eliska2126 komentáře u knih

Tahle knížka před nějakou dobou doslova zaplavila instagram a byla vidět snad úplně všude. Proto jsem ji taky pořídila, nicméně jsem si počkala až ten hype trochu opadne a až teď, na konci roku, jsem se do ní pustila.

V knize sledujeme hlavní hrdinku Aidu, která je donucena svou rodinou vzít si Calluma Griffina, syna jedné z velkých irských mafiánských rodin. Musím se přiznat, že mi ze začátku Aida moc neseděla. Připadala mi umíněná a strašně paličatá, někdy až nesmyslně. Naštěstí to ale bylo jen na začátku a během čtení jsem si k ní cestu našla. Calum je takový ten typický bad boy, ze začátku arogantní a povýšený.

Líbila se mi linka jak dohodnutého manželství, protože slovní přestřelky Aidy a Calluma mě opravdu bavily a byly vtipné, tak enemies to lovers s tím, že to nebylo takové to z nenávisti bum a je to láska. Všechno pěkně plynulo a jejich city k tomu druhému se ukazovaly postupně.

Autorka píše dost čtivě a příběh má jen necelých 300 stránek, takže jsem knihu přečetla na dvě posezení. Byla to moc fajn oddechovka z prostředí mafie, i když ze začátku jsem si nebyla úplně jistá, tak tento příběh muži doporučit a určitě stojí za přečtení!

1 09.05.2024

Tohle je v pořadí už druhá autorčina kniha, kterou jsem za letošní rok přečetla a musím říct, že tato se mi líbila ještě víc než první Spoutej mě.

V knize sledujeme hlavní hrdinku Hayley, která mi byla sympatičtější než hrdinka z první knihy. Byla taková nemotorná, ale vtipná a taková správná. Druhým hrdinou je hasič Dylan.

Hayley poznáváme, když se zrovna nachází v nelehké životní situaci, ale líbilo se mi, jak to zvládla, nicméně autorka dále pracuje s následky vztahu, ve kterém se Hayley nacházela a přišlo mi to uvěřitelně a reálně napsané. Celkově mi styl autorky sedí a kniha se čte svižně. Nejsou zde žádné výplňkové nudné pasáže, takže stránky mizí pod rukama.

Prvním polovina knihy mi přišla psaná podle podobného schéma jako předchozím kniha, ale druhá polovina byla skvělá a úplně odlišná. Ani mi to nepřišlo nijak protahované jako Spoutej mě.

Takže za mě Následuj oheň ještě lepší než Spoutej mě a určitě můžu doporučit. V rámci žánru je to moc fajn kniha! A já už se těším na další autorčin příběh.

1 09.05.2024

Mě sporty v knihách baví moc. Nejradši mám asi hokej, čímž se mi autorka trefila do noty. Na příběhu se mi také líbilo to, že začíná tam, kde většina romantických příběhů končí. Sledujeme totiž pár, který spolu už jednou chodil na střední a teď se potkali znovu po 4 letech a dají se dohromady. Zbytek knihy je vlastně o tom, jak se spolu učí fungovat a jak se vyvíjí jejich vztah.

Hlavní postavy jsme si oblíbila úplně od začátku. Měla jsem z příběhu úplně stejný vibe jako z Návrhu od Elle Kennedy (asi tím hokejovým prostředím).
Sirius byl jako hlavní hrdina moc fajn, přede všemi namachrovaný kapitán Orlů, ale před Wafley se choval trochu jinak. Wafley byla oproti němu taková nevinná dušička. Musím ale říct, že mi občas přišlo, že některé situace by se vyřešili, kdyby spolu postavy více mluvily, ale tak je to ostatně kolikrát i v reálném životě.

A konec mě opravdu dostal. Půl hodiny jsem ležela v posteli, zírala do stropu a nevěděla, co se životem!

