Elrond komentáře u knih

Po pobytu na Galapágách a v ekvádorské Amazonii jsem skončil v nemocnici kam jsem si jsouce v bakteriální sepsi stihl sbalit jen tuto 50 let starou knížku. Musím říct že se mi četla velmi dobře - jednak jsem měl na ni dost času a jednak měsíc předtím jsem všechny popisované ostrovy navštívil ( Chatham, Indefatigable a Albemarle čili dnešní San Cristobal, Santa Cruz a Isabelu) takže všechny popisované krajinky i zvířectvo jsem si dokázal velice dobře představit....Dnes jsou všecky popisované ostrovy obydlené a (zatím) se na nich dá i baťůžkařit. Ale v době popisovaných příběhů ztroskotat tam muselo být "maso" byť svým způsobem jsou Galapagos eden.... Zajímalo by mně zda se tam "Begony" někdy taky podíval nebo vycházel jen z literatury. Každopádně krajinu popisuje velmi dobře....

3 07.04.2019

Cool vyprávění plukovníka Petershagena který si při tažení v sovětském Rusku začal uvědomovat zločinecký charakter této války a meze slepé poslušnosti svému vedení. Vytažen z granátového trychtýře u Stalingradu s rozdrcenou nohou skončil v lazaretu na tehdy kolaborující Ukrajině. Později v zázemí pověřen obranou baltického města odmítl "heroickou sebevraždu" mnoha lidí při "zápase do posledního muže a kamene" a eulenspiegelovsky předal město bez boje Sovětům. V jím zachráněném Greifswaldu je po něm dodnes pojmenována škola, na motivy knihy byl natočen v NDR pětidílný seriál "Gewisen in Aufruhr". České vydání z roku 1962 představuje na obálce plukovníka v beranici pravděpodobně v sovětském zajetí, přeci jenom v té době se memoáry velitelů wehrmachtu nevydávaly a když tak v té době bylo zcela nepřijatelné prezentovat je na obálce v nacistických uniformách jako je tomu dnes.

Tak ano, trochu alibismus v tom vyprávění je.... to že někdo nevidí své oběti (dělostřelec) neznamená že nikoho nezabil. Jinak trochu mě naštvala Nataša - paktovat se s okupanty a pak ho ještě nakonec pustila na svobodu. Myslím že autor stejně jako všichni účastníci této loupeživé a agresivní výpravy po Sovětském Svazu by si jeden dva roky na Sibiři přece jen zasloužili.... Je ovšem možné že v případě Nataši si autor přece jen leccos přibarvil .... nemyslím - čistě při pohledu na mapu Ruska- že by se Němci kdy do Jaroslavli vůbec dostali.....a to setkání po válce, kdy ji nepoznal- no nevím....
Styl vyprávění ovšem v pohodě, na osmdesátníka napsané obdivuhodně.

Ночевала тучка золотая... World-wide English title: Children of the Storm (též sovětský film Sulambeka Mamilova) - jen pro srovnání jak je český název, překlad Lermontova , poetický - správný doslovný překlad by byl Nocoval zlatý obláček.....(Ne "Na čele obra obláček zlatý" jak se mi taky podařilo vyhledat...) .
Knížka mi ke konci perestrojky unikla (vydáno 1989), ačkoliv sovětskou literaturu jsem tehdá sledoval a četl... Ajtmatovo Popraviště ap. Když jsem to tedy nyní schrastil vypadalo to velmi lákavě - Lermontov, Kavkaz, Elbrus, ódy a komplimenty uživatelů v kritikách na databázích. Ovšem zatím se prokousávám tou materiální válečnou bídou a chandrou těžce ....ty popisy honby Kuzmiňáků za kůrkama chleba a nakládanejma okurkama na prvních asi 60ti stránkách není úplně to co jsem čekal . Není to u mně rozhodně "za den přečteno" . Ale přece jen mě to nutí se ke knížce vracet a po příjezdu na ten Kaukaus to přece jen dostává trochu spád, tak uvidíme. Aspoň těm děckám měli dát pořádně nažrat....

Super knížka o životě na Sibiři před 2. světovou válkou. Zelené pralesy, zmrzlí mamuti, volně pobíhající yettiové, žen-šen... příjemný počteníčko.

Našel jsem před asi dvěma lety pohozenou v knihobudce a teď (2021) tuto skoro 100 let starou (1924 v Čj) malou knížku dánského autora čtu. Překvapilo mě, že je čtivá , po 100 letech zcela bez problému. Popisuje např. lov na velrybu, zabití psa v zimě pro jídlo, příjezd bílých velrybářů na Aljašku, následné alkoholické a sexuální orgie aj. ale především příběh eskymáckého vůdce Sachavachiaka, jeho krásné ženy a proradných bílých padouchů. Pokud má někdo zájem o polár nebo etnografii eskymáků , lze doporučit. Jen mě překvapuje že tato podle mě zcela zapomenutá knížka už zde jeden komentář má :-)

