efka.saf komentáře u knih

Michaela je 6. knížka od Miloše Urbana, kterou jsem četla. Ať šáhnete po jakékoliv autorově knize, bude vám jasné, že Urban není zrovna žádný zapřísáhlý puritán; na základě této novely se mi ale spíš jeví jako (řečeno slovy jednoho velkého muže) řádně vyzrálý prasák :). Michaela je porno non plus ultra, ale i přesto se určitý nádech duchovna dílu upřít nedá. Tuto knihu ovšem mezi mé oblíbené řadit nebudu, ale beru také na vědomí, že novela není určena ženským očím.

3 27.01.2014

Další vynikající knižní počin Miloše Urbana. Nad Zelený román Lorda Morda sice nestavím, ale Vodníkovi velmi silně dýchá na zátylek :). Urban mistrně vykreslil situace ve staré Praze, především v židovské čtvrti a čím více byly domky a uličky srovnávány se zemí, tím horší pocit to ve mě vyvolávalo. Ponurá atmosféra se linula celým románem a postupně se stupňovala až do samotného závěru. A speciálně závěr zde musím vypíchnout, u některých Urbanových románů mám pocit, že právě závěr je spisovatelovou achillovou patou, u tohoto románu to však určitě neplatí. Závěr je výborný, rozhodně žádný happy end, který by v celkové atmosféře působil jako pěst na oko, přesto pro mě plně uspokojující. Děkuji také autorovi, že reálná postava velkého rebela té doby - Viléma Mrštíka - dostala v knize alespoň malý prostor v podobě jedné věty a zapojila se do dění osobně, ne jen prostřednictvím svého díla :).

6 27.01.2014

Moje první setkání s Peterem Tremaynem, při kterém jsem jednoznačně věděla, že se "chlapec" zapsal rytými písmeny mezi mé oblíbené autory. Samotný příběh je samozřejmě velmi dobrý, mě ovšem uchvátily právě ony události na pozadí. Anglická historie pro mě byla vždycky více vzdálená, než historie ostatních evropských států, a možná právě proto mě teď tak láká. Tremayne své příběhy vkládá do 7. století a nenapadá mě lepší a zábavnější způsob, jak se s tímto dávným iroskotským děním prvotně seznámit. Rozhodně doporučuji všem, které toto prostředí, události, zvyky, zákony i běžný dobový život lidí a duchovních zajímá, ale i prostým milovníkům detektivního žánru.

5 27.01.2014

Velmi dobrá Velínského Finkovka.... Vlčí zub mě asi oslovil o trochu víc, ale i zde si čtenář detektivního žánru přijde na své. Příběh se odehrává v hudebním světě, opět jsme svědky dobře zkonstruovaného příběhu bez hluchých míst a příjemně překvapivého závěru - alespoň pro mě; vraha se mi totiž opět odhalit nepodařilo (ne že bych ale nad konspiračními teoriemi, kdo je vrah, trávila speciálně vyměřený čas :)), což je ode mě vždycky pro autora plus :).

3 27.01.2014

...Miloš Urban... co dodat?? :) Opět skvělá kniha, na kterou dějově navazuje Santiniho jazyk (a já je samozřejmě četla ve špatném pořadí). Kromě samotného detektivního děje oceňuji spíše způsob, kterým je knížka psaná, tzn. střídání relativně nespisovné až vulgární mluvy policistky a květnatého spisovného jazyka hlavního hrdiny. Opět krásně vykreslená atmosféra Svatovítské katedrály a tentokrát jsem byla spokojená i se závěrečným defilé :). V mých očích fenomenální autor! :)

2 27.01.2014

Dějově velmi roztříštěná knížka; vlastně je otázka, dá-li se o ději jako takovém vlastně mluvit. Až do poslední chvíle jsem uvažovala, jestli mě ta kniha interesuje nebo ne a spíše jsem se klonila k té druhé variantě. Pak ale přišlo takříkajíc velké finále a já se vůbec nedivím, že tím Urban řadu badatelů zpotil až na pr..li :)). Krásně podaná fabulace na téma autorství obou rukopisů, která u mě dost zvedla i cekové hodnocení :). Za přečtení kniha určitě stojí, i když pokud se já vrátím k tomuto dílku, asi si přečtu jenom závěrečné pojednání o rukopisech :).

