eliska2126
komentáře u knih
Ukradený polibek
L. J. Shen
Od této knihy jsem měla obrovská očekávání, protože mi bylo řečeno, že je to opravdu pecka. A opravdu jsem se na ni těšila, jenže jak jsem začala číst, tak mě nadšení trochu opouštělo.
Příběh nás zavádí do mafiánské společnosti Organizace. Už to vypadá, že se naše hlavní hrdinka vdá za Angela, člena velmi vlivné rodiny, která patří do organizace, jenže si o ní přijde říct někdo úplně jiný a Francesca je nucena se provdat za senátora Wolfa Keatona.
Příběh jako takový by mě opravdu bavil. Nápad byl dobrý a mafiánské prostředí mám také ráda. Wolfe jako postava byl taky fajn, přesně takový ten nekompromisní muž, který ale pod tvrdou skořápkou ukrývá city. Jenže mi celý dojem z knihy úplně zkazila Francesca. Ano, v knize je jí 19 let, ale občas jsem měla pocit, že jí je sotva 15. V určitých chvílích se chovala opravdu jako rozmazlený fracek, který jak není po jeho, tak nebude vůbec. Byla také dost naivní. Také mi vadilo, že když ona něco provedla, strašně se divila, že se Wolfe zlobí, ale když ji to pak chtěl vrátit a udělal to samé, tak Francesca se rozzuřila, že co si to dovoluje a radši utekla z domu jak malá holka . A takhle bych mohla pokračovat.
Škoda, příběhu by určitě prospěla dospělejší a rozumnější hlavní hrdinka. Jinak to bylo opravdu celkem fajn čtivé čtení.
Zbořené zámky
Amo Jones
Letos jsem se rozhodla, že bych chtěla věnovat víc času focitani sérií.prvni sérií, u které se mi to povedlo, je Elitní klub králů a já nemůžu být spokojenější.
Na tohle finále jsem se opravdu těšila, protože Madison a Bishop jsou mým nejoblíbenějším párem z celé série, díky nim jsem se do temného světa Amo Jones zamilovala. Proto mě dost trápilo to, jakým směrem se jejich vztah a jejich životy ubíraly a v podstatě rozpadaly. Byla jsme neskutečně zvědavá, jak jejich příběh autorka ukončí a musím říct, že jsem spokojená. Příběh z knihy jsme už v podstatě četli v Ďáblu a světici, ale tentokrát to máme očima Madison a Bishopa.
Zbořené zámky nám sice nabídnou jen 170 stránek (ocenila bych klidně víc Madshopa) a máte to slupnuté za pár hodin, ale myslím, že to autorka zvládla ukončit skvěle a já jsem ocenila, že jsem ještě jednou mohla nahlédnout do hlav Madison i Bishopovi, protože v knize máme oba pohledy a víme jak na danou věc nahlíží oba hrdinové.
Takže já jsem s tímto koncem dost spokojená a jsem zvědavá na další příběh z pera autorky, což by měl být další díl Půlnočního běsnění, pokud se nepletu. A fakt doufám, že se ještě někdy do světa Elitního klubu králů budeme moct vrátit!
Tři drobné chybičky
Nikki Sloane
Tři drobné chybičky jsou v pořadí již třetí díl série Klubu zavázaných očí. Tentokrát se setkáváme s Josephem, majitele klubu, kterého jsme poznali už v předchozích dvou dílech.
Je nám určitě jasné, že ti bude i hlavní ženská postava. Tou je Noemi a já se rozhodla, že vám toho o ní prozrazovat moc nebudu .
Musím říct, že autorka píše opravdu skvěle. Příběh je čtivý, nejsou tu žádné výplňkové pasáže, pikantnější scény jsou napsané dobře a vkusně. Zápletka není nijak složitá (což v tomhle žánru bývá málokdy), i tak mě ale tahle série prostě baví číst, už jen ta super chemie mezi hrdiny za to stojí.
Líbila se mi i ta Josephova backstory z minulosti. Autorka tak naťukla i nějaké to trápení z reálného světa. Ráda jsem poznala Josepha i trochu z toho lidského hlediska, ne jen jako majitele klubu a dalších podniků.
