eliska2126
komentáře u knih
Sláva Dýňové královně: Ukradené Vánoce Tima Burtona
Shea Ernshaw
Sláva Dýňové královně je krásný příběh, který mě úplně vtáhl do podzimní atmosféry. Ideální čtení pro děti – je to magické, hřejivé a zároveň trochu dobrodružné. Příběh hezky ukazuje, jak důležitá je odvaha a přátelství, a celé to působí tak mile, že jsem si ho opravdu užila. Bavilo mě cestování mezi kouzelnickými říšemi a jejich poznávání. Je to hezké navázání na Ukradené Vánoce a v tomto příběhu můžeme trochu více poznat Halloweenské město ale i další města - Město snů, Valentýnské město,...
Co mě na knížce bavilo nejvíc, byla ta hravost a barevnost celého příběhu. Každá stránka dýchá fantazií, ať už jde o popisy dýňového království nebo drobné detaily, které přidávají příběhu na živosti. Je to přesně ten typ knihy, která děti nadchne, protože si ji snadno představí, a zároveň potěší i dospělé, kteří mají rádi kouzelné pohádky.
Ale přiznám se, že Ukradené Vánoce Tima Burtona zůstávají srdcovka. Ty mají prostě svou jedinečnou kouzelně temnou atmosféru, kterou nic nepřekoná. I tak ale Sláva Dýňové královně stojí za přečtení, zvlášť pokud hledáte něco hezkého pro děti na dlouhé podzimní večery.
Jeden hrob za druhým
Jeaniene Frost
Jeden hrob za druhým je v pořadí již šestý díl urban fantasy série Noční lovci. Tuto sérii miluju a je to moje velká srdcovka, proto pro mě nebylo překvapení, že i tento díl jsem zhltla jedním dechem.
Z děje vám toho nechci příliš prozrazovat. Opět tu máme na scéně Cat a Bonese a já ty dva prostě miluju! Jejich chemie je skvělá a jejich slovní přestřelky taky. V této knize řeší další problém z nadpřirozeného světa a bavilo mě to snad ještě víc než předchozí knihy, snad proto, že se zde setkáme s reálnou osobou, autorem knihy Kladivo na čarodějnice.
Styl psaní autorky je pořád stejně čtivý, knihy nejsou nijak dlouhé a máte je za chvíli přečtené. Proto, pokud ještě váháte, zda se do této série pustit, tak nevíte, o co přicházíte. Za mě je to prostě srdcovka a já tuto sérii doporučuju, kudy chodím .
Kandidát
Lenka Pastorčáková
Já se přiznám, že se o politiku nějak extra nezajímám. Vím, že bych měla, ale vidím v tom jen hromadu nenažraných lidí, kteří berou nesmyslné peníze v podstatě za nic, zatímco opravdu důležitá povolání jako doktoři, učitelé apod jsou finančně podhodnocení. Nicméně minulou volbu prezidenta jsem můžu říct celkem prožívala. Chtěla jsem změnu, někoho, za koho se nebudu stydět a proto, když mi před nějakou dobou byla nabídnuta k recenzi kniha Kandidát, která slibuje nahlédnutí pod pokličku prezidentské kampaně od autorky @pastorlenka, neváhala jsem a řekla si, že knihu zkusím.
Jak už jsem zmínila, kniha slibuje příběh novinářky a tiskové mluvčí kandidáta na prezidenta. Přiznám se, že ze začátku knihy jsem byla celkem rozpačitá. Prvních sto stránek nemělo s kampaní, s kandidátem, ani s politikou nic společného. Sledovala jsem příběh novinářky, která má problémy se šéfem, práci si chce dělat podle sebe a není ji to dopřáno, proto z práce odchází. Příběh mě zkrátka moc nezaujal. Poté se ale naše hlavní hrdinka Dominika stává tiskovou mluvčí nového kandidáta na prezidenta a příběh mě začal trochu bavit.
