fénix56 komentáře u knih

Nevím, co spisovatele Martina vedlo k tomu, aby tento díl tak rozmělnil několika novými postavami, bez kterých by se tato série obešla. Ano, jeho styl je pořád stejný, to znamená vynikající. Ale protože už mám všechny díly přečteny několikrát, vím, že většina těch nových postav mizí ve ztracenu. Bohužel ve ztracenu vidím i ukončení celé série....

5 19.06.2021

Bylo to mé první setkání s tímto spisovatelem, poněvadž má kamarádka byla na listování a koupila mi tuto knížku jako dárek. Dobře udělala. Knížka se mi moc líbila, díky laskavému humoru a zároveň i dojemným momentům.
O trochu víc se mi však líbila část věnována Krétě. A doufám, že se panu Fulghumovi splní jeho přání při pozorování krétské luční kobylky, aby o něm jednou jeho vnuci řekli: "Dostal se daleko a vysoko a dobře přistál."

5 19.04.2021

Černou sanitku jsem si s chutí přečetla. Zavzpomínala jsem si na staré fámy a zjistila, jaké teď frčí. Někdy nad tím zůstává rozum stát, čemu všemu lidé věří. A díky internetu lavinovitě šíří dál.
Bohužel, lidé jsou nepoučitelní a nadšeně věří neuvěřitelným historkám, než aby zapojili vlastní rozum....

5 05.03.2021

Další díl Písně ledu a ohně a další lahůdka. Přestože jsem si už zvykla, že pan Martin nechává zemřít všechny bez rozdílu, ať už je to padouch nebo hrdina (i když ty hrdiny častěji), Rudá svatba byla nářez....
Začíná se objevovat čím dál více rozdílů mezi knihou a seriálem, Nevadí mi to, líbí se mi knihy i seriál. Ale samozřejmě jsou knihy více propracované. Obdivuju pana Martina, jak do sebe všechno zapadá jako puzzle. Na nějaký sebemenší detail naváže o několik dílů později a všechno to sedí. A asi nejvíc hodnotím vykreslení jednotlivých charakterů. I u těch největších sket jde pochopit, proč se chovají, tak jak se chovají. Ale samozřejmě to nejde tolerovat.

5 27.04.2020

Mne knížka moc nezaujala, nemám ráda mysteriózní příběhy a bohužel mi vadila linie s nemocí dítěte, takovému čtení se pokud možno vyhýbám. A nakonec konec - nekonec….

5 04.02.2020

Historický román Královna ve stínu je strhujícím příběhem o Eleonoře Aquitánské. která zdědila po zemřelém otci území Aquitánie, proto ji toužila získat za manželku spousta mocných mužů. Nejdříve se to povedlo francouzskému králi Ludvíku VII, který však byl po obrovským vlivem církve, které se svobodomyslná Eleonora nezamlouvala, navíc porodila dvě dcery, takže manželství bylo na popud Ludvíka rozvedeno.

Dalším manželem se stal budoucí král Anglie, Jindřich Plantagenet. Manželství bylo zpočátku šťastné, Eleonora mu porodila několik dětí, z toho čtyři syny. Eleonořiným nejoblíbenějším byl druhorozený Richard, později zvaný Lví srdce, ale Jindřichův oblíbenec byl nejmladší Jan, později zvaný Jan Bezzemek. To, že každý stranil někomu jinému, vyvolalo mezi nimi spoustu hádek, navíc Jindřich podezříval Eleonoru, že otrávila jeho milenku Rosamundu. Uvěznil ji na dlouhých 15 let do vězení ve Winchestru, odkud se dostala až po jeho smrti.
Životní příběh Eleonory je příběhem silné, nezávislé ženy, která se nedá zlomit za žádných okolností.

5 27.12.2019

Kniha nabízí možný průběh pomsty synů slavného Ragnara Lodbroka, který zemřel na hadí uštknutí v northumbrijském vězení. Vše je vyprávěno z pohledu mladého chlapce, kterého zachrání před oprátkou vikingští bojovníci.

