Eicherik komentáře u knih
Edgar Allan Poe je můj oblíbený autor už od dětství. Z této konkrétní sbírky se mi hodně líbí asi třetina povídek. Jako největší nedostatek tohoto vydání vidím v tom, že neobsahuje moji nejoblíbenější povídku Berenice.
Velmi zajímavé, uvěřitelné a obsahově dostatečné pojednání o uherské hraběnce Alžbětě Báthoryové. V šestnácti kapitolách nás autor seznámí s dobou, osobnostmi a intrikami Uher přelomu 16. a 17. století. V páté kapitole se seznámíme také s valašským knížetem Vladem III. Draculou řečeným též Vlad Tepes. Koho zajímá skutečný osud temné ženy přezdívané Čachtická paní, tomu tuto publikaci doporučuji.
Z hlediska provedení nejsou Nevysvětlitelné záhady napsány zrovna extrémně přitažlivou formou. Možná by tomuto druhu literatury prospěla také alespoň nějaká, byť třeba jen skromná obrazová ilustrace. Některé kapitoly byli pro mě zajímavější a některé méně. To je ale naprosto individuální. Za sebe bych vyzdvihl jako zajímavé třeba Nedotknutelní, Hrobka bez času, Neklidní mrtví, Rozplynuli se ve vzduchu, Pohlceni zemí, Bájná zvířata, monstra a fantómy..... Nevysvětlitelné záhady beru jako knihu pro zábavu. Sám některým věcem věřím, ale myslím si, že jen jedna tajemná věc z tisíce je pravá. Na závěr dodám ještě jednu větu z knihy: "Nevěřme všemu, ale také nic nezavrhujme."
Temné vize jsou takovým průměrným souborem hororových a fantasy příběhů. Nejlépe hodnotím povídku Metastáza. Nadějnou se jevila ještě ta s názvem Iversonovy jámy, ale druhá část příběhu nesplnila zcela moje očekávání.
Mám rád soubory hororových povídek, ale tahle sbírka byla dosti bídná. Nejvíce se mi líbil lovecraftovský Tlouštík.
Myši Natálie Mooshabrové jsou takovou bizarní smutnou groteskou. Líbily se mi ty donekonečna se opakující motivy. Konec mohl být trochu jiný. Tohle je jedna z knih, po kterých zbude smutek na duši.
Tato kniha populárně naučnou formou předkládá čtenáři mnoho pojmů z psychiatrické profese a zároveň ze světa magie. Vše je prokládáno skutečnými a stručnými příklady z psychiatrické praxe. Obsahově mi tento počin připadá velmi bohatý. Ačkoli je tato kniha psána v duchu ateistickém, může posloužit lidem praktikujícím magii k oddělení zrna od plev.
Z této knihy mám trochu rozporuplné pocity. Velmi se mi líbilo umístění děje do léčebny pro dlouhodobě nemocné a většinou nevyléčitelné pacienty. Autorka velmi pěkně popsala prostředí a velmi umně vykreslila většinu postav celého příběhu. Občas se mi ale některé postavy pletly. Ovšem nejvíc mě zklamala zápletka a konečné vyústění příběhu.
Jediné, čím je tato kniha zajímavá je, že poprvé vyšla v roce 1957, protože jak mě v dobrém poučil kamarád Encyklopedie, tak v letech 1948 - 1958 byla detektivka v Československu odmítnutým žánrem.
Jupiter s pávem je podprůměrná špionážní detektivka. Nejhloupější byl systém, kterým si protistátní skupina předávala mezi sebou zprávy. Vrcholem byl kouřící agent v restauračním zařízení. Milé bylo setkání hlavního hrdiny s maminkou.
Páté roční období je další případ Malin Forsové, která naslouchá hlasům vyšetřování. V tomto příběhu se dostaneme také k osudu Marie Murvallové, který byl už naznačen v předchozích dílech. Čtení je to tentokrát drsnější a patří určitě k vrcholům této povedené série.