1 27.01.2014

Pro mě docela zajímavá kniha. Četla se sama o sobě dobře, mně osobně se Urbanův jazyk a styl psaní zamlouvá. Tuto knihu jsem četla od autora jako první, a to právě kvůli Santinimu, který je mojí srdcovou záležitostí a myslím, že díky jistým lidem, kteří mě pro něj dokázali nadchnout, o něm už také nemálo informací mám. Navíc jsem fanoušek detektivního žánru, takže kombinace více než lákavá. Kniha ale není psaná jako prvoplánová detektivka (to ale žádný Urbanův román), a proto je nutné dívat se na ni ve více rovinách, především zdůrazňuji rovinu dochovní, která se mi jeví důležitější, než mrtvoly, které Urban čtenáři předkládá. Srovnání s Brownem, které se asi přímo nabízí (a především kvůli nedávno uvedenému filmu), je podle mě trošku nespravedlivé. Brown i Urban se totiž učili u stejného autora, ale přesto když srovnáte, jaké možnosti měl asi Brown pro studim "kulis", do kterých zasazuje svoje postavy....... no, posuďte sami :). Ano, uznávám, Miloš Urban by měl trošku dopilovat zakončení svých románů, tam má, myslím, ještě mezery, ale jinak k němu moc výhrad nemám. Zasloužené 4 hvězdy :).

4 27.01.2014

Na knížku jsem se docela těšila, protože první jsem viděla film a musím říct, že ten se mi kupodivu docela líbil; a jak už to u knížek bývá, čekala jsem, že bude ještě lepší. To se mi ale nezdá ani náhodou. Nejvíc mě oslovila asi samotná věta v začátku („Jmenovala jsem se Salmonová, křestní jménem Susie, měla jsem 14 roků, když mě 6. prosince 1973 zavraždili") , ale posléze mě knížka bavila míň a míň. Především když jsem se přehoupla přes polovinu a čekala jsem nějaký ten spád, neustále se nedělo vůbec nic, až kniha skončila. Přesto si myslím, že myšlenka byla velmi originální, pohled na svět očima mladé dívky, které už nikdy nebude dovoleno dospět a která z nebe pozoruje svou rodinu, přátele, první lásku a samozřejmě i svého vraha, je sám o sobě velmi dobrý nápad, ale její samotné provedení mě v konečné fázi zklamalo. Přecejenom jedna silná věta je na celou knížku celkem málo :).

2 27.01.2014

Velmi příjemné počtení. Knihu jsem přečetla téměř jedním dechem; příběh byl dobře vymyšlený, bez hluchých míst a čerodějnické procesy byly do celkového děje velmi efektně zakomponované. V případě, že by čtenář o této knize přemýšlel, ale měl strach z přílišných nechutností týkající se čarodějnických procesů, mohu dotyčného uklidnit, že nic takového v knize není. Pár zmínek na toto téma se tam sice objeví, ale jádro je spíše v magii a magických obřadech a symbolech, než v upalování a popisování násilné smrti ve středověku. Samotný závěr mi vzhledem k velmi efektně konstruovanému příběhu a postupně budované atmosféře přišel nějak moc rychle "sfouknutý", přesto jsem ale vraha neuhodla a přiznám se, ani netušila. Osobní problém právničky Tóry mi ale přišel v celkovém kontextu docela úsměvný :))).

4 27.01.2014

Opravdu výborná kniha! Narazila jsem na ni náhodou v Levných knihách a protože stála takříkajíc pár šupů, koupila jsem si ji a rozhodně nelituju. Kniha se četla velmi dobře, ale mě na celém příběhu těší nejvíce to, jak do fiktivního děje byla zakomponována skutečná fakta týkající se básníkova života a smrti, který notabene sám Pearl dlouhou dobu studoval. Autor v podstatě objevil nejlepší způsob, jak vědomostně obohacovat lidstvo nenásilnou a efektní formou.

