Filomena1961
komentáře u knih
Matka
Karel Čapek
Poslední Čapkovo drama Matka je bolestné. Postupně matka ztrácí manžela a své syny, kromě nejmladšího. V díle prostupují časové a nadčasové složky, střídá se realita s uměleckou fikcí. Do děje vstupují i mrtví, žijící v matčině vědomí. Významný protifašistický akcent je v závěru hry, kdy matka podává svému nejmladšímu synovi zbraň a posílá ho do boje proti zlu. A právě v tom slově " jdi " je cítit ta bezbřehá bolest nad tím vším, co prožila a zároveň strach a úzkost z budoucnosti.
Doporučuji k přečtení, dílo je stále aktuální - bohužel.
Válka s Mloky
Karel Čapek
První umělecky významnou reakcí na nebezpečí světového fašismu byla Válka s mloky. Karel Čapek navozuje dohady, co by se stalo kdyby.... Alegorická utopie o mlocích, kteří se zmocňují světa, je až neuvěřitelně jasnozřivá, když se vezme v úvahu vše, co následovalo po Čapkově smrti až do současnosti. Autor doslova vtahuje čtenáře svými nečekaně dějovými zvraty, bohatou fabuli díla, satirickým postojem k líčeným událostem. Autor je svým dílem bezesporu nadčasový, román je pro nás stále aktuální. Doporučuji k přečtení.
Mám tě ráda, nemám tě ráda
Jo Watson
Po této knize jsem sáhla na základě čtenářské výzvy, hned po několika stránkách jsem si uvědomila, že jsem udělala chybu. Příběh připomínal červenou knihovnu, místy hodně přitažený za vlasy, hemžící se situacemi mimo realitu, této autorce se příště obloukem vyhnu.
Války rudého muže
Miloslav Stingl
Vlastností většiny lidí je, že se staví na stranu slabších proti silnějšímu, utlačovaných, na stranu bojovníků za svobodu. Faktem je, že indiánské kmeny žily v Americe a své problémy si řešily mezi sebou. V okamžiku, kdy začali osídlovat Ameriku běloši se situace změnila a pan Stingl to ve své knize popisuje. I když se někomu zdá , že není objektivní, faktem je, že běloši v touze po získání moci, bohatství , území, původní obyvatelstvo vyvražďovali a svým životním stylem navždy změnili tenhle podivuhodný kontinent Indiánů.
Díky této knize jsem získala nejen hodně informací o jednotlivých kmenech, jejich bojích , statečnosti, ale také o zradách a jelikož Indiáni neměli rovnocenné zbraně, jejich osud byl časem zpečetěn.
Knihu doporučuji k přečtení, dává přehled o životě Indiánů a také o tom, jaký stav Indiánů byl v polovině 20 století. To znamená, kde kmeny sídlily, do jaké jazykové skupiny patří a počet příslušníků daného kmene.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Kateřina Tučková ve svém románu Bílá voda má dva časové záběry. Jedním se dostává do dávnější minulosti – padesátá léta, osudy ženských řeholních řádů po komunistickém převratu. V druhém záběru mě podstatně víc zaujal Lenin příběh a její tajemství, které se postupně odkrývá. Zvědavost o jaké tajemství se jedná mě doslova nutilo hltat knihu i s dokumenty, se kterými se Lena setkává při úklidu pracovny v klášteře Bílá Voda. Od samého začátku mě zajímal motiv, proč Lena přišla do kláštera, před čím utíká, čím vším si musela projít a jak je schopna se s prožitým traumatem vyrovnat.
To , že Lenu potkalo to nejhorší, co může v životě ženy- matky nastat, už nebudu rozepisovat. Otázkou je jak žít dál.
Knihu doporučuji k přečtení - napínavý příběh Leny zasazený do životních příběhů řeholnic bělovodského kláštera. A na závěr myšlenka z knihy - "Práce pomáhá. Podrž si řád a řád pak podrží tebe. Hodinu po hodině, řád jako převozník, který tě sveze přes řeku bolesti. "Pozn. ....ale to ještě nevěděla, že její řeka žádný druhý břeh nemá.
Skalpel, prosím
Valja Stýblová
Kniha je rozdělena do osmi kapitola a autorka píše ze svého prostředí neurochirurgie. V osmi kapitolách je zaznamenána zpověď neurochirurga, který před oslavou svých šedesátin, hodnotí svůj život a rekapituluje své postoje. Připomíná si dvě riskantní operace, kde pacienti neměli zrovna moc velkou možnost na přežití. V prvním případě se jednalo o kamaráda a bývalého spolužáky Mikeše a v druhém případě šlo o malého kluka Víťu. Jen díky vysoce kvalifikovanému a sehraném týmu odborníků byl zákrok u obou pacientů úspěšný. V retrospektivách se primář vrací k zážitkům jak z lékařského, tak i osobního života. Primářovy zážitky jsou asociativní.
Knihu doporučuji k přečtení, byla i zfilmována. Kniha i film mě hodně zasáhly, a to jsem ani netušila , co mi osud v budoucnosti připraví.