Nicméně během čtení jsem se k hlavní hrdince nějak nemohla dostat. Rozum mi zůstávat stát nad tím, co všechno si nechá líbit a jak kampani obětovala úplně všechno včetně šťastného vztahu. Samotný kandidát primář Viktor Vranský se zpočátku zdál jako milý a inteligentní muž. Jenže pak se odkryla jeho skutečná povaha a lezl mi na nervy. Jedinou postavou, kterou jsem měla ráda, byl Dominičin přítel Adam. Toho mi bylo místy až líto, ale zachraňoval to.
Styl psaní autorky mi dá se říct sedl, téma je zajímavé a je to zajímavě napsané. Autorka skvěle popsala politický background, intriky a práci tiskové mluvčí. Oceňuju i to, že čerpala ze svých zkušeností.
Kniha je svým způsobem zajímavá, téma důležité, ale ne úplně mi sedla většina postav, včetně hlavní hrdinky, z původně inteligentní silné ženy se stala naivní blbka, která si nechala vše líbit a nechala se sebou zametat jak loutka.
Hora moudrosti
Mojo Graffi (p)
Hora moudrosti je dětská kniha popisující cestu lišáka a medvěda na horu moudrosti. Lišák se moc chce vydat na cestu, ale bojí se tmy. Medvěd naopak touží poznat nové kamarády, které stále nenašel. Během cesty se jim ukáže, že každý se něčeho bojí, ale je důležité svůj strach překonat a jít si splnit své sny.
Sama děti ještě nemám, ale knížky pro děti mám moc ráda a přemýšlím i do budoucna, co bych svým dětem ráda četla. A Hora moudrosti se určitě zařadí mezi knihy, které bych dětem určitě četla. Příběh má krásné poselství o překonávání strachu a je opravdu pěkně napsaný. Ilustrace jsou naprosto kouzelné. Na každé stránce jsem se zastavovala a obrázky si prohlížela.
Líbila se mi i aktivitka pro děti na konci knihy, kdy si děti mohou projet celou knihu ještě jednou sami.
Všemi smysly
Rebecca Yarros
V příběhu sledujeme dvacetiletou December, která si ale říká Ember. Je to dcera vojáka a kolem toho se v podstatě točí celý příběh. Jaké to je žít v rodině vojáka a jaké to také je vyrovnat se se ztrátou svého milovaného, pokud se něco stane. Je zde i romantická linka, kdy se Ember potká po letech se školním idolem Joshem Walkerem, známým hokejistou. Čekala jsem, že zde toho hokeje bude víc, ale dominantnější byla určitě zápletka kolem armády.
Povinně si ke knížce vemte kapesníčky. Místy je opravdu smutná.
Co si budeme povídat, příběh je předvídatelný, stejně jako každá romantika. Prostě víte, že Ember a Josh skončí spolu. Ale opravdu mě bavil ten proces, vývoj vztahu byl uvěřitelný a autorka umí popsat pocity postav. O čtivosti ani nemluvím. Knížku si určitě přečtěte, pokud vás baví romantika a styl autorky vás oslovil třeba už ve Čtvrtém křídle. Ani ten vývoj příběhu na konci jsem neodhadla, i když si teď zpětně říkám, že to bylo jasné.
Cesta: Panda a dráček
James Norbury
Pokud se vám líbila Panda a dráček, pak vám jistě neuniklo, že letos vyšla autorovi další kniha, která je vlastně takovým pokračováním. Nicméně knihu můžete číst i samostatně, nijak na sebe nenavazuje kromě toho, že nás knihou provází opět panda a dráček.
Cesta oproti předchozí knize, která byla souhrnem myšlenek, nabízí dokonce celistvý a komplexní příběh cesty, na kterou se naši hrdinové vydávají. Ilustrace jsou opět nádherné a příběh není ochuzen o krásné myšlenky. Nicméně musím říct, že předchozí kniha se mi líbila asi o malinko víc. Ano, příběh je super, ale mně je u takových knih bližší asi ta nenávaznost .
I tak si ale myslím, že by ve vaší sbírce určitě neměla chybět!
