evelýny komentáře u knih
Audiokniha: čte Vasyl Fridrich, chraplavě zastřené, sugestivní
Cvaky cvak-kamínek ke kamínku, střepy všude kolem. Přízraky a noční můry.
Život na útěku - útěk před životem - útěk do bezpečí.
Klavír, na který usedá prach... A bledá dívka stále spí v bílém pokoji.
Naděje...
,,Jestliže však dojde k ublížení, musíš dát oko za oko, život za život, zub za zub.
A když na to nemáš, utečeš. Tak rychle a tak daleko, jak dokážeš..."
Celou dobu jsem se snažila rozplést tu zamotanou klubka nit osob a obsazení.Tak nějak jsem se ztrácela v záhybech úvah, vzpomínek, domněnek. Zmatenost. Přesto oceňuji mysteriózní zápletku. Překombinovaný konec pro mě definitivně utnul naději nejvyššího hodnocení.
Hlava se mi ještě točí.
Napětí, přesto nuda. Mystika, přesto mystifikace.
Velký bratr má oči všude a peklo jsou Ti druzí.
PS.: Každému se všechno jednou vrátí - dobré i zlé...
Audiokniha: čte Igor Bareš a čte výborně!!!
Uchvatitel, fantom londýnského podzemí.
Příběh vraha, možná spíše oběti.
David Raker, muž, co se snaží ve světě zacelit trhliny, které zacelit nejdou.
Spletitá síť tunelů, pach hniloby a mouchy, co bzučí všude kolem.
Kdo je vlastně ztracený? Oběť - vrah - policie?
A pak přišel konec, kde jsem se definitivně ztratila já sama.
Překombinované, detailně popisné, brutálně odpudivé, napínavé, psychologické, psychiatrické, schizofrenní.
Pro mě však Bez slitování Není cesty zpět.
P.S.: Vrahem se člověk nerodí, vrahem se člověk stává...
Filmový scénář - kniha.
Marek Epstein - Josef Klíma
Společný jmenovatel: Jan Mikolášek, léčitel nebo šarlatán...?
Hlavní rekvizita: lahvička s močí
"Paprsek světla se zlomil o sklo lahvičky. Pronikl dovnitř jako šíp a prosvítil pěnivou tekutinu."
Životopisné drama plné rozporuplnosti, dramatičnosti, tajuplnosti ale i houževnatosti, laskavosti, milosrdenství...
Drama plné andělů, ale i démonů.
Co je pravda a co pouhá fabulace autora? A existuje absolutní pravda?
Pravda se ukrývá za důmyslnou optikou čtenáře a jeho úhlem pohledu.
Jan Mikolášek - někdy léčitel, někdy šarlatán, někdy pouhý člověk. Rozhodně osobnost, hodná pozornosti.
,, Nejkrásnější knihou je příroda, láska a milosrdenství boží.
V přírodě je dobro. A dobro je od Pána. Co je v hlavě, je v srdci a naopak. Věř a bude líp."
P.S.: Každý totalitní režim je branou do pekla.
P.P.S.: Někdy se zajedu podívat do Jenštejna.
P.P.P.: Děkuji panu Klímovi za doslov v této knize.
Ferda Mravenec - kdo by jej neznal. Pilného, chytrého, statečného mravence s červeným puntíkatým šátkem kolem krku. I tu čúzu blondýnu Berušku nebo ,,všudybyla" brouka Pytlíka alias ,,všechno vím - všechno znám" :-) Milovala jsem jejich příběhy asi jako každé dítě školkou povinné ( školu nevyjímaje).
Když si uvědomíme, čím vším byl Ondřej Sekora, tak nás logicky musí napadnout, že Ferda Mravenec by mohl být autobiogafickým dílem. Rozhodně věřím informaci, že O.S. byl zkušeným entomologem. Ale byl také zakladatelem českých ragbyových klubů, sportovním trenérem a rozhodčím - zkrátka práce všeho druhu :-)
Zajímavost: Ferdovy příběhy spatřily světlo světa v r. 1927 jako komiksy pro dospělé. A já musím panu spisovateli poděkovat, že je později upravil pro děti.
