elenai komentáře u knih
Oproti minulému dílu méně epický, zato srdceryvný, šokující a nečekaný. Chyběl mi nějaký hlavní vypravěč, tak jak tomu bylo v předchozích dílech. A to střídání kresby mi rovněž příliš nesedlo. Ale samozřejmě už se nemůžu dočkat dalšího dílu, protože konec byl relativně otevřený.
Obyvatelé Mýtova se dostali do fáze velké války proti nepříteli. Co na to říct? Bylo to velké, to hlavně. Celkem i promyšlené. Šípková Růženka, jakkoliv si ji nemůžu z předchozích dílů vybavit, nyní hraje velmi důležitou roli. Popelka u mě poskočila v TOPce oblíbenců na přední příčky - krásná, odvážná a velmi vtipná děvčica! Doufám, že se s ní ještě potkáme v některém z dalších dílů. A vůbec, byla jsem přesycená emocemi. Modrák a Wolfi klasicky naplnili má očekávání, ale kdo mě překvapil, byl Krásný princ. Všechna čest! Jen mi přišlo, že mohl být Willingham velkorysejší a přidat pár (desítek) stran navíc, jít víc do hloubky a rozvinout děj kolem některých klíčových událostí.
Autorka je mi svým smýšlením velmi blízká. Chtěla bych šťastné a spokojené děti, protože vím, že tak budu šťastná i já. Ovšem docela mi vadil fakt, že uvedené hrozby lidského kontinua jsou čistě hypotetické a vědecky nepodložené.
Příběhy z pohledu dětských hrdinů mám ve velké oblibě, ať už na konci zmiňovaný Podivný případ se psem, tak Ten, kdo stojí v koutě. Dobré ráno, Harri je sice prvotina, ale velmi povedená, a může tak směle konkurovat dvěma výše uvedeným. Naivní a řekněme fantaskní nazírání ústředních protagonistů na svět ostře kontrastovalo se slangem a celkovým vyjadřováním dnešní mladé generace. Harrimu jsem držela palce a tajně doufala, že se splní všechny jeho prázdninové sny. Konec jsem kvůli rozesetým indiciím tušila a kvůli tomu jsem nechtěla knihu dočíst, ale stalo se a musím na Harriho pořád myslet.
Mám ráda knihy, ve kterých lidé sdílejí své zkušenosti, obvzlášť pak z cizích zemí. Myslela jsem si, že o Velké Británii toho vím hodně, ale paní Damijo mě utvrdila o opaku. Především se mi líbil popis svátků, které se slaví, a o nichž jsem neměla ani tušení. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla kniha delší, a ráda se k ní zase vrátím.
Měla jsem chuť na nějakou detektivku, která by ladila k pošmournému počasí venku. A nebyla jsem zklamaná! Detektivní zápletka sice byla taková průměrná, ale děj byl svižný a dynamický, takže za mě spokojenost. A co je třeba vyzdvihnout, jsou ústřední postavy - Jackaby a Abigail jsou prostě báječní! Je mezi nimi chemie a jejich dialogy mají jiskru. Trošku se mi nelíbily některé použité výrazy, které dle mého nekorespondují s mluvou 19. století, ale jsem schopná je vyfiltrovat. Každopádně se těším na další pokračování!
Při čtení jsem si často kladla otázku, co bych dělala na místě členů sonderkomanda já. Bylo určitě těžké bojovat za někoho jiného než za sebe, a přesto se tito lidé snažili šířit kolem sebe alespoň poslední zbytky lidskosti. Jako matku mě některé pasáže rozbrečely, byly srdcervoucí až odporné. K SS nemám, co bych řekla. Nemůžu je ani nazvat zvířaty, protože bych urazila všechna zvířata na světě. Byli nejhoršími monstry, špínou a sotva se mohli nazývat lidmi. O to hrůznější mi přijde, že mnoho z nich vyvázlo bez trestu, a někteří si žili krásný a spokojený život. Hnus!
Hvězdu dolů dávám za konec. Oproti předchozím částem mi přišel takový... hm, trochu spíchnutý horkou jehlou.
Jedním slovem ZKLAMÁNÍ... Tak jsem se na tu knihu těšila, ale bohužel z ní čiší mnoho začátečnických chyb. Autorka se do příběhu neuvěřitelně zamotala a učinila jej nesnesitelně rozvleklým. Myslím, že by tomuto příběhu bohatě stačila forma povídky. Takhle veškeré nápady vyletěly zbůhdarma komínem v této pro mě nečitelné směsce.