Poklad v striebornom jazere
Karel May
Oblíbená Mayovka mého dětství. Vzpomínám si, že jsem ji četla jedním dechem a jako bonus v nádherné slovenštině, která se mi moc líbí. Má úžasné obraty, je daleko měkčí než čeština a zdá se mi galantnější. Prostě mám ji ráda. Zkrátka - paráda !!!!!!!!!
Vinnetou 2
Karel May
Platí i pro druhý díl to, co jsem psala u prvního. Ale musím dodat, že je bolestnější a smutnější odchodem Vinnetoua, který ztělesňoval veškeré kladné stránky a my jako děti jsme se s ním ztotožňovali. Bylo nám líto Šárlího, který ztratil svého nejlepšího přítele, bratra. Jedinou útěchou se pro nás stalo, že zlo bylo potrestáno. Howgh !
Vinnetou I. díl
Karel May
Uf, listuji knihou svého dětství a uvědomuji si, že nejsem ve své generaci jediná, kdo nostalgicky vzpomíná prostřednictvím Vinnetoua na zašlé časy. Identifikovali jsme se s hlavními hrdiny a kdo nečetl tuto knihu, jakoby nebyl. Ve svých myslích jsme se přenášeli na prérie a viděli stáda divokých bizonů . Jasně jsme chápali životní hodnoty a získávali smysl pro spravedlnost. K tomu všemu dobrodružství a pevné přátelství mezi Old Shatterhandem a Vinnetuem to se vrylo do našich srdcí navždy. Zároveň jsme prožívali smutek nad ztrátou krásné Nšo-či a statečného Inču- čuny. Otázkou je doporučení. Mayovky se četly v určitém věku. Takže když to člověk nestihne, sám se ochuzuje o vnitřní požitek, který v dospělosti už není tak intenzivní.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Všechno má svůj počátek a konec a smrt je součásti života. Smrt jako vypravěč, žasla jsem nad jejím způsobem vyjadřování. Dokázala mluvit v obrazech, používala neskutečná přirovnání a metafory, že když si to člověk četl, chvělo se mi srdce úzkostí. Přesně si člověk dokáže představit hrůzy války, koncentračních táborů a utrpení, které každou válku provází. Na druhé straně přinášela také mír a smíření. Krásná kniha ve které je láska, smutek, radost,bolest, smrt, život. Příběh se mi hluboce vryl do mysli a jen tak na něj nezapomenu. Jednoznačně doporučuji.
Už zase skáču přes kaluže
Alan Marshall
Člověk musí hrát s takovými kartami, jaký mu život přidělí. Někdy je to hodně těžké. Když si přečteme knihu Alana Marschalla, záhy pochopíme, že rodina i malý kluk, kterého postihla dětská obrna, situaci bravurně zvládli. Vybrali si cestu a stali se inspirací pro druhé lidi, kteří museli nebo musí řešit obdobné situace v podobě různých těžkých nemocí. Lidská vůle a mysl je silná. Knihu jsem četla v dětství a teď jsem se k ní vrátila a pochopila jsem ji ještě v té druhé dimenzi.
Děkuji Ti Alane za tvou sílu, odhodlanost, vůli , statečnost a dobrou mysl.
Fimfárum
Jan Werich
Jedním slovem skvost. Sbírku pohádek pod tímto názvem jsem si četla jako malá holka, později má dcera a nyní ji čtu vnučce. Jsou to pohádky pro všechny v každém věku a dokonce se dovíme co tajuplný název fimfárum znamená. Je to teňoulinký, kouzelný proutek, který ztrestá faleš, přetvářku a veškeré zlo. A tak se noříme do toho nádherné světa pohádek, kde vládne spravedlnost a laskavý humor pana Wericha. Kniha je nadčasová, úsměvná a vede k zamyšlení. Ve větách jsou skryta moudra, která člověk chápe v různých stupních svého vývoje, takže si čte knihy v různém věku a vždycky ho pohádky něčím překvapí a obohatí. K tomu všemu skvělá čeština a navíc ilustrace pana Jiřího Trnky – co dodat.
Sága rodu Forsytů
John Galsworthy
John Galsworthy ukázal své mistrovství ve své románové trilogii Bohatec, V pasti, K pronajmutí. Ze zažloutlých stránek knihy jsem hltala příběh jedné patricijské rodiny, kde se odehrával konflikt vlastnictví na jedné straně a krásou na straně druhé. V hlavních představitelích v Soamesovi a Ireně tento konflikt graduje a jejich soužití končí rozvodem. Autor nás postupně seznamuje s jednotlivými generacemi Forsytů a zároveň nám přibližuje viktoriánské mravy a období v Anglii. V trilogii Moderní komedie nám představuje osudy dalších generací, které jsou poznamenány společenskými změnami a oni sami, tak jak je to u každé nové nastupující generace zvykem, odhazují společenské zvyklosti a předsudky, upřednostňují vše co je moderní. Představitelkou tohoto „ moderního života „ je dcera Soamese Forsyta – Fleur. Galsworthy úžasně popisuje prostředí, vystihuje charaktery a mezilidské vztahy. Vyhrocené rozpory mezi členy se časem zklidňují a dochází u jednotlivých představitelů k přesvědčení, že v životě jsou jiné priority než prosazování své pravdy za každou cenu.
