EvaHonsová komentáře u knih
Tato kniha má jako výplň velmi časté opakování vulgárních slov. Robert, válečný veterán z Vietnamu, je extrémní manipulátor s lidmi. Skupinka mladých lidí ho poslouchá na slovo...? Stále jsem čekala, že dojde k pozitivnímu zvratu. Knihu jsem však dočetla do konce, ale s obsahem nejsem v souznění. Razím heslo: Pokud jsou Ti nepříjemné nějaké projevy v lásce, tak je nedělej. Zraňuješ sebe i partnera. Z hlavy se nic vymazat nedá. Prožitky si neseme s sebou až do hrobu. Jednou narušený vztah již nelze opravit. Láska je ten druhý a je potřeba si ho vážit. Zkazit si láskyplný vztah na radu kohokoliv je naprostá bláhovost a nesoudnost.
(SPOILER) Jak se nám bude žít za 22 let? Není to žádné scifi. Příběh na smrt nemocné Báry (babičky), která je vyléčena a zjiš´tuje, že se z nemocnice nemá kam vrátit. "Přítelkyně" Lucka jí rozbije skvělé manželství díky videomontáži. Jeden člověk a kolik zla může napáchat, je až k nevíře. Zajímavě rozkreslené charaktery syna Michala a dcery Magdy.
Čtivě napsaný romantický příběh z Francie na konci 19. století. Kniha se čte jedním dechem, čtenář je vtažen do děje. Druhý příběh Uprchlíci je kratičký, ale také velmi dobře napsaný.
Líbila se mi novela Ráchel - zamyšlení nad emigrací rodičů se 4-letou holčičkou, která se nemůže bránit. Její život v cizině je založen jen na kariéře, ale chybí jí osobní život.
Novela Milost je obzvlášť vydařená s naprosto nečekaným koncem. Jméno - příběh o historikovi, který vydal knihu pod jménem své kolegyně. Určitě stojí všechny za přečtení.
16 skutečných kriminálních případů, které se odehrály v Čechách. Doporučuji.
První díl Na křídle větrného mlýna byl nabitý nejen faktickými událostmi, ale také propojen autobiografickým příběhem Zdenky Braunerové, což se u 2. dílu Neklidné babí léto říct nedá. Zde převládá nadbytečný výčet významných osobností v Čechách, ve Francii a v Rusku na počátku 20. století. Čtenář je zahlcen výčtem děl a časopisů, které se tenkrát vydávali. Chrlí se zde bezpočet sochařů a malířů a dalších umělců...Soudržnost příběhu je na niti a rozpadá se.
Kniha je částečně psaná rádoby uměleckým stylem, který je velmi šroubovaný. Část, ve které je popisována práce funebráků v době covidu, je extrémně naturalisticky pojatá. Zvolené téma je zajímavé, ale způsob zpracování mě neoslovil.
Autor vypovídá o strastiplném životě v KLDR, kdy v roce 1995 tam lidé umírali hlady a dokonce se tam objevil i kanibalizmus. My si tady žijeme v blahobytu. Alarmující autobiografie.
Malířka Zdenka Braunerová je výrazná osobnost přelomu 19. a 20. století. Velice si cením precizní práce Františka Kožíka, který prostudoval všechny dopisy, které Zdéna psala své sestře Anně do Paříže, kde se provdala za francouzského malíře. Odtud čerpal věrohodné informace o životě a soukromí Zdény. Dozvěděla jsem se spoustu informací o spisovatelích a básnících, se kterými Zdéna udržovala kontakt. Jí nejbližší byl Julius Zeyer, ale samozřejmě že se stýkala i s Vrchlickým, Sovou, Březinou, Sládkem. Intimní vztah měla s Vilémem Mrštíkem, jejich svatba však nedopadla a chování Viléma je i do dnešních dnů odstrašující pro všechny dívky, které chtějí ryzí a upřímný vztah s partnerem. Velice si rozuměla s literárním kritikem F. X. Šaldou. Byla ženou, která v době národního obrození udělala mnoho pro Čechy. Ráda bych zmínila i významné osobnosti jako je mecenáš Vojta Náprstek, bez kterého by žádný sochař Bílek neexistoval. Kniha je hodně mnohomluvná a podrobná. Někdy jde až do příliš extrémních detailů v rozhovorech.
Příběh je zapletený, ale srozumitelný. Vadilo mi neustálé opakování textu a podrobné vypisování jídla ke konzumaci během rozhovorů hlavní hrdinky Radky s Hanou.
Autorčin způsob psaní se vyznačuje mnohonásobným opakováním toho samého. Námět knihy - vztah dcery a matky, která byla dozorkyní v koncentračním táboře Birkenau je popsán na jejich vzájemném rozhovoru po 27 letech.
Opět velmi naturalisticky zapsaný román z počátku 20. století, kdy někteří Evropané zneužili možnosti plavby lodí na kontinent do Jižní Ameriky, konkrétně do Argentiny, k obchodu s mladými dívkami. Někteří naopak využívají možnosti utéct ze Sicílie jako Rocco a Rosetta. Autor píše drsně s vulgárními výrazy, ale s dobrým koncem. Postavy jsou vynikajícím způsobem vykreslené. Rozděluje postavy na extrémně dobré a na nepochopitelně špatné až psychopaticky postižené jako je např. baron nebo Amos.
Kniha mě nezaujala. Nebyla ani vtipná. Nebyla ani romantická. Nebyla ani napínavá. Dočetla jsem ji rychle, neboť byla kratičká.
Tak 2. díl mě bavil ještě víc. Přeji Dominice Hájkové, aby se jí dařilo a opět nás čtenáře potěšila báječně napínavou knihou. Doporučuji. Přečteno za 1 den se zatajeným dechem. Myslím, že psychopati v naší společnosti žijí a někdo má na ně smůlu.
Kniha se čte velmi dobře, člověk se zanoří do děje a už je konec. Už se moc těším na 2. díl Nezastavuj. Doporučuji k přečtení.
Bohumil je opět výborně napsaná kniha, která vás pobaví a současně vede k zamyšlení nad některými absurdnostmi, které se v naší společnosti dějí a nikdo kompetentní je neřeší. Závěr překvapivý, úžasný a nečekaný. Za mě velmi skvělá kniha stejně jako Božidara.
Kniha Co by můj syn měl vědět o světě mě velmi zklamala. Nebyla ani vtipná, ani přínosná jak jsem očekávala od tohoto autora, neboť Muž jménem Ove mě moc bavil. No, stává se, že i dobrému autorovi se občas kniha nepovede.
Černobylské dívky je citlivě napsaný román o přátelství a vyzdvihuje téma, že vždy se najdou dobří lidé, jen člověk nesmí neházet flintu do žita.
Knize vytýkám velmi vyhrocené a nepravděpodobné jednání učitelky v roce 1986 k žákyním a také extrémně černobílé popisování postav. Černě jsou vybarveny rodiče Oksany a bíle, spíš až do růžova, rodina Valentiny. Také mi vadil překlep, že město Leningrad a Stalingrad je prezentován jako dvě odlišná města nikoliv jako jedno jediné. Celkový dojem z knihy je ale velmi dobrý a určitě bych ji doporučovala k přečtení.
Kniha mě vtáhla do děje až v 2. části. Závěr knihy je nečekaný, ale typicky americký.
Romantický příběh s dobrým koncem je vhodnou četbou pro relaxaci a zklidnění. V knize mi chybí napětí, zvraty a nečitelné konce.