Etelea komentáře u knih
Na začátku prostě nemůžu nezmínit překrásnou obálku. V reálu je ještě hezčí než na fotce.
Kniha má přes 500 stran. Nedostala jsem se ani do poloviny a už jsem brečela jako želva. Fakt jsem ji musela odložit a pobrečet si.
Trošičku mě zarazila ta náhoda, jak se po letech potkají ti " praví" lidé. Ale odpouštím, protože všechno ostatní je úchvatné a uvěřitelné. Příběh hltáte stránku po stránce a nevyhnete se mrazení vzadu na krku. A opravdu smutné na tom je, že nejde o vymyšlenou povídačku. Podobné věci se skutečně děly. A není to až tak dávno.
Dávám plný počet, početla jsem si nadherně a ten konec = WOW!
Kdysi jsem viděla film, bylo mi asi 17 a scéna, kdy Annie bere do ruky palici mě strašila pěkně dlouho. Jsem ráda, že jsem si knížku nechala až na "teď ". Nejspíš by mi tenkrát hrozily trvalé následky. Koncentrovaná hrůza, zkrátka jak jsme u Stephena zvyklí. Oceňuji, že film nijak zvlášť neodbočuje od linie knihy. Je to naprosto dokonalé.
Tohle je knížka pro nás pohodlnější, kteří potřebují vzít za ruku a vést jídelníčkem. Já děkuji. Bylo složité ji sehnat, nakonec jsem ji objevila v jednom antikvariátu, jak tam na mě čeká:-)
Tohle jsem se snažila přelouskat jen proto, že jsem chtěla ve výzvě splnit kolonku o rodičích. Tohle prý čte má matka. Hmm, nelíbí!
Pokaždé, když se s někým bavím o knihách, opakuju, že žádnou knížku nedokážu číst více než jednou. Poprvé v životě jsem našla výjimku!
Příběh jsem "sjela" za dva dny a nevím, jestli cítím víc beznaděj, prázdnotu, lítost... tady nejde o nějaký umělecký kudrnatý styl psaní, kniha nabízí jednoduché popisy i dialogy. Důležité je to, CO nám chce sdělit.
Dávám 5* z 5-ti. Jen díky výzvě jsem se dostala k tomuto titulu, děkuji za to!
Mě tahle knížka bavila. Byla psaná sympaticky, recepty jsou názorné, jsou v nich používány dostupné a hlavně lokální suroviny. Ale souhlasím, že informace jsou roztroušené v celé knize, je opravdu potřeba přečíst vše včetně děkovných dopisů.
Už ten detox zkouším sama na sobě, tak uvidíme :-)
Hlavní hrdina mi buď leze na nervy a nebo je mi od první stránky sympatický. Ale Lien se mnou neudělal zhola nic. To není dobré.
Oceňuji originální myšlenku měst na kolejich v další době ledové.
A k těm erotickým scénám - souhlasím s ostatními. Nemusely by být.
Po delší době jsem opět zařadila Nesbøa a jsem spokojená. Velice. Hlavně oceňuji, že hrdina je někdo jiný než HH. A byl mi sympatický. Držela jsem mu palce.
Je pravda, že prvních 100 stran (z celkových 250) je takový úvod do děje:-) Ale vydržte, protože se to skutečně vyplatí.
Četla jsem hned po Krotitelce snů a ta mě bavila mnohem víc. Možná proto, že byla mou první. Srdceboly mi přijdou velmi podobné.
S další knížkou od této autorky asi počkám pár měsíců.
Moje první kniha od této autorky a možná i z tohoto okruhu a pobavila jsem se hned u prvního odstavce a vydrželo mi to až ke konci. Závěr byl smutný a mně dostala věta: "Bůh nemohl být všude, proto stvořil matky."
Jdu na Srdceboly.
Tak jsem si zase jednou čtenářsky pošmákla.
U nás doma to vypadalo asi takhle: kniha, kniha, úkoly s dětma, kniha, kniha, kniha, večeře, kniha, kniha, kniha, uložení dětí do postele, kniha, kniha, kniha, kniha, romantika s manželem, kniha, kniha, kniha, kniha... Taky si říkáte, že to ten King nemůže mít v hlavě vůbec v pořádku?! Ale pro nás čtenáře jedině dobře, že? :-)
Typicky dokonalé popisy, charaktery, dialogy... naprosto realistické situace. Nemůžu uvěřit, že je napsaná rok předtím , než jsem se narodila.
