Fifth Element komentáře u knih
Mnohem slabší než první díl, ale jsem zvědavá na závěr serie.
Nevim jak většina čtenářů, ale za sebe říkám, že jsem Nesbem skoro nepolíbená, takže nemůžu a nebudu srovnávat s "ostatními" knihami autora. Ale stejně tak, jako mě nezaujala jiná z jeho knih, nezaujal mě ani Macbeth a četl se mi hodně, hodně těžko. Nevím, proč bych měla srovnávat jak s jinými, tak s původní klasikou, knihy mají vyvolat nějaké pocity, každá svůj vlastní, jedinečný a ne, že musím hned porovnat s něčím jiným. Můj pocit dobrý nebyl, ale věřím, že každý čtenář má jiný. A teď mě ukamenujte ;)
Chtěla bych další, hned... téhle oddechové série se asi hned tak nepřečtu :)))
Je úplně jedno, že je to fikce, s tím, co znám, si to jde docela dobře představit.. Kniha nejen pro současnou mládež, ale jak se jenom dívám kolem sebe, i pro spoustu a spoustu "rozumných" dospělých, kteří si vůbec neuvědomují, co internet skutečně může v dnešní době znamenat s tím, jak jsou lidé docela snadno manipulovatelní, aniž by si to uvědomovali..
Příběhy několika rodin, kde převážně bývalé manželky, kolikrát až nechutně, "zatápěly" otcům svých dětí. Dalo by se říct, že je to vyprávění několika měsíců života pracovnice/šéfové státního sociálního odboru s tím, že je propletený s jejím vlastním dětstvím a dospíváním, protože, tak jako malí "hrdinové" knížky, byla zmanipulované dítě z rozvedené rodiny, a o pochopení jejího vlastního života a jednání jejího otce v důsledku toho, jak výrůstala, co se postupem doby dozvídala a co se rozhodla studovat. Ale i přesto, že jsou příběhy jiných proloženy jejím vlastním, není to rušivé, naopak to dá čas ke vstřebání a zpracování celého vyprávění.
I když se mi kniha z počátku necetla nejlíp, tak to vypadalo celkem nadějně, nicméně konec úplně zničil všechno, co jsem přečetla a finální "zvrat" jestli se to tak dá vůbec nazvat, nebyl tak úplně na místě.. Myšlenka byla hodně zajímavá, ale zůstalo několik nezodpovězenych otázek, a z mého pohledu myslím že celkem zásadních a nepředpokládám, že by bylo pokračování, kde bych dostala odpovědi..
Jako celou arkanskou sérii i tuhle knihu jsem si užívala.. Škoda jen, že vychází tak strašně pomalu za sebou :)
Určitě nebyla příběhem tak dobrá jako ostatní Gounellovy knihy (proto hvězda dolů), nicméně myšlenky jsou stále stejne kvalitní..
Je celkem tezke se k tomuhle pocinu vyjadrit..
Kniha slibuje velky potencial, ale bohuzel nebyl vyuzity. Co jsem se docetla, je to nejspis autorcina prvni vydana kniha, nicmene to neomlouva jak prisernou jazykovou stavbu (nektere vety jsem si musela precist nekolikrat, abych pochopila jejich vyznam), tak chyby v textu, nehlede na pouziti jednoho slova nekolikrat v jedne vete (pote, co; tudiz; jiz...) a petkrat v jednom odstavci. Vzdyt cestina je prece tak bohaty jazyk, tak proc ho jako ceska nevyuzila? A bohuzel ani korektori neodvedli vubec dobrou praci a na to nemusim byt ani jazykovedec ani ucitel jazyka.
Krome toho, ze se to cetlo hodne spatne, pribeh by byl byval dobry, ale v podstate se nedozvite absolutne nic a na konci jen zirate, co to vlastne melo byt.. Vubec me to nenaladilo k tomu, ze bych si chtela precist pokracovani..
Nechci knihu uplne zatracovat, ale autorka na sobe musi jeste hodne zapracovat..
Kromě částečně zavádějící anotace byl rozjezd zhruba do dvou třetin poněkud rozvláčný a i přesto, že styl psaní je výborný, kniha se četla docela těžko.. Ale myšlenka byla velmi zajímavá..
Kniha boří všechny mýty týkající se odvykání kouření a v podstatě vysvětluje, jak se kuřák ke kouření staví a přemýšlí o něm a oproti tomu nabízí řešení, jak s tím přestat.. A víte co? Má pravdu.. :-)
Jak to jenom napsat.. Znáte takový ten plíživý pocit, který nejspíš ani neregistrujete, s neurčitým vědomím, že si stále držíte odstup a pak najednou zjistíte, že vás to pomalu, nenápadně a zcela vtáhlo? Tak takový pocit mám z této knihy a rozhodně ji řadím mezi jednu ze svých "the best" na přední místa..
Takže jsem to docetla.. Potom, co jsem zapasila s první polovinou knihy, mezitím přečetla pár jiných, se to alespoň trochu rozjelo.. Mam celkem ráda historii v knihách, prolínání se současnosti, ale čeho je moc.. Nebylo to úplně špatné, ale jsem celkem ráda, že to mám za sebou..
Pozor "spoiler"
Jediné, co mi chybí je, co Colleen zase vyvedla, kdyz si šla zavolat a jak to s tím hajzlikem vlastně dopadlo :-)
Začátek dobrý, i místy vtipný, ale od dvou třetin, oproti předchozímu, to bylo až neskutečně preslazene..
Můj omezený mozek z rodu homo sapiens si stále přebira, co to právě dočetl :)))))) Pro mě skvelá kniha..
Nemůžu si odpustit... :)
Na co se mě vlastně ptáte: jestli se ze mě stalo monstrum? Kdyby ne, odpoveděl bych, že ne. A kdyby ano, stejně bych vám řekl, že ne. Blbče!
Tak nejlepší z celé knihy byl asi doslov.. Ale teď vážně.. Vadila mi povaha hlavní hrdinky, v osmatřiceti, jak se ukázalo až téměř na konci, mi celou knížku vadilo její chování šestnáctiletëho puberťáka, který když není po jeho, se začne stavět na zadní a vztekat se.. Příběhy by to byly zajímavé a celkem napříč generacemi i chytlavé, ale kdyby to bylo bez Grace..