ElikaS komentáře u knih
Když jsem viděla, že vyšel třetí díl Uthreda, měla jsem obrovskou radost, protože tahle série si mně získala. Líbí se mi, jak autor kombinuje historická fakta s parádním a dobrodružným příběhem. Oceňuji i závěrečné vysvětlení historických souvislostí.
Příběh je, jak už jsme zvyklí s předchozích dílů celkem drsný a plný překvapivých zvratů. Nechybí ani skvělá interpretace Vasila Fridricha, takže i třetí díl můžu jen doporučit! Doufám, že brzy vyjde další díl.
Tak tohle se mi moc líbilo a knížku jsem si užila. S tímto tématem jsem se setkala vůbec poprvé a neměla jsem vůbec ponětí, že něco takového probíhalo. Takže jsem ráda, že jsem se zase něco zajímavého dozvěděla, navíc v tak příjemné podobě.
Příběh byl silný, dojemný a zajímavý. Ze začátku mi chvíli trvalo začíst se a zorientovat se ve všech postavách. Ale vzhledem k tomu, ze každá hrdinka byla úplně jiná, celkem rychle jsem se chytla. Osobně se mi nejvíc líbil příběh Frances, ale všechny hrdinky měly neco do sebe.
Jediné co bych vytkla, byl za mě konec. Klidně bych věnovala víc času tomu, jaké byly další osudy žen. Bylo to vzaté hodně hopem.
Ale celkově doporučuji.
I poslední díl série jsem si moc užila. A je mi trochu líto, že už celá série skončila. Hanku, Rafana i Sváťu jsem si oblíbila a každé jejich dobrodružství mě moc bavilo.
Poslední díl měl snad všechno - napětí, dobrodružství, zase nový svět, zase nové tvory, byl dojemný a něžný. Prostě paráda!
Už teď se těším, až budeme číst se synem :-)
Ani v osmém díle série neztrácí své kouzlo. Autorka přichází stále s novými nápady a knížky si udržují něhu, která pohladí po duši, napětí i dobrodružství.
Tentokrát jsme u Lidky viděli, kam vede opičí láska a rozmazlování. Upřímně mě dost překvapilo, kolik je jí Hanka ochotna projevit soucitu. Já jí měla plné zuby hned od začátku a ani na chvilku mi jí líto nebylo. Naopak si myslím, že se na ní klidně mohlo i přitvrdit.
V minulém díle jsem v recenzích často četla, že čtenářům chyběl Sváťa, ten mi tolik nechyběl. Ale bylo mi to líto, že v tomto díle téměř není Rafan. Toho jsem si oblíbila. Každopádně jeho nepřítomnost mi vynahrazoval Spiripyr, který mě opravdu bavil.
Parádní díl. S přibývajícím věkem hlavních hrdinů příběh postupně zvážňuje a to mě baví. Moc mě bavil příběh Tomu a Sama, který nás zavedl k harpyjím, kde se magie učí úplně jinak než to známe od našich hlavních hrdinů.
I příběh království byl zajímavý a příjemný zpestřením příběhu. A navíc nám přinesl nové postavy, takže se příběh může dál rozvíjet. Ač jsem dávno dospělá, tak mě příběh stále baví a těším se na další díly.
Hned na začátek musím říct, že když jsem viděla obálku ani se mi do knížky nechtělo pouštět. Ale pak jsem si přečetla anotaci audioknihy a řekla jsem si, že to zkusím. A jsem za to ráda, protože knížka se mi moc líbila.
Božidara mě neskutečně bavila a u řady pasáží jsem se vyloženě řechtala. Jiné pasáže mi zase přinesly zajímavé zamyšlení. A tenhle mix vtipu a životních mouder mě skutečně dostal a užila jsem si každou minutu audioknihy.
Jediné k čemu bych měla trošku výtku je závěr knížky. Ten mi přišel hrozně rychlý a nedotažený. Přišlo mi, že autorka něco přeskočila. Celou dobu čekáte na závěr a když už se k němu konečně dostane tak přijde střih a konec. Zase na druhou stranu to korespondovalo s tím, že důležitý nebyl cíl, ale cesta.
Celkově se mi knížka líbila víc než Agnes.
S každou další knížkou se mi série líbí víc a víc. Základní pravidla světa jsme poznali, hlavní i vedlejší postavy také a teď už máme čas na mnohá dobrodružství. Navíc se autorka s ničím nemaže a v podstatě jdeme z jednoho dobrodružství do druhého.
Zápletka s unesenými dračími vejci byla zajímavá a Plamínka jsem si hned zamilovala. Líbila se mi i Silasienta, u které jsem obdivovala její klid a nadhled. Stejně tak jsem ocenila Dianu Renu, která dostala v této knize více prostoru.
