ElessaRiverbow
komentáře u knih
Příště bez citronu
Lucie Mečířová
Ze začátku to bylo hodně čtivé a zajímavé, ale postupně mi připadalo, že se to začíná čím dál tím víc tahat a příběh jakoby ztrácel tu jiskru, kterou měl na začátku. Stejně tak to bylo s hlavní postavou Nancy, kterou jsem si po pár stránkách moc oblíbila, ale zhruba v polovině knihy se začala chovat nelogicky a její chování jsem přestala chápat. Zbytek postav byl celkem meh. Další věc, kterou moc oceňuju, ale nakonec mi začala lézt na nervy, jsou psychologické vsuvky na začátku kapitol. Konec mě bohužel taky vcelku zklamal, přišel mi takový uspěchaný a nedokončený.
Moře nestvůr
Rick Riordan
Stejně jako u prvního dílu - bavilo by mě to víc, kdybych byla mladší. I tak to ale bylo lepší, než první díl. Kniha byla čtivá, takže jsme si měla za pár dní přečtenou. Percyho a Annabeth jsem si oblíbila o něco víc, ale ostatní postavy byly bohužel nemastné neslané. Konec byl hodně zajímavý a jsem zvědavá na pokračování.
Nejchladnější dívka ve Městě chladu
Holly Black
Od autorky jsem už četla Krutého prince a moc se mi líbil. Proto jsem měla velká očekávání, která byla nakonec splněna. Kniha byla čtivá a zajímavá, moc se mi líbilo zpracování upírů. Nápad s městy Chladu byl hodně dobře vymyšlený. Tana mi byla sympatická a rychle jsem si jí oblíbila. Stejně tak i Gavriel byl skvělá postava. Ten postupný vývoj vztahu mezi nimi byl moc hezký. Jen tedy ten konec byl takový nic moc a neuzavřený.
Čarodějova nevěsta 4
Kore Yamazaki
Konečně se zde dozvídáme něco o Eliasovi a jeho minulosti. Taky se tu více rozvíjí vztah mezi Čise a Eliasem, na který jsem v budoucích dílech hodně zvědavá. Moc se mi líbila část, kdy si Čise vyrábí hůl a pak část s liškou, která mi vykouzlila úsměv na tváři. Díky otevřenému konci se moc těším na pokračování.
Čarodějova nevěsta 2
Kore Yamazaki
Skvělé pokračování, do kterého jsem se pustila hned po přečtení prvního dílu. Příběh se hezky rozvíjí, objevují se tu nové postavy a Čise se vyvíjí. Objasňují se tu některé věci z prvního dílu a zápletka je skvělá.
Duch lásky
Rita Rainville
(SPOILER) I když mi poslední dobou nevadí číst erotické knihy, Harlekýnky jsem nikdy moc nemusela. Předtím jsem jim už dávala dvě šance a pokaždé jsem knihy odložila. Díky bingu jsem se tedy překonala a sáhla po příběhu, o kterém jsem si myslela, že mě bude bavit. Bohužel mě to ale nebavilo a jediné, co mě zajímalo, byl duch. Marcy byla sympatická, i když někdy mi připadala trošku hloupá a naivní. Ale Nick byl pro mě jeden obrovský red flag - už od první chvíle chtěl Marcy akorát dostat do postele; i když spolu nebyli, tak mu vadilo, že by se na ní nějaký jiný muž díval nebo s ní spal; nejradši by ji zavřel do baráku aby mu neutekla. Nedokázala jsem pochopit, jak se do něj Marcy mohla zamilovat. I když měla kniha 150 stran, trvala mi přečíst téměř týden, protože jsem ji neustále odkládala.
~ 1,5/5 ~
Odkaz lidské mysli
Radek Sterakdary Starý (p)
Wow, tohle bylo vážně něco! Příběh mě bavil už od první věty, a i když jsem se ze začátku nemohla v knize zorientovat, rychle jsem se začetla. Stránky ubíhaly a děj byl zajímavější a zajímavější. Celé to bylo hodně dobře vymyšlené. Drey a Eled mi přišli sympatičtí a oblíbila jsem si je už na začátku. Když se v příběhu objevil Aty, ihned se z něj stala moje nejoblíbenější postava. Alvu jsem nesnášela, ale na konci mi jí bylo trošičku líto. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla kniha delší nebo měla pokračování. Navíc ty obrázky v knize - dokonalost. Od autora mám doma od Vánoc první díl Arily a po přečtení téhle knihy jsem si jistá, že se do ní brzy pustím.
Moc děkuji @endlessbibliophile a @humbook za poskytnutí e-knihy k recenzi
A hvězdy mi daly tebe
Karen McQuestion
To, že jsem úplně zapomněla, že jsem knihu přečetla, myslím dostatečně ukazuje, jak moc se mi kniha (ne)líbila. Sice se rychle četla, ale přišlo mi, že ani nevnímám, co se tam děje. Všechny problémy se tam až moc jednoduše vyřešily a posledních 100 stran bylo podle mě až moc přitáhnutých za vlasy. Emma mi přišla strašně nesympatická. U většiny postav, až na Průzkumníka, to bylo podobné. Celkově je to za mě celkem velké zklamání.