„Bát se je přirozené, ale někdy nezbývá než jít dál, i když se bojíme. Strach ti nezabrání zemřít, ale může ti zabránit žít.
Twisted Love: Láska na ostří nože
Ana Huang
Od této knihy jsem měla obrovská očekávání. Přece jen, je označována jako senzace titktoku a bookstagramu a nevím, čeho všeho ještě.
V knize sledujeme tvrdého businessmana Alexe Volkova a věčně usměvavou a pozitivní Avu Chenovou. Líbilo se mi, že nám autorka nabízí pohledy obou hlavních hrdinů, takže víme, co se odehrává v jejich hlavách. K Alexovi jsem si chvíli musela hledat cestu a Ava na mě byla míst, až moc sluníčková, ale jinak jsem byla s postavami spokojená.
Příběh je napěchovaný dějem. Nenašla jsem tam žádná místa, kde bych se nudila. Jen ten konec mi přišel až vlastně přepěchovaný, takový trochu přeplácaný a nereálný. Už když bylo do konce ještě 100 stránek, tak jsem si říkala, že by to vlastně mohlo skončit. Ale autorka přidala ještě jednu zápletku. Chápu proč. Líbilo se mi také rozplétání minulosti obou postav, která opravdu nebyla růžová. Proto chápu, že autorka pokračovala s příběhem, i když já si myslela, že už je konec. Aby obě postavy dostaly to potřebné uzavření.
Knize se nedá upřít čtivost. Stránky mi mizely pod rukama, ani jsem nevěděla jak. Příběh se mi líbil, jen jsem asi čekala, že mě strhne mnohem víc a já budu nadšenější. I tak se ale na další díly chystám a těším.
Kroniky prachu
Lin Rina
Já se přiznám, že jsem se do této knihy asi ani neměla v plánu pouštět, sice mě zaujala, když vyšla, ale pak to že mě nějak opadlo, když jsem viděla, jak moc vychvalovaná je. Jenže pak jsem viděla nabídku štafety u @recenzniinstac a řekla jsem si, že se zkusím přihlásit a knihu si třeba přečtu. A povedlo se a já děkuji za možnost se štafety zúčastnit.
Ale teď už ke knize. Myslím, že hodně z vás tuto knihu zaregistrovalo, proto jen v rychlosti. Jedná se o romantický young adult román zasazený do doby viktoriánské Anglie. Sledujeme zde Animant, která se díky nabídce svého strýce vydává do Londýna, aby pracovala v univerzitní knihovně jako asistentka knihovníka Thomase Reeda, který je tak protivný a náročný, že u něj žádný asistent nevydržel moc dlouho. A Animant je samozřejmě rozhodnutá vydržet.
Příběh jako takový byl fajn, ale problém jsem měla s hlavní hrdinkou. Animant mi moc nesedla a občas mi lezlo na nervy to, jak si až moc hrála na dospělou a v situaci, která nastala za 5 minut, tak se zachovala akorát jako rozmazlený spratek. Hrála si na strašně důležitou a chyběla ji nějaká pokora. Za mě to je až moc na sílu vytvořená silná nezávislá hrdinka, které jsem tu sílu a nezávislost ale moc nevěřila.
Druhá postava pan Reed byl fajn. Už od začátku jsme natrefili na to, že asi něco tají. To, co se potom odhalilo mě trochu zklamalo, i když to bylo hezké tajemství, tak jsem čekala něco temnějšího.
Líbila se mi dějová linka Animantina bratra Henryho a Rachel. Tam jsem tu romantiku opravdu cítila víc, než z Animant a Thomase Reeda. Fajn byly i kapitoly s bratry Reedovými.
Taky jsem se docela těšila na Londýn, ale bylo tam z Londýna tak málo, že bych ani nepostřehla, kdyby se to odehrávalo někde jinde. Některé pasáže v knize se mi taky zdály výplňkové a zbytečné.