Ve finále si myslím, že i tenhle díl má opravdu co nabídnout a Klub zavázaných očí patří v rámci žánru k těm skvělým. I tak ale mým nejoblíbenějším dílem zůstává ten první s Evie a Loganem. A já si určitě nenechám ujít ani další díl a jsem zvědavá, co dalšího nám autorka naservíruje.
Osamělé srdce
Mona Kasten
Osamělé srdce byla moje velmi očekávaná kniha roku 2023, protože Mona Kasten patří k mým nejoblíbenějším z německé stáje. Její série Znovu je skvělá a díky ní jsem se zamilovala do romantických knih. Ale teď už k téhle novince!
Když jsem do toho šla, věděla jsem, že se tam vyskytuje hudební prostředí. Sledujeme Rosie Hartovou, která rozjela svůj podcast o hudbě a teď moderuje svou vlastní nezávislou show. K ní do studia přijde i její nejoblíbenější kapela Scarlet Luck, aby s ní udělala rozhovor. Jenže věci se vymknou z ruky a nedopadne to úplně tak, jak si rosie představovala. Rosie byla skvělá hlavní hrdinka. Získala si mě už na začátku a byla mi opravdu sympatická.
Na druhé straně poznáváme Adama alias Beasta, bubeníka Scarlet Luck. Ten je takový tajemný a už na začátku příběhu je nám sděleno, že se v minulosti stalo něco, kvůli čemu nesnese lidský dotek od cizích lidí. Ta tajemná aura kolem Adama se mi líbila, nicméně jsem byla napjatá a chtěla zjistit, co za tím stojí.
Celá dějová linka se točí kolem sbližování Rosie a Adama, je plná zvratů a dramat, které se mi líbily. Autorka do děje zasadila i poměrně dost těžších témat. I přesto, že se o některých věcech nečetlo lehce, přišlo mi, že to tak není nacpané na sílu a do příběhu to zapadlo. Líbilo se mi i zapojení chatových konverzací. I díky tomu příběh odsýpal. Autorka už v předchozích sériích dokázala, že psát umí a tady to jen potvrdila!
Takže já jsem ve finále velmi spokojená. Myslím, že tahle série má skvělé našlápnuto, i když je pravda, že Znovu mám asi o chloupek pořád radši.
Ďábel a světice - část druhá
Amo Jones
Před pár dny jsem dočetla první část. Během první půlky jsem si říkala, že tohle není úplně ta šílená Amo, na jakou jsem zvyklá a kterou miluju. Naštěstí to druhá půlka zachránila a konečně to mělo tu jiskru, na kterou jsem čekala. A taky kvůli konci jsem se musela okamžitě vrhnout na druhou část!
V této knize pokračuje příběh Brantleyho a Saint. Konečně jsou spolu, i když jim nepřátele nedopřejí klidu. Postavy mezi sebou měly chemii a musím říct, že nám autorka naložila opět plnou náruč zvratů, které jsem nečekala. Dokonce i rozuzlení celé záhady bylo úplně jinak, než jsem odhadovala! Autorka nám příběh ozvláštnila i trochou okultismu. Ze začátku jsem si tím nebyla úplně jistá, ale ve finále proč ne? Není to tam nic přehnaného a myslím, že ve světě Elitního klubu králů je možné zkrátka všechno .
Konec byl vlastně takový happyend a dalo by se říct i takové uzavření, ale ještě tu jsou Zbořené zámky a já jsem moc zvědavá, co přinesou.
Autorka opět ukazuje, jak šílená umí být a jaké šílenosti umí vymyslet. Tahle kniha není výjimkou, překvapila mě, rozesmutnila a totálně mě dostala! Za mě lepší než první část a doporučuju všem milovníkům dark romance a EKK!
Chladný král
M. V. Jírová (p)
Hned na začátku knihy nám autorka představuje svět, do kterého je příběh zasazen.
Setkáváme se s hlavní hrdinkou Mesilií, kterou jsem si opravdu oblíbila, protože je paličatá a nebojí se říct svůj názor. I přes všechna pravidla nastolená v Chladném království se snaží najít kličku, jak pravidla aspoň trochu obejít.
O Kardesovi vám toho moc říkat nechci, protože myslím, že si čtení nejvíc užijete, když o něm moc vědět nebudete. Řeknu jen jedno a to je PÁNI! Ocenila jsem i kapitoly z jeho pohledu.
