Finn69 komentáře u knih

Tady jsem nebyl úplně cílovka, detektivky čtu jen sem tam nějakou, české velmi málo a ty z nakladatelství MOBA už vůbec ne. Ale Pátý kámen je z Brna, a hlavně, znám osobně autora, takže to jsem si přečíst prostě musel :)
Je samozřejmě poznat, že tuhle detektivku nepsala zkušená spisovatelská ruka, přesto se docela pěkně četla a ani nemusíte být odborníkem na sekvenaci DNA, abyste pochopili zápletku. Potěšily brněnské reálie a tu a tam se mihl dokonce záblesk hantecu, i když nebylo ho zas až tolik, aby si tahle knížka zasloužila přezdívku "Páté griml". Prostředí a vztahy ve výzkumném ústavu byly popsané přesvědčivě "zevnitř", aby taky ne, když je autor důvěrně zná. Pár věcí mi vadilo, ale ony se knížky snáz čtou než píšou, tak to tu nebudu moc rozmazávat. Chtělo to určitě rozvést tu linku s mimozemskou DNA, to by bylo určitě zajímavý, pár ne až tak zajímavých pasáží naopak vypustit atd. Jinak dobrá práce Martine, věřím že tě psaní bavilo a dávám tři hvězdičky.

4 07.04.2023

Nemám nic proti troše toho bizáru a tu a tam ani proti přiměřené dávce alkoholu, ale tohle mě jaksi netěšilo. Byly tam věci které mě bavily, třeba poetické názvy místních kořalek (hej hospodo, dám si panáka Bujného koně hřívy ryšavé), ale špatně se mi to četlo a zdálo se mi, že ta knížka nedrží pohromadě.
Od Mo Jena jsem už četl Krev a mlíko, a to se mi líbilo daleko víc. Tady dávám 2,5 hvězdy a doufám, že Rod rudého čiroku, na který jsem skoro 3 měsíce čekal v knihovně, bude lepší.

4 18.03.2023

Ze dvojky Černých křídel jsem tak úplně nadšený nebyl, ale z trojky je cítit ta správná nakažlivá arkhamská atmosféra. Takže pokud vás ještě netíží představy, že za nejbližším rohem na vás číhá něco zlověstného a nepochopitelného, tady si to můžete obstarat.
Dávám 3,85 Yog-Sothotha a podívám se určitě i na čtvrtou sbírku povídek z téhle řady.

4 07.03.2023

Opět space opera jak má být, hodně akce, vesmírných bitev, bojových robotů a vůbec všeho, co od knížek Neala Ashera čekáme. Příběh se zamotává, atmosféra kolem akrečního disku povážlivě houstne, navzájem tu na sebe cení zuby Pradoři, řádové lodě, huimanská Orlandine, záhadný Drak i Klientka. A když se z disku najednou kdovíco vynoří, začne se to kolem hemžit, jako když rozkopnete mraveniště. Akorát že tihle mravenci se s ničím moc nemažou :)

4 26.10.2022

Pokud vás zajímají severské báje o Ódinovi, Thórovi a dalších z jejich party, mohla by to být kniha pro vás. Je tu přístupně převyprávěná řada příběhů nejen těchhle germánských bohů, ale i hrdinů, o kterých se toho až tolik neví. Třeba kovář Wieland nebo příběhy o pokladu Niebelungů. Nebýt toho, že výborně převyprávěnou Eddu už znám jak od paní Kadečkové, tak od Neila Gaimana, dal bych ještě o hvězdičku víc.

4 03.08.2022

Vítejte ve světě (či světech) rozbitých válkou andělů na cucky, kde prostor nedrží pohromadě a čas plyne všemi směry současně. Podobně na střípky je rozbitý i celý Atrament. Hal Duncan nemá se čtenáři moc slitování, jeho hrdinové existují v bezpočtu verzích v různých světech i příbězích, je to opět docela na budku:)
Ale je to fascinující.

4 02.08.2022

Docela pěkná duchařina o strašidelném domě, s hezky vykreslenou jižanskou atmosférou. Samozřejmě Dům na kopci je jen jeden, ale i tohle je pěkná knížka.
Neuděláte chybu když ji otevřete.

4 17.04.2022

Nu, od někoho s tak suprovým jménem, kdo má navíc hned dvě ceny Brama Stokera a pochvalně o něm mluví sám velký Gaiman, jsem čekal popravdě něco lepšího. Originálnějšího, hororovějšího, indiánštějšího.
Za mě zklamání.