Na knihu jsem byla opravdu zvědavá. Holokaust je téma, které by neměl minout žádný čtenář i nečtenář. A jak vnímám tuto knihu? Příběh Miky a jeho rodiny byl samozřejmě strašný, ale jelikož je to příběh v podstatě vymyšlený a autorka jej sama neprožila, nepřišel mi tak sugestivní jako jiné knihy od přímých svědků těchto strašlivých událostí - např. Deníky Helgy Weissové nebo Rivky Lipszycové apod. O to víc mě, na rozdíl od většiny, zasáhla více druhá část. Eva Weawer je 2. světové válce generačně vzdálena, ale velmi dobře se jí podařilo popsat pocity Maxe a Mary, asi právě proto, že je uvědomělá Němka, které není historie jejího národa lhostejná.
Konec knihy měl hořkosladký nádech, jenž vzal za srdíčko.
Kdyby to nebylo tááák roztahané... Knihu bych zkrátila na polovinu a bylo by to tak akorát. Námět mě nijak extra neoslovil a vzhledem k tomu, že nesnáším hady... Br! Namísto Helgiho a Leifa mě nejvíce zaujal osud Hakana Básníka a Ragenhildy, tak si představuju příběh z pravé vikingské ságy.
Zajímavá kniha, která čtenáři umožní vhled do světa francouzské společnosti a její gastronomie prostřednictvím osobního příběhu Karen le Billonové. Občas jsem měla tendenci pár stránek přeskočit, protože některé věci byly omílány zbytečně sáhodlouze. A moc bych si přála, aby naše školní jídelny vypadaly jako ty francouzské cantine, hned by děti na obědy chodily raději. Bohužel to zůstane jen u přání. Tak jako tak mi bylo vnuknuto docela dost nápadů, jak své dítko nabudit na nové chutě a způsoby stravování. Pokud se vám nechce číst celá kniha, na konci je shrnutí deseti základních stravovacích pravidel a užitečných tipů.
Ze začátku jsem se velmi dobře bavila. Ačkoli zde bylo hodně popisu, tak byl psán čtivě a zábavně. Dýchla na mě atmosféra jedničky, kterou mám nejraději. Ale zhruba v polovině se to nějak zvrtlo a knihu jsem dočítala jen z úcty k hlavním postavám. A taky jsem chtěla vědět, jak to dopadne se Sedzivojem. Je mi také líto, že Stáňa s Kateřinou byly kvůli Monice upozaděny. A dějová linie Arminia a Lászla mi přišla totálně zbytečná. Suma sumárum - jako trilogie velmi obstojné, ovšem samostatně je díl lepší průměr.
Zvláštní knížka. Ještě jsem se s něčím takovým nesetkala. Skandinávská literatura mě ale nepřestává překvapovat. V tomto případě příjemně. Akorát si nejsem jistá žánrem. Že by ekvivalent pro finské podivno? :)
Přibyla další princezna, takže se tloušťka knihy musela logicky navýšit, aby dostaly prostor již čtyři hlavní hrdinky. A musím uznat, že autorka jim věnovala veškerou svou pozornost a každé uštědřila notnou dávku utrpení. Stejně tak jejich mužským protějškům.
Ale to vyvrcholení... to vyvrcholení! Byla jsem napnutá jak struna, sakrovala jsem a v několika momentech jsem si říkala, že to prostě nemůže skončit pohádkově dobře.
*SPOILER*
Ale nakonec ano. :)
*KONEC SPOILERU*
Na konci mě jímala velká nostalgie. Cinder, Kai, Scarlet, Vlku, Cress, Thorne, Winter, Jacine (i když jsi celkem prevít) a Iko - budete mi chybět. Bylo moc hezké s vámi strávit tolik hodin času, které nikdy nebudu považovat za promarněné.
A ještě bych ráda zmínila Levanu - autorka vypustila v poslední knize několik zajímavých střípků, které mě nalákaly na to přečíst si v budoucnu Nejkrásnější. Záporačky mě prostě fascinují. :)
Trpím přesně těmi problémy, které popisuje autorka, a tak jsem si nejspíš myslela, že mi trochu pomůže změnit můj postoj k sobě samé. Mno... tak nevím, jestli se to úplně povedlo. A ani jsem nevěřila tomu, že ta kniha bude samospásná. Zase tak naivní nejsem. Paní Měřínské přeju tu spokojenost sama se sebou a vnitřní harmonii. Já si tu svou budu muset ještě hledat. :)
Přečtení mi trvalo trapně dlouho, bohužel nějak nebyl čas a taky přišla malá čtecí krize. Nějak jsem se nemohla prokousat přes tu pouštní část, která zabírala značnou část knihy. Ale následující události jsem zhltla na jeden zátah v autě, nedbaje na nevolnost. Bylo to skvělé, akční, strašné a srdcervoucí. Meyerová přitvrdila v krutosti a násilí a rozrůstající se družinu kolem Linh Cinder docela zocelila. Navíc získáváme díky doktoru Erlandovi nové informace o letumóze, která se stává čím dál nebezpečnější.