Věřím, že autorčin původní text byl naprosto parádní. Co tady ale bohužel musím zmínit, je katastroficky odfláknutá práce překladatele/korektora z @nasevojsko, který by se měl opravdu stydět! Tolik chyb a překlepů jsem v žádném jiném textu nikdy neviděla. Vypadá to, že to prostě hodili jen do google překladače a bylo jim jedno, že v Česku máme řasenku a ne spirálu apod. Nicméně nechci, aby tohle jejich lajdáctví nějak ovlivnilo hodnocení jinak skvělého příběhu, proto se to v hodnocení nepromítne - hodnotím samotný příběh, který mě opravdu bavil.

1 26.11.2023

Přiznám se, že mi Ex v éteru ležela poměrně dlouho v knihovně. Tak jsem si řekla, že je ten čas a konečně se do ní pustím. Anotace vypadala zajímavě a říkala jsem si, že mi teď nějaká oddechovka bodne.

V knize sledujeme Shay, pro kterou je práce v rozhlase vším, a Dominika, který nastoupil celkem nedávno jako reportér. Aby zachránili jejich stanici, přijde Shay s nápadem na pořad Ex v éteru, kde bude muset předstírat, že kdysi s Dominikem chodila a budou rozebírat vztahy. Myslím, že nám je celkem jasné, jak tohle bude pokračovat.

První bych určitě ráda zmínila prostředí, ve kterém se příběh odehrává, to bylo opravdu zajímavé. Ani hlavní hrdinové mi nijak nevadili, ale asi si mě nezískali tak, jak bych chtěla. Chemii jsem mezi nimi moc žádnou neviděla. Autorka se také docela rozepisuje, takže děj neplynul tak hladce, jak bych od oddechovky očekávala.

Ve finále to byla fajn kniha, ale ničím nevybočuje z řady a hodnotím spíš jako průměr.

1 26.11.2023

(SPOILER) Na tuhle oddechovku jsem se celkem i těšila. Od autorky Julie Caplin, která píše právě i pod pseudonymem Jules Wake, jsem četla zatím jen jednu knihu a to Hotýlek na Islandu. Bylo to fajn, ale na zadek jsem si z toho nesedla. A tohle je bohužel ten stejný případ.

První, co mě zarazilo po dočtení (a vlastně i během čtení) je samotný název. Nechápu, proč je to láska z Paříže, když se v Paříži odehrává možná jedna dvě kapitoly. Možná jen kvůli tomu, že je Siena z Paříže? Těžko říct.

Samotné postavy Siena a Jason byli fajn. Siena byla správná a zdála se mi i celkem statečná, protože utekla z předchozího života, kde nebyla spokojená. Jason se mi líbil charakterově víc. Na začátku ho poznáváme jako morouse, který ale pak začne ukazovat i svou jinou stránku. Citlivější, přátelštější a nápomocnější. Líbily se mi i vedlejší postavy, třeba si někdy přečtu i jejich příběh.

Příběh jako takový je fajn, odpočinula jsem si u něj, ale stejně jako u Hotýlku na Islandu jsem si z něj na zadek prostě nesedla. Čte se to dobře, o tom žádná, ale jaksi mě to trochu zklamalo. Asi to bylo i tím, že jsem očekávala vánoční Francii a dostala jsem vánoční Anglii. Proti které samozřejmě nemám nic, ale název je opravdu zavádějící.

1 26.11.2023

Když jsem začínala tuto knihu číst, vlastně jsem nevěděla, co od toho očekávat. Věděla jsem, že půjde o vztah mezi kleptomankou a policistou, to by mohlo být zajímavé. A ve finále musím říct, že skutečně bylo. Autorka skvěle rozpracovává téma kleptomanie jako psychické nemoci. Sledovat Lauru, jak se s touto nemocí snaží popasovat, mě opravdu bavilo!

Hope píše opravdu čtivě, každou postavu napsala moc hezky. Jen ze začátku mě ze čtení občas vyrušil nějaký prapodivný výraz, například volátko místo telefonu, zavrtěla se do duchen místo zavrtala, apod. Já vám nevím, asi je to tím, jak studuju češtinu, mám přísnější oko se mi zdá.