Pasažérka
Alexandra Bracken
Cestování časem? Ano, prosím! Tahle kniha byla něco úžasného. I když bylo prvních pár kapitol nezajímavých a četly se strašně pomalu, po první cestě do minulosti se to zlomilo a já obracela jednu stranu za druhou. Moc jsem si oblíbila část, kdy jsou na moři. Etta byla skvělá sympatická postava a Nicholase jsem měla taky moc ráda. Konec skončil otevřeně a napínavě, takže se rozhodně někdy pustím do dalšího dílu.
Netvor
Alex Flinn
Retellingy mám moc ráda, ale tento mi z nějakého důvodu nesedl. Sice stránky rychle utíkaly, ale příběh jakoby mě minul a vůbec nezaujal. V první polovině jsem se do čtení někdy musela i nutit, naštěstí ta druhá už byla o něco lepší. Postavy byly také nic moc, ale nakonec jsem si oblíbila Lindy. Na film se chci podívat, ale co mi říkala kamarádka, tak to moc podobné asi není.
Třeťák
Ella Fever
Když jsem knihu zahlédla v knihovně, hned jsem věděla, že si ji musím přečíst. Zaujalo mě téma a byla jsem zvědavá, jak bude příběh napsaný. A byla jsem z něj opravdu hodně nadšená. Četlo se to samo a na konci mě mrzelo, že to není delší. Také se mi líbil nápad s oddělením pohledů pomocí jinak barevných stránek. Míša byla sympatická, Erika celkem taky, ale u Radky jsem moc nepochopila, že se pak začala chovat jako kráva. Bohužel všechny ty plusy, které ode mě kniha získala, se vyrovnaly s mínusy. V první řadě bych chtěla zmínit překlepy, které mi v knize opravdu vadily. Takové množství vynechaných mezer, chyb a podivných odstavců před „a“ jsem ještě neviděla. Jako další velké mínus jsou drogy a alkohol, které tady mají až příliš moc prostoru a přijde mi, že jsou tu vyobrazené jako něco, co je v pořádku. Celkově to byl dobrý příběh, ale měl bohužel své mínusy.
Koruna
Kiera Cass
Mnohem lepší než předchozí díl. Četlo se to stejně dobře a děj odsýpal, ale v tomto dílu mi přišlo, že je mnohem víc akce a některé z postav jsem si oblíbila mnohem víc. Například Eadlyn, která se během čtení měnila k lepšímu a byla tak mnohem sympatičtější, nebo Kile či Josie, která mě na konci mile překvapila. Jelikož jsem měla romantickou linku vyspoilerovanou, věděla jsem, jak to dopadne. Kdybych ji ale nevěděla, pravděpodobně by to pro mě bylo velké překvapení. Samozřejmě, na předchozí trilogii Selekce to nemá, i tak to však byl příjemný návrat do tohoto světa, který mi vytvořil úsměv na tváři.
Sešli se v Bagdádu
Agatha Christie
Většinou, když čtu knihu od A. Christie, očekávám, že se v ní objeví Poirot. I tady jsem celou knihu čekala, až se objeví, bohužel však marně. Ne, že by byla kniha kvůli tomu automaticky špatná, ale postavu Poirota mám moc ráda a jeho geniální odhalení vždy miluju. Tady je hlavní hrdinkou Victoria, kterou jsem si za celou knihu vůbec neoblíbila. Vadilo mi její chování a přístup. Co se týká děje, ze začátku se kniha strašně vlekla a než se tam něco stalo, uběhlo zhruba sto stran (takže téměř polovina knihy). Zápletka byla zajímavá a knihu jsem dočítala jen kvůli tomu, abych zjistila její rozuzlení. Přesto jsem však byla vcelku zklamaná - kdo v tom má prsty jsem tušila zhruba od poloviny. Některé knihy od autorky naprosto miluju a čtu je víckrát, ale tahle mezi ně patřit rozhodně nebude.
Z vůle Luny
P. C. Cast (p)
Ještě, než jsem si pořádně přečetla anotaci, čekala jsem nějakou miloučkou romantiku a vlkodlaky, hlavně díky obálce. Dostala jsem však postapokalyptický svět, zajímavé postavy a pěkně vymyšlený nápad propojení lidí se psy, a jsem moc ráda. I když by tedy knize neuškodilo, kdyby měla o půlku méně, jelikož zhruba první dvě třetiny mi přišly téměř o ničem a nemohla jsem se začíst. Mari byla sympatická, stejně tak i Nik, ale u toho jsem na začátku měla divný pocit. Kapitoly z pohledu Mrtvého zraku se mi nelíbily. Celkově tu postavu jsem neměla vůbec ráda. Taky jsem nesnášela Thaddeuse, kterého jsem chtěla každou chvíli praštit. Romantická linka mezi Mari a Nikem byla předvídatelná. Až na konci mi došlo, že existuje i další díl, a přemýšlím, že bych si ho přečetla, protože chci vědět, co se stane dál.