Líbí se mi, že se děti vždy snaží své problémy řešit primárně samy, i když jim to je někdy na škodu. Malí čtenáři se mohou nechat inspirovat a vidět, co všechno mohou zvládnout. Je fajn, že autorka dětem ukazuje, že neúspěch je nezlomí, pokud se samy nenechají. A i když je knížka primárně určena dětem i dospělí si v nich najdou to své.
Sérii si užívám a už teď se těším až se do ní pustím se synem.
I druhý díl série se povedl. Knížka je pro mě takovým pohlazením na duši, jedná se o opravdu nežné fantasy, primárně určené dětem, ale určitě potěší i dospělé.
Hlavní hrdiny jsem si oblíbila a byla zvědavá na jejich další příběhy. Ocenila jsem především děj, který se odehrával u jednorožců, ale celá knížka má své kouzlo.
Knížka řeší i poměrně zajímavé témata jako šikanu, zasednutí učitele, ztrátu a vinu, ale něžnou formou odpovídající věku našich hlavních hrdinů.
Už teď se těším na pokračování
Série Klub zavázaných očí mě prostě baví. Jak už to tak u erotických románů bývá, není zde žádný převratný děj. Literárně to taky nepatří mezi to nejlepší. Ale to u těchto románů vůbec nevadí. Důležité je, že je knížka napsaná čtivě, je vzrušující, a to přesně autorka umí. Takže já jsem si knížku užila.
Ze začátku jsem měla trošku problém s Josephem. V předchozích knížkách jsem si ho představovala jako "starého" oplzlého uchyláka, takže teď jsem své představy musela opravdu hodně upravovat :-D
Mezi Josephem a Noemi fungovala chemie na jedničku s hvězdičkou a jejich scény byly opravdu žhavé.
Už teď se těším na další díl.
Parádní zakončení celé série! Na začátku jsem byla trošku v rozpacích z názorů a váhání Katniss, přišlo mi to trochu nesmyslné. Ještě bych chápala, jestli váhá nad tím, zda pomoci 13. kraji, ale to že přemýšlí, jestli celé povstání má smysl, to mi přišlo scestné. Ale budiž bylo jí 19, takže to mohla tak vnímat.
Obecně jsem romantička a mám ráda, když je v knížkách romantická linka a skončí happyendem. Ten by pro mě po přečtení prvních dvou dílů představovala Katniss s Hurikánem. Ovšem při čtení třetího dílu jsem si říkala, že by (snad poprvé) vůbec nevadilo, kdyby neskončila ani s jedním z nich. Všichni - Hurikán, Peeta i Katniss - měli své zkušenosti a každý z nich byl poznamenaný nějak jinak. A přišlo mi, že se v knížce všichni odcizují a dávalo mi to smysl. Takže by mi vůbec nevadilo, kdyby k sobě už cestu nenašli.
Mimochodem četla jsem hodně recenzí, kde čtenářům vadilo, jak se Hurikán proměnil, že hodně "radikalizoval" a autorka z něj udělala vlastně člověka bez soucitu. Já to takhle nevidím a přišlo mi jeho jednání i úvahy naprosto pochopitelné a možná i ze všech tří hlavních postav nejbližší. Potom, co si prožil a musel sledoval, jak mu Kapitolané ničí domov, zabijí blízké a berou vše důležité. Naprosto chápu, že je nenáviděl a neměl problém s extrémními řešeními. Za mě tohle jednání dávalo smysl a nepřišlo mi nijak na sílu.
Konec byl dojemný a bylo mi hrozně líto některých postav. Mohlo se zdát, že oběť některých významných postav, byla zbytečná. A že by se cíl podařil i bez toho, ale podle mě to k válce patří. Nevíte, jak to dopadne a jestli jste si to mohli odpustit nebo ne. Naopak to, že se někteří "zbytečně" obětovali, příběhu dodalo na reálnosti a na emocích.
Celá série pro mě byla obrovským překvapením, protože se nejednalo o klasickou young adult romantiku, ale celý příběh byl poměrně drsný a komplexní.
Celá série je fantasticky namluvena Terezou Bebarovou, která předvádí opravdu excelentní výkon.
Knížku jsem dlouho odkládala a díky tomu i film, protože většinou preferuji, že si nejprve přečtu knížku a teprve poté koukám na film. A teda nevím, proč jsem se do ní nepustila dřív, protože knížka je úžasná!
Chytila mě hned od prvních stránek a až do posledních nepustila. Na konce jsem jen kontrolovala, jestli takhle knížka opravdu končí a byla jsem vděčná, že ji čtu až v době, kdy je vydaná kompletní série.