Samotný příběh mě opravdu bavil, jen na můj vkus bylo na začátku až moc náhodného setkávání. Taky žiju na malém městě, ale takhle často nepotkávám ani mou babičku, která bydlí vedle v paneláku. Tohle bylo tak do poloviny první části, poté se příběh dost zlepšil a začalo mě to víc bavit.

Začátek druhé části byl fakt hustý. První stránky jsem četla s otevřenou pusou a psala jsem autorce, co se to sakra děje? Druhá část byla super od začátku do konce, tam opravdu nemám co vytknout.

Třetí část byla také dobrá, ale konec byl na mě až moc překombinovaný. Přesně vím, v jaké části bych příběh usekla a byla bych spokojená. Chápu, že se autorka snažila dodat čtenáři ještě nějakou akci, ale té na mě bylo už až moc.

Ve finále se mi ale příběh líbil a nelituju, že jsem si ho přečetla. Chápu nadšení, které vyvolal a až na tyhle moje výtky, mě příběh Laury a Bradleyho bavil.

1 26.11.2023

Na Moji vinu jsem se hodně těšila, protože jsem všude viděla, jak si ji hodně lidí vychvaluje. A právě nedávno vyšel i film podle této knihy, tak jsem si řekla, že se do ní konečně pustím a pak zkouknu film.

Když jsem se do knihy pustila, tak jsem narazila na jeden obrovský problém. Absolutně jsem se nemohla začíst a příběh mě úplně nebavil. Přišlo mi, že čtu celý večer a přečetla jsem cca 50 stránek a trvalo to prostě dlouho. Cca do poloviny knihy jsem fakt docela trápila. Pak nevím, co se stalo, ale něco se změnilo. Jakmile se kniha přehoupla do druhé poloviny, tak jako bych najednou četla něco úplně jiného. Příběh mě najednou pohltil a neměla jsem problém číst delší dobu v kuse.

K postavám jsem si vytvořila vztah až v té druhé půlce, do té doby mi byly celkem jedno. Trošku mi tam neseděl věk hlavních postav. Myslím, že kdyby jim bylo o 4-5 let víc, tak to sedí asi více.

Zápletky se docela střídaly. Ale to, co se dělo v druhé půlce knížce dost vylepšilo skóre. Ve finále můžu říct, že mě knížka bavila a jsem zvědavá i na film.

1 23.07.2023

Letos jsem se rozhodla, že bych chtěla věnovat víc času focitani sérií.prvni sérií, u které se mi to povedlo, je Elitní klub králů a já nemůžu být spokojenější.

Na tohle finále jsem se opravdu těšila, protože Madison a Bishop jsou mým nejoblíbenějším párem z celé série, díky nim jsem se do temného světa Amo Jones zamilovala. Proto mě dost trápilo to, jakým směrem se jejich vztah a jejich životy ubíraly a v podstatě rozpadaly. Byla jsme neskutečně zvědavá, jak jejich příběh autorka ukončí a musím říct, že jsem spokojená. Příběh z knihy jsme už v podstatě četli v Ďáblu a světici, ale tentokrát to máme očima Madison a Bishopa.

Zbořené zámky nám sice nabídnou jen 170 stránek (ocenila bych klidně víc Madshopa) a máte to slupnuté za pár hodin, ale myslím, že to autorka zvládla ukončit skvěle a já jsem ocenila, že jsem ještě jednou mohla nahlédnout do hlav Madison i Bishopovi, protože v knize máme oba pohledy a víme jak na danou věc nahlíží oba hrdinové.

Takže já jsem s tímto koncem dost spokojená a jsem zvědavá na další příběh z pera autorky, což by měl být další díl Půlnočního běsnění, pokud se nepletu. A fakt doufám, že se ještě někdy do světa Elitního klubu králů budeme moct vrátit!

1 03.06.2023

Na knihy, které mě přenesou do světa Elitního klubu králů, se vždycky hrozně těším, protože je to pro mě záruka toho, že se mi to bude líbit. Na příběh Brantleyho a Saint jsem byla hrozně zvědavá, protože Brantley byl v předchozích dílech dost tajemný a hrozivý a o Saint jsme se dozvěděli až tuším v předchozím díle - Malum II.

