efka.saf komentáře u knih
No... Co napsat :-). Zajímavá knížka. Pro mě její hlavní síla tkví především v exotickém africkém prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Jedná se o zajímavou sondu do botswanské kultury, která pro mě byla zajímavým čtenářským zpestřením. Co se týče samotných kriminálních případů, zde žádné velké drama nečekejte. Přístup paní Ramotswe je svérázný, nicméně všechno jí vycházelo skoro až zázračně. Nejvíc mě na knížce vytáčelo asi neustálé omílání jmen, což navíc tím, že byla exotická, to na čtenáře působilo ještě okatěji. Ovšem i tak to byla celkem nenáročná oddechovka a já jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Na druhou stranu, potřebu sáhnout po dalších dílech určitě necítím.
Vesměs souhlasím se Zmiu. Při čtení knihy jsem si chvílemi nebyla jistá, jestli čtu příručku určenou pro děti nebo pro jejich rodiče. Vzhledem k druhu knihy tato otázka možná není tak důležitá, nicméně ráda mívám jasno :-). Celá problematika tak nějak klouže spíše po povrchu, ovšem mile a s krásnými fotkami. Za ptákologa se určitě nepovažuji a mám v tomto ohledu obrovské mezery, takže já se i v této příručce dozvěděla řadu nových informací. Ovšem mým vítězem je zatím kniha Poznáte ptáky našich zahrad?. Jako ptačí základ do knihovničky ale určitě tato publikace zase tak špatným krokem nebude.
Příručka zase trochu jiná, ale o nic moc horší než Poznejte hmyz našich zahrad. V obou jsem si našla to svoje, i když výše zmíněná mi přijde přeci jen o ždibec lepší než tahle. Ale to může být především úhlem pohledu. Oceňuji hezké makro fotky a krátký text, především srovnání a zajímavosti. Určitě doporučuji.
Mé hodnocení je asi trochu neobjektivní, protože slepičky jsou moje favoritky mezi opeřenci a knihy, které popisují jejich druhou šanci na život, nesmírně oceňuji. A tahle byla opět moc hezká. Příběh je jednoduchý a poměrně rychlý, ani se nenadějete a zasněně koukáte na poslední ilustraci. Přesto je vyprávění hezké a dojemné, jen bych ocenila pár stran navíc, hlavně ke konci. Za zmínku stojí i nádherné ilustrace, které jsem si opravdu užila.
Suma sumárum, tuhle knihu vřele doporučuji, především všem kurofilům jako jsem já :-D.
Ježíš to byla zase kraaaaaaasa :-D. Po přečtení dokonalé Bylinkové terapie jsem musela sáhnout i po této autorčině prvotině a mé srdéčko opět plesá nadšením. Bylinkář určený hlavně pro děti je udělaný tak nádherně, že nad ním srdce zjihne i nejednomu dospělému. Krásné ilustrace, milý a adekvátní text, spousta receptů, popisy rostlin a jejich částí a do toho v pozadí dojemný příběh o babičce Kytičce. Tohle dílo se tedy opravdu povedlo.
Vlastně celkem dobrá příručka pro toho, kdo by si chtěl o louce něco nastudovat. Dozvíme se vše podstatné i něco méně podstatné :-), ale na tak málo stranách je natlačeno asi vše. Pro mě byly nejcennější asi způsoby zakládání a sečení louky. Zajímavé jsou i druhy pro jednotlivá stanoviště, ale co si budeme namlouvat, Planta Naturalis a jejich bohatá nabídka celé řady květnatých luk nám v tomto ohledu hodně usnadní práci. Takže kdo touží po louce jako já, určitě doporučuji k nahlédnutí.
(SPOILER) Tak tohle bylo... Zajímavé? Napínavé? Dobré? Asi bylo. A taky místy trošku rozvláčné, dost červené a v pár místech i dojemné. Pro mě ne úplně typický thriller, ale musím přiznat, ze jsem si ho celkem užila.