Knížka měla neuvěřitelný spád, hromadu akce, zajímavé zvraty a skvěle promyšlený svět. Do toho sympatické hlavní postavy. Jediné, co bych trošku vytkla je překlad jména Hurikán, to mě trochu rozčilovalo :-) Mimo to je příběh neuvěřitelně čtivý a nedá se od něj odejít. A v neposlední řadě budí velké emoce.
Líbilo se mi, jak autorka propracovala jednotlivé kraje, vyhrála si s jejich odlišnostmi a charakteristickými prvky. Dokázala i vytvořit opravdu distonický svět, který velmi dobře drží pohromadě a působí skutečně reálně. Jsem zvědavá, jak příběh bude pokračovat dál a jdu se hned pustit do pokračování.
Mimichodem knížka je parádně načtená jako audiokniha Terezou Bebarovou.
Knížku jsem poslouchala jako audioknihu a musím říct, že to byla skvělá volba. Nejsem si jistá, jestli by mě bavilo knížku číst, ale vzhledem k perfektní interpretaci, si mě audiokniha získala.
V některých recenzích jsem četla, že Molly působí hodně naivně. Jako ano působí, ale vzhledem k jejímu charakteru se mi to k ní opravdu hodilo a vůbec mě to nerozčilovala, naopak.
Trochu jsem očekávala, že se příběh bude ubírat jiným směrem a bude to více thriller. To se úplně nestalo a příběh měl blíže k detektivce.
Osobně bych si uměla představit trochu jiný závěr. Takhle to na mě působilo hodně "pohádkově" a chybělo mi tam více zvratů. Takto příběh jen poklidně plynul a přišlo mi, že se v něm vlastně nic zásadního nedělo.
Celou sérii Dvorů jsem si zamilovala a ani čtvrtý díl není výjimkou. A i když Rhys a Feyre hrají tentokrát vedlejší roli, vůbec ničemu to nevadí, protože Cass a Nesta je skvěle zastupují.
Nesta je sice už v předchozích knížkách vylíčená jako protivná a otravná postava, ale i přesto si ji oblíbíte, když ne hned, tak v průběhu knížky určitě. Mě Cesta nevadila, protože je věrná tomu, co jsme se o ní dozvěděli už v prvním díle a lépe jsme ji prostřednictvím tohoto dílu mohli pochopit. Cassian je úžasný, ale to už jsme věděli z minulých dílů. Jeho trpělivost, tolerance, schopnost odpouštět. Ach! Je parádní, skoro šlape na paty Rhysemu.
Osobně mám moc ráda i Azriela a doufala jsem, že v tomto díle dostane větší prostor, už proto, že si jsou s Cassianem tak blízcí. To se bohužel nestalo, tak doufám, že i Azriel se dočká vlastního dílu. Kdo mi lezl na nervy je Elain. Na to, že se o ní pořád mluví jako o světici, tak se minimálně vůči Lucianovi chová jako pěkná mrcha. Příběh Rhyseho a Feyre byl sice jen okrajový, ale i tak zajímavý s úžasným závěrem!
Začátek knížky je místy sice trošku zdlouhavý (opravdu jen trošku), ale od návštěvy Ooridského močálu už to má parádní spád a pořád se něco děje a třeba Obřad krve je popsán výborně.
Jediné co mě na knížce fakt vadilo, je obrovské množství chyb a překlepů alespoň teda v eknize. Jako u CooBoo to je celkem běžné, ale tady jich bylo fakt hodně.
Na tuto sérii jsem se strašně dlouho chystala a moc se na ní těšila. Mám takový pocit, že je to snad nejdoporučovanější fantasy v různých diskuzích. Snad v každém vlákně na téma doporučte fantasy jsem viděla - přečti si S. J. Maas. Z toho důvodu jsem měla od knížky hodně velká očekávání. Možná i proto jsem trošku zklamaná.
Samotný příběh je zajímavý a obzvlášť druhá polovina byla skvělá - napínává, akční. Svět víl se mi moc líbil, přišel mi promyšlený, charaktery víl byly propracované a oblíbila jsem si je. Lucian mě neskutečně bavil a upřímně asi bych se do něj zamilovala spíš než do Tamlina. :-) Tam byl milý a vyloženě romantik. Hodně mě bavil i Rhyse, o kterém jsem ze začátku nevěděla, co si myslet, ale přišel mi okouzlující.
Velké výhrady mám ale k lidem. Feyre mi přišla především ze začátku hodně otravná. Její uvažování nedávalo vůbec smysl. Celou dobu tvrdí, že se o rodinu stará jen z povinnosti a pak o ní pořád přemýšlí a chce se vrátit, přestože svou povinnost splnila? Kdyby nám autorka ukázala aspoň nějaký cit k rodině za začátku, bylo by to trochu uvěřitelnější, ale takhle mi to přišlo jako úplně zbytečná zápletka, která jen prodlužuje knihu. Ještě horší mi přišla proměna Nesty, která se odehrála v podstatě na jednom odstavci. To jako vážně? Tohle mé dojmy z knížky hodně kazí. A přitom je to úplně zbytečné, kdyby to tam nebylo, vlastně by se vůbec nic nestalo.
