estrius komentáře u knih
Podle přebalu jsem se obávala že to bude taková holčičárna. Nakonec mě překvapil velmi napínavý příběh který má dost slušný spád.
Kdyby Terry Pratchett strávil více let na lodi s obhroublými námořníky a stejně tak i v nejvyhlášenějších přístavních hambincích, psal by pravděpodobně přibližně takto. A mě to moc vyhovuje. Doufám, že se od autora brzy dočkáme další knihy.
Rakovina, altzeimer, homosexualita, víra, BDSM... takhle to zní dost přeplácaně. V autorově podání to ale zní jako život.
Ke konci se setkávám s autorem v mém oblíbeném klubu a přemýšlím, zda-li jsme se mohli potkat i v reálu.
Mělo to fajn tajemnou atmosféru v audio podání, nicméně ten konec mě zklamal. Nějak moc se to nepropojilo s celým příběhem a zůstalo až příliš nezodpovězených otázek. Možná by mi ledacos došlo při znalosti Islandského folkloru, nevím...
Pohodová odechovka ale užila bych si jí, kdyby mi bylo třeba 10 let. Myslím, že knize lehce uškodil překlad a korektura.
Tita je co se vědeckého přínosu týče egyptská verze Járy Cimrmana :)
Az na povudku Killdozer, ktera na me pusobila ponekud rozplizle, moc povedena sbirka.
Moc se mi líbilo. Závěr trochu připomínal O.S. Carda, nepochybuji, že autor četl Enderovu hru :D
Scifi s prvky Mc Givera a Robinsona :) Příjemné počtení, jen škoda, že nerozumím všem technickým náležitostem.
Ten začátek se strašně táhl - zdlouhavé skuhrání nešťastných žen. Modlil jsem se ať už konečně někoho zabijou, což se nakonec naštěstí stalo. Co se týče rozuzlení - vzhledem k tomu, že jsem střídavě podezíral úplně všechny, nedá se úplně říct, že bych tušil, kdo je vrahem.
Přečteno v dětství. Moc se mi to líbilo. Plánuji se ke knize vrátit.
Máloco tolik zamrzí, jako špatně napsaný, dobrý příběh.
Oceňuji nápad s fotkami.
V audio verzi se u toho dobre uklizi. Neni to tak hrozny, jako treba 50 odstinu.
Mě osobně se nejvíce líbila povídka "Kamenná zvířata". Její atmosféra mi připomínala doby, kdy jsem jako malé dítě lezl na půdu a přemýšlel o duchách a jiných tajemnostech.
I přes to, že kniha byla nejprve detektivkou o tom, kdo má jakou orientaci a později se zvrtla v "Kdo přežije", se mi velmi líbila. Ačkoliv se mi občas zdálo, že na tak malý okruh lidí je možná až přecpaná zvraty. Poselství je ale jasné: "Nedávejte mi žádnou nálepku - nezařazujte mě do nějaké kategorie dřív, než mě poznáte!"
Podle názvu jsem se toho hodně bál, přesvědčilo mě doporučení od Dana Millmana na přebalu a nelitoval jsem :)
První půlku knihy jsem se do toho musel dost, nutit, ale po tom, co jsem to přetrpěl, se mi ta druhá půlka moc líbila. Stejně to byla ale fuška, postrádal jsem (zejména na začátku) Kingovu schopnost vtáhnout čtenáře do děje.