Nejvíc mě chytla atmoška románu a Genius loci, který z příběhu doslova prýštil. Celá oblast, příroda a okolí ranče pro mě bylo omračující i na papíře a věřím, že v reálu bych se asi.... Nevím :-). Příběh Sarah byl smutný a obdivuhodný zároveň. Této ženě jsem nesmírně fandila a přála ji štěstí. Na druhou stranu, mrazení v zádech, pálení ve slabinách, motýlci v břiše a já nevím co všechno vždy, když se objevil Cole, mě docela unavovalo. Trošku v tomto ubrat a i ta milostná linka by byla celkem slušně snesitelná. Co se týče zabijáka, klobouk dolů. Slušnej psychouš. Autorce se podařilo docela hezky vykreslit i ostatní postavy, protože tentokrát zde nebyl nikdo, kdo by mě vyloženě vytáčel. Ale právě tohle je asi autorčina silná stránka. Postavy, jejich emoční rozpoložení, staré křivdy, rodinné sváry a emotivní sbližování. Tady si byla autorka jistá v kramflecích a dobře to fungovalo. Co se týče jakési hlavní zápletky s Tori, zde jsem tušila od začátku, kudy vane vítr, přišlo mi to velmi očividné. Ale ničemu to nevadilo.
Celkově hodnotím kladně, a i když jsem se dlouho klonila spíš ke 3*, za konec Acem dávám o bod výš! Díky za něj :-).
Když jsem knihu brala do ruky, byla jsem přesvědčená, že Štědrý bylinářův rok od paní Švédové rozhodně netrumfne. To se knize opravdu v mých očích asi nepovedlo, nicméně řekla bych, že Bylinková terapie zmíněné knize nemálo konkuruje a dýchá na desky.
Kniha je zpracovaná úchvatně a narozdíl od Bylinářova roku obsahuje mnohem větší množství bylin a plodin opět dělených podle ročních období. Je psána od srdce a je plná rad a doporučení. Některé recepty určitě využiju. Líbí se mi i vsuvky z dob dávno minulých a různé magické odbočky. Knihu mám ve svém nákupním seznamu a musím si ji co nejdřív pořídit. Nejlepší bude ji číst asi po aktuálních ročních obdobích a zaměřovat se na to, co právě roste, kvete či zraje. Bude nám skvělým průvodcem přírodou.
Velké poděkování patří autorce také za závěrečný seznam nemocí a zdravotních neduhů a k nim uvedený výčet vhodných bylin. Přesně něco takového jsem potřebovala.
Pro mě rozhodně netradiční, ale o to poučnější kniha. Myslím, že nikdo, kdo si tuhle knihu přečte, už se nikdy např. na vrabce nebude dívat stejnou optikou jako před četbou. Už při pohledu na moje slepice a kohouta jsem si mockrát říkala, že tahle zvěř není blbá ani náhodou, ale kniha poodkrývá skutečně netušená zákoutí ptačí mysli. Líbilo se mi členění na příslušné kapitoly a místy jsem knihu četla opravdu bez dechu. Oproti tomu, sem tam jsem se trošku ztrácela v myšlenkách. Celkově jsem si ale knihu opravdu moc užila. Nicméně jsem ovšem toho názoru, že knize by neskutečně prospěly obrázky! Nebo spíše fotky. A přimlouvám se za ně v případném dalším vydání nebo v další autorčině knize. Osobně jsem strávila půlku času stráveného u knihy právě tím, že jsem si googlila příslušné druhy uvedených ptáků, protože se mnohdy ztrácím i v našich sýkorkách, natož abych se orientovala v ptactvu celé naší planety. A zde prostě čtenář chce vědět, jak vypadá ten či onen génius ptačí říše.
Dobré téma a dobře zpracované. Bavilo mě to a co je důležité, kniha bavila i děti. Jednotlivé neduhy byly zpracované zajímavě, poutavě a v ideální délce. Pobavily mě i začátky všech příběhů, které začínaly citoslovcem nebo zvoláním v podobném duchu :-). Jediná má výhrada směřuje k ilustracím. Ty mě tentokrát nezaujaly ani za mák.
