Elone komentáře u knih
Kniha se četla jedním dechem, po několika letech mám pocit, že jsem si přečetla životní příběh. Na příběhu je udělaný velký kus mravenčí práce a patří mezi ty, o kterých by se mělo mluvit. Boj třetího odboje je sakra málo známý.
Pohlazení a vzpomínání na všechny Gaarderovi knihy.
Už jen že hlavní hrdina je Albert, ve mne vyvolávalo vzpomínky na Sofii svět.
Hodnotím celou sérii, rozhoupala jsem se až po zkouknutí v TV, nedávno.
Čte se to skvěle. Musím říct, že kniha je opravdu čtivá, jen já se asi zabývám věcmi, které by mě jako autora dost deptaly - kdo a proč sestrojil chromograf? A jak se určili lidé cestující v čase?
Jinak skvělá oddechovka, celé přečteno za dva dny.
Dlouho jsem přemýšlela, co napsat, protože opravdu tohle je něco, co jsem nikdy nečetla. Je to něco, co člověka donutí se nudit, rozesmát, hltat slova, ale i zamyslet.
Pro mne byla největší myšlenkou knihy, úvaha o tom, že vztahy jsou jako linkové autobusy, jednou přijde konečná a musíme vystoupit...
Čte se jedním dechem. Myslím, že každý, kdo se s problematikou setkal ví, že otázka PROČ, která v knize zazní několikrát, je jedna z těch, co si klademe nejčastěji.
Nejprve to byla knížka pro kamarádku, co mě půl roku ležela v knihovně a pak mě velice mile překvapila a naplnila krásnou energií a motivací, která mi už nějaký ten pátek chyběla.
Knihu jsem si přečetla na základě toho, že jsem viděla seriál. I přesto, že jsem věděla, jak kniha dopadne, tak jsem si ji moc užila a musím říct, že postavy byly uvěřitelné a velice hezky vystavěné, protože pak člověk zjistí, že každá z nás je tak trochu sedmilhářka.
Knihu jsem si pořídila na základě surového traileru, který mě opravdu upoutal. Kniha byla chvílemi zdlouhavá, ale musím říct, že válečné téma je mi velmi blízké a ani na chvilku mě nenapadlo, že bych knihu odložila.
Jak je tu již mnohokrát zmíněno věta "Polib mě, Hardy!" ve mě zůstala a pořád pro mě znamená hodně silných emocí. Rozhodně patří mezi díla, na které budu dlouho vzpomínat, protože ve mne zanechalo nesmazatelnou stopu.
Kniha, která mě hned po první větě pohltila nádherným vyprávěcím jazykem. Je to krásné číst knihu a cítit, že autorka vybírala s rozvahou slova, která do příběhu použije. Pak člověka pohltí cirkusový jazyk, který si ho omotá kolem prstu a jen tak nepustí.
Překvapivá kniha vyprávěná očima autistického chlapce. Člověk musí uznat, že rozumí myšlenkám dospívajícího dítěte a o to víc obdivuji práci, kterou autor na knize udělal.
Je to kniha, která má myšlenku a hlavně duši, kterou je celý děj protkán.
Kovandovi básničky jsou to nejkrásnější při špatné náladě. Všechny vás zaručeně rozesmějou. A když si k některým přečtete historii vzniku v Občanském průkazu, tak neuvěříte.
Protože když...na Orlíku lámal skály....
Kniha mě v sedmé třídě úplně pohltila. Je velmi krásně napsaná a pro mne, jako dospívající dívku otevřela nové dveře do světa historických románů. Do dnes o ní mluvím jako o jedné z nejhezčích knih, které jsem kdy o Napoleonovi četla, ač vím, že je na něm jen zrnko pravdy. Pro mě Svatá Helena navždy zůstane místem , kde žila Betsy Balcombeová.
Kniha, která mě upoutala sice až po druhém přečtení, ale rozhodně mi dala neuvěřitelnou inspiraci, co a jak dělat s moji vlastní fantasií, abych se nezbláznila. :)
Nyní se k ní velmi ráda vracím, protože mi ukázala cestu, kterou se dát.