Finn69 komentáře u knih

Barva z kosmu je naprostá pecka, jedna z nejlepších věcí, které Lovecraft napsal. A není v této sbírce jediná, výborný je "Hrůzný stařec" nebo "Prokletý dům".

3 02.01.2016

Stín nad Innsmouthem patří mezi moje nejoblíbenější Lovecraftovy povídky, tady nebylo co řešit.

3 02.01.2016

Pro mě to bylo zklamání, po nadějné cca první třetině knihy se to celé jaksi rozplizlo, ztratilo tempo i náboj. Táhlo se to a jelikož je ta knížka poměrně dlouhá, měl jsem co dělat, abych ji vůbec dočetl. A to jsem se v doslovu dozvěděl, že původně byla ještě podstatně delší, to už si ani neumím představit.
Za starých časů vás King uměl dostat do děje, vcítit se do postav a prožívat to celé s nimi. Tady jsou všechny postavy ploché jako prkno, co chlap, to násilník nebo pitomec, co žena, to oběť. To je pak těžké. Příběh mi nepřipadal přesvědčivý ani uvěřitelný a konec byl jedním slovem slabý, jako by od toho autoři utíkali. Za ten vcelku povedený začátek přidělím 2,4 hvězdičky, víc vážně nemůžu.

2 07.12.2024

Stejně jako první díl, fascinující čtení. A není to zdaleka jen popis průběhu druhé světové války nebo suchý životopis jednoho diktátora. Je to vlastně životopis celého válečného Německa, spojeného osobou Adolfa Hitlera a "s Vůdcem v duši" pracujícího na své vlastní sebevraždě.
Myslím, že jsem si jen těžko mohl vybrat na tohle složité téma lepší knihu.

2 12.11.2024

Po docela slušné trojce byla pro mě čtvrtá Křídla zklamání. V téhle sbírce nic příliš nevyčnívá a převažuje taková ta zapomenutelná produkce.
Ty tři hvězdy dávám jen proto, že nechci najít v noci pod postelí shoggotha.

2 21.03.2023

Nic moc, vážně.

2 03.02.2022

Ne, už to není Chvalozpěv na Leibowicze, ale i tento nedopsaný druhý díl má něco do sebe. Pokud vás Chvalozpěv zaujal a nebo máte alespoň rádi to pravé postapo s pořádně hlubokým ponořením do (nejen) křesťanské mystiky, zkuste to.

2 14.12.2021

Pokud rádi ochutnáváte piva z malých pivovárků s obskurními jmény, pořiďte si tenhle cestopis po Jižní Moravě. Pravděpodobně zjistíte, že máte nějaký minipivovar na dostřel od vašeho prahu, a že tedy dneska můžete Starobrno vynechat. A nebo si můžete naplánovat zajímavou objevovací a ochutnávací dovolenou, ideální pro časy korony. Je ale možné, že ta dovolená bude stát víc, než návštěva pyramid :) U každého pivovaru se navíc dozvíte něco o jeho historii, jaká piva vaří i kdo za tím stojí. Mě osobně překvapilo, kolik těch pivovárků na jižní Moravě je, minimálně o polovině jsem ani neslyšel. Pravda, piju pivo jen příležitostně, tak 2x nebo 3x denně, nejsem tedy žádný expert.
Abych taky něco zkritizoval, u těch miniportrétů jednotlivých pivovarů mi trošku chyběl nějaký autorův pohled, jako by to mělo nádech do píár článků. Co třeba říct tohle jsem ochutnal, tohle bylo lepší či horší, napsat něco o pivovarských restauracích kromě toho, že existují, nebo rovnou připojit nějakou stručnou pivní recenzi. Třeba i použít nějaký webový žebříček, takových stránek kde se piva hodnotí, je hned několik.
A byl by z toho super pivní bedekr po Moravě.

2 08.10.2020

Podobně jako Slyším tě všude, trochu moc upovídané a o hodně delší než bylo třeba. Námět je zajímavý, měl jsem ale občas problém to Connie uvěřit. Například kde by se v jedné nemocnici vzali hned tři vědci, nezávisle zkoumající ten stejný fenomén, notabene zrovna vidiny pacientů v klinické smrti.
Napsané je to hezky a čtivě, zajímavé je i vykreslení nemocnice. Připadlo mi, že jde vlastně o metaforu lidského mozku, obrovského a složitého, kde po chodbách zdánlivě chaoticky pobíhají lékaři a sestry jako impulsy po nervových drahách.
A vzhledem k tématu knihy to tak Connie možná i myslela.