Tahle kniha je láska. Nejdřív mi knihu čítávali rodiče, pak jsem ji četla sama zamilovaná do ilustrací Heleny Zmatlíkové, ale nejvíc jsem ji milovala v audio dramatizaci na kazatě. Příběhy jsem poslouchala večer co večer, až můj brácha mě i Bullerbyn doslova nesnášel. Co mi přijde ale neuvěřitelné, je to, že když jsem četla knihu asi po (odhadem) 25 letech, kapitoly, které byly namluveny na kazetě, se mi vybavovaly téměř doslova a já jsem z hlavy mohla dokončit téměř každou větu. Je opravdu neuvěřitelné, jak silné stopy ve mě příhody šesti kamarádů zanechaly!
A co se knihy týče, je to kouzelné dílo! Nádherné a duši hladící. Při své práci v MŠ se mi dostává do ruky řada moderních knih pro děti a mnohé jsou opravdu dobré. Plné víl a skřítků, kouzelných zvířat i rostlin, dětí zlobících i napravených, ale málokdy se setkáte prostě jen s "dětmi". Bullerbyn je kouzelně naivní vyprávění o běžných radostech a strastech hodných a slušně vychovaných dětí žijících na venkově uprostřed lesů a přírody. Jak je možné, že to je tak dobré? I po tolika letech a pro tolik generací? Na tohle asi musí být spisovatel prostě génius, nic jiného mě nenapadá. Děkuji paní Lindgrenová!
Tohle je další z mé oblíbené série tzv. "milých knih". Kniha zpracovává zajímavé příběhy (historické) i pověsti vztahující se k různým stromovým kolosům v naší zemi. Příběhy jsou poučné, někdy veselé, mnohdy spíše smutné, ale téměř vždy "milé". Celá knížka je pohlazením po duši milovníka stromů a přírody a navíc je zelená :-). Tentokrát velmi oceňuji i mapku a do ní zanesené všechny stromy, o nichž je v knize řeč. Velmi jsem ale postrádala např. Lípu neviny na Buchlově nebo Ctiborův dub v Chřibských kopcích. Mé zamilované stromy na mých zamilovaných místech, jejichž legendy znám do puntíku. Přesto jsem doufala, že se v knize objeví. Tak snad v nějakém pokračování? :-)
Za mě fantastická příručka vhodná jak do domácností tak třeba do školy nebo do MŠ. Pomocí knihy určíte nejznámější druhy hmyzu žijícího v zahradách. Je plný názorných fotek, text je stručný a výstižný. Dělení je netypicky podle barev hmyzu, což vám naopak může urychlit jeho určení na zahradě. Za mě TOP a pořizuji domů.
(SPOILER) Tento druhý Poirot je pro mě netradiční v několika ohledech. Především je to díl, který jsem si pouštěla jako film mockrát, ale krom toho, že došlo k zaláskování a svatbě Hastingse, jsem si nikdy nezapamatovala, kdo byl pachatelem. Z toho vyplývá, že četbu jsem si užila a pachatel byl pro mě vlastně velkým překvapením. Rovněž zde byl celkem akční závěr místo typického poirotovského odhalení před "nastoupenou jednotkou", jak jsme u něj běžně zvyklí. A v neposlední řadě, uznávám, že to bylo asi vydáním, Poirot s Hastingsem si tykali, což by u přátel bylo sice logické, ale u těchto dvou pánů to působí naprosto nepatřičně.
Co se týče zápletky, opět agathovsky zamotané, každou chvíli podezřelý někdo jiný a závěr pro mě nečekaný.
Ačkoliv jsem tento díl měla vždy za jeden z nejslabších, když si v podstatě nikdy nejsu schopná zapamatovat pachatele, v knižní podobě mě případ opět docela chytl. Nicméně i tak by ode mě dostal max. 3,5*, kdyby to šlo. Nejde, takže opět z nostalgie k Agathe zaokrouhluji nahoru.
Za mě teda opravdu skvělá kniha! Koupili jsme ji do MŠ a 14 dní s ní intenzivně s dětmi pracujeme. Emoce dětem přibližuje moc hezky: chytají se, reagují a s nadšením si o nich povídají. I na první pohled složitější emoce děti díky pohádkám dokáží opravdu hezky pochopit. Plyšový žabák Ferda a jeho mouchy jsou pro děti absolutní lásky a s Ferdou se vítají už ve dveřích. Myslím, že to je opravdu moc hezká a užitečná kniha, skvěle promyšlená a plná inspirativních nápadů, doplňujících otázek a dětských názorů.
Prostě Agatha Christie! Ono možná není třeba ani nic víc dodávat. Já Agathu zbožňuju. Na jejích knihách a seriálu se Suchetem jsem vyrostla a neztrácí pro mě své kouzlo ani s přibývajícími lety. Tohle je první díl s Poirotem a i když jej z filmové podoby znám jako své boty, četbu jsem si užila. Poirot je zde vykreslený jako pěkný prevít, který z Hastingse dělá trošku blbce, ale co si budeme namlouvat, pro samotnou Agathu nikdy Poirot neměl být ukázkou ryzího charakteru. Líbí se mi, jak autorka dokáže rozvinout složitou zápletku na takřka pár stranách, což už dnes dokáže málokdo.
I když tento díl neřadím k těm nejlepším, četba to byla zábavná a kvalitní. A je super, že každoročně se dá Agatha propašovat do čtenářské výzvy :-).
Moc hezká příručka. Sice se neřadím mezi nadšence s dalekohledem v ruce, ale snažíme se to na zahradě ptákům zpříjemnit podobně intenzivně jako hmyzu.
Takže za mě knížka milá, přehledná, se spoustou užitečných rad především k problematice hnízdění. Jednotlivé druhy jsou logicky řazeny, oceňuji především zajímavosti. Jediné, co mě mrzelo, je absence nádherné sýkorky azurové, kterou jsem u nás nikdy neviděla, ale zároveň patří mezi mé nejoblíbenější ptáčky. Snad se mi jednou poštěstí.
Když jsem se pustila do knihy a už na první stránce se zalykala smíchy, uvažovala jsem, jaktože jsem knihu nečetla už mnohem dřív, třeba při mém Čapkovém období na střední, ale teď už vím. Na tohle prostě musíte být zahrádkářem! :-D. I když jsem tím sprostým zelinářem a košťálníkem a zelený pažit u nás prakticky neexistuje, královsky jsem se u knihy bavila! Mnozí autoři by se měli inspirovat u Čapka, jak psát humor, protože tahle kniha je skutečně geniální! A pokud člověk hodnotí Čapka, nelze nezmínit jazyk. Čeština v rukou Karla či Josefa vzkvétá a vyráží se svými křídly k nebesům. Je jako jídlo v rukou michelinského kuchaře. Vzniká něco, co nasytí vaši duši na dlouhou dobu dopředu a na co budete s obdivem vzpomínat u každé jiné knihy, kterou uvařil kuchař z vesnické hospůdky.
Ale božínku, tohle bylo hezké :-). A barevné! Hodně, hodně barevné! Mám ráda barvy a barevné obrázky :-). A barevná zvířátka :-).
Kniha je vhodná určitě pro zvídavé děti, kterým nevadí sem tam trocha latiny. Textu má poskrovnu, stránek taky, ale její kouzlo jsou barvičky. Rozhodně to je nejbarevnější encyklopedie zvířat na trhu, zároveň s nejnižším počtem stran :-D.
Myslím, že po téhle knize sáhnou především lidé, kteří mají pro lípu slabost - jako já. Lípa je strom nejenom nádherný, odolný, ale pro mě především neskutečně voňavý. Miluji vůni lipového květu spolu s bzukotem, který je s ní neodmyslitelně spjatý.
Kniha je příjemnou oddechovkou psaná s citem, láskou a obdivem k těmto listnatým magnátům. Já bych ale ocenila víc textu, klidně doplněný o nějakou legendu nebo např. i mapku, abych věděla, ve které části republiky se zrovna nacházíme. V zeměpise jsem totiž dávala pozor jenom někdy. Oceňuji i doplnění o kapitolu o jmelí. Jenom jsem doufala, že se zde dočtu i o nějaké lípě, kterou znám já a ke které mám vztah, ale bohužel. Trochu mě to mrzelo. Za to ale autorka nemůže. Hezká knížka.