Autorčin styl psaní mi opravdu sedl. Příběh se mi četl dobře, tempo knihy je super. Nejsou tu žádné sáhodlouhé popisy, ale i tak není vůbec těžké si představit prostředí nebo postavy.
Knížku opravdu můžu doporučit, jen dejte pozor, abyste věděli, jaký žánr budete číst. Je to dark romance a není to pro každého. Je pak škoda, když kniha získává negativní hodnocení jen proto, že daný člověk vyčítá knize to, co je pro daný žánr typické.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Čas od času si nějakou klasiku přečtu. A Pýchu a předsudek jsem měla na seznamu dlouho. Loni jsem četla kousek v angličtině do školy a říkala jsem si, proč si ji nepřečíst v češtině.
Kdysi jsem také viděla film s Keirou Knightly a Matthewem Macfadyenem a ten se mi také líbil.
Příběh jako takový je super. Postavy jsem si oblíbila. Elizabeth byla chytrá a prostořeká a Darcy byl takový tajemný a postupně jsme odhalovali, jaký vlastně je.
Měla jsem jen problém se stylem, jakým je to napsané. Jde vidět, že Jane Austen psala dvě století dozadu a styl tomu také odpovídá. Nečte se to úplně jednoduše a docela mi to trvalo. Nenastal ani moment, kdy bych se fakt začetla. Nicméně i tak si myslím, že stojí za přečtení.
Ďábel a světice: Část první
Amo Jones
Na knihy, které mě přenesou do světa Elitního klubu králů, se vždycky hrozně těším, protože je to pro mě záruka toho, že se mi to bude líbit. Na příběh Brantleyho a Saint jsem byla hrozně zvědavá, protože Brantley byl v předchozích dílech dost tajemný a hrozivý a o Saint jsme se dozvěděli až tuším v předchozím díle - Malum II.
V autorčiných knihách jsem zvyklá na opravdu super chemii mezi hlavními dvěma postavami. Bishop a Madison ji mají, Nate s Tillie taky. Jenže u Brantleyho a Saint mi v první polovině knihy nějak chyběla. Skoro nic moc se nedělo a chyběla mi tam nějaká ta jiskra mezi nimi. Naštěstí se to v druhé polovině prolomilo a konečně se tam nějaká ta jiskra objevila a do příběhu jsem se začetla.
Oceňuju i to, že nás autorka dál zasvěcuje do fungování světa králů. Konečně víme víc o jejich nepřátelích, jejich funkcích a spoustu dalšího.
Kvůli té první polovině jsem si říkala, že se pak asi pustím do něčeho jiného, ale díky tomu konci musím hned sáhnout po druhé části. Takže za mě, i když je to malilinkato slabší než předchozí díly EKK, tak určitě i tak stojí za přečtení!
Ocelová princezna
Rina Kent
Na Ocelovou princeznu jsem se v tomhle roce těšila snad nejvíc, protože Zvrhlý král, kterého jsem četla loni v rámci štafety, se mi moc líbil. Prvně (a budu se opakovat) se podívejte, co to je za žánr a jestli vám prvky, které do daného žánru patří, nebudou vadit. Protože ano, celá tahle série je zvrhlá, plná násilí, utrpení, vášně a tajemství.
Konec Zvrhlého krále byl otevřený jak blázen, proto jsem byla opravdu zvědavá na pokračování. A u druhého dílu jsem nedopadla o moc líp. Nemůže třetí díl vyjít třeba hned teď, prosím?
První díl byl pro mě dost velkým překvapením, nečekala jsem tam skoro nic. U druhého dílu nám autorka rozplétá tajemství, kterým je obestřena Elsina minulost. To mě opravdu bavilo. Nicméně musím přiznat, že jsem pár zvratů lehce odhadla nebo mě aspoň trochu napadlo, že je to jedna z možností, jak by to mohlo proběhnout.
I tak jsem ale moc spokojená. Aiden nám ukazuje další stránky své osobnosti a odhaluje nám svou pravou tvář. S Elsou mají mezi sebou super chemii a jejich "vztah", pokud tak tomu můžu říkat, má jiskru.
Autorka nám opět ukazuje, jak čtivě umí psát. Knihu jsem přečetla na dva zátahy a je to fakt návykové čtení.