V autorčiných knihách jsem zvyklá na opravdu super chemii mezi hlavními dvěma postavami. Bishop a Madison ji mají, Nate s Tillie taky. Jenže u Brantleyho a Saint mi v první polovině knihy nějak chyběla. Skoro nic moc se nedělo a chyběla mi tam nějaká ta jiskra mezi nimi. Naštěstí se to v druhé polovině prolomilo a konečně se tam nějaká ta jiskra objevila a do příběhu jsem se začetla.

Oceňuju i to, že nás autorka dál zasvěcuje do fungování světa králů. Konečně víme víc o jejich nepřátelích, jejich funkcích a spoustu dalšího.

Kvůli té první polovině jsem si říkala, že se pak asi pustím do něčeho jiného, ale díky tomu konci musím hned sáhnout po druhé části. Takže za mě, i když je to malilinkato slabší než předchozí díly EKK, tak určitě i tak stojí za přečtení!

1 08.04.2023

Na tuhle knížku jsem byla hodně zvědavá. Já osobně mám totiž v knihách moc ráda prostředí venkova a takové té příjemné přátelské atmosféry, která tam panuje. Tady jsem navíc dostala i super prostředí zvířat a veterinární ordinace.

Když jsem začínala číst, tak se Hope právě nacházela v New Yorku, byla velmi úspěšná, měla dle ní skvělého přítele Colina a byla spokojená. Jenže pak dojde k okolnostem, které ji donutí vrátit se do svého rodného města - Lynnwood Falls. Napřed jsem si o Hope myslela, že je to taková ta městská dámička, co nad vším ohrnuje nos, což mi moc sympatické nebylo. Ale čím déle zůstávala v Lynnwood Falls, tím víc jsem mi byla sympatická.

Colin mi naopak nebyl sympatický ani na začátku a na konci už vůbec ne . Studený psí čumák, co je opravdu takový ten městský snob.

Ryan byl naopak sympaťák už od začátku. A tady jde hezky vidět to, co jsem kdysi viděla tuším u @kate_valter, kdy se u německých autorek strašně točí jména. Ryan ma totiž stejné jméno jako Ryan Cooper v Nových začátcích od Lilly Lucas, ale čert to vem.

Kniha je napsaná v er-formě, což mi ze začátku moc nesedělo. Asi bych spíš uvítala ich-formu, jak jsem u těchto příběhů zvyklá, ale styl psaní je hodně čtivý, takže jsem poměrně rychle zvykla a v druhé polovině knihy mi to vlastně ani nijak nepřekáželo.

Označila bych to za Slow Burn romance a v tomto případě platí, že to bylo fakt SLOW. Všechno, na co jsem čekala, se událo na posledních asi 40-50 stranách. I tak si ale myslím, že to je moc krásný příběh, který rozhodně stojí za přečtení už jen kvůli té atmosféře a prostředí. A já momentálně čtu A pak ses objevila ty, což je druhý díl série a jsem zvědavá na příběh Annabelly a Willa.

1 08.04.2023

Už z prvního dílu jsem byla opravdu nadšená. A stejně jako v prvním díle, i tady nám autorka servíruje dva příběhy.

První se týká dcery Kat a Maxe - Amelie, a synů Tenebrise a Stelly - Luciana a Dariuse. Už na začátku jsem odhadla s jakým bratrem se Amelie sblíží. Darius byl super postava. Na začátku nevíte, co si o něm myslet, ale postupně vám autorka odhaluje jeho duši a tu jsem si opravdu zamilovala. Byl to opravdový král. Za to Amelie. No. Už na začátku jsem si říkala, že její chování je dost dětinské a že se projevuje jak taková ta rozmazlená a panovačná princezna. A její chování se bohužel v průběhu knihy měnilo k lepšímu velmi pomalu, někdy udělala i krok zpět, co se jejího vývoje týkalo. Když už jsem si říkala, že se to začíná lepšit, bum, Amelie udělá zas něco, až si řeknu, že je zas svým chováním na začátku.