Postavy synů byly autentické, kromě nich se zde vyskytovali i fiktivní hrdinové. Příběh byl zajíavý a docela dobře se četl, jen mne trochu rušilo, že jsem před čtením knihy viděla seriál Vikingové a tam měli Lodbrokovi synové jiné povahové rysy. Samozřejmě, seriál i kniha jsou fikce, jakou povahu synové i jejich otec ve skutečnosti měli, už dnes nikdo nezjistí....

5 20.12.2019

Knížku jsem dostala k narozeninám a protože jsem fanoušek skupiny Rolling Stones i Keithe Richardse, udělala mi radost. O jeho drogové minulosti se ví, nicméně dokázal závislost překonat a jeho energie, která z něj při jeho "podzimu života" srší, je obdivuhodná. Překvapila mně i jiná stránka Keithe, o které se moc neví, a to jeho sečtělost. Hvězdičku bych jen strhla za pro mne nezáživné pasáže detailního popisování hry některých jeho hudebních vzorů.

5 09.12.2019

K této knize jsem se dostala vlastně jen díky tomu, že moje kamarádka je vnučka jednoho ze spolupracovníků Františka Moravce. O svém milovaném dědečkovi a jeho drsném osudu mi vyprávěla a tak jsem si tuto knížku s velkým zájmem přečetla.

V začátku je popisován způsob pracování zpravodajských sužeb, větší část knihy je věnována fungování zpravodajské skupiny A11 v Británii. Hodně prostoru je věnováno postojům Eduarda Beneše, ať už před Mnichovem, po Mnichově, tak i po skončení války. Jak jsem byla schopna některé jeho kroky kolem Mnichova pochopit, nemůžu akceptovat jeho vstřícnost ke komunistům po ukončení války. Pravděpodobně bláhově doufal, že ho komunisté jako prezidenta budou stále podporovat.

4 09.11.2024

Druhý díl ze série o císařovně Iulii Domně se mi líbil ještě více než ten první. V prvním dílu bylo více bitev, ve druhém více intrik. V prvním díle Iulia dotlačila svého manžela k vybudování dynastie, ve druhém jí jde o její udržení. A zachovat dynastii je těžší, když si jdou po krku dva Iuliini potomci.

Iulia je nekompromisní, tvrdá, pomstychtivá, dovede se svými blízkými neuvěřitelně manipulovat. Ale v této době a ve vysoké pozici ji vlastně nic jiného nezbývalo. Buď nepřátele odstraňovat nebo být odstraněna. A navíc jí nešlo jen o sebe, ale o jejich dynastii.

Spisovatel popsal toto období s velkou znalostí tehdejší doby, jen v knize zmiňovaný incest nebyl potvrzen. Mám ráda, když jsou v historických knihách i rodokmeny, mapy, vysvětlivky různých pojmů, čehož se mi tady dostalo v plné míře. Jen mne trochu rušily scény, které se odehrávaly v podsvětí a na Olympu.

4 06.10.2024

Knihu jsem přečetla hlavně kvůli zvědavosti, z jakého prostředí vzešel J. D. Vance. A smekám před ním, že se mu podařilo najít správnou cestu, jak vybřednout ze všech těch s..... ven (nenapadá mne žádné slušné slovo) .

Pohled do prostředí jeho rodiny v "rezavém pásu" Spojených států není příjemný. Věčně zdrogovaná matka neustále střídá partnery a stará se o dvě děti. No, stará se je nevhodné označení, prostě je porodila. Děti více usměrňuje jejich babička, i když ani ta není bez chyb. Ale směruje J.D. k nutnosti vzdělávání se, to je jediná možnost vymanit se z toho toxického prostředí. Naštěstí je J.D. inteligentní a kromě toho má silnou vůli.

Většině lidí, žijících v takovýchto oblastech ale tato cesta nevyhovuje. Raději si lebedí ve svém neutěšeném, ale pohodlném stylu života a vinu za svůj zpackaný život dávají někomu jinému.