Takže za mě můžu určitě doporučit, jen určitě starším čtenářům.
Kdekoliv
Sarah Sprinz
Od autorky jsem už jednu knížku četla. Bylo to Co když se utopime a přiznám se, že až tak nadšená jsem z ní nebyla. Jenže pak jsem viděla, že bude autorce vycházet nová série a tak jsem si řekla, proč to nezkusit.
A Akademie Dunbridge opravdu předčila má očekávání. Přišlo mi, jakoby to napsal dokonce i někdo jiný, protože do Co když se utopime jsem měla problém se začíst, ale tady žádný problém nenastal. Možná je to tím, že se autorka už trochu vypsala.
V knize sledujeme Emmu, která se vydává do Skotska na roční výměnný pobyt na Akademii Dunbridge, s postranním úmyslem, aby našla svého otce. Už na letišti se potkává s Henrym, který shodou okolností letí na stejné místo. A tak se nám rozbíhá příběh plný lásky, překvapení, trápení a zvratů.
Postavy jsem si oblíbila hned od začátku. Jsou mladší než v předchozí autorčiné sérii, chodí na střední internátní školu ve Skotsku. Střídání pohledů Emmy a Henryho bylo taky super. Občas se pohledy i prolínaly, takže jsme se dozvěděli i, co si ten druhý myslel v tu danou chvíli, kdy my jsme to viděli z pohledu prvního.
Na to, že je Akademie Dunbridge elitní internátní škola, tak jsem čekala, že všichni budou takoví ti snobové, ale opak je pravdou. Oblíbila jsem si i spoustu vedlejších postav - třeba Tori a Sinclaira (těším se na jejich druhý díl!) a spoustu dalších. Jediný, kdo mi moc nesedl byla Olive.
Bavila mě i zápletka s Jacobem Wileym. Bavilo mě sledovat, jak Emma patrá. Nicméně v knize nastala zápletka, kterou mi přišlo, že hlavní postavy až moc vyhrotily. Beru, jak to pak řešili ve škole, ale prvotní reakce hlavních postav byla za mě nereálně vyhrocená.
I tak si ale myslím, že Akademie Dunbridge: Kdekoliv je solidní romantika z německé stáje a líbila se mi víc, než Co když se utopime. A já se moc těším na druhý díl!
Pak ses objevila ty
Helen Paris
Na tuhle knížku jsem se těšila, protože mě opět zavedla do Lynnwood Falls, které jsem si oblíbila už v prvním díle.
Příběh vypráví o dalších obyvatelích městečka - tentokrát o Annabelle, která provozuje místní kavárnu, a Willovi, právníkovi, který se snaží očistit jméno své rodiny, které pošpinil jeho zlý a rasistický otec.
Musím říct, že v prvním díle mi chvíli trvalo si zvyknout na styl psaní, ale tady jsem neměla problém (asi je to i tím, že jsem knihy četla po sobě). Navíc Annabella a Will si mě získali už od začátku a byli mi dokonce sympatičtější než Hope a Ryan z Léta lásky. Líbila se mi ta hate to love linka mezi nimi.
Je mi opravdu sympatické i to, že autorka zdůrazňuje venkovský styl, který příběhu dodává super atmosféru. Příběh zahrnuje i spoustu zvířat.
Jediné, co bych knize vytkla, stejně jako předchozímu dílu, že to je na mě až moc slow. Vím, že to je Slow burn, jen je škoda, že se vše odehraje na posledních třiceti stránkách a nemáme ani žádný epilog, abychom věděli, jak se jejich vztah vyvíjí. Nicméně to se asi stejně dozvíme v dalším díle, stejně jako jsme se v tomto dozvěděli o Hope a Ryanovi. Taky bych ocenila, kdyby byl překlad trochu bližší čtenáři. Nevím, proč například místo hranolek máme pomfrity. Ale to je už jen detail.
Takže pro všechny milovníky opravdu pomalé romance, je tohle skvělá kniha a já ji s klidným srdcem doporučuju.
Léto lásky
Helen Paris
Na tuhle knížku jsem byla hodně zvědavá. Já osobně mám totiž v knihách moc ráda prostředí venkova a takové té příjemné přátelské atmosféry, která tam panuje. Tady jsem navíc dostala i super prostředí zvířat a veterinární ordinace.