Druhý příběh - Naevusovo srdce bylo oproti Regině mnohem lepší. Naevus je úplně jiná postava, než předtím Tenebris, Darius nebo Maximian. Je to záporák každým coulem. Jenže i přes to všechno ho máte prostě rádi. Silene byla skvělá hrdinka. I změna prostředí se mi fakt líbila. Odehrává se totiž v klasickém světě lidí.

Jako u všech knížek od autorky je kniha extra čtivá. Příběh hezky plyne, v Regině je sice pár trošku pomalejších míst, ale Darius to dokonale vyvažuje. Za mě určitě stojí za přečtení, jen u mě určitě vítězí první díl.

A obálka je stejná pecka jako u prvního dílu. Opět krásná práce @sanny_book_photo

1 08.04.2023

V něčem mi kniha připomíná knihu Cizí dluh, ale je to mnohem lepší. Asi to bude tím, že v obou knihám se řeší dluh hlavní hrdinky. Jen musím přiznat, že Mount a Keira jsou mi značně sympatičtější. Mají za mě i lepší chemii než Jessica a Liam. Jen proč proboha se Mount jmenuje Lachlan? Naštěstí ho Keira oslovuje Mount, ale když se objevilo jeho křestní jméno, nemohla jsem si pomoct a viděla spíš slovo lachtan.

Na příběhu se mi líbí temná atmosféra, chemie hlavních postav, tempo knihy a styl psaní. Je to opravdu čtivé, takže za den dva máte přečteno (pokud zrovna nemáte zkouškové jako já).

Ve finále hodnotím knihu velmi kladně a doporučuju jak jen se dá. Už mám rozečtený dokonce i druhý díl a myslím, že bude o krapet lepší dokonce než ten první.

1 08.04.2023

Na druhý díl série Osobní strážce jsem se moc těšila. Už první díl si mě získal a můžu říct, že Stella Tack se stylem psaní vyrovná dokonce i mé oblíbené Moně Kasten. Mám z jejích knih opravdu podobné pocity jako u série Znovu, kterou opravdu miluju .

Zatímco v první díle jsme sledovali bodyguarda Ryana, který měl za úkol chránit studentku Ivy, v tomto díle se role obrací a máme tu bodyguardů Silver, která má chránit prince Nového Skotska Prescota.
Silver byla opravdu skvělá hlavní hrdinka, vystupuje zde jako silná nezávislá žena, která je připravená své klienty bránit tělem. Jenže málokdo chce jako bodyguarda dívku. Shodou okolností se ocitne v Kanadě a potkává Prescota. Přiznám se, že z něj jsem zpočátku měla pocit, že to bude trochu takový ňouma. Jenže jak poznáváte jeho příběh a jeho minulost, tak si říkáte, že to asi nebude jen ten ňouma.

Autorka zde dokázala vykreslit i příkoří postavení královské rodiny. Spoustu paparazzi, nemáte chvíli klidu a jak nám v příběhu sdělil Prescot, život členů královské rodiny nepatří jim. Styl psaní je opravdu čtivý, během včerejška jsem neměla problém přečíst většinu knihy, dnes jsem dočítala posledních 100 stránek. Hodně zvratů mě opravdu překvapilo, ale dávaly smysl a do příběhu hezky zapadly.

Jen jednu maličkou výtku mám a to, že se mi víc líbila chemie Ryana a Ivy. Nevím proč, i tak byli Silver a Prescot skvělí!

1 08.04.2023

Nechápu, jak to autorka dělá, ale i když v každém díle připraví pro Cat a Bonese další a další překážky, ani jednou jsem si neřekla: "pane bože, už zase něco? Ti dva nemají chvíli klidu."
Přijde mi, že je to díl od dílu lepší a lepší.

Další věc, kterou na sérii miluju je chemie mezi Bonesem a Cat. Jejich charaktery nejsou ploché, každý je jedinečný a to, jak to mezi nimi jiskří, je neskutečné.
Je pravda, že v tomhle díle jsem byla napjatá jak kšandy, protože to s hlavními hrdiny nevypadalo moc dobře. Připomněli chyby, které lidé dělají v reálném partnerském životě a to byl nedostatek komunikace. Takže jsem hltala stránku za stránkou, abych zjistila, jak to s nimi dopadne.

