esma komentáře u knih

Pro Coolena charakteristický bohatý popis : krajina, sezónní práce sedláků a veškeré zvyky na vesnici při troše představivosti uvidíte vlastními očima. A pak jeho postavy a jejich lidská selhání... Jak to dělá, že to neštěstí, které na nás hrne, bereme tak, že je to součást života a že pozemský život je úžasný a máme ho přijímat úplně ?

7 24.05.2020

Mám ráda knížky s hudebním námětem, ale papá Haydn se zde jenom mihl. V příběhu autor skloňuje hlavně jeho hlavu. A upřesňuji : ne jeho hlavu jako zdroj hudební virtuozity (nebyl nazýván otcem symfonie náhodou, skutečně byl velmi plodný a pracovitý a těch symfonii zkomponoval více než 100 !), ale jako nejzajímavější část jeho ostatků. A k tomu prazvláštní Sdružení přátel hudby s velmi kontroverzní teorii a makabrózní orientaci.
Příběh je datován na dobu po Haydnově smrti (žil 1732-1809), ale modely lidského chování jsou pořád stejné, i v době současné je mnoho lidí náchylných uvěřit jakémukoliv bludu a nechat se tím bludem řídit. A není to pouze otázka inteligence.

7 10.04.2020

No, pokud Vás láká detailní informace toho, jak trávila Galileova dcera svůj život v klášteře, tak ano. Drama života jejího otce se umenšila pouze na pár posledních kapitol... (naštěstí i se stručnou rekapitulaci doby a jmen těch, kteří si "dovolili" přemýšlet jinak a sdělovat tyto výsledky ostatním.)
Že na rozdíl od Giordana Bruna Galileo neskončil na hranici, víme. Co jsem ale já nevěděla : v roce 1979 papež Jan Pavel II v projevu v Pontifikální akademii věd prohlásil, že proces a odsouzení GG byl ze strany církve politováníhodným historickým omylem...

7 12.01.2020

V angažmá novináře Petra Žantovského a impresária Evy Urbanové Jiřího Kováče se můžeme seznámit s pěvkyní, která svým sopránem zaujala domácí i světové hudební scény. Od prvních "krůčků" až na vrchol, podáno zajímavě, s vtipem, lehounce, přestože ji to stálo hodně úsilí. Mám radost, že paní Eva vystupovala častokrát i nás v Kutné Hoře, rádi ji zase uvidíme !

7 29.11.2019

to bylo ale ujetý proti těm důstojně se tvářícím knížkám, které čtu...

No nevím, nevím, máme jedenáctileté děti doma. Nechci upírat autorovi zásluhy, dokázal svými napínavými příběhy k sobě připoutat hodně čtenářů, ale tento příběh je taková strašidelná pohádka pro dospělé. Na cestu vlakem dokonalé, těch 300 km mi uběhlo jak voda.

7 04.03.2019

Dvě významné osobnosti : František Antonín Špork a Matyáš Bernard Braun. Ten první měl vizi : vybudovat v místě léčebných pramenů nejenom lázně s infrastrukturou, ale i špitál pro vysloužilé vojáky, invalidy a zestárlé poddané, a ten druhý byl povolán vyšperkovat celý areál a široké okolí svým sochařským mistrovstvím.
Bohužel, zub času zapracoval, mnohé stavby zde už nejsou. V knížce je ale bohatá obrazová dokumentace stavu minulého, z které je velkolepost tohoto záměru zřejmá. Zbývá jenom strávit zde den... procházet se krásnými zahradami a obdivovat to, co výjimeční jedinci dokázali vytvořit...

Z průhledného podlaží Perly Orientu (pokud budete mít odvahu vstoupit do výtahu) můžete z neskutečné výšky pozorovat architektonickou smršť na levém a historickou čtvrt s koloniálním otiskem na pravém břehu řeky Chuang-Pchu, která protíná město Šanghaj symbolicky na současnost a minulost. Začíst se do knížky Kazua Ishigura chce trpělivost a také povědomí o dramatických událostech Číny 20. století. Opium a jeho podhoubí, vnitropolitický bratrovražedný boj a do třetice agrese Japonska, které lačnělo po území nestabilní Číny, a statisíce mrtvých. A malý kluk, kterému zmizeli rodiče... a bezbřehá, nekonečná mateřská láska jako základní emoce tohoto smutného příběhu.