4 25.09.2024

Když Jindřich Tudor nastoupil na trůn, nebyl si moc jistý v kramflecích, jak se říká. Nástupnická linie nebyla v jeho případě úplně stoprocentní. A vlastně ani linie jeho manželky Alžběty. Ale jejich sňatkem se spojil rod červené a bílé růže a ukončila se tím pádem válka růží.

Jenže občas se vynořil nějaký falešný vhodnější kandidát na trůn, a jednoho skutečného vhodnějšího kandidáta už Jindřich věznil v Toweru. A to ani nemluvím o synech jeho tchýně Alžběty, kteří byli v Toweru zavražděni, dodnes se neví, na čí popud. K tomu má Jindřich VII. jen dva syny (dcery se nepočítají), z nichž jeden umře. Tak se není co divit, že je čím dál nervóznější.

Více knih bylo napsáno o jeho synovi, Jindřichovi VIII., tak jsem si s chutí přečetla knihu o panování méně známého Jindřicha VII.

4 11.02.2023

Tak za mne nejslabší z knih od Kena Folletta, kterou jsem četla. Možná jsem od ní moc očekávala. Objemná knížka, ale větší polovina obsahovala dost nezáživné rozhovory celkem o ničem. Děj občas okořeněný násilím, občas sexem. Přitom ta doba a prostředí se dala určitě využít lépe.

4 18.12.2022

Zatímco v prvním díle byl ten schopnější Filip IV. Sličný než jeho bratr Karel z Valois, ve druhém díle je schopnější Filip (později V.), bratr nového krále Ludvíka zvaného Hašteřivý.
A kolem nich se vyskytuje stejná suita intrikujících příbuzných, ministrů a dvořanů, kterým jde jen o vlastní prospěch. A neštítí se ani vražd.

V této knize se střídají úseky, popisující tyto intriky, které jsou sice rozvláčnější, ale mají svůj smysl, s událostmi, které vyrazí dech.

4 03.08.2022

Bretaň, jedna z částí Francie, kam bych se moc chtěla podívat, ale už se mi to asi nepodaří. Takže díky paní Martě Davouze jsem se aspoň takto trošku s Bretaní seznámila. No, s rodinou svého manžela to asi paní Marta moc nevyhrála, ale s manželem Joelem ano. A taky ji obdivuji, jak byla i v poměrně vyšším věku činorodá a odvážná.
Knížka je napsaná svižným stylem, bohatou češtinou. A taky s nadhledem, i ke své nemoci, se kterou boj bohužel nevyhrála.

4 18.05.2022

Asi nejsem cílová skupina pro tento druh knih. Nedělalo mi dobře téma a i když se tam objevily i některé přijatelné myšlenky, většinou převládala klišé.

4 09.06.2021

Marka Ždánského jsem kdysi viděla ve Všechnopárty a svým vyprávěním o gorilách mne velmi zaujal. Proto jsem si přečetla i tuto milou knížku a nezklamala mne.

4 19.01.2021

Ani jsem netušila, jak se s vyprávěním čerstvé anglické důchodkyně ztotožním. Marie Sharpová se rozhodně nenudí (ani já) a začne si psát deník ( na to tedy nemám čas). Užívá si podzimu života, miluje svého vnoučka a zároveň má své starosti, problémy a obavy (opět jako já).

4 11.03.2020

Od Marty Davouze jsem nejdříve četla knihy o Bretani a ty se mi četly lépe. Tato byla moc pesimistická, bylo to takové vyřizování účtů, i když určitě napsané pravdivě.

4 21.12.2019

Přestože čtu knihy s historickými tématy velice ráda, o ruské historii jsem toho bohužel moc nečetla. Takže jsem se s očekáváním pustila do čtení. Téma bylo zajímavé: špehování carevny a jejich blízkých chudou dívenkou, která se díky svému donášení dostává v hierarchii dvora stále výše. Jenže zajímavý obsah vyloženě pokazilo neuvěřitelné množství pravopisných chyb. Podle mne jich byly desítky....

4 20.12.2019