Hlavní "hrdina", když nepočítáme samotného Poea, Quentin Hobston Clark, je ryze fiktivní postavou, která nám celý příběh zprostředkovává od začátku až do konce. Mladý právník, kterého lze s trochou nadsázky považovat za Poeova přítele, se zúčastní nevědomky pohřbu právě tohoto velkého básníka. Když zjistí, na jakém obřadu byl přítomen, rozhodne se vypátrat, proč jeho oblíbený, a tehdy již dlouhou dobu špínou vláčený, básník zemřel. Krůček po krůčku nás tak provází příběhem a odhaluje tajemství, jímž je obestřeno několik posledních dnů básníkova života. Pátrání, které je tajemné a v určitých místech rozhodně i napínavé, čtenáře zavede dokonce až k osobě, která se stala vzorem pro geniálního analytika C. Augusta Dupina.

Samotný závěr jsem čekala jiný, a asi proto můžu říct, že mě vlastně nad očekávání uspokojil. O závěru bych byla schopná se rozepsat opravdu sáhodlouze, ale nemohu připravit ostatní čtenáře o překvapení ;-). Ale snad mohu říct alespoň to, že tak antihollywoodský konec jsem skutečně nečekala ani náhodou! Byla jsem jím vyloženě šokovaná, ale jenom v tom nejlepším slova smyslu. :)

Dodatek v samotném závěru knihy, který rekapituluje, co v knize vychází ze skutečnosti, pro mě osobně byl naprostou třešničkou na dortu. Je velmi příjemné vědět, že vše, co jste četli, má tak reálné základy. Rozhodně doporučuji všem těm, co mají radi detektivní příběhy, ale především fanouškům básníka Poea.

Kniha měla jedinou vadu, se kterou ale Pearl nemá nic společného. Alespoň v mém vydáním byla chyba na chybě a několik překlepů na každé stránce, korektor si očividně udělal v době čtení Poea volno. Rušivé to bylo, ale na mém hodnocení příběhu to nic nemění.

4 27.01.2014

Páni, tak toto byl velmi silný zážitek a zároveň i zajímavá životní lekce. Myslím, že tato knížka nemůže asi nikoho nechat chladným.... ano samozřejmě, telepatie, umění iluze, léčitelství, .... je to vůbec možné?? Ale na druhou stranu, proč vlastně ne? To, že dnešní člověk není schopný komunikovat pouhou myšlenkou neznamená, že to není (nebo spíše v hodně dávné minulosti nebylo) možné. Odjakživa jsem cítila silné pouto k přírodě a jedna moje část by ráda takovou cestu absolvovala taky, ale je mi jasné, že bych to určitě nedokázala :). S Marlo Morgan jsem ale tuto cestu absolvovala s radostí a celou dobu jsem přemýšlela o dnešním světě a o hodnotách, které dnešní společnost prosazuje.... A že některé věci nejsou úplně na 100% pravdivé? No tak nejsou, mně osobně na tom naprosto nesejde :), na skutečnosti, že celé lidstvo už nějaký ten pátek kráčí hodně šejdrem, to stejně nic nezmění.

5 27.01.2014

Knížka měla od začátku celkem rozporuplné hodnocení, já jsem ale s četbou problém neměla. Než jsem se do knížky ale pustila, přečetla jsem si několik jiných čtenářských recenzí a víceméně všechny se shodovaly v tom, že první polovina je čtenářsky velmi náročná a teprve až ve druhé půlce se věci konečně začínají vysvětlovat. A vlastně je to i pravda - prvních (řekněme 40 stránek) bylo opravdu nadmíru zmatených - člověk nezná postavy, dění, norštinu a ještě se pěkně hned od začátku začíná prolínat několik dějových a hlavně časových linií. Stěžejní je ovšem v první polovině prolínání skutečnosti (řekněme přelom roku 1999 a 2000) s obdobím 2. sv. války (1943 - 4). Tady se ovšem asi už trhnu od řady čtenářů, protože mě prolínání a hlavně válečné dění opravdu nebývale bavilo! Samozřejmě jsem ještě nevěděla, jakým způsobem to bude zakomponováno do detektivního děje, ale myslím, že se to nakonec vcelku povedlo. Druhá polovina opravdu začíná věci pěkně rozuzlovávat a vše vrcholí v závěru při atentátu na korunního prince Norska (dovoluji si tuto pointu zmínit, protože atentát je zmiňován ve všech anotacích knihy, byť nechápu proč; že celou dobu bude cílem atentát na norského panovníka se totiž čtenář dozví až v samotném závěru knihy).
Knihu já osobně tedy hodnotím kladně (i když celkové tempo bylo možná až moc vláčné a táhlé), v Jo Nesbovi ale cítím velký potenciál a na jeho ostatní knihy jsem velmi zvědavá! :)

