala, na druhou se mi však nelíbilo, jak se k Henrymu chovala. Celá kniha mi připadala nápaditá, místy správně praštěná, mockrát jsem se zasmála. Autorce se podařilo vytvořit zajímavé postavy (Sadie byla super ségra) a líbilo se mi Henryho přátelství s Lolou a Muzem. Lásce v prachu hvězd dávám 4,5 hvězdiček - za mě rozhodně lepší než lépe hodnocená Tíha vesmíru od Jennifer Nivenové, která podle mě jen těží z úspěchu autorčiny předchozí knihy Všechny malé zázraky. Určitě doporučuju.

1 15.07.2017

Celá tahle série opravdu vybočuje z řady. Připadá mi jiná než většina ostatních, taková osobitější a originálnější. Na začátku tohoto posledního dílu jsem byla až v šoku a nešťastná z toho, jak se Adelina chovala. Celá kniha je vlastně o tom, jak tato antihrdinka dojde k vlastnímu smíření. Moc se mi líbil nejistý konec, kdy jsem chtěla vědět, zda je pověst pravdivá, anebo není. Půlnoční hvězda je krásně napsaná, plná zajímavých myšlenek. Kdybych jako čtenář měla zvýraznit všechny citáty, které člověka nějakým způsobem zasáhnou nebo přinutí přemýšlet, byla by kniha celá barevná. Jako jediné mínus vidím malou propracovanost většiny postav, které mi tolik nepřirostly k srdci, a tím pádem mě ani nezajímalo, jak s nimi autorka naloží.

1 14.07.2017

Autorčiny Všechny malé zázraky mě dostaly a bez nejmenších pochyb jsem je zařadila mezi svoje nejoblíbenější knihy. Tíha vesmíru taková bohužel nebyla. Kniha nemá žádnou velkou originální zápletku, děje je tu pomálu. Jde tu spíš o ten vývoj obou hlavních postav, které mi ale téměř vůbec nebyly sympatické. Možná je tedy chyba ve mně, ale při čtení jsem se občas opravdu nudila, a dokonce kontrolovala, kolik stránek mi ještě zbývá do konce, případně jsem si klepala na čelo, protože Libby nebo Jack opět vyvedli nějaký nesmysl. Ano, šikana je hrozná, zažil ji z nás kdekdo, ale Libbyino sebevědomí mi na konci bylo až protivné. O malou trošičku jsem možná měla raději Jacka. Za mě zklamané 2,5 hvězdičky.

6 18.06.2017

Tato série je pro mě zvláštní. Autorce se podařilo vytvořit zajímavý svět a dodat mu lesk, přijít s pozoruhodnými postavami a dát jim uvěřitelné motivace jejich chování, vytvořit neotřelou zápletku a nechat po sobě krásně napsaný text. Společenství růže je hodně temné fantasy, jehož poslední věty ve vás zanechají jen pocit nekonečného osamění. Adelina je výborně propracovaná hlavní hrdinka, zloduch se vším všudy (proto mi občas ale taky byla nesympatická). Chválit bych mohla opravdu dlouho. Proto mě mrzí, že mi žádná z postav z této série nepřirostla k srdci. Jejich osud mi byl celkem volný, aniž bych vlastně tušila proč. A to je mi líto, protože se podle mě jedná o hodně povedené fantasy, které konečně vybočuje z řady. Za mě 4 hvězdičky.

1 17.06.2017

(SPOILER) Opravdu tohle napsala autorka Měsíčních kronik, které všem horlivě doporučuji? Na začátku jsem byla nadšená. Měla jsem před sebou krásně napsaný text, neuvěřitelně zajímavé prostředí a postavy (moc jsem si oblíbila Šklíbu) a hravé dialogy. Hlavní hrdinka byla sympatická a při popisech jejích pekařských výrobků se mi sbíhaly sliny. Námět měl opravdu velký potenciál. Hned zpočátku mi připadaly některé pasáže zdlouhavější, ale nepřikládala jsem tomu velkou váhu. Tento nešvar se však později ukázal jako typický prvek celé knihy. Děj se příšerně táhl a zápletka byla na délku celé knihy chatrná, jednoduchá a hrozně předvídatelná (a to v tomto směru přitom příliš nevynikám). Čekala jsem výborné zdůvodnění toho, proč se vyloženě dobrá Cath stala zlou Srdcovou královnou (přece jen to napsala Marissa Meyer, že), toho jsem se však nedočkala. Hlavní hrdinka se místo toho jako mávnutím kouzelného proutku změnila v nesnesitelnou káču, která sváděla svou vinu na všechny kolem sebe. Podle mě to, co se v knize odehrálo, nebyl důvod pro tak radikální přeměnu, ani přinejmenším to na mě nepůsobilo uvěřitelně. Za mě tedy zklamání a 2,5 hvězdičky.