Středně rozsáhlé dílo - cca 250 stran, dalších 200 stran jsou přílohy a rejstříky - podrobně rozebírá závěr první světové války a následné dění v jednotlivých zemích (VB, Francie, Německo, Rusko, Rakousko-Uhersko, Balkán, Osmanská říše a další) z kterého rezultovala další nám známá historie. Ačkoliv jde o období jen 100 let vzdálené a někteří lidé v té době narození ještě žijí, zjistil jsem jak málo o této době víme, co vše během třech čtyř generací bylo zapomenuto, ačkoliv tyto věci stály na počátku věcí nám dnes důvěrně známých..... My Češi se tedy samozřejmě zaobíráme hlavně vznikem Československa případně legiemi, u nás vzdělávaných v minulém režimu vytanou z paměti i některé události kolem ruské revoluce nebo jména jako Rosa Luxemburková či Karl Liebknecht - jsou to jen střípky z tehdejšího dění . O spoustě věcí popsaných v knize jsem slyšel poprvé a udivily mně i jako celkem orientovaného amatérského historika. Autor je Němec , spolupracoval na knize s odborníky po celé Evropě a světě, jeho kniha je velmi vyvážená a profesionální, národnostně a jakkoliv nezaujatá. Samozřejmě jsem se při (zatím prvním, zběžném ) čtení zaměřil i na pasáže týkající se Československa a i tady jsem si pár věcí doplnil- zločiny legionářů a podobně .

Kvalitní publikace rozebírající přípravu napadení Sovětského svazu Německem a její realizaci.
Najdeme zde samozřejmě nezbytné politicko oslavné pasáže ovšem také řadu velice zajímavých faktografických údajů a odvážných rozborů. Je vidět že Bezymenskij byl velký profesionál. Sám se ostatně jako armádní důstojník účastnil některých klíčových událostí jako výslechu Pauluse po bitvě u Stalingradu či dobytí Hitlerova bunkru v Berlíně. Perličkou je fakt že v Bezymenského pozůstalosti se našla v roce 2007 hitlerova fonotéka gramodesek (obsahující i židovské a ruské interprety) . Podobně kvalitní mi přijde i jeho kniha o německých generálech.

1 03.05.2019

Dnes už tak populární není a knížku jsem sehnal zadarmo v bedně před antikvariátem , ale určitě stojí za přečtení.

1 30.11.-0001

Pokud se chystáte do Kostariky, doporučuju knížku Z+H pročíst. Zvlášť popis kráteru sopky Irazú.

1 30.11.-0001

Koupeno za 5 kč z krabice od banánu před antikvariátem a veliké překvapení. Vedle válečných postřehů z Tobruku jsou hezké i vzpomínky z mládí z Bulharska s "mladým papežem" a carem Borisem.

Kolaborace českých novinářů s fašismem v přímém přenosu s nepřeberným množstvím fotografií z okupovaného území Sovětského svazu , konkrétně Ukrajiny a sovětského (tehdy ruského) Krymu. Cesta železnicí dlouhá 5100 km vedla z Prahy přes Přerov, Odry, Krakov, Přemyšl, Kyjev, Poltavu, Charkov, Simferopol, Sevastopol, Jaltu, Dnětropetrovsk, Kirovgrad, Oděsu, Kišiněv, Budapešť a Vídeň zpět do Prahy. Effendi Adolf (jak Hitlera nazývali krymští Tataři ) mohl být s prací českých novinářů určitě spokojen.

Začátek spolupráce známé cestovatelské dvojice Horký-Náplava. Prý se seznámili při rozhovoru ve studiu které moderoval Horký právě na téma Býčí jeskyně. Autoři zrekapitulovali známé skutečnosti a konzultovali různé otázky s tehdejšími kapacitami v oboru archeologie. Celkem začátečnická knížka, ale milé.....

Sofistikovaná publikace pro skutečné fajnšmekry. Bohatá obrazová dokumentace.

03.05.2019

Velice zajímavý pohled na nepříliš známé arktické námořní bojiště z pera ruského admirála (nebo někoho komu to diktoval) . Pobavilo mě eufeministické nazývání rusko-finské zimní války "finskou kampaní". Jinak se vše točí kolem Bílého moře, Barentsova moře, ponorek, konvojů.....

03.05.2019

ajaj :-) myslel jsem že je to poprvé co mě takto rozesmál Jules a teď se tu v komentářích dočítám, že jde o dílo jeho syna..... ale zapadá to do sebe, román je opravdu odlišný od ostatních verneovek. Karikatury Angličanů ( a jednoho Holanďana) a jejich povah jsou opravdu epesní, popisy atlantických ostrovů jakbysmet a dostal jsem chuť na Azory nebo na Madeiru se vypravit. (spoiler) . To smrtící zemětřesení na Azorech co vypuklo pár sekund poté co se společnost baví o tom že 100 let tam žádné zemětřesení nebylo opravdu pobavilo :-)

Soubor povídek spisovatele řazeného k "hvězdnému triumvirátu" autorů sci-fi (Asimov-Clarke- Heinlein) je výběrem kratších povídek z let 1949 - 1987. Leccos z námětů se skutečně vyplnilo, něco je již překonáno, další věci stále aktuální. Knížka určitě stojí za přečtení.

Ale jo, Durrell opět nezklamal.