ellescorpio komentáře u knih
Po několika slabších rhymovkách opět pecka a dokonalost typická pro starší kousky! Propracovaný, spousta zvratů, kdy už si konečně říkáte aha, takže takhle, jasný, no a ono je všechno úplně jinak. Moc se mi líbily i ty informace z prostředí zpracování diamantů (podobně jako elektrika v Hořícím drátu ). No a ten konec... nebudu spoilovat, ale jooo jooo jooo konečně! Za to bych dala šestou hvězdu a šíleně se těším na další díl!
Jsou různé thrillery a severské krimi, kde si říkám do háje, to bylo drsný a pak je Carter. Taková kapitola sama pro sebe, s nikým neporovnatelná. Stran provedení vražd (nejen zde, ale ve všech knihách) je autor až děsivě originální a nějak mám trochu nutkání si ho ztotožňovat s Lucienem, protože tohle vymyslet...:-) Nicméně super, nevím, kdy naposled jsem nemohla spát z toho, jak to dopadne a v půl čtvrtý vstala a šla to dočíst. Drsnější než obvykle a za mě ještě o stupínek lepší než Zloba.
Ačkoliv bych běžně knihu tohoto žánru nečetla, zaujalo mě, že se stala knihou roku. Vydržela jsem to do konce šestinedělí (toho knižního) a odložila ji. To se nedá číst!! Taková snůška nesmyslů, kterak se dítě posralo, jak moc, kam až to lítalo, kolikrát se poblilo, to je opravdu výtvor hodný knižní ceny. Vtipné to není ani omylem, ač se o to křečovitě snaží a než toto, to snad radši nějaké ty odstíny šedi. Nicméně jako antikoncepce je to dobré.
Na nového HH jsem se těšila hodně, bohužel se dostavilo rozčarování až zklamání. Pro všechny HH byl společný jmenovatel, že kniha dokonale vtáhne do děje a absolutně nevnímáte svět kolem. Na to jsem se hodně těšila. Bohužel jsem po první stovce stran tenhle pocit pořád neměla, neustále jsem se dívala, jak jsem daleko, do čtení se mi vůbec nechtělo a to je tedy pro tohoto autora velmi netypické. Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala, že neustálé skoky v místě a osobách bez jakéhokoliv úvodu, odstavce, odrážky, mezery nejsou chybou sazby, ale záměr. S ohledem na rozuzlení dost prvoplánový. Závěr pro mě dost neuvěřitelný a až moc překombinovaný. Žádná z postav mi nebyla blízká, přišlo mi to takové ploché, místy nezáživné a námět nebyl nosný na počet stran. Po Noži, který byl pro mě jedním z nejlepších HH, nemilé překvapení. Možná by nebylo na škodu začít novou řadu.
Barbra7: Víte, co je to SPOILER?! Pokud nikoliv, tak si to laskavě najděte a patřičně takto dané pasáže označujte, kurnik šopa! Jsou tady i tací, co by se rádi nechali překvapit.
(SPOILER) Několikrát jsem se při čtení této knihy musela zarazit, zda čtu opravdu Miniera a ne Thillieze (zejména pak, když Servaz potkal na chodbě Sharka :-), celou dobu jsem se nemohla zbavit pocitu, že tohle všechno už jsem četla v některé z knih Thillieze. Bod dolů srážím za konec - spousta toho zůstala nevyjasněná a nevyřešená, až jsem se i vracela, jestli jsem něco nepřehlídla.
(SPOILER) Od autora jsem četla “Není úniku” a nebylo to úplně zlé, ale ani žádná pecka. Další knihu jsem zkusila spíše proto, že ji četla Jitka Ježková a Martin Stránský. Jejich čtení bylo na 5*, děj bohužel na 1*. Přišlo mi to takové klaustrofobní, že se celý děj odehrává na jednom místě ve třech lidech. Děj knihy by se dal shrnout do odstavce, ale nekonečné natahování za účelem vzbuzení napětí bylo úmorné. Strašný nesmysl mi přišlo nahrávání na magnetofonovou kazetu, vždyť kdo dnes nemá v mobilu aplikaci na diktafon? Had v autě a vypadlé čočky už to degradovaly z béčkovýho thrilleru mnohem dál do abecedy.
Od Skrytých karet nejlepší kousek. Nástupce Dawsona mi úplně k srdci nepřirostl, takže bych klidně nějaký další prequel uvítala. Kniha se mi moc líbila, přečteno za dva dny.
Komentář obsahuje spoilery.