Když jsem začínala číst, tak se Hope právě nacházela v New Yorku, byla velmi úspěšná, měla dle ní skvělého přítele Colina a byla spokojená. Jenže pak dojde k okolnostem, které ji donutí vrátit se do svého rodného města - Lynnwood Falls. Napřed jsem si o Hope myslela, že je to taková ta městská dámička, co nad vším ohrnuje nos, což mi moc sympatické nebylo. Ale čím déle zůstávala v Lynnwood Falls, tím víc jsem mi byla sympatická.
Colin mi naopak nebyl sympatický ani na začátku a na konci už vůbec ne . Studený psí čumák, co je opravdu takový ten městský snob.
Ryan byl naopak sympaťák už od začátku. A tady jde hezky vidět to, co jsem kdysi viděla tuším u @kate_valter, kdy se u německých autorek strašně točí jména. Ryan ma totiž stejné jméno jako Ryan Cooper v Nových začátcích od Lilly Lucas, ale čert to vem.
Kniha je napsaná v er-formě, což mi ze začátku moc nesedělo. Asi bych spíš uvítala ich-formu, jak jsem u těchto příběhů zvyklá, ale styl psaní je hodně čtivý, takže jsem poměrně rychle zvykla a v druhé polovině knihy mi to vlastně ani nijak nepřekáželo.
Označila bych to za Slow Burn romance a v tomto případě platí, že to bylo fakt SLOW. Všechno, na co jsem čekala, se událo na posledních asi 40-50 stranách. I tak si ale myslím, že to je moc krásný příběh, který rozhodně stojí za přečtení už jen kvůli té atmosféře a prostředí. A já momentálně čtu A pak ses objevila ty, což je druhý díl série a jsem zvědavá na příběh Annabelly a Willa.
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Od této knihy jsem měla opravdu velká očekávání. Viděla jsem na ní spoustu pozitivních ohlasů a byla jsem opravdu zvědavá, co na ní řeknu já sama. Vystoupila jsem ze své čtecí rutiny romantických příběhů a pustila jsem se do Eleanor a jsem za to opravdu vděčná, protože tahle kniha je tak krásná, i když obsahuje dost bolesti.
Eleanor jako postavu jsem si opravdu zamilovala. Eleanor je totiž jedinečná. Je jí úplně jedno, co si o ní, kdo myslí. Bavilo mě sledovat svět jejíma očima. Nebála se říct, co si myslí, i když to někdy nebylo příjemné. A přesně to jsem si na ni cenila nejvíc - její odvahu. Eleanor si prošla neuvěřitelných vývojem. Autorka nám během vyprávění dávala náznaky toho, co se v Eleanořině životě kdysi stalo, ale vlastně nechala Eleanor samotnou, aby nám to řekla ve finále sama.
Strašně se mi líbilo budování přátelství mezi ní a Raymondem. Bylo to tak krásné a čisté.
Kniha na mě opravdu zapůsobila. Byl to opravdu krásný příběh, ale když jsem se dostala do hloubky, bylo mi Eleanor opravdu líto skrz to všechno, co se jí stalo. I tak si ale myslím, že se má Eleanor vážně skvěle.
Zrodená pre kráľa
Michaela Brnková
Už z prvního dílu jsem byla opravdu nadšená. A stejně jako v prvním díle, i tady nám autorka servíruje dva příběhy.
První se týká dcery Kat a Maxe - Amelie, a synů Tenebrise a Stelly - Luciana a Dariuse. Už na začátku jsem odhadla s jakým bratrem se Amelie sblíží. Darius byl super postava. Na začátku nevíte, co si o něm myslet, ale postupně vám autorka odhaluje jeho duši a tu jsem si opravdu zamilovala. Byl to opravdový král. Za to Amelie. No. Už na začátku jsem si říkala, že její chování je dost dětinské a že se projevuje jak taková ta rozmazlená a panovačná princezna. A její chování se bohužel v průběhu knihy měnilo k lepšímu velmi pomalu, někdy udělala i krok zpět, co se jejího vývoje týkalo. Když už jsem si říkala, že se to začíná lepšit, bum, Amelie udělá zas něco, až si řeknu, že je zas svým chováním na začátku.