3 27.01.2014

Opět další výborný Hewson. S kažkou knihou tomuto autorovi přicházím na chuť víc a víc. Kniha byla opět skvěle konstruována, napětí podávané v malých, ale pravidelných dávkách nakonec vyvrcholilo v poměrně zajímavém závěru. Jistě by někteří mohli namítat, že jak kniha dopadne poznali už cca na 13. straně, ale pro mě některé události a informace byly poměrně zajímavým a nečekaným zvratem, byť spousta věcí se samozřejmě vyvodit dala. Opět se mi srovnání s Brownem po obsahové stránce zdá naprosto zcestné, ale co do čtivosti si tito dva pánové v mých očích už rozhodně můžou podat ruce.

5 27.01.2014

Tento díl se mi líbil o poznání víc, než první - upozorňuji ovšem na fakt, že se jedná o díl v pořadí třetí, nikoliv druhý, jak jsem se domnívala podle roku vydání! Zmatenost v této oblasti ovšem nijak neohrožuje fakt, že Hewson je očividně velmi dobrý spisovatel i vypraveč. V knihách nedochází k nějakým zásadním zvratům, ale informace jsou podávány v plynulém toku po celou dobu četby až do konce. Rozhodně bych ale knihu nesrovnávala s Brownem - samozřejmě chápu, že tato srovnání jsou dokonalým marketingovým tahem - ale jako jedinou spojitost bych viděla maximálně italské prostředí (Andělé a démoni). Hewsonovy zápletky vychází z úplně jiných základů, náboženství jako takového se téměř nedotýká a už vůbec nečekejte nálezy typu hrob Máří Magdaleny :). Každopádně se ale jedná o čtivo velmi kvalitní ve svém žánru a rozhodně jej milovníkům krimi doporučuji.

2 27.01.2014

Tak tento Krteček se u nás čítával s ryzí pravidelností, považuji ho za nejdojemnější krtečkovský příběh. Jak zvířátka stojí na pařezu ve vykáceném lese mi vtláčí slzy do slzných kanálků dodnes :)

6 27.01.2014

Naprosto legendární Krteček!!! Dodnes Krtečka zbožňuji a zrovna tento příběh považuji za jeden z nejlepších. A tak se není čemu divit, že tato skvostná postavička už letěla i do vesmíru :)

4 27.01.2014

Některé stati se četly velmi dobře a utkvěly mi v paměti, jiné ne, každopádně za mou nejoblíbenější vědeckou metodu v rámci dějin umění (a mnou také nejpoužívanější) - ikonografii, které je zde do puntíku popsána, si Erwin hvězdičky určitě zaslouží.

2 27.01.2014

Na čtení se jedná o pár stránek, ale nesmírně poučných. Max Dvořák je pro mě v rámci českých/rakouských dějin umění jednou z nejdůležitějších osobností. Krásný květnatý jazyk a přesto nezatížený pojmy, na které potřebujete při čtení dost podrobný slovník cizích slov, jako to praktikují dnešní autoři. Skláním se před tímto velkým mužem!

2 27.01.2014

Děsivé! Jestli se tímto směrem ubírají soudobé dějiny umění, tak je možná něco špatně. Samozřejmě nemohu bagatelizovat a všechny texty házet do jednoho pytle - takový Baxandall, Moxey jsou ještě celkem čitelní a místy pochopitelní, ale je tam i pár téměř nečitelných perel, zvláště varuji před Normanem Brysonem. To je opravdu............ no comment! :)

1 27.01.2014

Jaroslav Velinský má na psaní detektivek snad nějaký speciální enzym :). Na českou tvorbu těžký nadprůměr, u této knihy obzvlášť. Z knih, které jsem od tohoto autora četla, mi tato přijde prozatím nejlepší. Autor dokáže skvěle vybudovat prostředí, v němž se děj odehrává a čtenář nemá sebemenší problém s vžitím se do postav a do jejich osudů. Vlčí zub je opravdu skvělá ukázka charakterizující sérii s hlavním hrdinou Otou Finkem.

3 27.01.2014