Ne, ne, prostě ne. Starý pán, který byl postřelen a bylo mu to neodborně ošetřeno v polních podmínkách, přišel o ruku a má plastovou protézu přepere policajtku, co v pohodě složí ochranku/vyhazovačku v baru? Prostě ne. Tohle umí leda super heroes z Sheldonových komiksů. Přestavuju si to takhle: hele, ten Lovec králíků se moc nepovedl, nějak to netáhlo. Ale z Písečnýho muže byli všichni vodvařený, pojď, zkusíme z toho ještě něco vytřískat, vono se to bude dobře prodávat! Dlouho se mi nestalo, abych se do čtení fakt musela nutit, tohle byl fakt šílenej blábol.
Tak tohle bylo famózní! Miluju právnické prostředí a tohle bylo do poslední stránky tak, perfektní, že nemám co vytknout.
Fakt příjemný překvapení. Po třetím díle série, který byl fakt bída a hlavní hrdinka mě neskutečně vytáčela, jsem váhala, zda jít do čtyřky. A dobře jsem udělala, bylo to super, přečteno jedním dechem a ze 4 knih autorky se mi tato líbila nejvíc.
Když jsem loni dočetla Pátou oběť, která skončila velkým wow, nemohla jsem se dočkat dalšího pokračování a říkala si, že nesmím zapomenout, jak to dopadlo. Koupila jsem po roce Šesté dítě a pamatovala jsem si samozřejmě prd. Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem se chytila. Pak měl střed pěknou gradaci, bylo to napínavý, bohužel posledních asi 180 stran, kde byl děj neskutečně překombinovaný a absolutně neuvěřitelný, sráží hodnocení dolů.
Naposledy mě takhle uchvátilo Milénium. Absolutní dokonalost, začátek mi nepřišel zdlouhavý, bylo to jako když stavíte puzzle a každý osamocený zdánlivě k ničemu nepatřící kus najednou začal dokonale zapadat do celku a vše se spojilo v super dílo. Jedna z těch, kde zoufale chcete zjistit, jak to dopadne a zároveň ji za žádnou cenu nechcete dočíst.
Rozhodovala jsem se mezi 4 a 5* a to zejména za covid a popis covidových opatření, to je doba, kterou si připomínat nechci. Audiokniha byla skvělá a byť by se našla místa, která jsou hůře uvěřitelná, tak já si to moc užila, to byl perfektní hororovej bizárek :-)) A nejspíš si nějakej čas nedám játra. Celkově 4,5/5; Billy Summers se mi líbil víc a ten má čistých 5*
Už dlouho jsem neměla z knihy tak moc rozporuplné pocity. Příběh skvělý, postavy perfektní, závěr famózní. Hlavní hrdinka Julie byla ovšem tak strašně nesympatická postava, že mi knihu dost kazila. Úplně mi nesednuly pasáže, kdy v hlavě odbíhá k úplně jiným událostem a návaznost na současnost byla místy dost nekonzistentní. Proti Lars Keplerovi hodně jiný styl psaní, což mě překvapilo.
Kdyby to nebyla součást špionážní série, ale samostatná kniha, budu nadšená. Nicméně ve srovnání se zbytkem série je to velmi vylouhovaný odvar předchozích pecek. Po rozpačitém úvodu s Gabrielem nemajícím nic ze svých dřívějších prostředků, z kterého je navíc podpantoflák, co řeší běžný život a vodění dětí do školy, jsem měla problém se začíst. Kladné body pak za setkání s většinou postav z minulých knih: Christopherem Kellerem, Annou Rolfe, donem Orsatim, korsickou vědmou, mým oblíbeným kozlem, dále Mauricem Durandem v Paříži - tohle shledání se starými známými bylo super. Chápu, že Gabrielovi už podle Černého září musí být 70, že nemůže být věčný a je třeba to nějak zakončit. Ale nejsem si jistá, jestli tenhle způsob natahování za cenu tak velkého odbočení od původního stylu knih je přínosný. Ze špionážníhi thrilleru už to mělo pramálo.
Půjdu proti proudu, ale tohle se fakt nepovedlo. Nekonečné monology. Naprosto neuvěřitelný děj. Spousta nelogičností, mrtvol a bomb. Umím si to představit jako béčkový akční film, ale jako kniha to bylo utrpení.
Skvělý temný kousek. Moc mě bavilo prostředí a to, že když jsem si několikrát myslela, že už je mi vše jasné, tak bylo vše úplně jinak. Jedna z mých prvních audioknih, Pavel a Prokop Rímský to namluvili opravdu famózně a kniha měla díky jejich čtení další rozměr. Nicméně zůstávám u 4*, protože Kruh a Údolí se mi líbily o fous víc.