Solitaire
Alice Oseman
Doufala jsem, že rok 2021 uzavřu nějakou úžasnou knihou, ale bohužel to se nestalo. Po dočtení mi zůstal maximálně velký otazník s otázkou 'Co že jsem to teď dočetla?' Do knihy jsem šla s tím, že jsem netušila, co mám díky anotaci, která mi nic neřekla, čekat. Ze začátku mi dělalo strašný problém se začíst, téměř nic se nedělo a hlavní hrdinka mi byla nesympatická. V některých chvílích jsem si říkala, že knihu prostě nedočtu, ale nakonec jsem to nějak přežila. Jediné, co mě při čtení drželo byl Solitaire a snaha zjistit, kdo za tím stojí, což jsem k mému zklamání bohužel odhadla (a stejně tak jsem odhadla i důvod, proč vznikl). Tori byla většinu času na facku, když už to vypadalo, že se vzpamatovala, tak se opět začla chovat hrozně. Michael byl v pohodě, i když někdy jsem nad jeho chováním taky kroutila hlavou. Trochu to zachránil konec, kde už byla nějaká ta akce, ale bohužel jinak nic moc.
Tíha vesmíru
Jennifer Niven
Od autorky jsem už dříve četla Všechny malé zázraky, které i přes to, jak moc je kniha ostatními vychvalována, pro mě byla takový lepší průměr. Proto jsem nejdříve nevěděla, jestli mám této knize dát šanci, ale nakonec jsem ji přečetla jedním dechem. Příběh mi přišel zajímavý, hodně jsem se dozvěděla o prosopagnosii, o které jsem do přečtení moc nevěděla, a celkově byla kniha hodně čtivá. Libby i Jack mi přišli sympatičtí, i když Libby jsem si zamilovala o něco málo víc. Konec mi přišel sladký a přesně takový, jaký jsem si u knihy představovala.
Hodný holky umírají první
Kathryn Foxfield
Tahle kniha byla můj úplně první YA thriller a teď trochu lituju, že jsem po nějakém už nesáhla dříve, protože tento žánr mi naprosto sedl. Už od začátku se v knize něco dělo, atmosféra byla dokonalá až mi běhal mráz po zádech a zjišťovat jednotlivá tajemství mě bavilo. Jen tu na mě bylo moc postav, které i když byly zajímavé, tak jsem se s nimi pořádně nesžila. A další menší problém byl konec - přišel mi až moc uspěchaný a takový nezakončený.
Klan
Adrienne Young
(SPOILER) Původně jsem chtěla knihu hodnotit 3/5, protože to bylo takové průměrné fantasy oddechové čtení, ale pak jsem si vzpomněla, kolik chyb tam bylo, a musím strhnout jednu hvězdičku. Pokud máte knihu v plánu číst, nedoporučuji vám číst anotaci, protože je plná spoilerů. Kniha se čte rychle, hlavně ale kvůli velkému písmu. Ke konci jsem byla hodně skeptická, protože se měla odehrát ještě celá bitva, ale do konce mi zbývalo zhruba posledních čtyřicet stran, ani ne. Také jsem čekala, že někdo v boji zemře, ale všichni záhadně přežili a kniha končila happyendem. Co se týká hlavní hrdinky, Eelyn byla vcelku snesitelná, až na její myšlenky, že by všechny nejradši zabila, to mě hodně vytáčelo. Ostatní postavy byly v pohodě. Romantická linka mezi Eelyn a Fiskem byla ale fajn, i když kdyby kniha byla bez ní, vůbec by mi to nevadilo.
Meta
Pavel Bareš
Kniha mě zaujala hlavně svojí anotací a pozitivním ohlasem od čtenářů. Zpočátku mě trochu iritovala hovorová čeština, protože na ní nejsem v knihách zvyklá, ale po několika kapitolách jsem si už zvykla. Hlavní hrdinka byla sympatická, stejně tak i její kamarádka Debie. Hodně zajímavé byly Lenčiny vsuvky „fun facts“, které se sem tam objevily. Konec byl pro mě nečekaný a překvapující.
Mrazivá kletba
Jen Calonita
Někdo říká, že je kniha podobná filmu, někdo že je úplně odlišná. Já se přikláním k první možnosti, protože stejný byl nejen konec. A to byla snad jediná věc, která mě na knize zklamala. Začátek sliboval moc povedený příběh, ale čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc jsem v tom viděla film. Anna a Elsa mi přirostly k srdci více než ve filmu. Co se týká Hanse, toho filmového jsem chtěla praštit, ale jeho knižní verzi půjdu ubodat rampouchem. Jinak je to ale milé oddechové čtení na pár večerů.