Enforcer
komentáře u knih

Povídky ze života (ne)obyčejných lidí žijících na jednom místě mají u nás dlouhou tradici. Začal to vlastně již Jan Neruda :) Nuselskej punk je jedním z posledních přírůstků v této řadě. Nabízí spoustu tragikomických historek z této svébytné pražské čtvrti. Centrem veškerého dění je výčep Na Závisti a jeho štamgasti, kteří u pivka a nějakého toho jointu spřádají své plány a vyprávějí o svérázných nuselských postavičkách.
Tráva, pivko, radost, smutek, problémy s ženskýma, sem tam smrt. Punku možná i něco méně, než jsem podle názvu čekal. Rozhodně zajímavá knížka i pro lidi, kteří nejsou členy této subkultury.


Nejhorší na tom pro mě bylo pochopení, že se na tom v Osvětimi musely vědomě podílet tísíce, možná desetitisíce lidí. Kolik jich bylo potrestáno? Jestli 10 % tak je to nadhodnocený odhad.
Kniha je i přes své smutné téma velice čtivá a rozhodně bych ji všem doporučil.


Tento díl oproti Bouři mečů zásadně ubírá na tempu, což může někoho vést k názoru, že kniha je nudná. Podle mě ale autor nahradil chybějící akčnost větší hloubkou a pořád je co číst. Za velmi cenné považuji, že se konečně podíváme do nitra královny Cersei a zjistíme, jak hluboce je hloupá a zcela evidentně šílená. Dále Arya, Sansa, Brienne... ve čtvrtém díle zásadně přebírají otěže děje ženy a mně to přijde svěží. A nakonec mi přijde, že knihou se táhne jakýsi fatalismus, nálada stylu na ničem nezáleží, stejně nakonec všichni skončíme jako "hostina pro vrány"- U mě za čtyři body.


Max Cavalera na mě z knihy působí jako upřímný chlap, který to má hlavně správně srovnaný a hlavně má neuvěřitelný přehled nejen v muzice. S trochou nadsázky by se špatně hledal někdo, s kým Max nespolupracoval. Opravdová osobnost, nejen hudební. Čtení jsem doprovázel příslušnou hudbou...


Není to špatné. První tři kapitoly jsou docela nudné, ale jakmile se družina dvou hobitů a trpaslice vydala po stopách Společenstva, začala mě kniha bavit. Popkulturní odkazy mimo Středozemi mi nevadí a Yoda jako skřetí duchovní vůdce mě vysloveně pobavil. Fakt tak vypadá :)


V této knize mi nejvíce sedí části z internátu a z Barcelony. Vyprávění z dětského výcvikového tábora Nesmrtelných mi hodně připomnělo Pygmeje od Chucka Palahniuka. Děti jsou poddajné a v uzavřeném, od okolního světa izolovaném prostředí snadno uvěří čemukoli, co do nich pravidelně očkujete. Ale když se pak dostanou do skutečného světa... Téma, které autor zpracovává tedy není nové, Glukhovsky ho ovšem popisuje velmi poutavou formou.
Naopak mám tentokrát celkem problém se sci-fi složkou knihy. Nějak si ty kilometrové věžáky a hlavně ta patra obsahující celé světy i s oblohou nedovedu představit a tyto světy jsou navzdory své povrchní pestrosti stráášně nudné. Ale to může být i autorův záměr, zobrazit nesmrtelnost jako nekonečnou, nikam se neubírající nudu.


Stejně tak úchylné jako malebné, navíc nádherně ilustrované. Jde o popis jednoho zlého dětského snu, který se v konfrontaci s krutou realitou nakonec nejeví tak špatným ? Možná.


Jedna z nejlepších knížek pro děti. Vzhledem k tomu, že se vlastně celá odehrává ve třech domech se zahradou, je velice pestrá, dobrodružná a plná fantazie.


Národní obrození nemusím, Kytice jednou z mála čestných výjimek. Vodník, Svatební košile či Polednice, to je česká hororová klasika.


V podstatě tak trochu motivační literatura. Docela bych i věřil, že by to takhle mohlo fungovat. Snad až na konec, ten mi přijde hodně přestřelený.


Výborná antologie. Po roce jsem se k ní vrátil a po druhém přečtení mi i zařazení několika na první pohled slabších povídek zapadlo do kontextu. Jediným skutečným úletem mi přijde Rotterdam, který nemá s hororem společného ani zbla .


Povedená antologie. Mé první seznámení se steampunkovým žánrem. Nejvíce se mi líbí ty dystopičtější věci - povídka, v níž je celý svět uzavřen v rouře vede.


Mnoho hororových knih se na svých přebalech chlubí svou extrémní hrůzostrašností a nechutností. Tato také, ale pozor. Zde to není jen reklamní tah. Některé momenty této knihy jsou skutečně na zvracení.


Podle mého soudu ještě lepší a závažnější kniha než Trainspotting. Jednak se zde čtenář seznámí s genezí postav a jednak má tento díl i důležité politické poselství. Ne, svět který na jedné straně toleruje továrnu s velkovýrobu morfia a na stranu druhou přímo před ní nechá chcípat desítky mladých lidí na AIDS, skutečně není v pořádku.


Musím říct, že jsem docela šokován, ale asi ne tím způsobem, kterým autor zamýšlel. Národní satanista je totiž úplně obyčejná teenage romance, ve které je black metal pouhou kulisou a nedozvíte se o něm vůbec nic, co byste již nevěděli. Kdyby ti lidé hráli hip hop, prodávali drogy a mlátili se bejsbolkama, na smyslu knihy by se nic nezměnilo.


Pohodové letní čtení. Zábavné, provokativní, ale i inteligentní.


Jako součást historie ano. Jako prostředek k bližšímu pochopení muslimského myšlení také.


Pro mě jedna z nejoblíbenějších knih autora. Hororové a nadpřirozené prvky jsou zde spíše druhořadé. Hlavní je vyprávění o osudech lidí ze ztracené hipísácké generace.