2 07.10.2020

Železný grál nás přenáší z delfské věštírny do mlžných a temných lesů Alby, do domova velekrále Urthy. I tam ale potkáte Iásóna, stále hledajícího své syny, pomstychtivou Médeu, Merlina i všetečnou severskou čarodějku Niiv. Je to pořád ta známá, temná atmosféra prastarých mýtů, druidů, dávných bohů a podivných zvířat jako v Keltice, jen možná ještě o něco temnější. Komu se líbila Keltika, užije si i Železný grál a pak se honem vrhne i na Poražené krále, aby konečně věděl, jak to celé skončí.

2 24.08.2020

Mixing Part je taková divadelní hra o třech postavách: je tu norský divadelní dramaturg Telemann, jeho žena Nina a tím třetím je Google Translator. Ti tři spolu moc dobře nevycházejí a to je tak všechno.
Telemann je prostě magor, posedlý britskou kuchařskou hvězdičkou Nigellou Lawsonovou a napsáním té jediné a nejlepší divadelní hry, ani na jedno však jednoznačně nemá. Nina je tak trochu kráva, a mimochodem vůbec jsem nepochopil proč při objednávání pobytu v Ga-Pa používá Google Translator, jelikož jak se dále ukáže, umí perfektně německy. Čili celá ta záležitost s překladačem a "Mixing Part Churches" dost skřípe a je to tam asi jen kvůli tomu vtípku v názvu knížky. Mohl si s tím dát pan Loe trochu víc práce, takhle to vypadá že ho to napadlo až dodatečně a snažil se to tam vlepit. Druhá část názvu zřejmě odkazuje na Tiché dny v Clichy Henryho Millera, no nevím, ty dvě knížky jsou od sebe hodně daleko.
Ne, že by to bylo úplně špatné, ale u Dopplera jsem se pobavil podstatně víc.

2 11.08.2020

Tak tohle bylo pro mě docela zklamání.
Celé je to totiž o tom, že čtyřicátník Chris, až po krk v krizi středního věku, totálně propadne exotické emigrantce z Jugoslávie Roze, kterou potkal náhodou na ulici a považoval ji za východoevropskou šlapku. Nejde ale o nějakou sexuální atletiku, většinu času jen prosedí v zaprasené kuchyni londýnského squatu a Roza Chrisovi vypráví to, o čem tvrdí, že je příběh jejího života. Co je z toho pravda a co si vymýšlí, není asi jasné ani jí samé. Nic moc jiného se neděje a pak to celé úplně nečekaným Chrisovým alkoholickým extempore skončí.
Byť je to napsané dobře, na Louise de Bernières mi to přijde dost málo. Třetí hvězda je tam jen tak tak, chtěl jsem napřed dát dvě.

2 13.07.2020

Pěkné, zábavné, příjemné počtení, stejně jako Sestřenky. Na knihu o upírech je tu sice povážlivý nedostatek polonahých pokousaných panen a na knihu od Pilipiuka zase jen stopové množství lavorovice a smradlavých ponožek, o legraci ani zajímavé nebo akční momenty přesto nepřijdete. Čekají vás lovci upírů, tajemní alchymisté, ožívající egyptské mumie, školní inspektoři, výbuchy v podzemí i noční souboje s prastarými meči jako z Highlandera.
Za mě čtyři hvězdy a hned jdu na třetí díl.

2 15.05.2020

Taková nenáročná oddechovka, třeba do vlaku nebo do šaliny. Jakýkoliv Jakub Vandrovec je rozhodně lepší, na rozdíl od povídek s ním a Semenem tady není (až na "věčného dělňase" Marka) jediná trochu výrazná postava.
Hlavní hrdinka Manka mi docela lezla na nervy, takovou pitomou káču aby člověk pohledal. Pokud to byl záměr, tak bych to snad měl Pilipiukovi počítat jako plus, protože to se mu fakt povedlo :)