Kniha se mi líbila. Je pravda, že na film asi pospíchat nebudu. Nejdřív to potřebuju nějak vstřebat. Rozuzlení děje mě vskutku překvapilo a také jsem soucítila s Megan. V audioknize jí hlas propůjčila Tereza Bebarová a byla naprosto dokonalá.
Autor trpí na ženská jména začínající na M, otravné.
Mia opět protivná, snad i ještě víc než minule!
Jediný sympaťák byl Gabriel :-)
V knize je protagonisty vykouřeno snad 300 cigaret, kde je každé zapálení ba dokonce i típnutí detailně popsáno.
Taky jsou luxusní některé pětistránkové dialogy, které se nesou v duchu: Mio, co je s tebou?-- Nic, jsem v pohodě.--Opravdu?--Ano.--Já to na tobě poznám.--Jsem v pořádku. --Mio, myslím, že nejsi.--Ale ano, jsem....
Na druhou stranu knize nemůžu upřít čtivost. Děj odsejpá a má spád. Kapitoly jsou akorát dlouhé, to velmi oceňuji.
Tohle bohužel vůbec nebyl můj šálek čaje. Závidím těm, kterým se podařilo do příběhu ponořit. Já zůstala na břehu :-(
Líbilo se mi to svou jednoduchostí a přitom jsem se nemohla zbavit pocitu, že nečtu o smyšlené budoucnosti, ale o kruté minulosti. Už to tu přece bylo. Nadčlověk a podčlověk, tady pouze jinak pojmenováno.
Četlo se lehce, i když při útěku úzkým tunelem jsem pocitovala lehký záchvat paniky, protože trpím silnou klaustrofobií.
Doufejme, že taková budoucnost naše potomky za 120 let nečeká.
Ano, kapitoly byly až příliš dlouhé. Také bych ocenila, kdyby autor rozdělil děj do menších celků.
Ano, autor nám během psaní knihy zvládá neustále mávat americkou vlajkou do obličeje až je to otravné.
Ano, způsob psaní není nijak úchvatný.
Ano, děj je neskutečně realistický, syrový a já v průběhu čtení zauvažovala, kolik máme doma konzerv a balené vody a jak dlouho bychom přežili (dlouho určitě ne).
Až příliš se spoléháme na výdobytky moderní doby a stáváme se na nich závislí. Slabá sluneční erupce třídy CME zasáhla kanadský Quebeck již v roce 1990 a trvalo týden, než bylo obnoveno zásobování elektřinou pomocí tras velmi vysokého napětí. Na týden se město ocitlo v době kamenné. Silná erupce by zasáhla v celosvětovém měřítku.
A smutné je, že člověku není nepřítelem Slunce, ale člověk.
Překrásné, ale smutné. U mě jednoznačně vede Statečný cínový vojáček.
Neuvěřitelné zklamání! Knize jsem dala nejprve 50 stran, aby mě chytla (obvykle mi stačí mnohem méně). Pak jsem slevila na 100. Ale ani pak to se mnou neudělalo absolutně nic. Jedno obrovské NIC.
Ztotožňuji se s názorem čtenáře Atrament. Pomalu doslova. Je mi líto:-(
Odkládám, život je příliš krátký, než abych ho marnila touto knihou.
Dva večery bez manžela, s lahvinkou vína a kniha byla přečtená. Za mě bezva. Já se pobavila a nejen to.
Ani nevím, jak jsem se k tomuto titulu dostala. Najednou jsem stála v knihovně a ke "své typické" sci-fi jsem úplně mimoděk vytáhla z police toto:-)
Mně způsob psaní sedl, určitě jsem se se spoustou věcí ztotožnila a určitě se někdy pustim do další perly této feministky.
Smekám před tou genialitou. Klasika všech klasik, na kterou ovšem je potřeba mít tu správnou náladu. Nevím proč jsem se bála. Asi jsem čekala hollywoodem načichlý příběh s Willem Smithem. Překvapení se konalo a bylo velmi milé. Každý příběh mě dostal. Zákony robotiky, které jsou nad vším a přesto se dají aplikovat různě. Doporučuji!
Není to smutné? Asimov (i jiní geniální autoři sci-fi) viděli naši dobu jako technicky vyspělou civilizaci, která zkoumá vzdálené světy, těžkou práci za lidi dělají stroje, které jsou schopny samy myslet, těží kovy z asteroidů atd. Místo toho jsme svědky postupného samoničení. Vzduch, voda i půda jsou toxické, pouště se rozrůstají, denně vymře minimálně jeden živočišný druh. Navzájem se vraždíme, taháme se o území, důležitý je majetek a vliv.