P.S. Pane Sekoro, potkával jste na své životní pouti spíše více Berušek nebo brouků Pytlíků?
A je to vlastně jedno. Hlavně , že vaše příběhy vykouzlí usměv nejenom na dětských tvářích.
Právem vám patří titul zasloužilý umělec.
Verše a glosy básníka.
Myšlenka v několika řádcích ukrytá.
Pointu pro pobavení čtenáře skýtá.
Však občas důmyslně skrytá.
Krátké, možná i verše, glosátorsky výstižné, kousavé. Poezie bez vzletného půvabu, však fantazie básníka uzemněna zábleskem pravdy.
Já přijímám s rozpaky, neb někdy mi chybí přípisek, vpisek, poznámka. Došla mi slova.
P.S.: Já musím číst znova.
Nezpívej
Vždyť se to nehodí
Hluchý jsi s hluchými na lodi
V podpalubí už si zvyká
Eurydika
Sny, iluze, na očích páska.
A byla to láska, co prolétla srdcem jak kometa?
Zmizela pod sněhem rozumu a povinností?
Darovala aspoň jiskřičku naděje, co umírá poslední?
Zažehla plamínek jistoty, aby sníh tál...?
Tonoucí stébla se chytá.
A koloběh života se točí dál a sobec chce stále jen brát.
Kočka se choulí tátovi u nohou, co stane se, to má se stát.
,, A venku potichu sněží do žlutého světla pouliční lampy..."
Psychologická sonda do života rodičů a jejich dětí. Nastavení zrcadel jejich životům a možná i kterémukoli z nás.
A Petra Soukupová umí opravdu virtuózně rozebrat přímočarým způsobem komplikované rodinné vztahy. Co na tom, že si v určitém okamžiku popletla jména.
Příběh k zamyšlení, poučení. Možná trochu depresivní. Ale to záleží na pohledu každého z nás.
P.S.: Nejen mince má dvě strany.
Audiokniha: čtou Anna Fixová informativně nestranně, Veronika Freimanová rezignovaně, ostatní kolektivně splývavě.
,,Non gratum anus rodentum."
(Nemá cenu ani krysího zadku.)
Hieronymus Bosch, malíř, který znázorňuje hříchy a morální úpadek lidstva nebo detektiv samotář, který tyto hříchy potírá? Můžete si vybrat, i když v tomto příběhu platí oboje.
Vražda, která probudí temné vzpomínky, léty vybledlé. Její stopy vedou do Vietnamu a jednotka US Army ,,Tunelové krysy" ožívá.
Černočerná tma je ozvěnou až z pekla. A její cesta je dlážděná diamanty, hamižností, ztrátou ideálů, drogami, strachem...
Nefritový náramek je jejím začátkem i koncem.
Snad detektivu Harrymu Boschovi přinesl klidný a nerušený spánek, i když ne všechno je zlato, co se třpytí. A cosi shnilého nemusí být nutně jenom ve státě dánském.
V tomto detektivním příběhu pro mě tak nějak ožil starý dobrý Phil Marlow.
Přesto pro mě místy nadmíru informací. Vyústění příběhu hodně přitažené za vlasy. Sexuální vsuvka bez náboje ale chápu, co tím ,,chtěl básník říct." Harry je prostě neúplatný, neoblomný spravedlivý policajt, i když jeho praktiky občas pokulhávají. A sympaťák k tomu.
Oceňuji informaci o podivné vojenské jednotce US Army ve Vietnamu. Pro mě zajímavé.
P.S.: ,,Raněná duše se nedá přelepit náplastí."
Audiokniha: Martin Preiss čte modifikovaně, charismaticky sametově, geneticky standardně.
,,Ať půjdu kamkoli, zůstávám jeho manželkou a budu se za něj modlit."
Neústupná, ve víře kovaná, fanaticky milující.
