esussi
komentáře u knih

Kdysi prostě k napsání bestselleru stačilo málo. Ale že je Emil i dnes něco jako Bible pedagogiky (Až po Komenského Velké didakrice, samozřejmě), mě prostě štve. Co takhle zkusit se posunout aspoň o pár století kupředu?
Rousseau (který dal všechny své děti do nalezince) se jednoho dne prostě rozhodl, že bude lidem kázat o tom, jak správně vychovávat, sepsal svoje neověřené myšlenky a veledílo bylo na světě. Netvrdím, že náhodou nenarazil na pár zajímavých myšlenek, z filozofického hlediska může být dílo celkem zajímavé. Jen se prosím vás nepokoušejte podle toho vychovávat své děti!


Kdo už čas od času nepřemýšlel nad sebevraždou... Obdivuju Veroniku, že si to všechno tak krásně promyslela a na základě racionálních argumentů se rozhodla svůj život ukončit. Ještě víc ji ale obdivuju za to, že se dokázala chopit své druhé šance a začít žít. Protože ikdyž si myslíme, že žijeme v nějakém druhu pekla, máme možnost podílet se na průběhu svéého života a můžeme vlastním přičiněním mnoho změnit. Osud nebo tlak společnosti jsou jen výmluvy konformistů.

Nádherná kniha, u které mi děj nepřišel zas tak důležitý. Bylo krásné vidět na chvíli Charliemu do hlavy.


Oproti krátkým Fulghumovským fejetonům je Třetí přání mnohem komplexnější a propracovanější. Autor už se nezabývá jen zábavným povrchem věcí, ale jde úplně do jiných filozofických úrovní. Je to kniha o přátelství, sdílení a naplno prožitých životech. Kdo bude mým svědkem?


Opravdu mám ráda romány o upírech, a dokonce v nich ráda snesu i trochu té erotiky, ale tohle za mě rozhodně ne. Prostě mě to ani trochu nevtáhlo do děje, žádný z hrdinů mi nebyl sympatický, v ničem mě to nezaujalo. Stydím se za to, že jsem to dočetla.


Knížka byla celkem dobrá, ale pokračování asi číst nebudu. Obzvlášť, když už jsem nakoukla na jejich hodnocení a recenze. Film Divergence celkem ušel, ale oproti knížce by neobstál.


Na poli fantasy literatury je to rozhodně jedna z těch lepších knížek. Bohužel se sice nemůžu zařadit do věkové skupiny náctiletých, na kterou je tahle knížka zaměřena, ale i tak mě to hodně pobavilo a zaujalo.


Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučila ve Fulghumových knihách.


Za mě teda celkem nespokojenost. Ani jsem to nedočetla celé, protože takové klišé a výrazy typu "Óčko" mi převrací žaludek naruby. Příběh byl dost slabý. Myslím, v tomto žánru fakt slabota!


Mencheres mi byl už od začátku hodně sympatický, a tento díl mi zatím přišel od Jeaniene nejlepší. V tomto žánru si proto rozhodně zaslouží 5*


Nádherné a zároveň zvláštní. Plné krásných myšlenek, ale s tragickým podtónem.


Myslim, že mezi erotickou literaturou tato kniha patří mezi ty vydařenější kousky, po stránce obsahové nebo dějové to sice bylo spíš průměrné. I přesto se to četlo opravdu dobře... jen málo knih mě donutí půl noci nespat a číst :)