4 10.06.2017

O hvězdičku lepší než Dcera, ale na plný počet to není. Opět čtivě napsaný text, který se četl sám, ale... Tak zaprvé scén, které strávila Eadlyn společně s klukem, kterého si na konci vybrala, bylo žalostně málo, a když už tam byly, připadaly mi strohé a odbyté. Na nervy mi lezlo taky to, jak všichni neustále opakovali, že toho má královská rodina na bedrech opravdu moc. Jednoduše řečeno jsem z toho měla dojem, že se o všecičko v celé Illey stará král s královnou a Eadlyn. Což je pochopitelně nesmysl. Dovedla bych si představit, že by to lidem v zemi připadalo jako otravné fňukání bez výsledků stejně jako mně. Jedná se o poslední díl velmi dlouhé série, proto mě překvapil ukvapený konec, který působil, jako by to autorka chtěla mít co nejrychleji za sebou. Mohla se s námi alespoň nějak rozloučit. Škoda. Za mě s přivřenýma očima 4 hvězdičky.

6 08.06.2017

Je až s podivem, jak čtivě dokáže Kiera Cass psát. Její knihy přečtete opravdu rychle, ani nevíte jak. Když jsem se do Dcery pouštěla, věděla jsem, že se Eadlyn bude chovat jako rozmazlený spratek (jak ji ostatně nazval Kile), a byla jsem na to tedy připravená a ani mi její povaha nelezla na nervy. Věděla jsem, že příběh je o tom, jak se charakter hlavní hrdinky vyvine (nutno podotknout, že za její povahu mohou i America a Maxon, očividně ji moc dobře nevychovali a i v Dceři ji na můj vkus neustále jen chválili). Pořád se ale nedokážu zbavit dojmu, že se autorce vůbec nepodařilo využít potenciál, který námět nabízel. To romantické napětí, které jsme v předchozích dílech našli u Americy a Maxona, tam skoro nebylo. Připadalo mi, že si autorka neví s opačnou Selekcí, kdy si dívka vybírá mezi muži, vůbec rady. Některé věci zase zanedbala (Eadlyn pořád líčila, kolik má práce, ale nějak jsem tu práci neviděla, stav země a nepokoje taky nebyly vůbec propracované atd.). Škoda. Jak to celé dopadne, mě ale samozřejmě zajímá. Jsem ráda, že už vyšel poslední díl a já se můžu hned pustit do čtení :)

4 03.06.2017

Jsem si jistá, že kdybych byla mladší, kniha by se mi líbila o něco víc. Takhle je to pro mě takový průměr, který moc nevybočuje z řady. Některé věci by se podle mě jen tak nestaly - pochybuju, že by Raquel nepoznala, že se je tehdy jen snažila Vivian vylákat, aby se dostala do střediska. Leaseův otec byl až moc důvěřivý, co se týče Evelyn. Tak to však bylo se všemi, i Evelyn hned důvěřovala Leaseovi, ale jí alespoň bylo teprve šestnáct. Některé věci až moc zaváněly klišé, závěrečné vyhrocení děje a celé zápletky čtenář najde kde jinde než na školním plese. Překlad byl rovněž podivný - vadilo mi neustálé "och", "uch" a "á" - to přece nikdo v běžné řeči neříká. Na druhou stranu byla hlavní hrdinka sympatická a některé nápady stály zato. Za mě 3 hvězdičky a knížku doporučuju všem mladším čtenářkám.

2 28.05.2017

Za tou krásnou obálkou se schovává takový průměr. Textu by rozhodně prospělo mnohem víc akce. Začátek autorka napsala vysloveně nudně, celé to představování jejího vymyšleného světa mě upřímně nebavilo. Když už se v knize objevila akce, byla to chvilková záležitost a potom se hlavní hrdinka opět vrátila k sezení na zadku u sebe doma. Vím, že se jedná o první díl trilogie, ale i ten by měl mít na konci nějakou větší akci, dalo by se říct svoji vlastní zápletku. Místo toho se Bryn třicet stran před koncem vydala ke Skojarům, kde došlo k bleskovému vývoji určitých událostí, a to bylo všechno. K poslednímu odstavci bych mohla snad jen dodat, že se málokomu podaří napsat tak nudné zakončení prvního dílu trilogie. Bryn mi jako hlavní hrdinka nebyla moc sympatická svým postojem ke vztahům (obzvlášť její útok na Tildu byl zcela mimo mísu). Konstantin by se mi líbil nebýt jeho podivných výlevů, kterými obluzoval Bryn. I přes to všechno byla kniha poměrně čtivá, takže za mě 3 hvězdičky.

4 05.05.2017