fleurmilk
komentáře u knih
Rok čtyřiadvacet
Patrik Ouředník
Výborné a vtipné, ostatně jako vždy u pana Ouředníka, tečka.
Neřkuli
Patrik Ouředník
Neřkuli je ještě vynalézavější a vtipnější (ve smyslu "úderu do živého") než první sbírka Ouředníkovy poezie Anebo, avšak Anebo sbírku Neřkuli doplňuje nejen kompozičně, ale i obsahově! Doporučuji tedy číst obě sbírky současně, prolínají se. (Neřkuli je také název jedné z básní z první sbírky Anebo, aby toho navazování nebylo málo anebo aby se to nepopletlo.) Perfektní práce s češtinou (ostatně jako vždy a ostatně již i v Anebo), a to na různých úrovních jazykových standardů (standardní, tedy spisovná, substandardní, tedy obecná atd.) i na úsečce jazykové diachronie-synchronie (starší čeština veleslavínské tradice střídá nejaktuálnější nespisovný či/anebo vulgární jazyk). Jak pan Ouředník řekl jednou v pořadu Klub Netopýr, kultivovaný projev lze uskutečnit i pomocí nespisovné češtiny (volně parafrázuji).
Na rozdíl od první sbírky přibylo občasných rýmů i důmyslnější rytmiky a celkově mě četba skvěle bavila i těšila nejen jako bohemistu a literárního vědce, ale i jako normálního člověka, tedy i po obsahové stránce: ostatně, aniž jest co nového pod sluncem... :) Ouředník je skvělý a nazval bych jej důmyslným rytířem současného českého jazyka.
Anebo
Patrik Ouředník
Výborná a vtipná práce s jazykem, tato sbírka poezie mě nezklamala, ale je třeba asi přiznat, že jsem předem věděl, do čeho jdu, a že mám tvorbu pana Ouředníka až nekriticky moc rád.
Rozvrat
Josef Karel Šlejhar
Jedna z nejpozoruhodnějších Šlejharových kratších próz z hlediska vývoje autorovy poetiky a hlavně z hlediska Šlejharovy filozofie. Prozrazuje leccos, co ve starších pracech nebylo, zejména je v explicitu prózy promítnuta ostrá kritika českého národa a prózou také prostupuje Šlejharův odmítavý pohled na soudobou církev (ten okořenil již známým misogynně laděným motivem). Církvi (a bigotnosti jako extrémní polaritě institucionalizované víry) jednoznačně nadřazuje hodnotu sedláka-hospodáře ve vztahu s jeho prací -- těsně semknutou s rodnou půdou -- a hodnotu nebo ideál uchování rodu-domova, takto, dle Šlejhara (jak interpretuji -- pozn.), tradičně udržované duchovní i tělesné Boží naplnění lidského života.
Ďáblova zahrádka aneb Přírodopis strašidel
Josef Váchal
Moje nová láska; tetelil jsem se blahem!
Viditelná temnota: Memoáry šílenství
William Styron
Pět hvězdiček, doporučuji všem, kteří se ocitli v klinické depresi, ale hlavně také jejich příbuzným. A dále bez komentáře. Je v tom o depresi snad vše.
Europeana: Stručné dějiny dvacátého věku
Patrik Ouředník
Úžasná a právem oceňovaná próza skutečného maestra současné češtiny. Europeanu jsem četl dvakrát a pro lepší požitek i prožitek z četby mohu vřele doporučit následující techniku čtení: nejdříve si přečíst pohádku O princi Čekankovi a hned potom Europeanu. Domnívám se, že čtenář pak může více docenit jazykový a stylový plán Europeany.
Krvavý román
Josef Váchal
Skutečná perla česky psané literatury. Rvu si vlasy, že jsem si Váchala pořádně přečetl až na prahu třicítky a nikoliv dříve.
O princi Čekankovi
Patrik Ouředník
Naprosto dokonalá pohádka od jazykového ekvilibristy Ouředníka! Doporučuji mimochodem všem, nejen dětem. Je to svým způsobem i "normální" postmoderní próza, nejen pohádka.
Řecká dramata
Aischylos
Pěkná antologie nejdůležitějších starořeckých tragédií. Chybějí zde však poznámky (narozdíl třeba od vydání Sofoklovy Antigoné [a Élektry] v arturovské Edici D [1. vydání Praha 2009]). Rovněž v doslovu je sice pěkně historiograficky popsán vývoj starého Řecka od mykénského období po období klasické, ale především mytologické reálie související s jednotlivými hrami zde čtenář nalezne jen ve velmi zevrubné míře.
Pro čtenáře, kteří se se známými tragédiemi chtějí obeznámit třeba poprvé, bych tuto antologii patrně nedoporučil.
Poznámky u starších básnických děl literárního kánonu tohoto formátu totiž považuji za nezbytnost u jakéhokoliv typu knižní edice (ať už je to čtenářská edice jako zde nebo kritická, semi-kritická ap.).
Samotné překlady, především u Sofokla a Eurípida, jsou zde však bezpochyby vynikající.
Bubáci pro všední den
Pavel Buksa
Moc dobré. Ono celé Michalovo, respektive Buksovo dílo je nečekaně silné: vynalézavé, velice plné! Nebál bych se vůbec říct -- geniální.
Listopadový uragán
Bohumil Hrabal
Můj nejoblíbenější Hrabal. Nebýt této knížky, nikdy bych se například nedostal k poezii Dylana Thomase, a vůbec. Unikátní próza již tak unikátního Hrabala.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
No nic moc. Typický bestseller pro nenáročné čtenáře, vše pěkně pohádkově černobílé. Čekal jsem typičtější severský humor. Jaký je vlastně modelový čtenář takovéhoto bestselleru? Připadalo mi, že místy to bylo spíše vyloženě pohádkové a pro dětského čtenáře, místy více pro maminku nebo tatínka, ale nikdy cosi mezi/uprostřed (respektive nikdy ne pro oboje potenciální cílovky zároveň, což by bývalo mělo snad lepší dopad i na soudržnost toho textu: kdyby byly pro děti srozumitelnější třeba závěrečné pasáže knížky nebo ty retrospektivy do dřívějšího Oveho života s manželkou). Také mi připadalo, jako bych četl již podruhé něco od autora románu Už je tady zas. Jako by oba autoři právě vyšli současně z úplně stejného kurzu tvůrčího psaní, takový pocit mám na mysli. Lidi Ove ale evidentně baví. Navíc mezi bestsellery většinou bývají výrazně méně kvalitní prózy, což není právě málo -- a Ovemu k dobru.
Tance smrti
André Corvisier
Bohužel špatná ukázka toho, jak to dopadá, když se na původně velmi kvalitní práci šetří u verze českého překladu, tedy této knihy, za grafika a korektora. Moc mě to mrzelo.