A co tedy dodat? Tradičně kniha končí velmi otevřeně, takže nemůžu udělat nic jiného než sáhnout po Winter, kde se konečně uzavřou osudy našich milých i nemilých hrdinů.
Scarlet přesně navazuje na konec Cinder. Jak už název napovídá, setkáme se zde s novou hrdinkou - sličnou zrzkou Scarlet Benoitovou, která je tak trošku horká hlava. Do všeho se vrhá, aniž by trochu přemýšlela nad důsledky svého jednání. A občas je tedy úžasně naivní. Na rozdíl od Cinder, která se konečně vyloupla z vystrašené holčičky do rozumně uvažující dívky. A je i celkem vtipná. Velmi se mi líbily její slovní přestřelky s Carswellem Thornem. Toho chlápka buď milujete, anebo nenávidíte. Já se přikláním k tomu prvnímu. :) Nesmím ještě zapomenout na Vlka, který je dle mého zatím nejlépe propracovanou postavou, co se týče emocí, a zdá se mi z celé party nejvyzrálejší a nejrozumnější, čímž si získal první příčku v mém pomyslném žebříčku.
Je až zarážející, co v Levných knihách objevíte za klenoty. Kniha vás vyprovokuje k tomu, abyste se zamysleli nad sebou a svými blízkými, tím, co skutečně od života chcete. A uvědomíte si, že k tomu opravdu stačí méně, než si myslíte. Christine a Asha mi svými radami a názory sice sdělily, co už dávno vím: Tedy že mám být sama sebou a řídit se svými instinkty. Ovšem díky přečtení jejich knihy jsem zase začala více hloubat nad tím, co si v životě zjednodušit a vylepšit ke štěstí svému a celé své rodiny. Některé jejich tipy určitě využiju.
Edit 2021: Letos, kdy jsem se razantně rozhodla změnit svůj život, jsem po knize opět sáhla. Po jejím přečtení jsem se utvrdila v tom, že jdu tou správnou cestou. V knize jsou skvělé rady. Od přístupu k dětem, povinnostem, jídlu, šetření, plánování akcí, no zkrátka už se těším, až je budu aplikovat v praxi.
Že bych já někdy četla YA literaturu? Myslela jsem si, že to není nic pro mě, ovšem díky doporučení jedné booktuberky jsem do toho šla. A jaké mám ze Cinder pocity?
Vzhledem ke svému věku nebudu v takové euforii jako ostatní. Nicméně určitě nelituju koupě. Krásně jsem si při četbě odpočinula a užívala si tu nenáročnou, a přesto velmi zajímavou zápletku. Co kvituju především, je originální zpracování klasické pohádky včetně romantické linky a prostředí, do kterého autorka příběh zasadila. Z postav si moje sympatie získali doktor Erland a Iko a doufám tedy, že se s nimi ještě setkám. U Cinder jsem na vážkách, zatím se jeví jako vyjukané ošklivé káčátko, ale věřím, že má velký potenciál a určitě u ní dojde k významnému vývoji její osobnosti.
Knihu beru jako úvod do celé série, a proto si pět hvězd schovávám na další pokračování, které je údajně ještě lepší. Jsem velmi zvědavá a dost se těším, opět se ve mně totiž probudila -náctka a romantická duše. :)
Bohužel už se mi nepodařilo sehnat český překlad, tak jsem koupila za pár kaček originál a musím říct, že je to báječná záležitost!
100% za krásné zpracování - když jsem z toho amerického sundala přebal, jenom jsem áchla, tak je nádherné.
100% za nápad - knihkupectví je moje nejoblíbenější místo, ale je fakt, že se v něm dá potkat hodně exotických zákazníků, kteří mají různá pikantní přání. Je skvělé, že se někdo odhodlal vydat knihu i o téhle sortě lidí.
100% humor - hlavně pro knihomoly teda.
Plus jsem si tedy ještě procvičila angličtinu a zjistila jsem, že na tom nejsem zase tak mizerně, jak jsem si myslela. :-D
Je to knížka, kterou nemusíte číst celou. Třeba si oblíbíte nějakou část a tu budete číst pořád a pořád dokola, ale i to je super, hlavně když vám spraví náladu. :)