Osamělá, královskou korunu těžce odkládající.
Zrazená, však stále hrdá.
Za práva své dcery bez oddychu bojující.
Ubohá Kateřina Aragonská, matka ,,Krvavé Mary," ve jménu víry vraždící...
Velmi podrobně nám anglická historička naservírovala všeobecně známý příběh španělské princezny, první ženy Jindřicha VIII. Tudora, krále Anglie.
Historie všeobecně známá, však nelehký příběh Kateřiny Aragonské se ke konci rozplynul v neskutečné záplavě stále se opakujících popisů, pocitů, slov.
Plášť ze zlatohlavu poprvé, plášť ze zlatohlavu podruhé, plášť ze zlatohlavu po padesáté.
Pro mě moc zdlouhavé, nudné, přesto k zamyšlení.
Kdyby Kateřina Aragonská tušila, jak si povede na anglickém trůnu její dcera Marie I. Tudorovna, možná by se zas až tak nesnažila.
Přesto se chystám číst příběh čtvrté ženy Jindřicha VIII., Anny Klevské. Myslím, že tato ,,vlámská kobyla" konečně na to hovado Jindru vyzrála.
Audiokniha: čte Martina Hudečková, procítěně, poutavě, vytrvalostně.
Čtyři roční období, dvanáct měsíců a tolik květů...
Haiku, má láska.
Je krásné číst a snít.
A těm, kterým se to nelíbí..
P.S. Jděte do Prčic!
CHODNÍČEK ÚZKÝ
mě přijal
třpytem rosy
v květech
svých fial
SLYŠÍŠ
ten šumot?
Jsou to plátky růží snad?
Nebo
vodopád!
ČR Dvojka, četba na pokračování: čte Lukáš Hlavica, poutavě, živě, bezprostředně.
,,Pokud jste se domníval, že vás převezou z letiště přímo do basy, tak jste na omylu. Vítejte v Praze."
Moje první setkání s českým humorem a hned se mi ta mlha kolem začala zdát méně hustá." přílet do Prahy, r. 1958
Gene Deitch, americký režisér a producent animovaného filmu se s námi poutavě, živě, otevřeně, bez iluzí podělil o své životní zážitky, které spojil s Prahou a animovaným filmem. Přiblížil nám nejenom osobní příběh lásky, ale i plno kuriózních setkání a životních zkoušek
Překvapeně:
,,Byl jsem tisíce mil od své vlasti za železnou oponou a najednou jsem věděl, že jsem doma."
Obdivně:
,,Pro milovníka divadla, filmu, koncertní hudby a tradičního jazzu pro mě Praha byla a je kulturním svatostánkem."
Originálně:
,,Mapa Československa svým tvarem připomíná smyslně odpočívající ženu. Možná právě to vzbuzuje touhu ji znásilnit."
Pro amerického režiséra byla Praha magická.
Pro mě jsou magické vzpomínky amerického režiséra.
P.S.: Inteligentní. Originální. Vtipné. Laskavé. Autobiografické. A to se cení.
,,... řeka je jiná než potok. Řeka je hluboká studna zapomnění. Řeka se valí, jak milosrdný čas, který odnese bolest, zármutek, zoufalství, utrpení, křivdu, ale vzpomínky nechá ležet někde na dně duše jako hladký oblázek v hluboké tůni."
Zpáteční lístek do posledního ráje
Pozvánka do oblíbeného kraje
Několik oblázků vhozených do tůně
I díky této knize.
A řeka Berounka tiše si plyne
P.S.: Srdečné díky, pane Oto Pavle...
Brutální vražda mladé ženy. A kdo je tedy vrah? Ty, já? Zkrátka jeden z nás.
Pavouk strachu splétá sítě a vilová čtvrt je paralyzována v kokonu lží a podezírání.
Však lež má krátké nohy.
,,Jak málo znala ona jeho, to temné, chladné místo uprostřed jeho duše.
Jak málo znal on ji."