Kroniky prachu jsou pro mě spíše průměrnou záležitostí, která bohužel nestojí za ten hype, i tak jsem ale ráda, že jsem si příběh přečetla a jsem ještě radši, že to bylo ve štafetě, kde mi příběh zpříjemňovaly ještě poznámky holek.
Schovávaná
Tereza Herzogová
Když jsem začínala knihu číst, tak mě hned na začátku zaujalo to, že hlavní postava Šárka je učitelka českého jazyka. Je to něco, co třeba jednou v budoucnu (čti za rok) budu dělat taky, takže to mi bylo velmi blízké.
Autorčin styl psaní mi sedl a knížka se četla opravdu rychle. Místy byl vtipný a odpočinula jsem si u něj. Musím ale říct, že jsem měla menší problém s chemií hlavních postav Ivana a Šárky. Možná je to tím věkovým rozdílem (za mě je 35 let prostě dost), ale nějak jsem to mezi nimi necítila. Matka hlavní hrdinky byla taky docela na facku. Nechci nijak spoilerovat, ale ta procházela takovou krizí středního věku a nevěděla co by, že mě to až rozčilovalo.
Na příběhu mě hodně bavily vedlejší postavy. Honza Chroust, druhý češtinář, skvěle oživoval příběh a jeho sarkastické poznámky mě nejednou rozesmála. Bavily mě i životy Šárčiných kamarádek, které byly rozmanité.
Co mi přišel trochu přestřel byl konec. Tam se stalo snad všechno a přišlo mi to trochu přeplácané, ale aspoň to může čtenáře navnadit na další díl.
Za mě spíš taková průměrnější kniha, ale věřím, že hodně z vás se bude líbit, už jen podle nadšených recenzí, které jsem tu na Instagramu viděla.
Mezi tebou a nebem
Hope Marks
Já už knihu četla jako beta čtenářka před nějakou dobou a za mě je to opravdu krásný příběh, byť je kratší než obvykle romány bývají.
Postavy jsem si oblíbila a příběh Freyi a jejího učitele Jamese mě opravdu bavil.
Takže pokud máte rádi lásku učitel - studentka, je tohle přesně pro vás! A já můžu říct, že kvalita autorčiných knih jde opravdu nahoru. Její první kniha Spoutej mě se mi také líbila, Následuj oheň byla zase lepší a Mezi tebou a nebem je zase o kousek lepší!
Zadrž dech
Michala Ries
Toto je moje první setkání a autorkou a já nemůžu být šťastnější z toho, jak to dopadlo. V knize sledujeme Marinu, která má za sebou nelehkou minulost, kterou nám autorka odkrývá počas celé knížky pěkně postupně. Není lehké vyrovnat se s tím, co se stalo. Navíc, když se s příchodem nového kolegy Marcela střetne Marinina přítomnost s minulostí.
Přiznám se, že ze začátku jsem měla pocit jako bych četla Má mě rád, nemá mě rád od Sally Thorne. To prostředí kanceláře a nenávist mezi Marcelem a Marinou mi příběh dost připomínaly. Jenže pak se to začalo lišit a příběh zvážněl. Nečekala jsem, že z příběhu, který jsem měla za fajn oddechovku, se stane tak silný příběh.
Děj i postavy jsou neuvěřitelně propracované a příběh je napsaný opravdu reálně. Neměla jsem vůbec problém se do něj vzít a těšila jsem se, až se po náročném dni ke knížce zase dostanu. Flashbacky do Marininy minulosti, kde jsme postupně odkrývali, co se stalo, dodávaly příběhu na vážnosti a bylo mi z nich trochu smutno.
Co se týče postav, tak Marina mě bavila už od začátku. U Marcela jsem moc nevěděla, ze začátku se choval fakt hnusně, ale jeho postava prošla vývojem a nakonec jsem si ho oblíbila.
Celkově je příběh komplexní a nabitý emocemi. Rozhodně můžu doporučit, pokud hledáte romantiku, která vám ale nabídne i mnohem silnější příběh! A já se těším na další autorčiny knihy, kterých se snad v češtině dočkáme.
