Éowyn
komentáře u knih

Tuto knihu jsem vzhledem k tématu ani číst nechtěla. Ale dcera mě přesvědčila, že když už mám ty knihy od paní Mornštajnové tak ráda , tak si musím přečíst i tuhle. Knihu jsem přečetla jedním dechem i když v některých místech jsem spíš nedýchala a hodně jsem brečela. Ani ne že by jsem byla tak přecitlivělá, ale ten pocit bezmoci mě zcela pohltil. Kniha dopadla , tak jak dopadla ,ale to asi není podstatné. Přepadla mě myšlenka o čem, že to vlastně bylo? Jestli je to jenom o tom jaké jsme měli štětí v listopadu 1989, anebo je tam ještě jiné poselství. Rozhodně mě to přivedlo k myšlence v jaké době žijeme dnes a zda takzvaná demokracie ve které žijeme je vůbec svobodná. Jasně, můžeme cestovat, můžeme věřit v co chceme, můžeme nechodit do práce a přestože můžeme cokoliv tak já se v této zemi necítím svobodná a šťastná.


Knížka mě okouzlila, krásně napsaná. Ale nejsem si jistá jestli se opravdu mohla Lorna setkat s bohem a ještě s ním komunikovat. Byla by škoda, kdyby vše bylo vymyšlené. Lidé potřebují naději.


Bezva kniha, po dlouhé době jsem se zase krásně bála. I když závěr knihy už byla jen detektivka a ztratil se ten strašidelný nádech, dávám za jedna. Určitě si od této autorky ještě něco přečtu.


Kniha mě nadchla. Poutavé vyprávění malého židovského chlapce, který žil v sousedství největšího diktátora v dějinách. O to je kniha zajímavější, že se jednalo o synovce Liona Feuchtwangera. U jeho bratra, otce malého Edgara se scházela elita německého národa a to jak kulturní tak politická. Všem doporučuji.


Zbytečná kniha ani jsem ji nedočetla.

Khaled Hosseini mě opět nezklamal. Krutost arabského světa mě znovu ohromila, nebo spíše ochromila. Dlouho po přečtení jsem nebyla schopná některé části knihy v sobě zpracovat. Nejděsivější na příběhu je jistá reálnost.


Prostě nádhera, ani jsem ji nestačila dát do kolonky -právě čtené-
"Pro tebe třeba tisíckrát" To je věta, kterou si budu pamatovat již navždy.


Knihu jsem nemohla ani odložit, ale ten konec mě strašlivě zklamal. Proto jen čtyři hvězdičky.


Chvilkami mě děj přišel přehnaný, ale jako odreagování dobrý.


Přečteno jedním dechem. Jsem zvědavá na pokračování, teda jestli nějaké bude.


Nic nového pod sluncem. Pana Dänikena jsem svého času měla moc ráda, ale mám pocit že vykrádá sám sebe.


Občas v knihovně vybírám knížky nahodile, někdy podle obalu ,někdy podle záložky v knize.
Tentokrát to vyhrál obal, i když záložka hlásala že se jedná o román, a ty já přece nečtu. No prostě jsem si ji odnesla domů a přečetla jsem jí najednou. Doporučuji všem kdo mají rádi knihy. Jen jsem nečekala tak smutný konec.


Konečně knížka o naučení Feng šuej, kde nejsou jen obecné rady.


Vhled do života spisovatele, při psaní knihy. Asi si ji budu muset přečíst znovu. Zatím mě z toho vyšlo že pan Waltari byl na ženský a občas použil něco na inspiraci. Nic mystického jsem na knize neobjevila.


Pro mě je to smutná kniha o přístupu lékařů k pacientům. O to děsivější, že se příběh odehrává ve vyspělé západní Evropě.


Knižku jsem si půjčila ze zvědavosti jaká že to strašidla žijí v kraji kde se narodil manželův tatínek.
Zajímalo mě také,jaké zvyky a pověry jakožto malé dítě zažíval.
Je to moc hezké vyprávění v nářečí, a jelikož dědeček už je starý pán a hodně pamatuje tak hodně
výrazů z knihy užívá i dnes.


Paní doktorce závidím její víru. Lidem, kteří hledají vřele doporučuji.


Pro lidi co neradi čtou.
Dalí v kostce.
Pěkné ilustrace.


Kniha mě mile překvapila. Nejdříve mě zarazil styl kterým byla kniha napsaná ,od lékaře jsem čekala spisovnou češtinu, tím rozhodně nechci říct že je to knize ku škodě jen jsem si na to musela zvyknout. Jinak zajímavé téma, doporučuji všem, čte se jedním dechem.