Jarní mrtví je detektivka se silnými prvky vztahového románu. To je také jeden z důvodů, proč se mi knihy z této série tak líbí. Taky se mi zdá jako dobrý nápad, že v příběhu promlouvají mrtví. Třetí díl se mi líbil o malinko více a už se těším na ten pátý.
Zatím poslední díl této velmi povedené série se mi opět líbil. Přibližně předposlední část knihy byla trochu utahaná, ale celkově má tento román hodně vysokou kvalitu. V příběhu je toho ještě hodně nedořešeného, takže zbývá počkat, jestli se dočkáme dalšího pokračování.
Vermontské psycho je čtení pro patnáctileté slečny. Já se k tomuto románu dostal přes knihobudku, jinak by se mi těžko dostal do rukou. U knihy je v době, kdy píšu tento komentář štítek "duchařské romány", s čímž naprosto nemohu souhlasit. Líbilo se mi, že se děj knihy odehrává ve třech časových rovinách. Na závěr pochválím vcelku povedený obal.
Podzimní vražda mi naprosto sedla. Velmi mi vyhovuje autorův styl psaní. Takhle si představuji dokonalou detektivku.
Přesto, že nedávám knize plný počet pentagramů, jsem s tímto souborem povídek spokojený. Nejlepším bombónkem z téhle temné kolekce je pro mě povídka Život a dílo baronky Mautnicové. Ke kladnému hodnocení samozřejmě nahrává to, že se děj všech příběhů odehrává v Praze, i když některé působí, že jsou na Prahu přešité. Kniha je výtvarně pěkně zpracovaná a velmi se mi líbí mapka na zadní straně vazby. Nepřekvapilo by mě, kdyby se jednou stala Praha Noir kultovní antologií, a nebo kdyby se časem objevila kniha Praha Noir II. V Praze je ještě temných míst dostatek.
Anotace k románu Synové člověka byla lákavá, ale kniha tak docela nesplnila moje očekávání. Hned od začátku na mě nezvykle působilo všudypřítomné, až soudružské tykání, ale to je dáno kulturním prostředím Islandu. Naprosto nečekaná byla sci-fi složka této detektivky. Dvojice detektivů mi zatím k srdci nepřirostla, ale konec příběhu se mi líbil. Určitě zkusím i pokračování.
Relikviář je taková pohádka pro dospělé. Nicméně mnoho z popisu podzemí a jeho obyvatel je dle autorů pravdivé. V autorské poznámce se píše: "Odhaduje se, že v rozlehlé soustavě tratí, tunelů metra, prastarých vodovodů, uhelných slují, starých stok, opuštěných stanic a čekáren, nepoužívaných plynojemů, starých strojoven a na dalších místech v tajemném podzemí Manhattanu žije nejméně pět tisíc lidí." Což je údaj velmi šílený. A do části tohoto tajemného a děsivého prostředí nás zavede zvláštní agent FBI Pendergast. Román se mi líbil a těším se na další pokračování.
K přečtení téhle knihy mě zlákala obálka. Síť je švédská detektivka, ale poměrně starého data a tím pádem jiného ražení, než na jaký jsme od mladších autorů zvyklí. Rozhodně to není na škodu. K poznání hlavního hrdiny inspektora Van Veeterena bude potřeba více případů. Zatím mohu jen konstatovat, že rád žvýká párátka. S knihou jsem spokojený a těším se na další díly.
Relikvie je taková dobrodružná detektivka v které dobrodružná složka jednoznačně převládá. Na začátku knihy nás čeká Amazonská džungle a dále pak New Yorské muzeum s rozlehlým a nepřehledným podzemím. Hlavní postavou románu je zvláštní agent FBI Pendergast. Je to sympatický gentleman, kterému nechybí kuráž a rozhodnost a kterému v jeho nelehkém úkolu, zastavit vraždící bestii pomáhají poručík DAgosta, postgraduální studentka Margo Greenová a doktor Frock. Relikvie je parádní úvodní díl téhle napínavé série a už se těším na další pokračování.