Celou tuhle sérii můžu jen a jen doporučit, je to čtivé, příběh má spád a já se nemůžu dočkat až se pustím do dalších třech dílů, které na mě doma už čekají.

1 11.12.2022

Série Noční lovci patří k mým srdcovým záležitostem. Jako mladší jsem na ni chodila do knihovny, proto je pro mě teď taková nostalgie znovu číst po letech znovu příběh Cat a Bonese.

Toto je v pořadu už třetí díl, proto se zde nebudu rozepisovat o ději, abych nevyspoilerovala předchozí díly. Postavy Cat a Bonese jsou za mě jedny z nejlépe napsaných postav, které jsem kdy četla. Občas mám v knihách problém, že vztah mezi hlavními postavami je plytký a chemie trochu pokulhává. Ale tady? Mezi Bonesem a Cat to jiskří jako blázen a jejich vztah je opravdu uvěřitelný.

Kniha je vlastně Urban fantasy, takže děj je zasazen do našeho světa. I tak ale zjišťujeme, že v našem světě je hromada dalších bytostí, které rozhodně lidmi nejsou. S každým díle roste napětí a čekáte, co dalšího budou muset Bones a Cat překonat.

Za mě jedno obří doporučení. Já tuhle sérii prostě miluju a určitě to není naposledy, co ji čtu.

1 11.12.2022

Autorka nám dává skrze příběh nahlédnout do studia medicíny na kolumbijské univerzitě. Příběhem nás provází Laurie, která po ztrátě bratra nastupuje právě na kolumbijskou univerzitu, aby se stala doktorkou. Tady se seznámí se Samem, který je na stejné univerzitě už ve čtvrtém ročníku. Ve finále se ukazuje, že má Sam s Lauriinou minulostí mnohem více společného, než si ona sama něco myslela.

Příběh patří do německé stáje a i tahle kniha je opravdu čtivá. Příběh se čte dobře a odsýpá to. Bohužel jsem měla trochu problém s Laurie. Přišlo mi, že má opravdu problém komunikovat s ostatními lidmi a odmítá jakoukoliv jinou pravdu, než tu svoji. A i když chápu, že někdy je pravda těžká přijmout, tak neustále popírání čehokoliv, co nového se dozvěděla, prostě nebyla cesta. Laurie se postupně zamotávala do sítě lží, ze kterých se pak těžce dostávala. Přišlo mi to trochu jako instant drama ‍️.

Naopak postava Sama se mi líbila. Jeho minulost byla dobře zpracovaná a jeho emoce byly dobře popsané. Oblíbila jsem si i Laurininy spolubydlící a jsem opravdu zvědavá na průběh Emmeta, kterého budeme sledovat v druhém díle, pokud se nepletu.

Ještě bych ráda vyzdvihla prostředí právě nemocnice a studia medicíny. Přiznám se, že seriály jako je Ordinace nebo Modrý kód nebo tak nesleduju, nemám to prostě ráda, ale v téhle knize se mi to lékařské prostředí líbilo.

1 11.12.2022

Tip na knížku, která by neměla chybět v knihovně žádného milovníka příběhu Harryho Pottera.

Jedná se o Sbírku hůlek a přináší krásné fotky a info, jak obecně o hůlkách, tak i o hůlkách konkrétních čarodějů. Najdete zde informace i o výrobcích hůlek. No prostě všechno, co vás o hůlkách napadne.

1 11.12.2022

První díl jsem dočetla opravdu s otevřenou pusou. Proto jsem se okamžitě pouštěla do druhého dílu, kde nám pokračuje příběh Isy a Bryanta.

Postavy jsem si oblíbila už v prvním díle a tady tomu nebylo jinak. Chudák Isa, protože autorka ji pěkně nakládala jednu ránu za druhou. Bryant byl pořád stejný Bryant jako v prvním díle. Opravdu se mi líbí, jak autorka dokáže vždy vykreslit vztah mezi dvěma hrdiny.