Mám ráda ságy a to je klasika, která je nadčasová a moc se mi líbila, doporučuji k přečtení.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Krasosmutné čtení, které jsem si vychutnala bez odložení knihy, Nádherný příběh ženy, která ač to zprvu tak nevypadalo, si dokázala poradit v těžkých životních situacích, a navíc pomáhala i druhým lidem, kteří to v daném okamžiku potřebovali. Na svůj úděl si nestěžovala, naopak cenila si přátelství a pomoci druhých lidí. Knihu vřele doporučuji.
Patnáctiletý kapitán
Jules Verne
Oblíbená kniha mého dětství. Milovala jsem Dicka Sanda a hlavně to, jak se dokázal jako patnáctiletý kluk postavit k problémům, jeho odvahu, statečnost a smysl pro spravedlnost. Jedna z nejlepších Verneovek, která má úžasný děj od začátku do konce.
Němá barikáda
Jan Drda
Čtenářsky nejúspěšnější knihou s válečnou tématikou se v roce 1946 stala Němá barikáda. Jedná se o sbírku jedenácti povídek, kde autor podává obraz nepatetického hrdinství svých postav. A tak se v jeho povídkách setkáváme s uhlířem, zámečníkem,
strážníkem,středoškolským profesorem, včelařem, inženýrem, hlídačem a ostatními. I když povídky obsahují prvky schematismu, kniha je čtivá a přibližuje nám válečné období, které je pro nás nepředstavitelné. Člověk začne přemýšlet, jak by se zachoval v mezních situacích, ale stejně to nedokáže jen tak odhadnout, pokud nenastanou.
Při celkovém hodnocení se mi kniha líbila, vyvolává silné emoce a nejvíce mi utkvěla povídka Vyšší princip.
Nesmrtelnost
Milan Kundera
Jak ladné i inspirativní může být gesto loučení nejen u mladé ženy nám potvrzuje Kunderův román Nesmrtelnost. Toto gesto dalo podnět k vytvoření románového příběhu. V knize se prolínají fiktivní setkání a disputace významných postav světové kultury i esejistické úvahy autorovy , prezentované v rozhovorech vypravěče s některými postavami románu. V středu zájmu je pak samotná Nesmrtelnost a jejíž podstata je u Kundery chápána jako uchování člověka /jeho díla, tím co vykonal , odkaz lidem, něco po sobě zanechat/ ve vědomí ostatních lidí. Ve svých sedmi pasážích do kterých je kniha rozdělena se mimo výše uvedený problém zabývá manipulací s jedincem , úzkosti ze světa, v němž se „ imagologie „ ukazuje být silnější než skutečnost, emocionálním traumatem, vyvolaným neschopností sladit duchovní a tělesné projevy lásky, rozpoznáním hranic mezi podstatným a nepodstatným. Kniha nutí člověka přemýšlet a dívat se na svět z různých úhlů pohledu. Dle mého názoru nejlepší Kunderovo dílo, které doporučuji k četbě.
Chlapec a hvězdy
Jaroslav Seifert
Je velice těžké psát o něčem, co je tak krásné a chytne každého za srdíčko, protože nás vrací do našeho nejkrásnějšího a nejcitlivějšího období - dětství. Po tváři při čtení a pohledu na obrázky stékají slzy - slzy dojetí, štěstí i smutku.
Svět podle Garpa
John Irving
Jsou knihy, které procházejí napříč generacemi a k nim se přiřazuje Irvingova kniha Svět podle Garpa. Řeší nadčasové problémy, spisovatel doslova vtáhne čtenáře do svého světa, kde řeší lásku, nenávist, radost i smutek, neštěstí, násilí, strach, absurdní situace a spoustu dalších věcí, které člověka provázejí na cestě životem.
Jedná se vlastně o ságu, která nám přibližuje tři generace jedné rodiny. Kniha se mi moc líbila a nemohla jsem se od ní odtrhnout, samozřejmě doporučuji k přečtení všem čtenářům.
Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
Robert Fulghum
V povídkách Roberta Fulghuma převládá přívětivost, jemnost, dobrosrdečnost. Dokážou člověku zlepšit náladu. Zaujala mě hned úvodní povídka Kaluže. Je těžké z nich vybrat nejlepší, každá má své kouzlo. Rovněž shrnutí pravidel , které jsme se naučili v útlém dětství, obsahuje slušnost, lásku a základy hygieny. Vtom má autor zcela jistě pravdu a taky s ním souhlasím, že jsou hluboko v nás zakódovány a jen stačí, aby si je člověk připomínal a hned by byl svět o hodně lepší.