Jak málo známe sami sebe...
Velký propletenec sousedských vztahů a
přátelství je fuč ...
Dobře napsaný detektivní příběh. Vraha jsem odhadla v půlce knihy, takže překvapivý konec se u mě nekonal. Ale bylo zajímavé sledovat stahující se smyčku zákona.
Však někdy skutečný viník té pozemské spravedlnosti unikne.
P.S.: Pronikání do cizího systému je vzrušující, přesto velmi nebezpečné
P.P.S.: Nepožádáš manželky bližního svého
Tolik poetického textu – přesto krimi.
Podrobná sonda do duše stárnoucí ženy – přesto detektivka.
Tolik vztahových mnohoúhelníků – přesto čtení nejen pro ženy.
Minulost – přítomnost – výčitky svědomí.
Secesní vila se svobodně bující zahradou, ve které se příroda rozpíná, natahuje chapadla, aby vytvořila impresionistický obraz...
Pod vrstvou bezprostředního prchavého okamžiku však bují pokrytectví, faleš, pýcha, nadutost, ješitnost...
Poslouchejte pozorně. Co slyšíte? Kroky vraha...
Pro mě někdy moc popisné a tím na detektivku nudné. Přesto jsem poslouchala se zájmem.
Měla jsem dojem, jakoby se Michaela Klevisová do poslední chvíle nemohla rozhodnout, kdo bude vrahem.
P.S.:Všechny ženské hrdinky bych s chutí a rozběhem nakopla.
P.P.S.: Neměla bych si pořídit kočku???
Jak smutné, když se naše trápení stanou velkými, protože je způsobili ti nejbližší.
O to smutnější, když je působí ti, kteří by měli spíše chránit.
Četla jsem před více než čtyřiceti pěti lety, přesto si pamatuji emoce, které ve mně příběh Jany vyvolal. Možná to bylo tím, že i já měla v té době velké trápení.
Jana se tak na chvíli stala mojí nejlepší kamarádkou.
P.S: Historie se, bohužel, mnohdy opakuje. A to je to nejsmutnější.
Posloucháno jako audio nahrávka
Růžena Merunková vám svou interpretací na chvíli zastaví čas.
Hercule Poirot opět potrápí vaše šedé buňky mozkové
A Agatha Christie svým epilogem rozezní ve vašich srdcích stříbrné zvonky odpuštění
A tou správnou tečkou v tomto adventním čase jsou verše nesmrtelného Williama Shakespeara…
Ty nepoznáš už slunce zář
Nepoznáš mrazných zim
Jara už nedechnou ti v tvář
Jsi nicota a dým
Jen dým …
P.S: Nakonec se sluší poděkovat. Děkuji...
Před minulostí se nedá uniknout. Vždycky člověka dožene."
V podobě kostlivce minulost se vrátila.
Poslední kapka a hladina trpělivosti přetekla.
Na každé stránce strach.
A kdo je tedy vrah? Nela se zeptala.
Byl to opravdu někdo z nás?
A vina je tak veliká, až z toho puká srdce...
Psychologická sonda rodiny, kterou společná vina v dávné minulosti rozložila na prvočinitele v přítomnosti.
Napínavé drama s dvojitým zločinem a pro mě překvapivým koncem.
Hluchých dialogů nadmíru, přesto napětí by se dalo krájet. Konec mě totálně paralyzoval. A přiznám se, chování nejenom matky jsem absolutně nepochopila. Vyústění příběhu jsem si musela poslechnout opakovaně.
Několik mých ,,ale" visí ve vzduchu. Přesto přiznávám: pro mě velmi sugestivní text.
Audiokniha: Procítěně, dynamicky čte Lucie Pernetová
Velká politika a malé české poměry
Králi Janovi nevyšly politické záměry
Čeněk z Vřesova tak ocitne se v službách mocných,
A Wolfram může vyprávět.
Chuck Norris tiše závidět...
Politika je vždy komplikovaná, ale v tomto příběhu je nám čtenářům servírována opatrně.