2 06.05.2020

Já tedy nejsem zrovna fanoušek Donalda Trumpa, to bych měl říct hned na úvod. Ale je to nepřehlédnutelná postava současné politické mapy světa, a rozhodně nemohlo škodit se o něm dozvědět víc, než mi řeknou v televizi. Když k tomu ještě přidáte jméno Bob Woodward, vypadalo to jako jasná volba a byl jsem na to dost natěšený.
Zas až tak moc nového o prezidentu Trumpovi jsem se sice nedozvěděl, dost jsem ale zjistil o lidech, kteří jsou mu nejblíž a mají největší vliv na jeho projevy a rozhodnutí. No, snaží se ho krotit, Trump se ale dost často chová jako neřízená střela. Popisy toho, jak to Bílém domě chodí a jak se tam rozhoduje, jsou někdy až depresivní. Trump často působí jako utržený vagón řítící se po chodbách a postrkovaný k nějakému cíli zleva i zprava tu Ivankou, tu někým jiným. Celé týdny se připravuje k nějakému důležitému rozhodnutí, ale když mu ze stolu seberete koncept dokumentu, zapomene na všechno a vrhne se se stejnou energií za něčím jiným. Jeho nejbližší spolupracovníci se netají tím, že tak řeší ty nejproblematičtější prezidentovy nápady. Často se ale vzápětí nadchne něčím stejně bizarním a nešťastní ministři, tajemníci a poradci musí začít znovu. Hodně se řeší jeho nedodržování slibů, bezostyšné lhaní komukoliv do očí, nevděčnost...
I když to tak asi vypadá, neřekl bych, že to je prvoplánově nějak "protitrumpovská" kniha. Lidé, kteří jsou v ní citovaní, jsou obvykle jeho stoupenci nebo blízcí spolupracovníci. Že z toho prezident vychází tak jak vychází, je prostě asi dáno jeho povahou a chováním, a to i k těm nejbližším kolegům. Důležité také je, že všechny události v knize popisované jsou doložené a řádně "ozdrojované".

Teď, bezprostředně po dočtení, mám pocity trochu rozporné. Byly tu velmi dobré pasáže, vlastně jich bylo docela hodně. Ale celá ta kniha na mě působila víc jako sbírka historek nebo skečů, zdálo se mi že Woodward nejde dost do hloubky a že to vlastně moc nedrží pohromadě. Rozhodně nemůžu tvrdit že je to nějak skvěle napsané, možná tu v tomto ohledu chybí pomoc Carla Bernsteina.
Když ještě připočtu spoustu chyb, které má na svědomí korektor, ty tři hvězdy z pěti se mi zdají tak akorát.

2 28.03.2020

Jak mám Simmonse rád, tohle jsem měl problém dočíst. Na to, jak málo se toho v knize děje, je opravdu zbytečně dlouhá. Volný prostor vyplňují převážně politické a filozofické promluvy japonských daimjóů, řidičů kamionů a dalších, a v tom je pro mě další kámen úrazu. To, co se tím Simmons snaží vyjádřit, mu totiž příliš nežeru. Nějak si nemyslím, že spasitelem světa by měl být Texas nebo středověké Japonsko, nebo že zdravotní pojištění je cesta do pekel a mělo by se tvrdě vymýtit.
A vlastně ani to LSD, kolem kterého se to celé točí, mě příliš nepřesvědčilo, nemyslím si, že by to mohlo někde fungovat tak dokonale, jak Simmons píše - tedy během pár let udělat z většiny populace narkomany.
Tak snad si příště sedneme víc, pane Simmons!

2 05.01.2020

Osmá kniha povídek už nás asi ani nemůže ničím překvapit.
Táhne z toho samohonka a špinavé ponožky, také je třeba varovat před spoustou bezdůvodného násilí, absencí politické korektnosti atd. Prostě Vandrovec :)

2 30.11.2019

Pěkná sbírka pěti zajímavých (delších) povídek s motivem lásky a smrti, jak už napovídá titul.
Každá povídka je jiná, od až legračních Zubatých žen přes hororové Umírání v Bangkoku až po hodně pochmurného Velkého milence. Za mě pěkné čtyři hvězdy, doporučuji.

2 13.08.2019

Trošku slabší příběh než v předchozích dílech, situace ve Wessexu ani příběh kolem Uthreda se nám nikam zvlášť neposunuly. Pokud je tu nějaký hlavní hrdina, je to Alfredova dcera Aethelflaed a děj se hodně točí kolem jejího nešťastného manželství a jedné tragické love story.
Ale pořád je to dobře napsané, pěkně se to čte, a pořád je to dobrá zábava.

2 03.07.2019

Převtělení Timothyho Archera mě bohužel oslovilo daleko míň než Božská invaze. Ona je to taky úplně jiná kniha a vlastně mi ani není moc jasné, proč se řadí do trilogie Valis - protože se tam taky řeší náboženství? Nic moc společného tam jinak nevidím.
Najdete tu hodně filozofie, hledání pravdy a věčného života, bohužel daleko méně je tu děje. Vypravěčka Angel mi moc nesedla, intelektuálky z Berkeley asi nebudou můj typ. O dost zajímavější byl nekonformní biskup Archer, to je vlastně hlavní hrdina téhle knihy. A jeho ztráta víry a hledání pravdy jsou asi to hlavní, o co v téhle knize jde.
Zkrátka, tenhle Dick mi moc nesedí.

2 19.06.2019