7 01.03.2018

Rozpad rodiny dle vzorce : on + mnohem mladší nová partnerka, ona + péče o společné děti a jeho psa. Exploze emocí a hledání cesty ven.

7 26.02.2018

V příslovích je zakódována naše národní zkušenost, kterou děti teprve nabírají. Můj vnouček bydlí dlouhodobě v zahraničí, tak musíme v češtině hodně dohánět. Hleďme, co vzniklo v jeho hlavince, když jsme přísloví probírali : Kdo dřív přijde ... ten dřív umře. Jablko nepadá ... stromy umírají. Není všechno zlato ... všechno je stříbro. Lehce nabyl ... a pak se netrefil.
Děkujeme, paní Kneblová, uvedeme na pravou míru.

7 19.11.2017

Encyklopedie hudebních nástrojů je překrásná knížka sama o sobě a navíc jsou v ní smysluplně utříděné hudební nástroje od těch pradávných až po současné. Nechybí tady theorba, roztomilá loutna s dlouhým krkem, kterou jsem měla možnost slyšet na živém koncertu. Chybí zde ale hudební nástroje, o kterých jsem se dočetla v knížce o Keltech, tak si musím udělat "poznámku"do DK : lura byla trubka ulitá z bronzu dekorovaná různými motivy a karnyx dlouhá bronzová trubka rovná nebo vytočena do tvaru labutího krku, na jedné straně zakončena náustkem a na druhé straně ozvučníkem. Ozvučník měl podobu zvířecí tlamy a vyznačoval se pronikavým a ječícím zvukem. Tím vyvolávali Keltové děs na straně svých nepřátel a tato jejich strategie se jím vyplácela. V současné době byl podle vyobrazení na zachovalých artefaktech karnyx "znovuzrozen", samozřejmě ne pro bojové cíle, ale z důvodu prosté inspirace a okouzlení z kulturního dědictví našich předků. Další poznámka resp. doplnění : Josef Škvorecký V Scherzu napsal krásnou kapitolu, jak se Mistr seznámil s nástrojem zvaným SOUSAFÓN, korpus mířil do nebe a pršelo do něj, ozvučník měl průměr i 50cm a hudebník měl sousafón stočen kolem svého trupu.
Měl i přezdívku : lapač deště.

7 06.11.2017

Už léta se průběžně vracím k povídkové tvorbě O.Henryho. Jeho příběhy nejsou dlouhé, měl dar málo slovy dosáhnout maximum ... chtějte na ní, aby řekla jablko a ona hned vysype celou zahradu (Svět a dveře). Postavičky, kterým nic lidského není cizí, popisuje s lehkou, úsměvnou nadsázkou. Z jeho bohatého portfolia : Kaktus, Amor a la carte, Katedra filantromatematiky, Jaro na jídelním lístku, Sestry zlatého kroužku, Volání přítele, Mamon a amor, Přátelé v San Rosariu, Za jeden dolar, Vánoční nadílka hvízdajícího Dicka a z mnoha dalších čteme o lásce a radosti, náhodě i smutku, prozření a prohrách, o hodnotách v podmínkách, kde to člověk nečeká.
... Na rohu ulice, v proudu davu spěchajícího v hodině dopravní špičky, stál nehybně muž z Nome, vytesaný jako z žuly. Arktické větry a slunce ho ošlehaly do hněda. Z jeho zraku prosvítala modř ledovců. Byl ve střehu jako liška, tuhý jako sobí řízek a rozložitý jako severní záře ... to je z Lodě nesplněných přání a z mé strany upoutávka na mého oblíbeného autora.