Kytice
Karel Jaromír Erben
Myslím si, že tuhle knihu nemusím úplně představovat a každý ji zná. Minimálně ze základní školy.
Kytici jsem si chtěla pořídit už docela dlouho, ale pořád mě žádné vydání neoslovilo natolik, abych ho koupila. Ale tohle? Už když jsem ho viděla poprvé, tak jsem si řekla, že tohle výroční vydání s ilustracemi Míly Fürstové prostě musím mít. A tak ho mám . Dlouho jsem přemýšlela, protože cena je docela vysoká, ale pak přišla poukázka, tak jsem ji využila.
Vydání je vevnitř opravdu nádherné a určitě stojí za každou korunu. A pokud hledáte knihu, která je klasika a zároveň vám ozdobí knihovnu, tak je toto třeba přesně pro vás.
Co se týká básní, tak mám své oblíbené, třeba Svatební košile, Holoubek, Vodník, Polednice a pak básně, které mě moc neoslovily.
Černý rytíř
Rina Kent
Černý rytíř je v pořadí už čtvrtá kniha série Royal Elite autorky Riny Kent, která u nás vychází u @nasenakladatelstvi. Musím říct, že si mě autorka získala už prvním dílem Zvrhlý král. Byla to moje první zkušenost s dark bully romance a fakt se mi to líbilo. Pak mě teda trošku mrzelo, když jsem v jiných recenzích viděla výtky k něčemu, co je pro tenhle žánr typické, ale co už.
Ale teď už k rytíři. V knize sledujeme příběh Kim a Xandera, se kterými jsme se setkali už v předchozí trilogii. A ano, kdo četl, tak ví, že se nesnáší a táhnou si s sebou nějakou špatnou společnou minulost. Proto jsem byla opravdu zvědavá, co se jim stalo a jak to s nimi dopadne. Od knihy jsem se opravdu nemohla odtrhnout, kapitoly ve společném čtení jsem pak už nezvládla dodržet, protože jsem knihu prostě potřebovala dočíst. Autorka zařadila i vážnější témata jako sebepoškozování atd (víc vám nechci prozrazovat). Xander mě tedy chvílemi štval, ale Kimmy jsem si oblíbila už v předchozích dílech a byla jsem zvědavá, jaký bude jejich příběh. Kniha je plná zvratů a určitě se neodtrhnete.
Za mě můžu knihu doporučit, ale pořádně si to rozmyslete, než se do ní pustíte. Na začátku není to varování jen tak pro nic za nic.
Kdykoliv
Sarah Sprinz
V tomto díle sledujeme Olive, se kterou jsme se setkali už v předchozích dílech a Colina, který se na Akademii Dunbridge dostává po maléru, který způsobil v Americe. Bylo moc fajn vrátit se do známého prostředí Akademie a poznat další postavy.
Musím říct, že na to, jak mi Olive nebyla předtím moc sympatická, tak v tomto díle, když jsem ji víc poznala, jsem si ji i oblíbila. Olive se na začátku knihy vrací do školy po nehodě, která ji sebrala vše. Kvůli popáleninám, které utrpěla při požáru musí nejen přestat s plaváním, ale i opakovat jedenáctý ročník, čímž přijde o své kamarády. Colin se ze začátku snaží akorát o vyhazov ze školy, na které ani nechtěl být. Bylo ale zajímavé pozorovat ten vývoj, jak nakonec došel k tomu, že to tam není zas tak hrozně a z New Yorku mu chybí vlastně jen jeho sestra.
Autorka v knize řeší i pár závažnějších témat, což mi do příběhu hezky zapadlo, zároveň to nedělá z průběhu jen plytkou romantiku, která klouže po povrchu, ale myslím si, že i když může být kniha považována za oddechovou romantiku, tak má co předat. Příběh je psaný čtivě, takže stránky mizí pod rukama a bylo to moc fajn čtení.
