finka komentáře u knih
Skvělé, jak se čtenářské preference a názory na jednu a tu samou knihu liší, opravdu mám radost za každou reakci.
Pravda, některé příběhy mi utkvěly v paměti, ale celek hodnotím jako průměrný. Přikláním se k názoru Aykiru na nejdelší povídku.
Po komentářích zde jsem neměla vysoká očekávání. O to více jsem byla příjemně překvapena. Ano, Marcusova revolučně/vojensko/lékařská minulost nebyla zrovna atraktivní část knihy, ale mohlo to být horší. Autorka by měla pokračovat, je málo knih v žánru, které nejsou blboučké...
Třetí díl je podobný prvnímu. Po výborném druhém jsem byla trochu zklamaná.
Tento díl se mi vyloženě nelíbil, zato druhý ano! Je úplně jiný, čirá fantasy plná kouzel s hrozně sympatickou hrdinkou. Moc se těším na třetí.
První díl stál za pendrek, takže doporučuji ho přeskočit a vrhnout se rovnou na druhý. Mile mě překvapil - pokud ovšem máte rádi fantasy - je kouzelný a to doslova :-)
pro N10Tikky:
Jasně, že mu jde všechno samo, vždyť je agent 007 budoucnosti!
Jsem dost infantilní (vždyť mě znáš), proto se mi to tak líbilo :-)
Také nechápu proč to není v Cormakově sérii - to rozdělení Asherových knih je vůbec divné.
Povídka Psí oči zvítězila v letošním ročníku Akademie SFFH.
Gratuluju Pane spisovateli!
Jsem ráda, že mi tipy vycházejí, vím co nominuju:-)
Na dvou stovkách stránek patnáct povídek, to znamená ne zrovna obsáhlé texty. U některých povídek to nevadí, jsou neslané nemastné, u jiných to zamrzí. Povídka Čísla je fenomenální. Příběhu Kybersex stačí na ten šok i málo stran :-)
Kniha o pití čaje. Nazývat ji space operou mi přijde, vzhledem k ostatním žánrovkám, neslušné.
Pád je šťavnatější a jaksi zalidněnější (:-)) Marťan. Takže komu se líbila one man show z Rudé planety, tady bude také spokojen.
Nejen kniha měsíce, ale kniha roku!
Originální, strhující, nepředvídatelné, čtivé a zábavné. Je málo knih, které takto čtenáře chytnou, až se bojí číst dál, co všechno se hrdinům stane. A že se stane! Velmi milé překvapení. Zjevení, které jsem vůbec nečekala, když jsem poprvé uviděla obálku.
EDIT: ano děsnou obálku, Starkane :-)
Ocenila jsem nové názvy přístrojů: levitátor, morfer, mentoskop a materiálů alfaxil, jeho levnější verze betaenerfin i sendzenit na který platí jen antihmota (a to je jen střípeček z nepřeberného množství)...prostě mnoho nových neznámých výrazů, na které má autorka patent :-)
Báječné bylo sledovat génia při práci a Neporazitelného (biokyborga) v boji, kdy si lidé (podlidé?) obecně myslí, že dokáže zpomalit čas, ale on naopak zrychlí sebe – jako ve Visio in extremis od Žambocha. Ten konec se fakt povedl a to jsem vyjmenovala jen střípeček zajímavého:-)
Jinak plný souhlas s komentářem níže. Knize by slušela větší střídmost. Informační chaos, ve kterém se čtenář ztrácí. Čtyři hvězdy dávám jen díky originalitě a fajn konci - taková měla být celá kniha a byla by fenomenální! Jsem zvědavá na druhý díl, třeba se autorka už uklidnila (a informačně v prvním díle vyřádila) a bude to jen čirá epická extáze!
Krátký literární útvar, povídka, je pro Hetešu to pravé. Krásně se tam jeho fantazie vyřádí. A nám se krásně čte.
Bezesporu čtivé, popisy bojů jako vždy fenomenální, lahůdka. Ale vlkodlak, který se NIKDY nepromění a upíři, co NEJSOU dětmi noci? Jako z červené knihovny, což mě na knize jediné mrzelo. Vím, je to nenáročná oddechová četba, proto jsem dala tolik hvězd, četlo se to přes výše zmíněné nedostatky fakt dobře. Lepší než Visio, tam jsem se při čtení válela smíchy. Také by mě zajímalo, proč je obálka tak špatná - zbytečně knihu degraduje.
Stejně fenomenální jako Skála.
Edit 3. 4. 2021: když tak o tom přemýšlím... před lety jsem měla ještě napsat, že audio bylo jednoznačně lepší než papírová kniha. Důvod? Přidaná hodnota ve formě hudby a hlasu Jiřího Dvořáka (i co se týče výslovnosti názvů a jmen).
Poslouchala jsem audio. Začátek průměr, ale poslední třetina tak silná a nepředvídatelná, že jsem šla se sluchátky v uších po městě a tekly mi slzy...
Ač nevyhledávám povídky (pro mě moc krátký lit. útvar) tak musím říct, že mě jako celek sbírka uchvátila. Nudily mě jen tři povídky, nebyly špatné, jen všední - asi to bylo i skvělou konkurencí ostatních. Nejlepší pro mě byla Gnothi Seauton od Petra Schinka, na druhém místě Tanečník od Žambocha.
Doporučuju!
S předešlým komentářem nesouhlasím ani v nejmenším. Ano, druhý díl se liší od prvního a to zásadně - je drsnější, hlubší, není v něm tolik žhavých scén a tím pádem se posunul o příčku výš. Přesně jak píše Honza Nohovec ve své minirecenzi v novém čísle časopisu Pevnost. Takže to není evidentně jen můj názor :-)))
Co je na knize originální a nad čím srdce scifisty zaplesá? Rozhodně nad velmi detailními popisy (ach!) působení gravitace. Dozvíme se, že při polovině gé si ještě můžeme vypít kávu – v mikrogravitaci to nejde, co s tělem dělá velké přetížení, proč je uměním pohybovat se a bojovat v nulové gravitaci a jaký je vlastně pobyt ve vakuu.
Leviatan se čte velmi dobře, napětí spolehlivě udržuje střídání kapitol z pohledu Holdena nebo Millera a to většinou v tom nejnapínavějším okamžiku. Je zkrátka vším, na co jsme tak dlouho čekali – směsicí poutavého příběhu, vyladěných technických detailů, silných hlavních hrdinů a patřičně dramatické akce.