Děj z mého pohledu někdy prvoplánový, místy naivní. Občas trochu kostrbatá větná spojení.
Přesto se od příběhů Vřesovských a Katzingerů nedokážu zatím odtrhnout i díky tomu, že do již rozehraných příběhů vstupují nové, sympatické postavy. Snad na ně nebude zapomenuto v příštích dílech.
Jenom, aby se nám do příběhu nevloudila stupidita.
Audiokniha: V sérii nekomplikovaně čte Martin Zahálka.
Příběh psycholožky, co sama potřebuje terapii.
Příběh ženy, která se snaží pomáhat druhým, však pod jejím svícnem je naprostá tma.
Příběh kovářovy kobyly a ševcovy ženy, které chodí bosé.
Pocitové, psychologické, úvahové, popisné. Místy napínavé, místy ufňukané, logika občas pokulhává.
Konec pro mě překvapivý
ČRo - četba na pokračování - velmi podařená dramatizace. Bohužel i velmi zkrácená verze, takže konečný dojem z knihy může být zkreslený. Ale nevím, zda bych vydržela tento příběh poslouchat deset hodin.
Napínavě, dramaticky pro ČRo načetla Jana Ondrušková.
... všem velkým a malým šumavským hrdinům. I těm zapomenutým, kteří mezi zdejšími kopci vydechli naposledy a nezůstalo po nich nic. Jméno, hrob, ani křížek, kam položit kytičku."
Sněhurka bílá jak padlý sníh, spící a krásná.
S nevinným úsměvem ve snech tančící
malá zimní víla.
Bosa a sama, mrazem modrající,
s Davidovou hvězdou na prsou tiše žalující.
Nevinný svědek prokletí.
Pachuť dávno zapomenutého strachu probouzející...
Petra Klabouchová se nám v tomto příběhu pokusila ozřejmit tajemství génia loci Králů Šumavy, sevřené kolektivní vinou proti lidskosti, sahající hluboko do minulosti.
Inspiraci hledala zřejmě v severských příbězích, neboť k tomu přistoupila syrově, drsně, s koketérií překombinovanosti, s paralyzujícím závěrem, však s puncem nevěrohodnosti.
Přesto se s úctou skláním a kladu aspoň pomyslně kytici všem těm statečným, kteří nepřežili, ale i těm, kteří zůstali.
Protože:
,,Zdrhnout nebo umřít je hrozně jednoduchý. Těžký to má ten, kdo tady po nich zůstane.
Tady není těžký umřít, ale žít. Tak jako ony všechny. Skutečné královny Šumavy."
Osobně bych u tohoto příběhu ocenila klidnější provázanost minulosti s přítomností.
Pro mě chaotické skákání v čase.
P.S.: Intermezzo s případem ,,Kramný" bylo z mého pohledu zbytečné. Nepochopila jsem.
Audiokniha: melodramaticky, tajuplně čte Otakar Brousek ml.
Komisařka Marie Výrová je nucena oprášit dvacet pět let starý případ vraždy kojence.
Kostlivci ze skříní putující, zrezivělé srpy a kladiva třímající.
Ruku v ruce vina, lítost, stud kráčející.
Narušené vztahy jedné rodiny
A nad vším bdí tichá hrůza ze spáchané vraždy.
Cirkulárka tiše přede a vrní ...
,,Dvě věci tu v krvi leží, mráz po těle hrůzou běží.
Dětská hlava bez tělíčka a tělíčko bez hlavy."
Z mého pohledu výborně zakomponovaný motiv z Erbenovy Kytice, který podráždil nejenom fantazii třech puberťaček v příběhu.
Díky pochybnostem jedné z nich, díky intuici komisařky Výrové a díky jedné fotografii mohl být pravý vrah konečně vypátrán.
Existují v životě náhody?
P.S.: Když žák dospěje, objeví se mistr... kat.
Audiokniha: Norbert Lichý čte informativně, poklidně, tajuplně zastřeně.