Kráska a hráč
Ilsa Madden-Mills
Kráska a hráč je moje první kniha od autorky a myslím, že jsem zvolila správně. Příběh byl pro mě příjemná oddechovka, ze které jsem si sice na zadek nesedla, ale bavila mě.
Sledujeme příběh Novy Morganové, které na začátku příběhu umře maminka a ona se vrací do svého rodného města postarat se o dům a svou mladší sestru. Na druhé straně, jak už to u romantik bývá, máme Ronana Smitha. Úžasný quaterback, který po autonehodě přišel o kariéru, se stává trenérem na škole, kde jinde než v rodném městě Novy. Všichni víme, jak to dopadne a že ti dva skončí spolu. Ale bavilo mě sledovat jejich cestu a pozadí minulosti obou hrdinů.
Kniha je čtivě napsaná, místy i vtipná a oddechová. Přesně to jsem od knihy očekávala, nicméně jsem v žánru četla i lepší kousky. Nicméně si i tak myslím, že stojí za přečtení. Ještě na mě doma čeká druhý díl Princezna a hráč a Drahá Avo, do kterých se také pustím.
Nic mě nezlomí
Veronika Fecková
Nic mě nezlomí je příběh Olivie, dívce z dětského domova, ze které se stala silná žena. Žije nový život a minulost nechala za sebou. Má práci, přátele, rodinu. Když si vyjede na dovolenou k moři, potká Willa a začíná přicházet na kloub tomu, kdo to je a proč se do jejího života dostal právě teď.
Líbilo se mi, že Oliviina minulost je fakt smutná a nikdo by to zažít nechtěl, ale ona se ti nenechala ovlivnit a žila život naplno. Nahlédnutí do minulosti příběh pěkně oživuje. Autorka do příběhu zakomponovala i těžší témata, takže to není jen tak nějaká oddechovka, ale myslím, že vám příběh i něco předá a zamyslíte se nad vlastním životem. Že se třeba nemáte zas tak špatně. Minimálně já to tak měla.
Žít s tebou
Antonie Nováková
Určitě se hodně z vás s tvorbou autorky už setkalo. Ať už jste četli její knihu nebo jste její knihy minimálně zaregistrovali tady na Instagramu.
Já už jsem od autorky četla její knihu Být s tebou. Námět mi přišel super, jen mi chyběla trochu chemie mezi hlavními hrdiny a ocenila bych příběh delší. U Žít s tebou se mi opět líbil námět, hlavní hrdinové Mia a Aiden mi byli mnohem sympatičtější než Vaja a Madden z předchozí knihy.
Aiden byl super od začátku do konce, líbilo se mi, že se prostě nevzdával, ať už se dělo cokoliv. Mia byla ze začátku fajn, ale ke konci byla tak nerozhodná, že bych ji fakt vlepila. Nechci nic prozrazovat, ale postava, která se tam pak objevila a převrátila příběh vzhůru nohama mi nebyla sympatická vůbec.
Chemie mezi Miou a Aidenem byla taky mnohem lepší než mezi dvojicí z předchozí knihy. A přesto mě konec nejen překvapil, ale i pěkně naštval. Takhle jsem to prostě nechtěla a nemělo to tak být. Vím, že cesty života jsou v reálu nevyzpytatelné, ale takhle teda ne.
I u této knihy bych ocenila, kdyby byla delší a příběh více rozepsaný.
Ano, pane Božský
Lucie Srňánková
Já už mám od autorky přečteného pana ředitele, který se mi líbil, takže když jsem se pouštěla do pana Božského, neměla jsem pochybnosti o tom, že to bude opět super. Dokonce jsem slyšela, že je tento příběh ještě lepší než ten předchozí a pod to se můžu podepsat i já.
V příběhu sledujeme Evu, které na začátku umírá manžel, tady jsem měla opravdu slzy na krajíčku. I během příběhu, kdy se vracel, tak mě bolest hlavní hrdinky zasáhla. Emoce postav autorka vyjadřovat opravdu umí. Ale zpátky k Evě... Po smrti manžela zažívá náročné období a osud ji do života privede Samuela, který si v minulosti prošel něčím podobným.