4 15.04.2022

Na třetí díl Kultury jsme se docela načekali, a dostali jsme nakonec něco trošku jiného, než jsme čekali. V kulisách space opery ze vzdálené budoucnosti se tu před námi postupně odkrývá dlouhý a bezútěšný život Zakalweho, jakési živé zbraně ve službách Kultury. Zakalwe putuje tam, kam ho jeho šéfové pošlou, bojuje za toho, za koho mu řeknou a neptá se, příliš, kdo je v právu. Za to se mu dostává věčného mládí a bohatství, ne však štěstí.
V hlavě mu běží záblesky vlastní minulosti. Scény z dětství se střídají s válkami, chvíli jsme na dekadentním večírku Kultury, chvíli v chatrči či jeskyni na primitivní planetě, vždycky to však končí v jednom a tom samém okamžiku dávno v minulosti...
Až tak nějak do poloviny se mi to zdálo hodně roztříštěné a nevyrovnané, pak se mi ale všechno začalo pomalu spojovat a nakonec jsem si to fakt užil. Dávám čtyři plnotučné hvězdy a doufám, že brzy vyjdou i zbývající díly.

4 10.04.2022

Tak jsem zvládnul dalších 600 stran téhle mamutí mezihvězdné ságy a věci se pomalu začínají vyjasňovat a zápletky rozplétat. Najdete tu i dost akce, válečné flotily kosmických lodí, tajné zbraně likvidující celé planety a "Dokonalí" mimozemšťané dávají lidstvu pořádně zabrat. Naštěstí tu toho stále ještě dost zbývá na další díl, takže vzhůru na dalších 600 stran.
Přes ty čtyři hvězdy bych i já, tak jako řada dalších, přivítal kdyby Hamilton trochu víc škrtal, na space operu je Jidáš trochu příliš dlouhý a nevyhnete se slabším místům. A těch chyb tam mohlo být také o něco míň...

4 31.01.2022

Ale jo, bylo to dobré, i když Hon na ovci se mi asi líbil víc. Tahle knížka se mi občas zdála až příliš dlouhá a natahovaná, a na rozsáhlé exkurze do hrdinovy hlavy jsem úplně neměl náladu. Naštěstí je tu toho ale daleko více, magického, tragického i romantického, a Murakami to nakonec stejně vždycky všechno zachrání svým skvělým vypravěčským uměním.

4 29.11.2021

(SPOILER) Jedna z Murakamiho podivností, ale četla se mi dobře a líbila se mi dost na to, abych začal i s Tancuj, tancuj, tancuj. Pokud vás zajímají dívky s magickýma ušima, případně parazitické ovce, toužící ovládnout svět, je to kniha i pro vás :)

4 24.11.2021

Knížky Sarah Waters se opravdu moc pěkně čtou, rád jsem Zlodějku po letech zase otevřel, abych si to připomněl. Pokud se vám líbí viktoriánská atmosféra a spletité zápletky jako od Dickense nebo Wilkie Collinse, případně patříte mezi fanoušky Kvítku karmínového a bílého, bude se vám určitě líbit i tahle knížka. Myslím, že si od Sarah hned dám ještě něco, nejspíš její nejznámější kousek Špičkou jazyka.

4 23.09.2021

Upřímně řečeno, moc se mi to nelíbilo. K horroru to má daleko a Lovecraftovi to nesahá ani po kotníky. Je to taková fantasy (řekl bych) pro mladší čtenáře, místy je to docela naivní. Hlavní hrdinové jsou bez bázně a hany a bez větších problémů si poradí s každým mocným protivníkem. Kouzlí se tu o sto šest, ale bát se rozhodně nebudete.
Víc než o horror či fantasy tu jde o dobu a prostředí, kde se to celé odehrává, tedy zobrazení segregované Ameriky v padesátých letech, a to očima afroamerických hrdinů. Tohle je v téhle knize asi to hlavní, a tady snad občas opravdu ucítíte tu dusivou horrorovou atmosféru. Ale to z toho ještě nedělá dobrou knihu, je to prostě nenáročná záležitost, která ve vás hlubší stopu nenechá.

4 06.09.2021

Pokud se vám líbil Rok naší války, neváhejte a pokračujte dalším dílem. Je tam totiž všechno to, co trošku chybělo v díle prvním. Dozvíte se daleko víc o jak historii Čtyřzemí (nebo Pětizemí?), tak i o dalších světech. A taky o samotných nesmrtelných Eszajích, o jejich (zdaleka ne idylických) vzájemných vztazích a jejich pohledu na smrtelné Zaskaje. Trochu světla dopadne dokonce i na tajemného císaře Sana a jeho plány. No a pak je tu Kometa Jant, jeho závislost na drogách a putování do cizích světů Přesunu. Tam se samozřejmě podíváte taky a setkáte se s řadou zajímavých typů, vyzdvihl bych hlavně ostrou žraločí sexbombu Estragon v krev sajícím sporťáku. Nebo třeba Vermiformii, i když ta je pro změnu poněkud eklhaft.
Oproti prvnímu dílu sice méně Hmyzu, o to je tu ale více hradní politiky a vzbouřenců, takže o bitvy a šarvátky nepřijdete. Konec je možná trošku moc ukvapený, ale nezklamal. Je to pořád dobrá, originální fantasy, kterou by mělo číst daleko víc lidí.

4 07.07.2021

Další sbírka podivností vybraných Martinem Šustem, a stejně jako u předchozích dvou, i tady vás řada věcí nadchne a žádná nezklame. Na žebříčku podivnosti bych dal hodně nahoru třeba poněkud úchylného Markýze de Wonku (ano, toho z Továrny na čokoládu). A zaujme vás daleko víc věcí, vypíchnu třeba jen tak z hlavy "Dům u sedmi knihovnic", "Kouzelné vody klín" nebo "Společníka sov". Doporučuji celou tuhle sérii, je výborná, všechny tři díly. Ten první u mě nad ostatními o kousek vede, ale je to vážně jen o špičku nosu.

4 23.06.2021

Do světa Expanze jsem se po nějaké době vrátil moc rád. A bylo to parádní, za čistých pět hvězd.
Posádka Rosinanty to totiž nehodlá vzdát, i když přišla o loď i o kapitána, a tak se můžete spolu s nimi a ostatními vzbouřenci pustit do zdánlivě beznadějné války proti Laconskému impériu nesmrtelného (?) diktátora Duarteho. A aby to nebylo málo, z červích děr ve vzdáleném vesmíru začínají vystrkovat růžky i síly, na které je slabý i Duarte i když si snad myslí opak...

4 03.11.2020

Pro mě jako pro Brňáka perfektní námět, a taky jsem se o brněnských textilních baronech spoustu věcí dozvěděl. Kdo se trošku o tuhle historii zajímáte, nenechte si tuhle knížečku ujít, je tam toho opravdu hodně zajímavého. Konečně, vždyť tihle pánové vlastně udělali z Brna město a památky po nich jsou doslova všude.
Trošku mě ale rozladilo zpracování, ty neustálé vstupy a vysvětlování občas dost rušily. Ano, je jasné že šlo o to rozlišit doloženou historii od toho, co si kvůli chybějícím informacím autorka domýšlela, dalo se to ale asi udělat nenásilněji.

4 15.10.2020

Poté, co mě poněkud otrávil Yuval Noah Harari a jeho Sapiens, rozhodl jsem se podívat se do starověku očima mýtů a pověstí, zkrátka pohledem Roberta Holdstocka. To je totiž vždycky skvělá volba.
Keltika sice nepatří do jeho nejznámějšího cyklu Lesa mytág, ale to kouzlo starověkých mýtů mají společné všechny Holdstockovy knihy. Když ji otevřete, prožijete příběh dvou známých mytických hrdinů, keltského Merlina a řeckého Iásóna, které přes propast 700 let spojila tajemná magie lodi Argó. Je to vyprávění o dlouhém hledání Iásonových synů, o válečné výpravě spojených keltských kmenů do delfské věštírny, o magii a kouzlech čarodějky Médey, o živých, mrtvých i nezrozených hrdinech, o lásce i pomstě. Zkrátka sága jak se patří.
Čtu to už podruhé či potřetí, a klidně si to ještě párkrát zopakuju.

4 21.08.2020

Někdy holt člověk sáhne úplně vedle.
Nečekal jsem, že se z tohohle steampunkového vajíčka vyklube dobrodružný román pro dospívající dívky. A nic jiného to vážně nebylo. Nakonec jsem Arabellu dočetl spíš pro pobavení, je to místy (asi záměrně) hrozně naivní a roboti dávající dohromady mladou lásku jsou už jen třešnička na dortu.

4 08.07.2020