Druhý příběh - Naevusovo srdce bylo oproti Regině mnohem lepší. Naevus je úplně jiná postava, než předtím Tenebris, Darius nebo Maximian. Je to záporák každým coulem. Jenže i přes to všechno ho máte prostě rádi. Silene byla skvělá hrdinka. I změna prostředí se mi fakt líbila. Odehrává se totiž v klasickém světě lidí.
Jako u všech knížek od autorky je kniha extra čtivá. Příběh hezky plyne, v Regině je sice pár trošku pomalejších míst, ale Darius to dokonale vyvažuje. Za mě určitě stojí za přečtení, jen u mě určitě vítězí první díl.
A obálka je stejná pecka jako u prvního dílu. Opět krásná práce @sanny_book_photo
Tenebris
Michaela Brnková
Dlouho jsem žádné fantasy nečetla, ale musím říct, že při čtení Tenebrise doslova lítaly jiskry.
V knize sledujeme Stellu, která se vlivem okolností ocitne na zámku tajemného Tenebrise a začne odhalovat tajemství jeho světa. A zjišťuje, že se jeho svět trochu liší od toho našeho, i když všichni žijí ve světě lidí.
Už když začnete knihu číst, tak je vám jasné, jak to celé vlastně dopadne, a sice, že ti dva skončí spolu. Jenže...! Kromě toho, že Tenebris se Stellou budou spolu, jsem pak neodhadla absolutně nic! Autorka mě dokázala překvapit spoustou zvratů, které jsem absolutně nepředvídala. Bavilo mě odhalovat tajemství jak Tenebrise, tak jeho světa. Moc se mi líbila i chemie mezi nimi. Doslova lítaly jiskry!
Poslední asi třetina knihy obsahuje jiný příběh ze stejného světa. Poznáváme zde blíž Stellinu kamarádku Katrin, která se sbližuje s Maximianem. Opět - je vám jasné, že ti dva skončí spolu, ale cesta k cíli je plná překvapení. Zároveň zde pokračoval i příběh Stelly a Brise.
Musím se ale přiznat, že ač měly obě dvojice chemii skvělou a jejich příběhy mě opravdu bavily, tak mám radši tu část se Stellou a Brisem.
Jak už mnohokrát autorka ukázala, tak psát prostě umí. Její knihy mě baví a Tenebris se určitě zařadí mezi TOP ke Konfliktu. Svět, ve kterém se příběhy odehrávají, je skvěle vymyšlený a okamžitě mě vtáhl.
Knihu opravdu doporučuju. To prostě chcete číst! A mimochodem, viděli jste tu obálku? Tu má na svědomí @sanny_book_photo a myslím, že to se jí sakra povedlo!
Království hříchu
Meghan March
V Království hříchu se nám uzavírá příběh Lachlana Mounta a Keiry Kilgoreové. Jak se dalo očekávat, jejich vztah přerostl z pouhého splácení dluhu v něco víc (ale šlo vždycky jen o dluh?).
Konečně jsem tady dostala tu zápletku, u které jsem přestala dýchat a otáčela stránky s otevřenou pusou. Takové překvapení jsem fakt nečekala, ale dokonale mi do příběhu zapadlo. Všechno z předchozích dílů se spojilo a vysvětlilo. Dostali jsme ucelený obrázek Mountova života a to mi pomohlo pochopit, proč dělá určité věci, tak jak je dělá.
Za mě, můžu celou sérii jen a jen doporučit. Dlouho se mi nestalo, že bych stihla knihu přečíst za tak krátkou dobu. A určitě se brzo pustím i do Savage trilogy
Vzdorující královna
Meghan March
Ve Vzdorující královně pokračuje příběh Lachlana Mounta a Keiry Kilgoreové. Dostáváme se víc do hloubky a hodně se mi líbilo, že jsme dostali možnost nahlédnout do minulosti Mounta.
Prohlubuje se taky vztah mezi hlavními hrdiny a i jim samotným už to začíná docházet.
První díl konci jedním dost nečekaným zvratem a nějak jsem doufala, že to autorka trochu využije a v tomhle díle to nějak rozvine, což se bohužel nestalo. I tak tam, ale bylo hodně zajímavých zvratů, které mi to, dá se říct, vynahradily.