7 17.09.2017

Pro mne vynikající osobní analýza doby, kterou předznamenala druhá světová válka. SM se snaží objektivně pochopit ty, kteří se ujímají vesla a mění společenský řád. To, co vidí, je tristní : změna postavení jedince, který se stává nikým, posilování stádního chování, pocit obrovské zrady i z chování Evropy, jejíž podíl na uspořádání je pro něho velkým zklamáním. A velká odvaha odejít (emigroval v r 1948). Psal pouze maďarsky a byl si vědom toho, že jeho pozice spisovatele nebude v Americe jednoduchá. Žil zde až do své smrti. V knížce hodně vzpomíná na ty, kteří tvořili národní povědomí a kulturu Maďarska, dá se mnoho načíst o spisovatelích, kterých si vážil pro jejich přínos tomuto osamělému jazyku. Za sebe k různorodosti jazyků : kéž by se lidi konečně domluvili - byť v jednom jediném jazyku, pokud by cenou za to byl konečně klid a mír na zemi, Přes závažnost témat se kniha velmi dobře čte.

7 25.01.2017

Nevím, zda existuje cizí jazyk, do kterého by se daly přeložit jména postaviček knížečky Pavla Šruta bez ztráty kytičky. No považte, pánové se jmenují : Kdybych, Nebych, Abych, Jábych a Cobych a dáma : paní Ledabych. Moc jsme si to s dětmi užily. Vtipné a laskavé.

7 17.10.2016

Ze strany autorů pietní akt kamarádům - šerpům, kteří zahynuli 1. srpna 2008 při výstupu na K2. Není to jenom popis tragédie, ale i přiblížení tohoto zajímavého etnika, bez kterého si zdolávání himalájských vrcholů neumíme představit. Po přečtení jejich konkrétních životů padne na Vás tíseň jako ze ztráty blízkého člověka.

7 02.10.2016

Cremona, město houslařů, 17 století...Příjemné počtení o všech, kteří se o tento přívlastek zasloužili. Jména slavných houslařů Amati, Stradivari, Guarneri, Steiner střídají jména neméně slavná Corelli, Vivaldi, Albinoni, Tartini, jejichž hudba je pro tyto královské housle ta pravá. Poslouchejte ...
https://www.youtube.com/watch?v=XMbvcp480Y4

7 19.06.2016

I když sama pivo nepiji, přečetla jsem knížku o pivu, pivovarech a pivovarnících se zájmem. Je dobré vědět, že existují lidé jako tvrdohlavý muž, kteří chtějí pracovat, pracují dobře a navíc z toho mají dobrý pocit. Fandím Humpolci!

6 29.02.2024

Zajímavá románová fikce : umožnit opakování po té, co jsme udělali zásadní rozhodnutí. Oprava neboli korekce, která nám může být nápomocná : najít sám sebe. Dobrá myšlenka.
Bylo by navíc zajímavé dát lidem možnost „reálného přesunu“ tam, kam je to táhne. Jestli by to byla volba jiného území, jiného režimu, jiných partnerů nebo čehokoliv jiného, aby měli možnost srovnat a vyhodnotit. To by se děly věci.

6 19.01.2024

Kvalitní kniha, která má potenciál oslovit každého, kdo rád prochází krajinou a preferuje její komplexní vhled, nesdílí tedy povrchní (slovy autora instantní) metodu některých turistů. Nejde jenom o přírodovědnou publikaci, má vyšší ambice a ty podle mě vrchovatě splňuje.
Přiložena krásná fotodokumentace.
Podle Pierra Teilharda de Chardina se lidí pod horou mohou dělit na na ty,
- kteří zůstanou pod ní
- na ty, kteří se na horu vydají, ale zůstanou pod vrcholem, protože jim stačí, že by to dokázali
- a na ty, kteří vylezou až na vrchol.
A Janu Ježkovi nestačí na horu vylézt, on o ní chce vědět vše.
A nabízí nám to...

6 22.10.2023

Kniha hned na začátku vzbudila mou zvědavost, ale pak už jsem jenom těkala po stránkách a marně hledala nosný příběh, pointu, hlubší sdělení. Prostě jsme si nerozuměly.
Zaujal mně ale ten zvláštní, popisný, oznamovací styl, to bylo novum.

6 20.10.2023