Eskandriel komentáře u knih
Neumíte si představit, co za peklo vznikne, když někdo jako Ove přijde do Applu koupit tablet. Zoufalství obsluhy poteče po lesklých bílých dlaždicích a vy budete mít co dělat, abyste svým přidušeným smíchem chudáka za kasou nevydeptali ještě víc, když už teď má chuť s brekem utéct.
Kostičas je dystopie (příběh o fiktivní společnosti, která se ubírá špatným směrem). Děj se odehrává v budoucnosti v roce 2059 v Anglii. Svět postihla další rasová nesnášenlivost. Tentokrát nepůjde o genocidu černochů ani židů, ale o lov lidí s nadpřirozenými schopnostmi. Hlavní hrdinkou příběhu je Paige, dívka s naprosto ojedinělým darem. Paige je krajinochodec - to znamená, že dokáže v podvědomí navštěvovat snové krajiny (v podstatě mysl) dalších lidí a tak se dozvídá mnoho pikantních informací.
Myslela jsem, že dle názvu půjde o příběh ženy, která, zotročená nacismem, musí vyvářet jednomu z největších nacistických pohlavárů a čekala jsem pár receptů na Eintopf. Jenže Róza je žena, která se rozhodně jen tak zotročit nenechá. Ani nacisty, ani nikým jiným. Běda tomu, kdo jí někdy ublíží! Garantuju vám, že tahle dáma si s ním poradí tak, že se z toho dotyčný už nikdy nevzpamatuje. Ne nadarmo je jejím životním heslem: Bolest vyléčí jedině pomsta.
Celá kniha má silně erotickou a zločinnou atmosféru a jemnějším povahám bych jí asi nedoporučila. Alissa Nutting dokáže skvěle popsat postavy i situace. Je tak dobrá, že začnete přemýšlet, jestli s tématem nemá bohaté osobní zkušenosti. Musím přiznat, že vžít se do příběhu byl u téhle knihy nepřekonatelný problém. U některých knih mívám pocit, že jsem přímo v ději, zvlášť, když jsou hlavní aktéři v mém věku. Tahle kniha mě postavila do odlišné situace, než všechny ostatní. Připadala jsem si jako voyer, který nestydatě očumuje z povzdálí.
Všechny povídky mají společného průvodce. Pána Vonka. Jakmile zjistíte, co je tenhle záhadný pán s podivuhodnými schopnostmi zač, bude vám jasné, proč bydlí zrovna na Žižkově. Nejen pán Vonk působí jako pojítko mezi příběhy. Lidé i místa se tu prolínají, takže co jste objevili v jedné povídce, můžete najít i v další. Pán Vonk je možná největší podivín z knihy, ale zdaleka ne jediný. Potkali jste někdy někoho, kdo má závislost na darování krve? Nebo někoho, kdo dobrovolně prodává svého strážného anděla? Ne? Tak to se seznamte!
Ne všichni lidé hodlají svůj majetek po smrti odkázat svým drahým příbuzným. Christopher Madigan odkázal svoje jmění štěstěně a tak, když se Andy Larkham omylem objeví na jeho pohřbu, zdědí po Madiganovi část jeho majetku. Co myslíte, dokázali byste přijmout dědictví po člověku, kterého jste ani neznali a na jeho pohřbu jste se ocitli ne/šťastnou náhodou?
Co byste řekli tomu, kdybychom si každý nechali u malíře namalovat kouzelný obraz, který by stárnul místo nás? Až do smrti bychom vypadali mladě, naše tváře by byly bez vrásek a tělo vitální jako ve 20ti. Lákavá myšlenka, že? Ale co naše duše, jak ta by vypadala? Proč bychom to řešili - byla by přece uvězněná v obraze, kterým se návštěvám chlubit nehodláme. Duši přece nikde nevystavujeme, podstatné je to, co je na povrchu, to, co vidíme - vždyť jen podle toho si děláme o lidech obrázek. Koho zajímá, co je uvnitř?
Představa, že budoucnost světa drží v rukou dva sjetí kámoši hrající si na krotitele duchů k jejichž vymítání používají staré rockové pecky z 80. let, je naprosto šílená a ironická. Přesně taková je ale celá kniha. David Wong vám v parádním tempu, které nedovolí přestat číst, servíruje jednu pakárnu za druhou. Těšte se na neskutečnou přehlídku bizarností, ze kterých vám naskočí husí kůže.
VAŘÍME ZDRAVĚ, CHUTNĚ A HOSPODÁRNĚ. Název nic moc, ale nenechte se zmýlit. Myslím, že je to jedna z nejgeniálnějších kuchařských knih vůbec. Recepty zde fungují tak, že v rámečku je hlavní recept a pod ním jsou jeho další varianty, které z tohoto hlavního receptu vychází. Pracovní postupy jsou podrobně popsané.
Dozvíte se, co se stane s chutí čaje, když olíznete známku před tím, než se napijete, nebo co napsal Sherlock Holmes v dopise Albertu Einsteinovi. Tahle milá knížečka je příjemnou oddechovkou před spaním, nenutí čtenáře nijak extrémně zapínat myšlení, stačí si jí jen vychutnat a od srdce se zasmát.
Krásný ironický a svérázný humor. Zdeňku Jirotkovi se hned od začátku podařilo omotat si čtenáře kolem prstu. Po tom, co si představíte, že někoho v kavárně začnete jen tak ze srandy bombardovat koblihama, prostě nemůže přestat číst.
Kniha o touze vědět, o konfliktu mozku a srdce...Pecka, která vám názorně ukáže, kde bychom byli bez interpunkce:) Krásná.
Krásně napsaný příběh slavné surrealistické malířky Fridy Kahlo. Nechcete, aby ten příběh skončil....
Výborná kniha, nejdřív jsem byla nedůvěřivá, když jsem zjistila, že vlastně někdo zpracoval téma jako holocaust pomocí komiksu, ale naproto mě dostala. Více v recenzi: