Finn69 Finn69 komentáře u knih

☰ menu

Lesní lišky a další znepokojivé příběhy Lesní lišky a další znepokojivé příběhy * antologie

Sedm povídek, ze kterých se mi nejvíc líbily ta první (Transit) a poslední (Temná zhouba, uzda smrti). Zbytek byl takový nijaký, občas bez pointy i děje, což je u povídky docela problém. Pod "new weird" povídkou si představím nejspíš něco jako Vandermeerovo "Veniss Underground" nebo Miévillovo "Pátrání po Jakeovi.", což je trošku jiná liga.
Ale zejména kvůli té první a poslední povídce i tenhle "finnish weird" stojí za vyzkoušení.

12.11.2018 3 z 5


Něco si vymysli Něco si vymysli Chuck Palahniuk

Chuck je prostě svůj a stejně jako v jeho knihách, i v téhle sbírce najdete kousky, které vás současně potěší, znechutí, šokují i pobaví. Třeba "Red Sultan’s Big Boy" nebo "Zombíci", to je Palahniuk v nejlepší formě. A že bude někdy psát bajky, to by mě v životě nenapadlo - nejsou vůbec špatné.

05.11.2018 3 z 5


Oceán prachu Oceán prachu Bruce Sterling

Docela pěkná space opera, která mi celou dobu hodně připomínala Melvillovu Bílou velrybu. Kapitán Desperandum má k Achabovi hodně blízko a není rozhodně sám. Takže když jsem zjistil, že se tahle knížka měla původně jmenovat "Moby Dust", nebyl jsem nijak překvapený.
Je ale poznat, že to je Sterlingova prvotina, nečekejte žádné zázraky. Jak to tak u prvotin bývá - nápady dobré, ale provedení trošku skřípe.

01.10.2018 3 z 5


Zmatení Zmatení Neal Stephenson

Tahle trilogie je vážně monumentální věc jakých moc není, všechna čest a klobouk dolů před panem Stephensonem. Co se týká Zmatení, oproti prvnímu dílu je v něm daleko více cestování, obchodu a ekonomie, nechybí ale ani humor, dobrodružství a intriky.
S Jackem se podíváte daleko za hranice Evropy, ten je tu koneckonců na to dobrodružství, Eliza vás uvede do tajů mezinárodního bankovnictví, což je zase její parketa, a pokud by vám to bylo málo, je tu pořád i Daniel Waterhouse, Isaac Newton, Gottfried Leibnitz...
Četl jsem to sice před pár lety v originále, ale byl to tenkrát těžký boj, přece jen to není žádná brožurka... Pořádně jsem si to užil až teď, a doufám, že brzy vyjde i překlad třetího dílu.

28.08.2018 5 z 5


Drood Drood Dan Simmons

Zajímavé viktoriánské retro, opravdu mě to zaujalo. Že začátku to vypadá, že čtete něco jako gotický román o Charlesi Dickensovi, postupně ale zjistíte, že jde o příběh jeho současníka a kolegy Wilkie Collinse, mimochodem velmi zajímavé postavy, o které jsem ke své hanbě dosud nevěděl. Příběh je to docela temný, stylově zapadá do toho 19.století které popisuje. Čili tajemné egyptské kulty, hypnóza, opiová doupata... a k tomu život anglického gentlemana závislého na drogách a žárlícího na úspěch svého přítele. Moc pěkná věc, podezřívám dokonce autora, že napsal příběh o Wilkie Collinsovi stylem Wilkieho Collinse - o tom se budu muset ještě přesvědčit. Pilně na tom pracuju, už mám dvě jeho knihy nachystané

05.07.2018 4 z 5


Hvozd Hvozd Edward Rutherfurd (p)

Historie města nebo státu ve formě románu, to je vlastně Ruthefurdovo poznávací znamení, ale historie lesa? Na to jsem byl docela zvědavý.
Vyšlo z toho velmi příjemné čtení, které si nezadá třeba se Sarumem. Jak jsme zvyklí, sledujeme proplétající se osudy několika rodin přes mnoho staletí. Tentokrát se ale pohybujeme v uzavřenějším prostoru obrovského jihoanglického lesa a jeho nejbližšího okolí. Čili svět se mění, lidé válčí, rodí se a umírají, ale Hvozd je tu pořád a pozoruje je.

18.06.2018 4 z 5


Města na planině Města na planině Cormac McCarthy

Ten příběh je vlastně docela banální, láska kovboje a mladé prostitutky, kolikrát jsme to už četli? Ale Cormac McCarthy z toho dokáže udělat knihu, od které nedokážete odejít. Je to hrozně smutné a nostalgické, nejen příběh samotný, ale celá atmosféra konce éry kovbojů v Novém Mexiku kterou je kniha prodchnutá.

06.03.2018 5 z 5


Hranice Hranice Cormac McCarthy

I druhá část trilogie z mexické hranice je pořádně temný příběh. Oproti prvnímu dílu možná trochu méně akce a více filozofie, přesto (nebo právě proto) pořád kniha, od které se neodtrhnete.

04.03.2018 4 z 5


Sestřenky Sestřenky Andrzej Pilipiuk

Příjemné překvapení, vidím že Pilipiuk umí napsat i něco jiného než trhlou parodii s Jakubem Vandrovcem.
Moc pěkně se to četlo, je to takový klidnější, plynulý příběh. Hrdinky sympatické a celé je to vcelku uvěřitelné. Až snad na IT expertku Kateřinu, která je jakási Lisbeth Salanderová na čtvrtou - aby dvacetiletá holka sama samotinká vymyslela a řídila všemocný špehovací systém tajné služby je poněkud za vlasy přitažené. Ale konečně, vždyť je to fantasy :-)

03.03.2018 4 z 5


Ztracené duše Ztracené duše John Connolly

Charlie Parker tentokrát hledá příčinu záhadných sebevražd veteránů z války v Iráku, které zřejmě souvisí s pašováním starožitností a nakonec i s vyrabováním bagdádského muzea při invazi. Zajímavé téma, a jak už to tak u Charlieho případů bývá, zapletou se nám do toho brzy sumerští démoni a další podivné postavy, pohybující se mezi naším světem a podsvětím.
Děj plynule odsýpá, atmosféra je patřičně temná, postavy uvěřitelné, celkem mi z toho vychází jeden z nejlepších dílů série.

14.01.2018 4 z 5


Zabijáci Zabijáci John Connolly

Zabijáci se ostatním dílům série dost vymykají, je to takový Charlie Parker bez Charlieho Parkera. Ten má v téhle knize roličku jen epizodní, zato si dosyta užijete Louise s Angelem a dozvíte se ledacos o jejich minulosti. Pro mě osobně to vůbec nebylo na závadu, je to osvěžující změna, návrat z říše fantasy do pořádného thrilleru.

09.01.2018 4 z 5


Na ostří nože Na ostří nože John Connolly

Tahle série vypadá docela slibně, byť pro někoho to bude možná příliš krvavé...
Bývalý policista Charlie Parker je jako mstitel své rodiny určitě zajímavá postava a jeho záhadní společníci Louis a Angel také nejsou žádné šedé figurky. Děj je nabitý, snad místy až příliš, ke konci už je to možná trošku překombinované, ale v žádném případě to není nuda. Rozhodně zkusím další díly.

25.12.2017 3 z 5


Nikdy o tom nemluv Nikdy o tom nemluv Kathy O’Beirne

Upřímně řečeno nevím, co si o tom myslet.
Příběhy kajícných Magdalének, tvrdě pracujících v klášterních prádelnách, se musí dotknout každého – a já nejsem žádná výjimka. Tahle kapitola irských dějin a zejména irské katolické církve je hodně odpudivá, těžko se chápe, že se něco takového mohlo v Evropě ještě před nedávnou dobou dít.
Na druhé straně, zejména první část knihy mi prostě nezněla pravdivě. A pokud je to celé zkreslené, je to špatně. Autorka na nás hrne jednu hrůzu za druhou, na světě nepotká nikoho mimo pedofily, kruté (nebo lhostejné) jeptišky nebo psychiatry dělající pokusy na dětech.
Je otázka kolik z toho se jí opravdu stalo, kolik toho měla z doslechu a kolik z fantazie … já fakt nevím. Nechci jí ukřivdit, ten příběh je opravdu drásající a brutální, problém ale je v tom, že čeho je moc, toho je prostě moc.
Takže jsem sedl k počítači a zeptal se strejdy Googla co on si o tom myslí. A co se stalo – znejistěl jsem ještě víc. Kathyin příběh popírají prakticky všichni, včetně jejích bratrů a sester, v útulku Máří Magdalény snad ani nikdy nebyla… za všechny třeba tady: http://www.dailymail.co.uk/femail/article-490977/Lies-Little-Miss-Misery--memoir-abused-girl-fake-says-new-investigation.html nebo https://www.theguardian.com/uk/2006/sep/23/books.booksnews
Opravdu těžko říct, a vzhledem k tomu že tady asi opravdu nejde o nějakou literární úroveň ale o to zda knize věřit či ne, nedávám ani žádné hodnocení.

14.12.2017


Druhé město Druhé město Michal Ajvaz

Druhé město byl můj první Ajvaz, a chvíli mi trvalo, než jsem se dokázal začíst. Když jsem se na začátku proplétal těmi složitými souvětími, plnými bizarních a nesouvisejících tvrzení, říkal jsem si už, že to autor s tou onanií trochu přehání...
Nicméně překonal jsem to a do toho zvláštního textu, který nejvíce připomíná jakýsi prapodivný sen, jsem se nakonec dostal a dokonce si to docela užil. Ta představa "města ve městě" není sice nic nového, nicméně ta snová atmosféra knihy a jazyk, kterým je psaná, ji dělá něčím zvláštním.

25.09.2017 3 z 5


Gaidžin Gaidžin James Clavell

Gaidžin (velmi) volně navazuje na Šóguna i Tchaj-pana, je to ale zcela samostatný příběh z jiné doby a s jinými postavami. Podobná jako v Šógunovi je situace Japonska, kde se opět bojuje o vládu, reprezentovanou nedospělým a slabým šógunem. A stejně jako kdysi, cizinci, "gaidžinové", a zejména jejich moderní zbraně, by byli pro všechny strany velmi zajímavou kořistí.
Trochu mi tam chybí silné postavy z předešlých dílů, Malcolm Struan není Dirk Struan a ani Joši Toranaga se nevyrovná svému předku šógunovi.
Přesto je to zajímavé čtení a důstojná součást Asijské ságy.

05.09.2017 4 z 5


Tchaj-pan Tchaj-pan James Clavell

Velmi pěkně napsaný dobrodružný román z doby založení britské kolonie Hongkong. Doba i místo jsou velmi zajímavé, konečně, jsme v Číně v době opiových válek. Čili máme tu střet dvou naprosto odlišných kultur, které sebou navzájem opovrhují - na jedné straně britské obchodníky, žijící prakticky výlučně z pašování opia do Číny, na druhé straně císařskou Čínu, považující se za střed světa. Když k tomu přidáme i řadu zajímavých postav, dostaneme příběh minimálně za čtyři hvězdy.

20.08.2017 4 z 5


Ples u vévodkyně Ples u vévodkyně Robert Merle

Opět se potvrzuje platnost přísloví "Nevstoupíš podruhé do stejné řeky". Druhá řada této (jinak velmi dobré) série začíná dětstvím a mládím Petra Emanuela ze Sioraku, nemanželského syna hlavního hrdiny první řady a vévodkyně z Guise. A i když vyrůstá v naprosto jiné době a prostředí než jeho otec, hrozně mi to připomíná Dědictví otců. I Petr Emanuel sám je vlastně klonem svého otce atd. Čili zdá se mi jako by se Merle začínal opakovat ... nějak mě to začíná nudit.
Možná už je ale načase přečíst zase něco jiného a k této sérii se vrátit někdy v budoucnu.

12.07.2017 3 z 5


Jméno větru I. Jméno větru I. Patrick Rothfuss

Konečně fantasy podle mého gusta, dlouho se mi nic tak dobrého nedostalo do ruky. Dobře napsáno, zajímavé postavy i děj, žádná prvoplánová bojovka jako třeba Démonská trilogie. Kde se to krucinál celé ty roky schovávalo?

13.06.2017 5 z 5


Vraždy na molu Vraždy na molu Ken Bruen

Tohle snad ani nejde nazvat detektivkou, jde spíš o alkoholickou kroniku hlavního hrdiny. Jack Taylor je totiž alkoholik na plný úvazek, vysoko v žebříčku i na irské poměry. Příběh za moc nestojí, vyšetřování se prakticky nekoná, nečekejte žádného Harry Hola...
Ale to prostředí irských hospod a barů je vykreslené moc hezky, místy se docela pobavíte. Líbilo se mi rozdělení textu do kratičkých kapitol či útržků, docela to sedělo k tomu věčnému koloběhu Guiness - Jameson - kocovina - Guiness - jameson ....atd.

25.04.2017 3 z 5


Černí psi Černí psi Ian McEwan

Po Pokání a Betonové zahradě pro mě Černí psi znamenali docela zklamání. McEwan psát umí, ale prostě mě to nezaujalo, ani postavy mi k srdci nepřirostly a podruhé tuhle knížku číst určitě nebudu.

17.02.2017 2 z 5