V momentě, kdy se Feyre rozhodne pro záchrannou misi už ale nemám ke knize jedinou výtku, to mě hodně bavilo a dočetla jsem jí už pak v podstatě jedním dechem.
Knížku bych hodně přirovnala k Měsíčním kronikám, která je také retellingem pohádek, ale podle mého názoru je zpracována o poznání lépe. Jsem zvědavá, jak budou Dvory pokračovat, třeba ještě změním názor.
Tak k téhle knížce vlastně vůbec nevím, co napsat. Tak asi začnu u toho, že jsem ji poslouchala jako audioknihu a Jakub Saic ji načetl výborně a jeho projev mě neskutečně bavil. Jedná se asi o největší pozitivum knížku.
Samotná mytologie je velmi zajímavá, ale poměrně komplikovaná, občas jsem musela listovat knížkou, abych si vše správně spojila. Tomu nahrává i větší množství hlavních postav a jejich schopnosti a motivace.
První polovina knížky je výborná! Pořád jsem čekala, co a jak kam povede. Nastíněné etické dilema bylo také zajímavé.
Jenže ve druhé polovině už knížka začne být trochu zdlouhavá, řešení v nedohlednu a když už se konečně dostaneme k něčemu zajímavějšímu a přijde zvrat knížka skončí. Pokud v brzké době vyjde pokračování, určitě se do něj pustím, abych věděla, jak to dopadlo. Pokud by pokračování mělo vyjít až za delší dobu na knížku určitě zapomenu a nebudu mít žádnou zásadní potřebu se k ní vracet.
Do knížky jsem se pustila, díky loňské čtenářské výzvě a upřímně mě teda knížka neuchvátila. Celé mi to přišlo až moc abstraktní, nedávající žádný velký smysl a navíc se to hrozně vleklo. Být celá knížka třeba o 150 stran kratší určitě by jí to prospělo.
Navíc mi nepřišly sympatické ani postavy. Tohle nebude úplně autor pro mě.
Z knížky mám malinko smíšené pocity. Samotné vyšetřování se mi líbí, příběh je komplikovanější, celkem zamotaný, takže není snadné odhalit pachatele a všechny souvislosti. Tohle je na knížce super.
Trošku mě mrzí, že se v konečném efektu případ opět točí kolem Lottie. Asi bych ocenila, kdyby Lottie a její tým jen vyšetřovali zločin a nemuseli být osobně angažovaní. I když za normálních okolností by mi to asi nevadilo, ale Lottie je mi nesympatická a štve mě. Jejích dětí je mi vyloženě líto, mít takovouhle matku, musí být za trest.
Tato knížka je příjemnou oddechovkou, která se velmi dobře a rychle čte. On to není žádný literární skvost, ale co si budeme povídat, to v podstatě žádná erotická knížka a musím říct, že Klub zavázaných očí mě prostě baví.
Jedná se o krátkou knížku, kterou máte za chviličku přečtenou a příjemně se od ní odreagujete.
Musím říct, že první díl série Města schodů mě navnadil na pokračování. Knížka je čtivá, příběh originální. Líbí se mi, že autor do fantasy přidal i prvky detektivky, čímž děj trochu okořenil.
Je poznat, že se jedná o první díl série, takže se seznamuje se světem, jeho politikou a mytologií. Občas bylo trošku náročnější se ve všem vyznat, ale nakonec vše dávalo smysl.
Shara nebyla špatná hlavní hrdinka, ale já si přece jen trochu více oblíbila Sigruda, takže doufám, že v dalších dílech dostane více prostoru.
K této audioknize jsem se dostala po poslechu audioknih Čajová dívka z Kolibříkové ulice a Ostrov moře žen. Obě tyto knížky pro mě byly o trošku lepší než Gejša, protože vzbuzovaly víc emocí. I tak je ale Gejša velmi příjemnou audioknihou. Oceňuji především to, že se v zajímavém příběhu dozvíme spoustu zajímavostí ze života gejš i z japonské kultury minulého století. Mám ráda, když knížka přinese kromě zajímavého příběhu i reálie, ze kterých se něco dozvím. To se tady stalo.
Každopádně po poslechu této knihy mám pocit, že Japonci jsou zvláštní národ, kterému nikdy neporozumím.
Co se týče samotného příběhu - jednalo se o takovou Popelku pro dospělé. Takže knížka potěšila a rozhodně mohu doporučit romantickým duším, které se rádi něco dozví o gejšách i Japonsku.