Když srovnám Evu a Samuela s Míšou a Adamem z pána ředitele, tak mám asi blíž k Evě a Samovi. Ani nevím čím to je, ale víc mi přirostli k srdci a jejich příběh pro mě byl asi emotivnější. Oblíbila jsem si i vedlejší postavy Roberta a Standy a jejich linka mě taky bavila. I přátelství Roberta a Evy příběh okořenilo, přišlo mi hezké, jak ji chtěl chránit za každou cenu. Ne vždy to tedy provedl úplně správně, ale za mě to dodalo příběhu jen víc reálnosti.
Autorka opět ukazuje, že psát umí, tady se mi to zdálo ale ještě lepší než v předchozí knize. Spicy scény jsou dobře napsané a nepůsobí lacině, což se ne v každé erotické knize povede. Tempo příběhu bylo moc fajn, nenašla jsem žádná hluchá místa, kde bych se třeba začínala nudit, takže já můžu Pana Božského jedině doporučit a opravdu mě nenapadá nic, co bych vytkla!
Náhradník
Princ Harry (p)
Patřím asi k menšině lidí, kteří neprožívají drama královská rodina x Harry a Meghan. Nejsem asi na žádné straně, protože každá strana má přinejmenším v něčem pravdu. Tento životopis napsaný (nebo spíš nadiktovaný) samotným Harrym jsem si nemohla nechat ujít.
Kniha je dělená na tři části. V té první se seznamujeme s Harryho dětstvím, hodně tam řeší ztrátu princezny Diany a to, jaké to bylo vyrůstat v královské rodině. Tady mi bylo Harryho opravdu líto. Přišel o matku a nesměl dát najevo žádné emoce. Druhá část, se přiznám, mě vůbec nebavila. Byla o Harryho nasazení v armádě, k čemuž bohužel nemám žádný vztah. Třetí část se už dostává ke vztahu s Meghan a vlastně k celému drama, které se událo v poslední době. Ta byla zajímavá.
Musím říct, že kniha je opravdu popisná. Harry tam popisuje i jak vypadají místnosti do nejmenších detailů. Možná, kdyby se tohle osekalo, byla by kniha tak poloviční. Bylo zajímavé sledovat Harryho úhel pohledu na určité věci a pokud je aspoň polovina z toho pravda, tak se asi ani nedivím, že z té zlaté klece chtěli pryč.
Životopis to byl zajímavý, ale znovu po něm už asi nesáhnu a to právě kvůli rozsáhlým popisným pasážím.
Ano, pane řediteli
Lucie Srňánková
Tuhle knihu jsme měla na wishlistu už hodně dlouho, proto mě velmi potěšilo, že jsem se k příběhu konečně dostala.
V knize sledujeme Míšu, která pracuje ve velké firmě jako asistentka Tomáše. Ředitelem této firmy je Adam, kterého Míša nemůže vystát. A ano, nemusíte být géniové, abyste věděli, že ti dva skončí spolu. Nicméně mě překvapilo, že to bylo dost brzy, co spolu navázali nějaký kontakt.
Michala jako hlavní hrdinka mi sedla od první stránky. Neměla jsem s ní problém, jen mi přišlo, že je trochu až moc paličatá a když nastal nějaký problém, tak hned práskla dveřmi a nenechala si od druhého něco vysvětlit (zároveň ji i chápu, protože já nejsem v tomhle moc lepší). U Adama se mi líbil ten progres, který autorka zapracovala, na začátku jsem ho měla fakt za hulvata, ale jak začal s Míšou ukazovat i jiné stránky, tak jsem si ho oblíbila.
Čtení z českého prostředí z českými jmény byl pro mě ze začátku lehce nezvyk, protože českou literaturu bohužel zas tak nečtu. Ale nebyl to ve finále žádný problém. Knížka je napsána čtivé, bavila mě a já vám ji můžu doporučit. Jen si nechávám hvězdičku do rezervy, protože Ano, pane Božský je prý ještě lepší!