Jak už jsem psala u předchozího dílu, autorčin styl psaní je opravdu čtivý, příběh má spád a knihu máte přečtenou za chvíli.
Nemilosrdný král
Meghan March
V něčem mi kniha připomíná knihu Cizí dluh, ale je to mnohem lepší. Asi to bude tím, že v obou knihám se řeší dluh hlavní hrdinky. Jen musím přiznat, že Mount a Keira jsou mi značně sympatičtější. Mají za mě i lepší chemii než Jessica a Liam. Jen proč proboha se Mount jmenuje Lachlan? Naštěstí ho Keira oslovuje Mount, ale když se objevilo jeho křestní jméno, nemohla jsem si pomoct a viděla spíš slovo lachtan.
Na příběhu se mi líbí temná atmosféra, chemie hlavních postav, tempo knihy a styl psaní. Je to opravdu čtivé, takže za den dva máte přečteno (pokud zrovna nemáte zkouškové jako já).
Ve finále hodnotím knihu velmi kladně a doporučuju jak jen se dá. Už mám rozečtený dokonce i druhý díl a myslím, že bude o krapet lepší dokonce než ten první.
Kosti v srdci
Colleen Hoover
U knížek od Colleen Hoover to u mě chodí tak, že objednávám cokoliv, co vyjde, ani si vlastně nečtu anotace. A takhle stejně to bylo i u Kosti v srdci. Neměla jsem nejmenší tušení o čem budu číst, jen jsem věděla, že to určitě bude skvělé.
V tomto příběhu sledujeme příběh Beyi, která se po smrti matky stěhuje na prázdniny ke svému otci, kterého sotva zná. Během dne tak získává nejen otce, kterého roky neviděla, ale i nevlastní matku a také nevlastní sestru. Seznamuje se také se Samsonem a Marcosem. A právě Samson Beyu zaujme. My během čtení zjišťujeme, že Samson skrývá mnohem víc tajemství, než jsme si mysleli.
Beya byla super hlavní hrdinka. I přes to všechno, čím si musela projít, byla silná. A Samson? Ten byl tajemný jako hrad v Karpatech a konec mě opravdu překvapil.
Už se tady budu opakovat po milionté páté, ale Colleen je spisovatelka s velkým S! Její styl psaní je čtivý a dokáže do knih dostat těžší témata, ale zpracovat to takovým stylem, že vás kniha na začátku pohltí a na konci vyplivne.
Je sice pravda, že mám od Colleen stále větší favority, každopádně i tak mě Kosti v srdci dostaly a opět emočně rozložily.
Polib mě znovu
Stella Tack
Na druhý díl série Osobní strážce jsem se moc těšila. Už první díl si mě získal a můžu říct, že Stella Tack se stylem psaní vyrovná dokonce i mé oblíbené Moně Kasten. Mám z jejích knih opravdu podobné pocity jako u série Znovu, kterou opravdu miluju .
Zatímco v první díle jsme sledovali bodyguarda Ryana, který měl za úkol chránit studentku Ivy, v tomto díle se role obrací a máme tu bodyguardů Silver, která má chránit prince Nového Skotska Prescota.
Silver byla opravdu skvělá hlavní hrdinka, vystupuje zde jako silná nezávislá žena, která je připravená své klienty bránit tělem. Jenže málokdo chce jako bodyguarda dívku. Shodou okolností se ocitne v Kanadě a potkává Prescota. Přiznám se, že z něj jsem zpočátku měla pocit, že to bude trochu takový ňouma. Jenže jak poznáváte jeho příběh a jeho minulost, tak si říkáte, že to asi nebude jen ten ňouma.
Autorka zde dokázala vykreslit i příkoří postavení královské rodiny. Spoustu paparazzi, nemáte chvíli klidu a jak nám v příběhu sdělil Prescot, život členů královské rodiny nepatří jim. Styl psaní je opravdu čtivý, během včerejška jsem neměla problém přečíst většinu knihy, dnes jsem dočítala posledních 100 stránek. Hodně zvratů mě opravdu překvapilo, ale dávaly smysl a do příběhu hezky zapadly.
Jen jednu maličkou výtku mám a to, že se mi víc líbila chemie Ryana a Ivy. Nevím proč, i tak byli Silver a Prescot skvělí!