Příběh je dost zamotaný, ale řekla bych, že to všichni od Amo očekáváme. A jak už jsem se mnohokrát přesvědčila, buď tuhle autorku a její příběhy milujete nebo je to pro vás too much a považujete to za přeplácanost. Já se naštěstí Radim do první skupiny a opravdu se vždy těším na cokoliv z pera této autorky.
A přesně jako to bylo v prvním díle, autorka tu po nás hází jedno překvapení za druhým a vy pak vlastně ani nevíte, čí jste. Na první pohled se může zdát, že to nedává smysl, ale pak to do sebe hezky zapadne a celý příběh se skvěle uzavře.

Ještě bych ráda zmínila citáty na začátcích kapitol. V prvním díle to nebylo a tady mě to opravdu potěšilo.

Takže za mě i tuhle duologii můžu doporučit, byť pro mě stále zůstává top Elitní klub králů.

1 11.12.2022

Vždycky u čtení si říkám WTF a co se to sakra právě stalo? A přesně proto její knihy ráda čtu. Amo po vás hází jeden zvrat za druhým a popasujte se s tím jak chcete. Kolikrát si říkám, že jak se tohle mohlo stát a na dalších stránkách mi autorka naservíruje řešení všeho a dává to ve finále dokonale propracovaný děj.

V knize sledujeme příběh prezidentovy problémové dcery Isy, která dostává nabídku k sňatku od tajemného a temně vypadajícího milionáře Bryanta Royala. Isa si pokládá otázku, proč zrovna ona se má stát jeho manželkou? Ukáže se, že za nabídkou k sňatku stojí mnohem víc a my máme odhalit, co se za tím skrývá.

Isa je opravdu zajímavá hlavní hrdinka. Má opravdu hodně problémů a rozhodně to není taková ta typická hodná holčička, dcera prezidenta, která se chová ukázkově a reprezentativně. Isa je pravý opak a přesně to mě bavilo. Autorka tyhle hrdinky prostě umí. Další věc, kterou Amo Jones umí, jsou tajemní muži. A Bryant byl přesně takoví, jaký jsem očekávala, že bude - náladový, záhadný, pán situace. Právě poslední vlastnost mě dost bavila, protože ve spojení s Isou, která se věčně vzpírala, vznikaly vtipné situace.

O tajemné a temně části tohoto příběhu nebudu prozrazovat nic. Jen si to všichni hezky přečtěte. Autorka píše opravdu skvěle. Kolikrát si říkám, že tohle duševně zdravý člověk vymyslet nemohl a teď to myslím opravdu v dobrém slova smyslu!

Takže za mě další skvělá autorčina kniha do sbírky, i když jsem byla varována, že je tahle duologie nejslabší, i tak stojí za to a ten konec mě opravdu dostal! Přesto zůstává mou nejoblíbenější sérii stále Elitní klub králů.

1 11.12.2022

Na začátku tohoto roku jsem četla prvotinu této autorky Konflikt a naprosto jsem tomu propadla. Proto, když vyšla druhá kniha, tak jsem si ji okamžitě přidala na svůj TBR.

Iba desať dní se prezentuje jako hezká romantika ze slovenského prostředí. Je to docela rozdíl oproti Konfliktu, který obsahuje mafiánské prostředí, nebezpečné situace apod. A s tím jsem do toho taky šla. Že to bude něžnější než Konflikt. Proto jsem pak byla tak překvapená! ️

V knize sledujeme Veroniku, kterou na začátku příběhu poznáváme jako neposednou divokou zrzku, která dřív mluví než myslí. A druhou hlavní postavou je Richard a tady přišlo mé překvapení. Představovala jsem si ho spíš jako takového toho něžného nesmělého ňuňana. Ale Riško teda překvapil.

Prostředí slovenské přírody je příjemná změna, protože většina knih, které čtu, jsou z Ameriky apod. Autorka má opravdu dar psát, protože stačilo pár vět a já už stála vedle Veroniky na všech těch krásných místech. Je to čtivé jak blázen a příběh je plný tak krásných myšlenek o přírodě a životě.

1 11.12.2022